Francie navýší počet svých jaderných zbraní, aby posílila evropské jaderné odstrašení v době, kdy bezpečnostní závazky Spojených států vůči kontinentu podle Paříže oslabují. Oznámil to prezident Emmanuel Macron při projevu na základně ponorek Île Longue v Bretani.
Francouzský ministr obchodu Nicolas Forissier varoval před hrozbami Spojených států uvalit cla na dovoz šampaňského a vína a zdůraznil, že Francie je připravena reagovat odvetnými opatřeními, pokud by americký prezident Donald Trump své výhrůžky naplnil, uvádí agentura Bloomberg.
Francouzský prezident žádá alianční manévry v Arktidě. Francie už na ostrov poslala první vojáky. Připojily se i další evropské státy. NATO zatím žádost oficiálně nekomentovalo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Macron to prohlásil ve švýcarském Davosu na výročním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), kde hovořil také o tom, že svět se přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. S americkým prezidentem Donaldem Trumpem, s nímž má zásadně odlišný názor na ambici Washingtonu ovládnout Grónsko, se v Davosu Macron nechystá sejít.
Hrozba nových amerických cel kvůli Grónsku vyvolala ostré reakce napříč Evropou. Prezident USA Donald Trump oznámil, že od února zvýší cla osmi evropským zemím, pokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova. Evropská unie to považuje za nepřijatelný nátlak a chystá koordinovanou odpověď.
Grónsko patří svému lidu a pouze Dánsko a Grónsko mohou rozhodovat o záležitostech, které se týkají jejich vztahů, uvedli ve společném prohlášení lídři Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska, Británie a Dánska. Bezpečnosti v Arktidě musí být podle nich dosaženo kolektivně, ve spolupráci se spojenci z NATO, včetně Spojených států. Evropští lídři tak reagovali na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko. Území je přitom autonomní částí Dánského království, které je členem Evropské unie.
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud k tomu bude oboustranná vůle. Podle textu, který zveřejnila ruská agentura RIA Novosti, to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Elysejský palác toto oznámení přivítal, informuje agentura AFP.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí sejde se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. Oznámil to dnes Elysejský palác. Agentura Reuters k tomu napsala, že je Zelenskyj teď v nejobtížnější politické a vojenské situaci od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Ukrajina chce koupit od Francie až 100 bojových letounů Rafale. Uvedl to Elysejský palác po podepsání dohody ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, napsala agentura AFP. Nákup novinářům potvrdil i ukrajinský prezident Zelenskyj.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu v parlamentu ustál dvě hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. První návrh předložila krajně levicová Nepodrobená Francie, krátce poté Národní shromáždění odmítlo velkou většinou i návrh krajně pravicového Národního sdružení. Informují o tom francouzská média a agentura Reuters, podle níž si premiér díky odložení kontroverzní důchodové reformy zajistil při hlasování podporu některých levicových zákonodárců.
Francouzský prezident Emmanuel Macron hledá nástupce odcházejícího premiéra Sébastiena Lecornua, média v této souvislosti nejčastěji zmiňují někdejšího socialistického předsedu vlády Bernarda Cazeneuvea, šéfa účetního dvora Pierra Moscoviciho a politického centristického veterána Jeana-Louise Borlooa.
