Spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o účast na summitu NATO už dávno není jen technickou hádkou o kompetence. Je to příklad toho, jak se malost domácí politiky přelévá tam, kam by patřit neměla. Na mezinárodní scénu.
Dřevostavby a pasivní domy zatím v Česku tvoří jen malou část nové výstavby. V Praze ale postupně přibývají projekty, které tento trend posouvají dál. Jedním z nich je rezidenční projekt Arbor Hlubočepy, který kombinuje moderní architekturu, úsporný provoz a bydlení v blízkosti přírody.
Server Politico sestavil seznam pěti politiků, kteří by po Viktoru Orbánovi mohli převzít roli „největšího potížisty EU“. Možná tím ale nechtěně ukázal spíš problém samotné Unie než jejích kritiků.
Stačilo pár dní ticha a jeden pozastavený obsah, a na povrch vyplaval zmatek, který sahá mnohem dál než k jednomu videu. Rozpory v komunikaci, nejasná odpovědnost a slabé krizové vedení ukazují, že v resortu obrany státu chybí jasná linie velení. A právě to vyvolává největší obavy.
Brněnští zastupitelé při jednání o akci, kterou ani nepořádají, ukázali, že když přijde řeč na historii, nejbezpečnější je nedohodnout se vůbec. Sjezd sudetských Němců tak nezískal ani podporu, ani odsouzení. Zato znovu připomněl, jak moc se v Česku bojíme vlastního příběhu.
Rekonstrukce, která se proměnila v maraton bez cíle. To je projekt přestavby Šlechtovy restaurace ve Stromovce. Dnes se realizace jeví jako živý experiment, kolik let, peněz a nervů dokáže Praha investovat do jedné středně náročné stavební akce.
Česko dnes navenek často mluví dvěma hlasy. Prezidentským a vládním. Zatímco dřív obě linie působily souběžněji, dnes je čím dál zřetelnější, že se jejich trajektorie rozcházejí. A čím větší je mezi nimi odstup, tím méně je jasné, kam vlastně země směřuje.
Nově otevřené bistro ve Staré Hostivaři ukazuje, že kvalitní gastronomie nemusí stát na přehnaných ambicích. Krámek u Botiče přirozeně zapadá do místního života a dokazuje, že i nenápadný podnik může dlouhodobě zvýšit atraktivitu čtvrti i hodnotu jejího veřejného prostoru.
Když se mluví o Bruselu, je to diktát, chaos a nepřítel národních zájmů. Když se rozdělují peníze, je to najednou vítaný partner. Případ dostavby D11 ukazuje tuhle českou politickou schizofrenii v přímém přenosu.
Ministerstva chtějí, aby veřejné instituce více nakupovaly lokální potraviny. Myšlenka je správná. Problém je, že přesně totéž už umožňuje zákon několik let. A stejně se nic zásadního nestalo.
Firmy v Česku investují do výzkumu a vývoje čím dál víc, ale paradoxně méně využívají daňové odpočty, které jim mohou výrazně ušetřit náklady. Nová data Českého statistického úřadu ukazují, že tento nástroj zůstává pro mnoho podniků složitý a nejistý.
Na místě zdemolovaného komplexu Transgas v centru Prahy vznikne moderní městský blok za 3,5 miliardy korun. Projekt Vinohradská 8 od společností Penta Real Estate a PSN nabídne byty, kanceláře i nové veřejné prostory a má ambici propojit Vinohrady s centrem města.
Větrná energie měla být symbolem čisté budoucnosti. Místo toho začíná připomínat dokonale zabalený problém. Elektřinu máme „zelenou“, ale odpad futuristický, drahý a nechtěný. A jako obvykle, řešení přijde. Někdy. Možná.
V české politice máme řadu tradic. Jednou z těch nejstabilnějších je přesvědčení, že zahraniční politiku by měl dělat ten, kdo je zrovna nejvíc slyšet. Ideálně sám, bez rušivých elementů a pokud možno i bez konkurence na palubě.
Na okraji Pardubic se rozrůstá technologické centrum, které posouvá český radarový průmysl na novou úroveň. Společnost Eldis ze skupiny CSG investuje stovky milionů do rozšíření výroby, vývoje i testování. Zároveň otevírá cestu k nové generaci 3D radarů s globálním dosahem.
