Míra zadlužení v řadě zemí trvale roste, a otázka dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí se tak stává jedním z klíčových témat dnešní hospodářské politiky. Studie Mezinárodního měnového fondu nabízí pohled na to, jak si evropské státy a USA vedou.
Česká vláda loni hospodařila s rozpočtovým schodkem 271,4 miliardy korun. Vešla se tak celkem komfortně do limitu, jenž odpovídá maximálnímu „povolenému“ deficitu. Tedy do částky 282 miliard korun. Tato částka je výsledkem loňského navýšení maximálního deficitu, o 30 miliard korun, k němuž se kabinet uchýlil v důsledku zářijových povodní.
Čtvrtou svíci, řečenou andělská a představující mír a pokoj, na adventním věnci zapálili – aby se neřeklo, i politici. Jinak ale všechno po starém.
Americký prezident se rozhodl trápit Evropu, jak jen to půjde. Zatím není zřejmé, jak vysoká cla na evropské výrobky zavede, ale už nyní je stále jasnější, že jde vlastně jen o trápení a vyjednávací páku. A proto hned mluví o další výstraze, která Evropě ještě více zavaří – cílová částka, kterou mají členské státy NATO vydávat na obranu už nemají být dvě, ani tři procenta. Mělo by to být rovnou pět procent. Pro většinu států to je však nerealistické.
Prezident Pavel podpisem rozpočtu dal najevo, že upřednostňuje politické ohledy před těmi ryze ekonomickými, které aplikují i jeho vlastní odborní poradci. Což vlastně není překvapivé.
Premiér Petr Fiala věří tomu, že společně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) přesvědčili prezidenta Petra Pavla, aby podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Zároveň ale nechtěl rozhodnutí prezidenta předjímat, hlava státu ho podle Fialy oznámí veřejnosti do týdne až 12 dnů. Premiér to dnes řekl novinářům po schůzce s Pavlem. Hrad následně na síti X uvedl, že prezident oznámí rozhodnutí o tom, zda rozpočet podepíše, nebo bude vetovat, 17. prosince.
Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal v Národním shromáždění většinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, nad rozpočtem na příští rok zůstávají otazníky.
Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Opozice podrobila rozpočet kritice.
Poslanci dnes budou schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok s již schváleným schodkem 241 miliard korun. V dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech historicky druhého nejvyššího balíku peněz, drtivou většinu ale zamítnou. Návrhy změn odpovídají zhruba 224 miliardám korun. Většího objemu takové návrhy dosud dosahovaly jen roku 2020, kdy se schvaloval rozpočet na rok 2021.
Původní schválený schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 252 miliard korun byl sice meziročně o 43 miliard nižší, přesto neodpovídá příznivější ekonomické situaci.
Budoucí český eurokomisař Josef Síkela už má nyní plán, jak využije 300 miliardový balíček eur, který bude mít ve své funkci k dispozici pro oblast mezinárodního partnerství. Zeptali jsme se ho, kam a na co půjde největší část peněz z jeho agendy v Evropské komisi.
