Vládní koalice chce 13. května svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny kvůli finálnímu schvalování novely upravující veřejné rozpočty a tvorbu státního rozpočtu. Důvodem jsou obavy z obstrukcí opozice, která ostře kritizuje změny v pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Česko může získat přes 50 miliard korun z evropského fondu SAFE. Peníze mají posílit armádu, ale část zamíří i do infrastruktury. Schvalování se přitom zdrželo kvůli úpravám nové vlády.
Ministerstva chtějí, aby veřejné instituce více nakupovaly lokální potraviny. Myšlenka je správná. Problém je, že přesně totéž už umožňuje zákon několik let. A stejně se nic zásadního nestalo.
Americký prezident Donald Trump žádá 152 milionů dolarů na znovuotevření nechvalně známé věznice Alcatraz. Částka je uvedena v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Navýšení obranných výdajů na 3,5 procenta HDP je podle expertů ekonomicky zvládnutelné, rozhodující je však politická vůle. Klíčová debata se vede o tom, kolik z peněz půjde přímo na armádu.
Premiér Andrej Babiš odmítá kritiku opozice kvůli letošnímu rozpočtu Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle něj vláda schválila rekordní částku, opozice v čele s Marian Jurečka ale upozorňuje, že oproti původnímu návrhu došlo ke škrtům, které mohou ohrozit bezpečnost státu.
Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun. Upozornil přitom na nedostatečné financování obrany i rostoucí zadlužení země. Podle vlády jde naopak o realistický rozpočet s rekordními investicemi a nejvyššími výdaji na obranu v historii.
Schválení státního rozpočtu ukončí letošní rozpočtové provizorium a umožní vládě naplno rozjet plánované výdaje. Analytici ale upozorňují, že deficit 310 miliard korun je na období ekonomického růstu poměrně vysoký. Část schodku podle nich navíc kryje běžné výdaje státu. Rozpočet nyní čeká už jen podpis prezidenta Petra Pavla.
Poslanci schválili státní rozpočet s očekávaným schodkem 310 miliard korun. Koaliční většina při závěrečném hlasování odmítla všechny opoziční návrhy na přesuny peněz. Prezident Petr Pavel už dříve naznačil, že rozpočet vetovat nebude.
Poslanci ve druhém čtení návrhu letošního státního rozpočtu předložili desítky návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkové výši téměř 240 miliard korun, což odpovídá zhruba desetině všech plánovaných výdajů. Opoziční strany chtějí posílit hlavně obranu, bezpečnost či podporu bydlení, zatímco vládní koalice navrhuje přidat peníze například na sportovní infrastrukturu nebo protidrogovou politiku. O všech změnách rozhodnou poslanci při závěrečném hlasování příští středu.
Ministr obrany Jaromír Zůna tvrdí, že bezpečnost země se neměří procenty HDP. Jenže právě ta procenta jsou měnou důvěry v NATO. V době, kdy si část střední Evropy plete diplomacii s rezignací, je hazard s obranou víc než účetní trik.
