Filantropie v Česku roste. Má ale před sebou řadu výzev
Češky a Češky nezapomínají na druhé. Ukazují to data o růstu filantropického odvětví, které za necelých 15 let nabobtnal na trojnásobek. A radost podle odborníků i samotných lidí z neziskového sektoru vzbuzuje i to, že rovnoměrně roste institucionální i soukromá pomoc a rovným dílem se na růstu sektoru podílejí menší i větší dárci. To však neznamená, že před sektorem není několik zásadních výzev.
Filantropie v České republice prochází v posledních letech dynamickým vývojem. A to jak z hlediska objemů darů, tak z hlediska struktury dárcovství a zapojení různých subjektů. Zatímco stát nadále hraje klíčovou roli v poskytování sociálních, vzdělávacích či zdravotních služeb, soukromí dárci, nadace a nadační fondy jsou důležitým doplňkem, často výrazně efektivnějším řešitelem aktuálních problémů a potřeb.
Vývoj ukazuje, že vedle okamžité pomoci při krizích, jakou byly například povodně, pandemie či válečné konflikty, se filantropie stále častěji zaměřuje i na dlouhodobé programy a systémové změny. To potvrzuje i rostoucí objem darovaných prostředků a profesionalizace celého sektoru.
Z dat české vlády vyplývá, že zatímco v roce 2012 činila částka darů uplatněných v daňových přiznáních 4,4 miliardy korun, zatímco v roce 2022 to bylo již 12,5 miliardy korun, tedy téměř trojnásobek. Právnické osoby přitom darovaly 8,4 miliardy korun, přičemž se jich zapojilo více než 32 tisíc, fyzické osoby uplatnily dary v daňových přiznáních ve výši 4,1 miliardy korun. Řada příspěvků se v daňových statistikách vůbec neobjevuje. Odborníci proto odhadují, že v roce 2022 celkový objem filantropie přesáhl hranici 18 miliard korun, což je na české poměry rekordní suma. V roce 2023 pak podle odhadů expertů Mapy dárcovství výdaje na dobročinnost dosáhly více než 14 miliard korun.
Konference Good Company Circle již potřetí přivítá stovky účastníků a nabídne pohled na dění v byznysu, neziskovém sektoru a společensky odpovědném přístupu k podnikání. Letos poprvé bude v novém formátu v prostoru Nová Spirála na pražském Výstavišti. „Rozhodli jsme se doslova zbořit stereotypy klasických konferencí na kobercích a propojit je se skutečným zážitkem,“ říká zakladatelka konference Good Company Circle, manažerka JT International Eva Prokešová.
Eva Prokešová: Jsme konference pro ty, kteří chtějí investovat do společnosti
Leaders
Nadace na vzestupu
Podle Dagmar Goldmannové, ředitelky Via Clarita, je vidět, že u filantropek a filantropů se zájem o založení vlastní veřejně prospěšné organizace zvyšuje a často volí právě nadace nebo nadační fondy. Proto je podle ní vhodné věnovat větší pozornost výzkumu nadačního sektoru, a to nejen ve smyslu objemu přerozdělených prostředků, ale také analyzovat vnitřní fungování, což byla jedna z hlavních motivací pro uskutečnění výzkumu. „V případě nadací a nadačních fondů můžeme také mluvit o strategickém dárcovství, které se vyznačuje dlouhodobostí nebo velmi partnerským přístupem ke spolupráci s podpořenými. Pro neziskové organizace jsou pak takoví partneři klíčoví pro jejich udržitelné fungování a systematickou pomoc potřebným,“ upozorňuje Goldmannová na velmi úzké propojení nadačního a neziskového sektoru.
Nadace a nadační fondy, které sleduje výzkumná agentura STEM, jsou nejčastěji zakládány fyzickými osobami, zejména jednotlivci, ale i rodinami. Následují firmy, které je mohou využívat k naplňování závazků společenské odpovědnosti, budování pozitivního obrazu nebo i podpoře svých cílů obchodních strategií. Většina nadací a nadačních fondů nemá omezenou délku funkčního období členů správní rady. Omezení se týká pouze 6 nadačních fondů z 20 a 8 nadací z 31. Z těch, které omezení mají, polovina (7 z 14) uvádí maximální celkovou délku funkčního období do pěti let včetně. Ve většině nadací a nadačních fondů je členství ve správní radě neplacenou funkcí, pouze v 8 případech z 51 je tato role finančně honorována.
Moderátorka Sara Polak si do podcastu Dobré společnosti pozvala Petra Máru. Ten už přes dvacet let přibližuje české veřejnosti svět technologií, a upozorňuje na jejich praktický dopad a význam pro osobní rozvoj. Jako influencer, školitel a podcaster se stal průvodcem pro ty, kteří chtějí porozumět digitální budoucnosti. Petr Mára bude na říjnové konferenci Good Company Circle hovořit o tom, jaký dopad má na lidstvo dlouhověkost a technologická propojenost.
Technologie budou už za pár let schopné prodloužit život, říká Petr Mára
Newstream TV
Rostou malí i velcí
Nadační fondy oslovené agenturou STEM častěji zmiňují jako pozitivní trendy inovativní přístupy, jako je crowdfunding a zapojení mladší generace do filantropických aktivit. Nadace naopak kladou větší důraz na spolupráci a strategický přístup, často ve spojení s většími dárci a systémovými změnami. Oba typy subjektů se shodují, že současná filantropie vykazuje nárůst vzájemné spolupráce, důraz na dlouhodobý dopad a profesionalizaci celého sektoru.
Jeden z oslovených nadačních fondů například označil za pozitivní jev „nárůst počtu velkých dárců, kteří navíc uvažují více strategicky než v minulosti. Subjektivně nárůst důvěry velkých donorů a firem v nevládní organizace. Nárůst spolupráce mezi donory a nevládkami, postupně se pomalu daří také připojit veřejný sektor a státní správu.“ Naopak členové jedné z oslovených nadací pozitivně vnímají „velký rozvoj individuálního dárcovství a štědrost malých dárců“. Další pak skutečnost, že „vznikají nové nástroje a možnosti, k dispozici je velké množství informací, jak filantropické aktivity uskutečňovat. Dárcovství vnímáme jako promyšlenější často s dlouhodobým dopadem.“
Ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla – a samozřejmě mnohem víc. Tak v podcastu Dobré společnosti představila Sara Polak Tomáše Sedláčka. Ten se zúčastní i říjnové konference Good Company Circle, kde se bude debatovat o filantropii a morálních hodnotách.
Těžko hledáme hrdiny, přitom každý z nás nějakého má, říká Tomáš Sedláček
Newstream TV
Řada výzev
Zajímavé je sledovat i proměnu firemní filantropie. Zatímco dříve se mnohé podniky omezovaly na jednorázové dary či sponzoring kulturních a sportovních akcí, dnes se stále více prosazuje strategická firemní filantropie jako součást společenské odpovědnosti. Firmy zakládají vlastní nadace, podporují zaměstnanecké sbírky a zapojují se do dlouhodobých partnerství s neziskovými organizacemi. Takový přístup nejen posiluje jejich reputaci, ale umožňuje jim i efektivněji cílit podporu tam, kde ji jejich obor či region nejvíce potřebuje.
Navzdory pozitivnímu vývoji však česká filantropie čelí i několika problémům. Jedním z nich je roztříštěnost dat a obtížná porovnatelnost mezi jednotlivými zdroji. Chybí jednotná metodika, která by umožnila pravidelně sledovat a vyhodnocovat trendy. Stejně tak se ukazuje, že daňový systém sice umožňuje odečítat dary od základu daně, ale ne vždy motivuje k pravidelnému či dlouhodobému dárcovství. Významnou výzvou zůstává i nerovnoměrné rozložení filantropie mezi regiony – většina prostředků se koncentruje v hlavním městě, zatímco menší regiony mají omezený přístup k nadačním zdrojům. A konečně, pro mnoho neziskových organizací je stále složité udržet stabilní a profesionální fundraising, který by jim zajistil dlouhodobou udržitelnost.
Přestože v Česku se nadacím i nadačním fondům vyhýbají skandály, i tak jedna z oslovených nadací připouští, že k velkým problémům patří zejména „nezájem a nedůvěra i vůči zavedeným nadacím, byť pracují dle platných zákonů.“
Moderátorka Sara Polak v novém díle podcastu Dobré společnost přivítala bývalého novináře a publicistu Tomáše Etzlera a jejich hlavním tématem bylo povídání o Číně, kde Tomáš jako televizní reportér strávil řadu let. 
Havla si v Číně vážili víc než Zemana, říká Tomáš Etzler
Newstream TV
