Výnos daně z nemovitých věcí je výhradním příjmem obcí. Loni se na ní vybralo 23,12 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 85,6 procenta. Inkaso daně vzrostlo kvůli zvýšení základního koeficientu o 80 procent.
Plánovaná 25procentní cla na dovoz zboží ze zemí Evropské unie do Spojených států nejvíce dolehnou na Českou republiku, Slovensko a další země v regionu. Značný vliv bude mít německý automobilový sektor, uvedla mezinárodní ratingová agentura S&P Global. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zatím neoznámila, kdy začne cla vybírat, ale až se tak stane, omezí to zřejmě hospodářský růst celé střední Evropy, a tím se i zhorší její současné rozpočtové problémy, uvedla S&P Global.
Petr Fiala a Andrej Babiš jsou, co se týká rozpočtové odpovědnosti, jako Pat a Mat. Babiš za dva roky covidu, když byl premiérem, nasekal českému státu dluhy za 790 miliard korun. Fiala udělá za čtyři roky svého vládnutí dluh pro každého českého občana v celkové výši přes 1,1 bilionu korun. Je tam budoucí rod, protože Fiala bude utrácet ještě letos, do voleb. Tak kdo je lepší?
Sestavování a kontrola plnění státního rozpočtu patří k nejdůležitějším úkolům každé vlády. Exekutiva zde vystupuje jako garant hospodaření státu, která právě jeho prostřednictvím centrálně alokuje veřejné prostředky do hospodářství. Zároveň je odpovědná Poslanecké sněmovně, a tedy i občanům této země, za udržitelný průběh plnění příjmů a výdajů.
Česká vláda loni hospodařila s rozpočtovým schodkem 271,4 miliardy korun. Vešla se tak celkem komfortně do limitu, jenž odpovídá maximálnímu „povolenému“ deficitu. Tedy do částky 282 miliard korun. Tato částka je výsledkem loňského navýšení maximálního deficitu, o 30 miliard korun, k němuž se kabinet uchýlil v důsledku zářijových povodní.
Čtvrtou svíci, řečenou andělská a představující mír a pokoj, na adventním věnci zapálili – aby se neřeklo, i politici. Jinak ale všechno po starém.
Americký prezident se rozhodl trápit Evropu, jak jen to půjde. Zatím není zřejmé, jak vysoká cla na evropské výrobky zavede, ale už nyní je stále jasnější, že jde vlastně jen o trápení a vyjednávací páku. A proto hned mluví o další výstraze, která Evropě ještě více zavaří – cílová částka, kterou mají členské státy NATO vydávat na obranu už nemají být dvě, ani tři procenta. Mělo by to být rovnou pět procent. Pro většinu států to je však nerealistické.
Prezident Pavel podpisem rozpočtu dal najevo, že upřednostňuje politické ohledy před těmi ryze ekonomickými, které aplikují i jeho vlastní odborní poradci. Což vlastně není překvapivé.
Premiér Petr Fiala věří tomu, že společně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) přesvědčili prezidenta Petra Pavla, aby podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Zároveň ale nechtěl rozhodnutí prezidenta předjímat, hlava státu ho podle Fialy oznámí veřejnosti do týdne až 12 dnů. Premiér to dnes řekl novinářům po schůzce s Pavlem. Hrad následně na síti X uvedl, že prezident oznámí rozhodnutí o tom, zda rozpočet podepíše, nebo bude vetovat, 17. prosince.
Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal v Národním shromáždění většinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, nad rozpočtem na příští rok zůstávají otazníky.
Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Opozice podrobila rozpočet kritice.
Desítky tisíc lidí protestovaly v Nizozemsku a Belgii na podporu Palestinců. V Nizozemsku také účastnící vyjadřovali nespokojenost ohledně postoje nizozemské vlády k izraelské válce v Pásmu Gazy, napsala agentura Reuters.
Jihomoravské krajské předsednictvo ANO vyzvalo své brněnské zastupitele, aby na magistrátu vypověděli koaliční smlouvu do příštího zasedání zastupitelstva, tedy do 9. září, řekla novinářům krajská předsedkyně Alena Schillerová. Rozhodnutí předsednictva je reakcí na bitcoinovou kauzu a na výzvu předsedy ANO Andreje Babiše, který řekl, že by hnutí mělo z brněnské koalice odejít.
Číst víceFrancozský prezident Emmanuel Macron přijel do Grónska, aby za Francii a EU podpořil nezávislost ostrova. O kontrolu nad Grónskem, které je autonomním územím Dánska, usiluje americký prezident Donald Trump. Macron dodal, že záměry americké hlavy státu na anexi ostrova nepatří k chování spojenců, píše agentura AFP.
