Zajímá nás
Předseda vlády se v mimořádném projevu k národu podělil o své obavy z inflace, války na Ukrajině, a hlavně ze stále rostoucích cen energií. Chápeme vás, pane premiére, my ty obavy máme taky.
Premiér Petr Fiala podpoří žádost ministryně obrany Jany Černochové (oba ODS) o zvýšení rozpočtu obrany o 1,4 miliardy korun, „Je to první konkrétní krok v rámci našeho záměru zvýšit investice do obrany o 48 miliard v příštích třech letech,“ uvedl Fiala. Doplnil, že do obranyschopnosti Česka musí jeho kabinet investovat více než předchozí vlády a že je to i součástí jeho programového prohlášení. Černochová požádala o zvýšení rozpočtu na urgentní nákupy vojenského vybavení tento týden ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS).
I když se hrozba jaderné války nezdá příliš pravděpodobná, měli bychom se mít na pozoru, riziko jaderného střetu nyní existuje, varuje uznávaný izraelský historik a autor několika bestsellerů Yuval Noah Harari. Svět je podle něj v nejnebezpečnějším okamžiku světových dějin od kubánské krize v roce 1962, cituje ho server CNBC.
Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že enormně rostly běžné výdaje, zatímco investice jen mírně. „Zásadní je to, že v České republice bezpochyby existuje prostor pro to, aby stát lépe zacházel s veřejnými penězi a neplýtval jimi,“ uvedla viceprezidentka NKÚ Zdeňka Horníková.
Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení v prvním čtvrtletí meziročně stouply o 13,9 procenta, tedy o 30,5 miliardy korun, na 250,2 miliardy korun. Více peněz přitom stát za první tři měsíce roku získal prakticky u všech daní. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu za první čtvrtletí.
Vládu Petra Fialy (ODS) lze dosud pozitivně hodnotit za sestavení úspornějšího státního rozpočtu na letošní rok, postoj k válce na Ukrajině, přijímání uprchlíků i za zatím střídmý postoj k státním zásahům do regulace cen, shodují se ekonomové.
Premiér se zdráv vrátil z Kyjeva, světový tisk českého předsedu vlády a jeho protějšky z Polska a Slovinska za jejich misi celkem chválí. Politici vládní koalice jsou tou slávou přímo opilí. Jestli záhy nevystřízliví, podaří se jim jediné - svést symbolický význam cesty na vedlejší kolej.
Druhý den summitu lídrů členských zemí Evropské unie má přinést také palčivou otázku: Mají se zvolnit pravidla zadlužování kvůli pomoci Ukrajině? K hlavním tématům patří i další sankce vůči Rusku a finanční pomoc napadené Ukrajině.
Koaliční vládě Petra Fialy (ODS) se podařilo ve sněmovně prosadit svůj první státní rozpočet. Jeho již přijaté rámcové parametry se vlivem války na Ukrajině nezměnily. Plánovaný schodek zůstává na úrovni 280 miliard korun.
Dolní komora parlamentu bude zítra schvalovat plán státních financí na letošní rok. Nečeká se žádné velké drama. S přesuny peněz, respektive nově navrženými výdaji ve výši 2,8 miliardy korun, souhlasí i opoziční frakce. Suma má jít na pomoc ukrajinským uprchlíkům, na humanitární pomoc Ukrajině, a posílení rozpočtu ministerstva obrany na nákup ručních zbraní.
Již tak závratná rychlost zdražování pohonných hmot v ČR se ještě zvyšuje. Benzín včera přes noc zdražil o 1,70 koruny na litr, nafta o 2,15 koruny. Rekordy. Za poslední měsíc litr nafty zdražil skoro o 12 korun. Dopravci podezřívají čerpací stanice, že situace zneužívají a navyšují si marže. Provozovatelé čerpaček to odmítají. Pohonné hmoty každopádně rychle zdražují k úrovni 50 korun za litr.
CNN: Představitelé Bílého domu ztrácejí jistotu, že se Ukrajině podaří získat zpět celé území, o něž přišla za čtyři měsíce války s Ruskem. Tento názor mezi americkými představiteli převládá, i když teď USA a spojenci Ukrajině dodávají modernější a výkonnější zbraně. „To, zda se jim podaří území dobýt zpět částečně nebo zcela, závisí na tom, jakou podporu jim poskytneme,“ sdělil jeden z poradců působících v Kongresu.
Moskva uvalila sankce na 25 Američanů, včetně Bidenovy ženy a dcery, píše agentura TASS, podle níž jsou mezi sankcionovanými Američany lidé „zodpovědní za formování rusofobního kurzu“. O den dříve Moskva oznámila, že zakázala vstup do Ruska 43 Kanaďanům v reakci na západní sankce uvalené na režim prezidenta Vladimira Putina kvůli ruské invazi.
Číst víceEvropská centrální banka půjde v boji s vysokou inflací tak daleko, jak bude třeba. Při zahajovacím proslovu na Fóru ECB o centrálním bankovnictví to řekla prezidentka banky Christine Lagardeová. ECB chce mít inflaci v eurozóně na dvou procentech, ve skutečnosti je ale teď inflace asi čtyřikrát vyšší. Lagardeová hovořila o nadměrně vysoké inflaci, která podle ní taková v eurozóně „ještě nějaký čas“ asi přetrvá. Míra inflace v 19 zemích eurozóny v květnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta.
Skupina velkých globálních ekonomik G7 vyčlení na potravinovou bezpečnost ve světě až pět miliard dolarů (117 miliard korun). Na summitu G7 vto uvedl jeden z představitelů americké vlády, který uvedl, že polovinou částky přispějí Spojené státy. Ruská invaze na Ukrajinu zkomplikovala zásobování severní Afriky a Asie ukrajinským obilím a OSN se obává, že v některých chudých zemích může vypuknout hladomor.