Jeřábník: neviditelný hrdina stavby, bez kterého se nic nepohne
Na první pohled je jen malou siluetou vysoko nad staveništěm. Přesto má v rukou osud celé stavby – ať už jde o panelový dům, most nebo mrakodrap. Profese jeřábníka se za desítky let proměnila od manuální práce s minimem technologií až k dnešní specializované, vysoce zodpovědné profesi s moderními technologickými pomocníky. „Celá mašina je dneska řízená a kontrolovaná počítačem, všechno ovládám joystickem,“ říká jeřábník Zdeněk Fiedler, který do kabiny vysoko nad zemí usedl poprvé roku 1986.
Za nejnáročnější stavbu, které se účastnil, jednoznačně Zdeněk označuje temelínskou elektrárnu, kde pracoval pro stavební firmu Armabeton. „Na stavbě jaderné elektrárny Temelín jsem pracoval v letech 1987–1992. Tam to bylo nejnáročnější. Na stavbě stálo nějakých 85 jeřábů a asi 150 autojeřábů. Byl to šrumec, kde pracovaly tisíce lidí.“ Z Armabetonu přestoupil do stavební firmy IPS, nyní Skanska, a zůstal jí věrný. Je tak jedním z nejdéle sloužících zaměstnanců firmy.
K práci jeřábníka přivedla původně vyučeného klempíře láska k výškám. Poprvé si ovládání stavebního jeřábu vyzkoušel před téměř čtyřiceti lety a ve výškách již zůstal. „Musí to člověka bavit, jinak by to nešlo,“ říká s tím, že nahoře je svým pánem. V kabině jeřábu zažil tisíce východů a západů slunce, mlžné opary, lijáky, horka i hromobití. K jeřábničení ale, jak říká, přišel jako slepý k houslím. „Opravovali jsme střechu u Národního divadla a tam byl jeřáb s kyvným ramenem. My jsme na lešení dělali žlaby a kabina jeřábníka byla blízko, tak jsme kecali, a já byl zvědavý, jak se stroj ovládá. Jeřábník mě pozval do kabiny. Několikrát jsem to zkusil a pak mě potřebovali na záskok. Sám jsem se učil. Trénoval, trénoval a trénoval,“ vzpomíná na své začátky.
Bezpečnost na prvním místě
Pak šel na školení, aby získal oficiální dokumenty. „U Armabetonu jsem už jezdil, ale ještě jsem neměl papíry, tehdy se na to tak nehledělo. V dnešní době to už ale absolutně nejde. Musíte mít pravidelné lékařské prohlídky, pravidelná školení a hlavně musíte být pojištěný na zabití, na hmotný materiál,“ popisuje změny, ke kterým v průběhu let došlo. Práce jeřábníka se v některých případech blíží aktivitám kaskadéra. Lezení do kabiny je tou snazší.
„V zimě je nejhorší, když je namrzlý žebřík, až chvílemi skřípe. Lezeme opatrně. Základ je, kam dáváte ruce. Nohy jdou automaticky. Já jsem s klukama dřív montoval jeřáby a to… no, když mě poprvé v těch 180 metrech poslali na rameno, tak jsem se rozklepal jak sulc. Říkal jsem si: koukej, kam dáváš nohy, jsi připoutaný – a zvládl jsem to,“ popisuje dobrodružství ve výškách s tím, že nejhorší pro jeřábníka je zásah bleskem. „Když do mě uhodil poprvé blesk, tak jsem nebyl schopný pomalu deset minut promluvit ani slovo. Zároveň s tím bleskem je ohlušující rána. Nyní máme aplikace, které vyhodnocují počasí, a jakmile jsou blesky dva kilometry od nás, tak se nedělá,“ popisuje bezpečnost práce.
Stejná opatření platí i v případě silného větru. Ani s ním si nesmí jeřábník zahrávat, protože se náklad lehce stane neovladatelným. „V případě silného větru počítač vypne jeřáb a můžete dělat cokoliv, motory prostě nezaberou. Okamžitě začnou houkat výstražné sirény, takže bezpečnost především,“ upozorňuje na základní rizika.
V centru Prahy je mnohdy rychlejší hodit batoh s nářadím na záda a vyrazit za prací na kole než jet autem. Mobilní údržbář Jaroslav Slabý tak zvládne opravit kapající kohoutek, vyměnit žárovku či vodovodní baterii dřív, než by stihl najít místo k zaparkování. 
Místo kolon volím kolo, říká mobilní údržbář
Zprávy z firem
Správný odhad je základ
Každý dobrý jeřábník musí mít výborné prostorové vidění. „Musíte mít opravdu ten správný odhad, protože když sedíte nahoře, tak už máte kolmý pohled a musíte vnímat, co kde je,“ radí adeptům jeřábnického řemesla.
Jeřábník je klíčovým článkem na každé stavbě. Zajišťuje přesun materiálů, bednění, ocelových konstrukcí či betonových dílů, a tím určuje i tempo celé realizace.
V minulosti šlo o fyzicky i psychicky velmi náročné povolání – stroje byly hlučné, nepohodlné, s manuálním ovládáním a minimálními bezpečnostními standardy. Jeřábníci pracovali často bez klimatizace, komunikace se stavbou probíhala pomocí gest nebo křiku a sebemenší chyba mohla mít fatální následky.
Dnes je situace jiná. Moderní věžové i mobilní jeřáby jsou vybaveny elektronikou, kamerami a komunikační technikou, která umožňuje přesnější a bezpečnější manipulaci i bezdrátovou komunikaci. Kabiny mají klimatizaci, ergonomická sedadla i digitální displeje. Přesto je profese jeřábníka především o obrovské koncentraci, prostorové představivosti a schopnosti spolupracovat s celým staveništěm.
Když vcházíme do areálu mladoboleslavské automobilky Škoda Auto, neslyšíme rachot strojů. Místo toho nás vítají záhony s rozkvetlými letničkami, upravené keře a stromy, které dodávají průmyslovému prostředí překvapivě klidnou atmosféru. Za tímto dojmem nestojí náhoda, ale aktivita lidí, kteří se starají o to, aby prostředí automobilky působilo kultivovaně, přívětivě a přírodně. Právě s nimi vás na newstream.cz seznamujeme v seriálu Obyčejná práce. 
Zahrada v srdci automobilky Škoda Auto. Jana Nohýnková zná v areálu každý keř
Zprávy z firem
Trh s profesionálními drony stabilně roste. A s tím se zvětšuje poptávka i po jejich operátorech. 
Obyčejná práce: Pilot dronu musí být tak trochu technik, umělec, manažer a právník v jednom
Zprávy z firem
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
