Lukáš Kovanda: Francie se v dluzích topí i kvůli přijetí eura
Francie má vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.
Horší rating Francie znamená, že tato země nyní vykazuje vyšší pravděpodobnost bankrotu veřejných financí než Česko. Děje se tak úplně poprvé v moderní historii. Dosud měla Francie vždy rating lepší, přinejhorším stejný jako Česko.
Pro lepší představu. Když Česko v květnu 2004 vstupovalo do EU, měla Francie u agentury Fitch rating nejlepší možný, tedy AAA. Česko tedy u téže agentury vykazovalo rating A-. Investiční pásmo sestává celkem z deseti stupňů možného ratingu. Francie tehdy tedy byla na nejlepším stupni, plných deset stupínků nad prašivým pásmem, jak zachycuje graf Bloombergu níže. Česko bylo jen čtyři stupně nad prašivým pásmem. Mělo tedy rating o celých šest stupňů horší než Francie. A od včerejška jej má o stupeň lepší. Celkově tedy již Česko získalo na Francii sedm stupňů v rámci desetistupňového investičního pásma. Za zhruba dvacet let to rozhodně není málo.
Jak se to mohlo stát, a tak rychle?
Francie kývla na „německou“ měnu
Po celou moderní historii měla Francie nejlepší možný rating, tedy AAA. Pak ale přijala euro. Udělala „deal“ s Německem. Kývla na jeho znovusjednocení, výměnou za to, že získá „německou“ měnu, tedy euro. Jenže euro je na Francii až moc „pevné“, moc „silné“, zkrátka moc „německé“. Francouzi přitom nemají německou organizaci výroby. Postupně proto dochází k deindustrializaci zejména severní části země, s neblahým dopadem do daňového inkasa.
Zároveň ale Francie díky euru platí za svůj dluh „německý“ úrok. Tedy náklady obsluhy dluhu jsou za jinak stejných okolností nižší, než by byly s frankem. Což ovšem znamená, že Paříž o to déle hospodaří rozhazovačně a oddaluje bolestivé, ale nutné reformy veřejné správy.
Kdyby Francie setrvala při franku, má dnes silnější průmysl, reformovanou veřejnou správu a zdravější veřejné finance. Dost možná by stále měla rating AAA.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
