Lukáš Kovanda: Česká koruna je světovým vítězem letošního roku
Česká koruna je měnovým vítězem letošního roku, společně s maďarským forintem, konstatuje ve své zprávě agentura Bloomberg. Koruna letos vůči dolaru zpevnila o 18,6 procenta, zatímco forint dokonce o 20,6 procent. To je vůbec nejvíce z 31 významnějších měn světa s výjimkou rublu, s nímž se ovšem volně neobchoduje od začátku ruské invaze na Ukrajinu roku 2022.
Klíčovým důvodem výrazného posilování koruny i forintu je poměrně vysoká základní úroková sazba, kterou centrální banky obou zemí stanovují v rámci boje s inflačními tlaky.
Jenže zatímco inflace v Česku letos v dle Eurostatu činí průměrně 2,6 procenta, takže se nachází v tolerančním pásmu České národní banky, maďarská inflace dosahuje dle Eurostatu průměrně 4,7 procenta, tudíž je mimo toleranční pásmo maďarské centrální banky. ČNB cíluje dvouprocentní inflací, maďarská centrální banka inflaci tříprocentní, přičemž obě tyto banky tolerují pohyb inflace v rozsahu do jednoho procentního bodu pod i nad cílem.
Česká měna tedy výrazně posiluje i přesto, že se inflaci daří držet v tolerančním pásmu, což tedy není případ Maďarska.
Ostatně, zatímco základní úroková sazba v Česku nyní činí 3,5 procenta, ta maďarská je na bezmála dvojnásobku, neboť dosahuje 6,5 procenta. Ani česká, ani maďarská centrální banka nemají podle konsensu analytiků v plánu na svých měnověpolitických zasedáních tento týden základní sazbu snižovat. Maďarská centrální banka oznámí své rozhodnutí už dnes odpoledne, ČNB pak o zhruba 24 hodin později.
Mezinárodní investory apetýt po koruně neopouští
Poměrně vysoké úrokové sazby na koruně i forintu lákají mezinárodní investory k úložkám v daných měnách, případně k provádění takzvaných carry obchodů s nimi, při nichž si půjčují v nějaké nízkoúročené měně – typicky v japonském jenu –, přičemž investují do měny s poměrně vysokým úrokem. Tato poptávka pak pochopitelně zpevňuje kurs dané zainvestované měny.
A protože tedy poměrně vysoké úrokové sazby na obou měnách nejspíše nadále zůstanou, mezinárodní investory apetýt po koruně, ani forintu neopouští. Vyhlíží další jejich zpevňování. Nizozemská banka včera ING ve své zprávě doporučila spekulaci na další zpevnění české měny vůči dolaru, přičemž cílovým kursem jí je 19,96 korun za dolar. Pokud by koruna prolomila psychologickou úroveň 20 dolarů, stalo by se tak poprvé od poloviny května roku 2014, tedy poprvé za posledních více než jedenáct let. Nyní se dolar prodává za 20,53 korun.
Výrazné zpevňování koruny vůči dolaru tlumí inflační tlaky v Česku, neboť například zlevňuje dovážené energetické suroviny typu ropy nebo zemního plynu. Na dolarovou cenu je ovšem také navázána například cena elektroniky či jiného spotřebního zboží, které tak může díky příznivému kursovému vývoji zlevnit podobně jako třeba pohonné hmoty.
Koruna je rekordně silná, nyní na úrovni 24,25 vůči euru. Ještě v létě to bylo 24,65. Koruna rapidně posiluje. „A bude dál posilovat,“ říká Michal Skořepa, ekonom a analytik České spořitelny. A co víc, už nečekejme další pokles úrokových sazeb. Naopak, patrně začnou zase růst. Svůj podíl na tom mají nově chystané emisní povolenky na paliva.
Sazby půjdou nahoru, čeká se dopad emisních povolenek, říká ekonom Skořepa
Money
Díky poměrně výrazně sílící koruně mají Češi levnější naftu než Poláci, což je poměrně nebývalé. Polský zlotý sice letos vůči dolaru také zpevňuje, ale „jen“ o přibližně 14,5 procenta, tedy ne tak výrazně jako koruna či forint.
Polská centrální banka totiž pokračuje ve snižování svojí základní úrokové sazby i nyní po prázdninách, když ji začátkem září redukovala z pěti na 4,75 procenta. Navíc se ovšem Polsko a jeho měna potýkají se zhoršením výhledu v podání předních světových ratingových agentur jako Fitch Ratings nebo Moody’s. Obě agentury zhoršily Polsku ratingový výhled nyní v září, a to kvůli vysokým deficitům veřejných financí a rostoucímu zadlužení, které si žádají zejména zvyšující se sociální výdaje a výdaje na obranu. Polsko tak musí vydávat více dluhopisů, což zvyšuje nabídku aktiv ve zlotém a společně se zhoršením ratingového výhledu brzdí jeho zpevňování například právě v porovnání s českou korunou. Česko si drží suverénně nejlepší rating ze zemí Visegrédské čtyřky, podle agentury Fitch má nyní – po zářijovém zhoršení ratingu Francie – lepší rating než dokonce 70 procent zemí eurozóny.
Zhoršení ratingového výhledu Polska tudíž může být české koruně další „vodou na mlýn“. Mezinárodní investoři, kteří chtějí zůstat exponováni vůči středoevropskému prostoru, totiž mohou alespoň část svých investic přesunout právě z aktiv ve zlotém do těch korunových.
Eurozóna se rozšíří. Od 1. ledna 2026 do ní oficiálně vstoupí Bulharsko. Jak hodnotí ekonomové připravenost země na tuto skutečnost a co měnový přechod na euro Bulharům vlastně přinese.
Co Bulharům přinese euro?
Money
Akcie „ve slevě“
Čechům přitom silná koruna otevírá prostor také k nákupům amerických akcií „ve slevě“. Hlavní americký akciový ukazatel Standard & Poor’s sice včera v dolarech opět překonal historický rekord, v přepočtu do korun ale stále i tak zůstal přes sedm procent pod svým historickým rekordem v přepočtu do české měny, jehož dosáhl letos v únoru. Od začátku letošního roku tento ukazatel přidal v dolarech takřka 14 procent, v korunách však ztrácí, a to zhruba čtyři procenta.
Koruna i forint ovšem letos sílí i vůči euru, a to o takřka šest, resp. necelá čtyři procenta. Již dříve v tomto měsíci americká bankovní skupina Citigroup přitom doporučila spekulovat na další zpevnění české i maďarské měny vůči euru. Taktéž zpevňování koruny vůči euru pochopitelně tlumí inflační tlaky v ČR.
Přesto však stále širší okruh analytiku sází na to, že Česká národní banka je se snižováním svých úrokových sazeb hotova a že další pohyb základní sazby ČNB už bude vzhůru. Novou inflační hrozbou na obzoru jsou totiž takzvané emisní povolenky pro domácnosti, které budou v celé EU nejspíše zavedeny zkraje roku 2027.
