Lukáš Kovanda: Francie se v dluzích topí i kvůli přijetí eura
Francie má vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.
Horší rating Francie znamená, že tato země nyní vykazuje vyšší pravděpodobnost bankrotu veřejných financí než Česko. Děje se tak úplně poprvé v moderní historii. Dosud měla Francie vždy rating lepší, přinejhorším stejný jako Česko.
Pro lepší představu. Když Česko v květnu 2004 vstupovalo do EU, měla Francie u agentury Fitch rating nejlepší možný, tedy AAA. Česko tedy u téže agentury vykazovalo rating A-. Investiční pásmo sestává celkem z deseti stupňů možného ratingu. Francie tehdy tedy byla na nejlepším stupni, plných deset stupínků nad prašivým pásmem, jak zachycuje graf Bloombergu níže. Česko bylo jen čtyři stupně nad prašivým pásmem. Mělo tedy rating o celých šest stupňů horší než Francie. A od včerejška jej má o stupeň lepší. Celkově tedy již Česko získalo na Francii sedm stupňů v rámci desetistupňového investičního pásma. Za zhruba dvacet let to rozhodně není málo.
Jak se to mohlo stát, a tak rychle?
Francie kývla na „německou“ měnu
Po celou moderní historii měla Francie nejlepší možný rating, tedy AAA. Pak ale přijala euro. Udělala „deal“ s Německem. Kývla na jeho znovusjednocení, výměnou za to, že získá „německou“ měnu, tedy euro. Jenže euro je na Francii až moc „pevné“, moc „silné“, zkrátka moc „německé“. Francouzi přitom nemají německou organizaci výroby. Postupně proto dochází k deindustrializaci zejména severní části země, s neblahým dopadem do daňového inkasa.
Zároveň ale Francie díky euru platí za svůj dluh „německý“ úrok. Tedy náklady obsluhy dluhu jsou za jinak stejných okolností nižší, než by byly s frankem. Což ovšem znamená, že Paříž o to déle hospodaří rozhazovačně a oddaluje bolestivé, ale nutné reformy veřejné správy.
Kdyby Francie setrvala při franku, má dnes silnější průmysl, reformovanou veřejnou správu a zdravější veřejné finance. Dost možná by stále měla rating AAA.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
