Zajímá nás
Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.
Newyorčanům s nejvyššími příjmy hrozí, že budou platit daň z příjmu 61,2 procenta, jestliže prosadí své plány demokraté prezidenta Joea Bidena. Ti ve Sněmovně reprezentantů nastínili změny ve zdanění na městské, státní a federální úrovni, o konečné podobě se ale zatím jedná. Napsal to dnes server televize CNBC.
Překvapením je široká podpora daní motivujících k ekologičtějšímu způsobu života.
CNN: Představitelé Bílého domu ztrácejí jistotu, že se Ukrajině podaří získat zpět celé území, o něž přišla za čtyři měsíce války s Ruskem. Tento názor mezi americkými představiteli převládá, i když teď USA a spojenci Ukrajině dodávají modernější a výkonnější zbraně. „To, zda se jim podaří území dobýt zpět částečně nebo zcela, závisí na tom, jakou podporu jim poskytneme,“ sdělil jeden z poradců působících v Kongresu.
Moskva uvalila sankce na 25 Američanů, včetně Bidenovy ženy a dcery, píše agentura TASS, podle níž jsou mezi sankcionovanými Američany lidé „zodpovědní za formování rusofobního kurzu“. O den dříve Moskva oznámila, že zakázala vstup do Ruska 43 Kanaďanům v reakci na západní sankce uvalené na režim prezidenta Vladimira Putina kvůli ruské invazi.
Číst víceEvropská centrální banka půjde v boji s vysokou inflací tak daleko, jak bude třeba. Při zahajovacím proslovu na Fóru ECB o centrálním bankovnictví to řekla prezidentka banky Christine Lagardeová. ECB chce mít inflaci v eurozóně na dvou procentech, ve skutečnosti je ale teď inflace asi čtyřikrát vyšší. Lagardeová hovořila o nadměrně vysoké inflaci, která podle ní taková v eurozóně „ještě nějaký čas“ asi přetrvá. Míra inflace v 19 zemích eurozóny v květnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta.
Skupina velkých globálních ekonomik G7 vyčlení na potravinovou bezpečnost ve světě až pět miliard dolarů (117 miliard korun). Na summitu G7 vto uvedl jeden z představitelů americké vlády, který uvedl, že polovinou částky přispějí Spojené státy. Ruská invaze na Ukrajinu zkomplikovala zásobování severní Afriky a Asie ukrajinským obilím a OSN se obává, že v některých chudých zemích může vypuknout hladomor.