Lukáš Kovanda: Francie se v dluzích topí i kvůli přijetí eura
Francie má vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.
Horší rating Francie znamená, že tato země nyní vykazuje vyšší pravděpodobnost bankrotu veřejných financí než Česko. Děje se tak úplně poprvé v moderní historii. Dosud měla Francie vždy rating lepší, přinejhorším stejný jako Česko.
Pro lepší představu. Když Česko v květnu 2004 vstupovalo do EU, měla Francie u agentury Fitch rating nejlepší možný, tedy AAA. Česko tedy u téže agentury vykazovalo rating A-. Investiční pásmo sestává celkem z deseti stupňů možného ratingu. Francie tehdy tedy byla na nejlepším stupni, plných deset stupínků nad prašivým pásmem, jak zachycuje graf Bloombergu níže. Česko bylo jen čtyři stupně nad prašivým pásmem. Mělo tedy rating o celých šest stupňů horší než Francie. A od včerejška jej má o stupeň lepší. Celkově tedy již Česko získalo na Francii sedm stupňů v rámci desetistupňového investičního pásma. Za zhruba dvacet let to rozhodně není málo.
Jak se to mohlo stát, a tak rychle?
Francie kývla na „německou“ měnu
Po celou moderní historii měla Francie nejlepší možný rating, tedy AAA. Pak ale přijala euro. Udělala „deal“ s Německem. Kývla na jeho znovusjednocení, výměnou za to, že získá „německou“ měnu, tedy euro. Jenže euro je na Francii až moc „pevné“, moc „silné“, zkrátka moc „německé“. Francouzi přitom nemají německou organizaci výroby. Postupně proto dochází k deindustrializaci zejména severní části země, s neblahým dopadem do daňového inkasa.
Zároveň ale Francie díky euru platí za svůj dluh „německý“ úrok. Tedy náklady obsluhy dluhu jsou za jinak stejných okolností nižší, než by byly s frankem. Což ovšem znamená, že Paříž o to déle hospodaří rozhazovačně a oddaluje bolestivé, ale nutné reformy veřejné správy.
Kdyby Francie setrvala při franku, má dnes silnější průmysl, reformovanou veřejnou správu a zdravější veřejné finance. Dost možná by stále měla rating AAA.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
