Elektřina v roce 2026 výrazně zlevní. Nejde ale o tržní zázrak, výsledek technologického pokroku nebo rostoucí konkurence, nýbrž o politické rozhodnutí. Stát se rozhodl domácnosti osvobodit od poplatku za obnovitelné zdroje. Politicky vděčné řešení má i svou cenu - vyšší zadlužení státu. Výdaje rozpočtu kvůli tomu vzrostou o zhruba 17 miliard korun.
Vláda v demisi oznámila, že rozpočet upravovat nebude, a nechává tuto práci novému kabinetu ANO, SPD a Motoristů.
Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené. Navzdory určité konsolidaci veřejných financí stále roste státní dluh i výdaje na jeho obsluhu. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřad Miloslav Kala. Podle ministerstva financí však nejistoty na straně příjmů a výdajů při sestavování rozpočtu panují vždy a jejich velikost se mění v závislosti na řadě vnějších faktorů.
Sněmovna hlasy nastupující vládní koalice složené z ANO, Motoristů a SPD vrátila návrh rozpočtu na příští rok vládě k dopracování. Podle ANO v návrhu chybí zhruba 96 miliard korun na dopravní stavby, spolufinancování projektů v zemědělství či část mandatorních výdajů ministerstva práce a sociálních věcí. Vláda v demisi má nyní 20 dní na úpravy. Má se zaměřit na příjmy rozpočtu v souvislosti s příznivější predikcí růstu ekonomiky a také ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou prověřit některé sociální výdaje.
Poslanecká sněmovna dnes podle všeho na doporučení rozpočtového výboru vrátí návrh státního rozpočtu na rok 2026 Fialově vládě k přepracování. Dosluhující kabinet bude mít na revizi čas zřejmě zhruba do poloviny prosince. Lze předpokládat, že do té době nová vláda nevznikne.
Ve Sněmovně se schyluje k rozpočtové bitvě. Babiš tvrdí, že rozpočet připravený Fialovou vládou „nelze opravit“. Podle ANO chybí v rozpočtu miliardy. Fiala obviňuje Babiše z politické hry. A poslanci se připravují na jednu z nejdelších debat roku.
Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.
Chystané převedení poplatků za obnovitelné zdroje od zákazníků na stát vyjde příští rok státní rozpočet na 17 až 18 miliard korun. Prostředky hodlá nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů získat přesuny prostředků v rámci rozpočtových kapitol, přičemž poplatky chce zrušit pro firmy i pro domácnosti. Schodek rozpočtu 286 miliard korun navržený končící vládou v demisi však zvyšovat nechce. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekla místopředsedkyně hnutí ANO a pravděpodobně budoucí ministryně financí Alena Schillerová.
Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš ve středu po jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě uvedl, že své kroky ohledně zákona o střetu zájmů a holdingu Agrofert vysvětlí veřejnosti. Dodal, že prezident po něm nežádá vysvětlení pro sebe, ale pro občany. Oba státníci zároveň řešili návrh programového prohlášení vznikající vlády. Babiš pak okomentoval i návrh rozpočtu pro rok 2026. Postup Fialova kabinetu ve věci označil za „nestandardní divadlo“ a tvrdí, že v rozpočtu chybí 85 miliard korun.
Reálně lidi rozpočet státu vlastně nezajímá. Jestli bude jeho schodek 286 miliard nebo 360 miliard? Nikdo kromě Mojmíra Hampla si kvůli tomu vlasy na hlavě rvát nebude. Každého zajímá jen to, kolik peněz mu měsíčně přistává na účtu. A všichni chtějí víc. Soudci jsou dokonce schopni se za zvýšení svých vysokých platů soudit.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, tvrdí Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.
Cena mědi vystoupala na maximum 🔝, dostala se na téměř 13 tisíc dolarů (268 tisíc korun) za tunu. Růst ceny pohání globální nedostatek dodávek. Měď má za sebou velmi úspěšný rok, mohl by být její nejlepší od roku 2009, píše agentura Bloomberg.
Pražská burza oslabila 📉 z historických maxim. Index PX při nízké aktivitě klesl o 0,28 procenta na 2664,86 bodu. Nedařilo se pojišťovně VIG, ztrácely také akcie Erste Bank nebo plzeňských strojíren Doosan Škoda Power. Posílila naopak Moneta Money Bank.
