Národní rozpočtová rada vznikla v roce 2017, za premiérování Bohuslava Sobotky. Měla to být ukázka „objektivnosti“ vlády. Máme tady experty na rozpočet, můžete být občané v klidu, výdaje státu jsou pod kontrolou. Bylo to politické sdělení. Jenže tento nezávislý orgán se trochu utrhl ze řetězu. Aktuálně říká vládě, že moc utrácí. Nepěkná slova se těžko poslouchají.
Ministr kultury Oto Klempíř počítá s tím, že vláda rychle prosadí zákon měnící financování médií veřejné služby. Česká televize a Český rozhlas by podle návrhu už neměly být placeny z koncesionářských poplatků, ale pevnou částkou ze státního rozpočtu. Opozice, odborníci i vedení obou médií návrh kritizují.
Sněmovna schválila změny v nakládání s rozpočtem. Až normu podepíše prezident, bude moci vláda utrácet za výstavbu silnic a dálnic, železnic nebo za energetické projekty, kolik bude chtít, a nebude se to počítat do schodku rozpočtu.
Sněmovna schválila spornou novelu rozpočtových zákonů, která vládě umožní navyšovat výdaje na obranu i strategické infrastrukturní stavby nad rámec schválených rozpočtových limitů. Opozice varuje před rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti a hrozí Ústavním soudem.
Expertní pracovní skupina zřízená opozičními poslanci mediálního výboru Poslanecké sněmovny vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby stáhl návrh zákona o médiích veřejné služby z připomínkového řízení. Na tiskové konferenci to uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Připomínkové řízení má skončit v pátek.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) by mohl za své odborné úkony a konzultace v oblasti cen a úhrad léčivých přípravků získat ročně až sedm milionů korun navíc. Návrh nařízení, které má zejména valorizovat cenu práce při posuzování žádostí, projedná v pondělí vláda. Nařízení začne platit za 15 dní od jeho vyhlášení. Ústav podle rozpočtu hospodařil loni s téměř 968,5 milionu korun, vlastní příjmy tvořily kolem 24,8 milionu korun.
Návrh vlády, aby se do státního rozpočtu nezapočítávaly výdaje na silnice, dálnice, vodní díla nebo jaderné zdroje, na obranu, nyní leží ve sněmovně a až skončí obstrukce opozice, patrně bude schválen.
Vládní koalice chce 13. května svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny kvůli finálnímu schvalování novely upravující veřejné rozpočty a tvorbu státního rozpočtu. Důvodem jsou obavy z obstrukcí opozice, která ostře kritizuje změny v pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Bezplatné neděle v muzeích, galeriích a na památkách mají zpřístupnit kulturu širší veřejnosti. V době rekordní návštěvnosti ale vyvolávají zásadní otázku: pomáhá stát dostupnosti kultury, nebo oslabuje instituce, které ji vytvářejí a spravují? Ekonomie totiž platí i v kultuře — žádný oběd není zadarmo.
Vojenské katedry se mají obnovit jako relikt, který jsme už jednou odmítli. To není vtip. Je to nostalgický sen ministra Zůny, který si katedru nikdy neužil, protože nestudoval civilní vysokou školu, ale přímo tu vojenskou. Ministr sice odmítá povinnou vojnu, ale vrací do hry instituci, která byla symbolem šikany a ztraceného času. Možná neříká všechno, ale historie mluví jasně.
Vláda chce podle svého předvolebního slibu opět zrychlit zvyšování důchodů. Výdaje na penze, které tvoří třetinu všech výdajů státu, přesahují sedm set miliard korun. Jsou to projedené peníze, ne investice do budoucnosti.
Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán byl na sjezdu své strany Fidesz opět zvolen jejím předsedou. Navzdory drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách uvedl, že se nikdy nevzdá, informovala agentura Reuters. Po porážce Fideszu expremiér čelil tlaku některých svých stoupenců, aby odešel z politiky. Na stranickém sjezdu Fideszu ale hlasovalo pro Orbánovo znovuzvolení 729 z 737 delegátů, informovala státní tisková agentura MTI.
Číst více
