V době, kdy většina dne probíhá na obrazovkách telefonů a počítačů, se stále více mladých lidí vrací k překvapivě staromódním koníčkům. Vyšívání, pletení, keramika, origami, zahradničení nebo dokonce desková hra mahjong znovu získávají popularitu. Podle agentury AP jde o způsob, jak si odpočinout od digitálního světa a znovu objevit radost z práce rukama.
Trumpovy škrty zahraniční pomoci se podepisují na horší zdravotnické péči v rozvojovém světě. Mohou se však vymstít i občanům USA a Západu, například při nějaké z dalších pandemii. Globální výdaje na zdravotnictví ale klesají i kvůli krátkozrakosti evropských vlád, jak uvádí Politico.
Zásadním způsobem pomohly vakcíny mRNA zkrotit pandemii covidu-19 a nyní by se jim mohl podobný kousek povést i u pacientů s rakovinou. Technologie, oceněná Nobelovou cenou, by podle nových poznatků mohla zásadně proměnit léčbu zhoubné nemoci.
Americké akcie by mohly v příštích měsících ještě výrazně růst, než přijde prudký propad připomínající kolaps z roku 1929, který vyvolal globální recesi. Agentuře Reuters to řekl šéf a zakladatel investičního fondu Universa Investments Mark Spitznagel, který pohádkově vydělal zejména za covidu.
Někdejší britská královna Alžběta II. byla zastánkyní setrvání Británie v Evropské unii, vyplývá z knihy Moc a Palác bývalého zpravodaje britského listu The Times pro záležitosti královské rodiny Valentina Lowa. Píše se v ní také, že panovnice se s lidmi ve svém okolí někdy podělila o své názory, ti, kdo je slyšeli, však byli obvykle natolik diskrétní, než aby je šířili dál.
Kroužky, které by rozpohybovaly alespoň děti, letos dále zdražují, rodiny si je leckdy nemohou dovolit.
Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší škrtne 500 milionů dolarů (10,5 miliardy korun), které měly směřovat do vývoje vakcín. Oznámil to Kennedyho úřad, podle něhož bude zrušeno 22 projektů nových vakcín například proti covidu-19 či chřipce. Známý odpůrce očkování Kennedy prohlásil, že ministerstvo podporuje účinné vakcíny, nikoli však očkování na bázi mRNA.
Reálné mzdy v Česku by se na předpandemické hodnoty měly vrátit příští rok. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu. Návrat reálných hrubých mezd na úroveň roku 2019 před pandemií covidu-19 předpokládá v roce 2026 také květnová prognóza České bankovní asociace. Letos podle ní porostou o 3,5 procenta po loňském růstu o 4,5 procenta.
Nepředvídatelný dopad cel na rozvíjející se země a globální trhy ztíží centrálním bankéřům podporu jejich ekonomik, říká první zástupkyně výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu Gita Gopinathová.
Americké akcie se první obchodní den po oznámení plošných cel na dovoz do Spojených států propadly. Širší index S&P 500 odepsal 4,84 procenta a uzavřel na 5396,52 bodu. Jde o největší jednodenní pokles od globální pandemie v roce 2020, uvedla agentura AP. Index technologického trhu Nasdaq Composite ztratil 5,97 procenta na 16.550,60 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 3,98 procenta na 40.545,93 bodu.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová odmítla, že by se snažila zatajit informace o původu koronaviru, který před pěti lety způsobil pandemii covidu-19. Německé listy Süddeutsche Zeitung (SZ) a Zeit ve středu uvedly, že se Spolková zpravodajská služba (BND) přiklání k tomu, že virus SARS-CoV-2 unikl při nehodě z čínské laboratoře. Své poznatky přitom už v roce 2020 předala kancléřce, která se je podle tvrzení médií rozhodla nezveřejnit.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
