Lukáš Kovanda: Francie se v dluzích topí i kvůli přijetí eura
Francie má vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.
Horší rating Francie znamená, že tato země nyní vykazuje vyšší pravděpodobnost bankrotu veřejných financí než Česko. Děje se tak úplně poprvé v moderní historii. Dosud měla Francie vždy rating lepší, přinejhorším stejný jako Česko.
Pro lepší představu. Když Česko v květnu 2004 vstupovalo do EU, měla Francie u agentury Fitch rating nejlepší možný, tedy AAA. Česko tedy u téže agentury vykazovalo rating A-. Investiční pásmo sestává celkem z deseti stupňů možného ratingu. Francie tehdy tedy byla na nejlepším stupni, plných deset stupínků nad prašivým pásmem, jak zachycuje graf Bloombergu níže. Česko bylo jen čtyři stupně nad prašivým pásmem. Mělo tedy rating o celých šest stupňů horší než Francie. A od včerejška jej má o stupeň lepší. Celkově tedy již Česko získalo na Francii sedm stupňů v rámci desetistupňového investičního pásma. Za zhruba dvacet let to rozhodně není málo.
Jak se to mohlo stát, a tak rychle?
Francie kývla na „německou“ měnu
Po celou moderní historii měla Francie nejlepší možný rating, tedy AAA. Pak ale přijala euro. Udělala „deal“ s Německem. Kývla na jeho znovusjednocení, výměnou za to, že získá „německou“ měnu, tedy euro. Jenže euro je na Francii až moc „pevné“, moc „silné“, zkrátka moc „německé“. Francouzi přitom nemají německou organizaci výroby. Postupně proto dochází k deindustrializaci zejména severní části země, s neblahým dopadem do daňového inkasa.
Zároveň ale Francie díky euru platí za svůj dluh „německý“ úrok. Tedy náklady obsluhy dluhu jsou za jinak stejných okolností nižší, než by byly s frankem. Což ovšem znamená, že Paříž o to déle hospodaří rozhazovačně a oddaluje bolestivé, ale nutné reformy veřejné správy.
Kdyby Francie setrvala při franku, má dnes silnější průmysl, reformovanou veřejnou správu a zdravější veřejné finance. Dost možná by stále měla rating AAA.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
