David Ondráčka: Politický chaos ve Francii: žádný kompromis, jen pořádné NON
Model francouzské 5. republiky se zdá vyčerpán, nikdo v něm není schopen reálně vládnout. Parlament je zablokovaný a není šance na dohodu, společnost je politikou znechucená a protestuje, a dluhy rostou.
V pondělí patrně padne další francouzská vláda, premiér François Bayrou balancuje na hraně politického přežití, jeho menšinová vláda pravděpodobně nepřežije hlasování o důvěře.
Prezident Macron se ocitl v pasti, kterou si do značné míry sám upletl tím, že loni rozpustil parlament a doufal, že jeho frakce získá většinu a lidi odmítnou Le Pen. To se nestalo, navíc silně posílila levice, nikdo většinu nemá a od té doby je situace téměř neřešitelná. Macron teď může Bayroua obětovat (což asi udělá velmi) a zkusit jmenovat dalšího premiéra. Ale ten bude už pátý za dva roky, ale problém to nijak nevyřeší. Parlament je tak zablokovaný, že kompromis je sprosté slovo. A nálada ve společnosti je vůči škrtům a úsporám silně nevraživá, odmítaví. Macron sice může znovu rozpustit parlament (po roce to může znovu udělat), ale minulý risk mu nevyšel a parlament se stal ještě více rozložený. A teď by to bylo ještě horší.
I možná rezignace Macrona se sice zmiňuje jako varianta, ale je to nereálné. Ten si užívá své druhé a poslední prezidentské období, soustředí se na zahraniční a evropskou politiku, a nechává domácí problémy „vyžrat“ dočasné premiéry. Je otázka, jak ten již nefunkční model 5. republiky změnit.
Rozpočet a dluhy
Vláda, kterou premiér François Bayrou vede sotva devět měsíců, se hroutí pod tíhou vlastního rozpočtu a veřejných financí. Snaží ještě na poslední chvíli hledat shodu napříč politickým spektrem, ale opozice, od krajní pravice až po krajní levici, je odhodlaná ho svrhnout. Nesouhlasí s jeho rozpočtovými škrty v objemu téměř 44 miliard eur a se změnami důchodů.
Bayrou naopak muví o fatálně neudržitelné rozpočtové situaci. Podstatou problému je hlavně obrovská zátěž francouzského penzijního systému. Země ročně vyplácí více než 400 miliard eur důchodcům a podíl obyvatel nad 60 let dále poroste. Bayrou sám, narozený v roce 1951, obviňuje svou generaci „boomerů“, že žene státní finance ke dnu, a především 19 milionů důchodců, kteří vysávají státní kasu. „Boomers“ si podle něj zvykli na štědrý systém, ale účet už nikdo nechce zaplatit, a břemeno dluhu ponesou mladí lidé. Jenže jakýkoli pokus o větší reformu důchodů v posledních letech politicky zničil jednoho premiéra za druhým. Francie je v pasti, Bayrou se to pokusil zlomit, jenže místo podpory sklidil v parlamentu jedno velké „non“.
Bloquons tout: když se národ rozhodne blokovat úplně všechno
Situace ve společnosti je dost vyhrocená a vře. Už 10. září proběhne velká stávka, která má zablokovat celou zemi. Stávají vlnu protestů organizuje hnutí „Bloquons tout“ (blokujeme vše), tažené hlavně radikálně levicovými odbory, ale vypadá to, že tentokrát paralyzují celou zemi kompletně. V takové situaci se zdá, že politická odvaha k bolestivým reformám bude možná ještě méně. Francie bude dál země vína, sýrů a permanentních protestů a vládních krizí.
Eurozóna
Francouzská krize tak přesahuje hranice země: stárnoucí populace a rozvrácené veřejné finance nejsou problémem jen Paříže, ale celého kontinentu. Francie je druhou největší ekonomikou EU a její finanční kolaps by mohl spustit dominový efekt podobný dluhové krizi před patnácti lety. V sázce proto není jen osud Bayrouovy vlády, ale i stabilita celé eurozóny. Francie se neřítí jen do politického chaosu, ale možná i do řeckého scénáře 2.0. A tentokrát by to s sebou mohlo stáhnout celou eurozónu.
Francie se v pondělí velmi pravděpodobně rozloučí s dalším premiérem. François Bayrou čeká po návrhu nepopulárního konsolidačního balíčku na verdikt nepřátelsky naladěného parlamentu. Napjatě ho sledují i trhy, protože politická krize se může rychle přelít do finanční sféry. Jaké scénáře jsou na stole?
Francie na prahu politického i ekonomického chaosu. Co čekat příští týden?
Politika
