Rakousko, podobně jako Česko, bojuje s dostupností bydlení. Země proto přichází s několika opatřeními. Jedním z nich je i omezení růstu nájemného v rámci volného trhu.

Agentura Bloomberg uvádí, že od příštího roku nebudou moci pronajímatelé v Rakousku zvyšovat nájemné v plné výši inflace. Část růstu nad 3 procenta bude snížena na polovinu, oznámila vláda. Minimální délka soukromých nájemních smluv se navíc prodlouží z tří na pět let.

Opatření, která představil vicekancléř a lídr sociálních demokratů Andreas Babler, navazuje na podobnou politiku již uplatňovanou u bytů pronajímaných bytovými družstvy a obcemi. Ty tvoří většinu nájemního bydlení v Rakousku. U těchto nájmů se v příštím roce povolí růst o jedno procento a v roce 2027 o dvě procenta.

Proč je bydlení v Česku tak drahé? Je to vizitka dvacetileté nečinnosti politiků, řekl ministr Kulhánek

Reality

Dostupnost bydlení v České republice zhoršilo podle ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (za STAN) to, že ji zhruba 20 let žádná politická reprezentace neřešila. Situaci ale ovlivnil paradoxně také vstup Česka do Evropské unie v roce 2004. Poté totiž ČR podle evropských pravidel nemohla využívat veřejné prostředky na bytovou výstavbu. V současnosti to už možné je. Kulhánek to uvedl ve středu na konferenci na veletrhu For Arch. Pokud podle něj bude do budoucna udržena kontinuita kroků, které současná vláda nastavila, tak se dostupnost bydlení výrazně zlepší během dekády.

ČTK

Přečíst článek

Krocení inflace

Rakouská vláda se snaží snížit inflaci, která v srpnu zrychlila na 4,1 procenta, což je více než dvojnásobek průměru eurozóny. Automatické růsty cen a mezd v zemi přispěly k setrvačnosti inflace a zhoršily konkurenceschopnost.

Ceny nemovitostí v Rakousku od roku 2010 vzrostly podle údajů Eurostatu o 113 procent, tedy o zhruba dvojnásobek průměru Evropské unie. Nájemné se v zemi za tu dobu zvýšilo o více než 70 procent, zatímco v celé EU činil růst 28 procent.

Tristní situace v Česku

Nejen Rakušané mají s dostupností bydlení problémy. Ceny nemovitostí a výše nájemného v posledních letech výrazně vzrostly také v Česku a mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet. Nedostatek dostupného bydlení se týká zejména mladých rodin, seniorů a zranitelných skupin. Dostupnost brzdí vysoká poptávka a nedostatečná nabídka nebo nízká kvalita bytového fondu. V Česku je také 16 procent bytů neobydlených, uvedla studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Podle indexu organizace vzrostly ceny bytů v Česku mezi roky 2008 až 2024 o více než 30 procent. Ceny nájmů se za stejné období téměř zdvojnásobily. Podle dat společnosti Deloitte stál koncem loňského roku metr čtvereční v bytě průměrně 110 100 korun. Nájemné pak činilo 309 korun za metr čtvereční měsíčně, od té doby ale dále rostlo. V letošním prvním čtvrtletí už bylo 316 korun za metr čtvereční.

Vencl z Fidurocku: Stoleté činžáky proměňujeme v domy budoucnosti

Reality

Vedle retailových parků kupuje skupina Fidurock i starší a zanedbané činžáky v atraktivních částech Prahy či Brna. Ty opravuje, pak prodává či pronajímá. V portfoliu má desítky nemovitostí a stovky bytů za miliardy korun. „Naší cílovou klientelou jsou mladí profesionálové, nabízíme ale i bydlení pro další skupiny. Pozorujeme, že na trhu je nedostatek větších rodinných bytů 3kk,“ říká Michal Vencl, šéf developmentu skupiny Fidurock.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

K řešení dostupnosti bydlení podle OECD nestačí dílčí opatření, je zapotřebí dlouhodobá a koordinovaná strategie, která propojí bytovou politiku s územním plánováním, daňovým systémem i sociálními službami. „Dostupné bydlení je jednou z nejdiskutovanějších otázek současnosti. Doporučení zaměřená na územní plánování, financování a legislativu tvoří základ pro naši reformu, která má ambici zlepšit životy tisíců domácností a posílit ekonomiku země,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN).

OECD doporučuje, aby Česko podporovalo vznik neziskových poskytovatelů bydlení. Zavést by se měla také právní definice dostupného a sociálního bydlení a navazujícího systému financování pro dlouhodobý a udržitelný rozvoj tohoto typu bydlení. Dále by měla být vytvořena jasná pravidla a mechanismy pro spolupráci mezi obcemi a neziskovými organizacemi, aby se mohla rozšiřovat nabídka kvalitního a cenově přijatelného bydlení.

Změnit by se měly také daně z nemovitostí. OECD navrhuje, aby se daň stala lepším zdrojem příjmů pro obce, které by tyto peníze mohly využít na financování výstavby dostupného bydlení a posílení infrastruktury. Efektivněji by se měl také využívat již existující bytový fond a snížit podíl neobydlených bytů.

Lidé v Česku se opravdu nemají špatně. Mzdy zde zatím stále rostou a budou růst, nepokrývají však očekávání zaměstnanců. Firmy tak mají potíže v některých profesích najít vůbec zaměstnance. „Bez ekonomické migrace by to tak česká ekonomika nezvládla. Zahraniční pracovníky fakticky potřebuje,“ uvedl šéf personální agentury Grafton Martin Malo při prezentování nejnovějších výsledků mzdového průzkumu.

Ačkoliv ve světě stále v globální ekonomice trvají obrovské nejistoty kvůli politické nestabilitě, probíhajícím válečným konfliktům, migraci či americkým clům, český trh práce zůstává stále vysoce konkurenční. „Mzdy v Česku stále rostou, a to v průměru o 4,25 procent, jak ukazují výsledky našeho mzdového průzkumu. Nerostou ovšem tak, jak by zaměstnanci očekávali,“ uvedl ve středu pro novináře šéf personální agentury Grafton Recruitment Martin Malo v rámci představení výsledků průzkumu. Mzdy, které agentury sleduje se týkají primárně soukromé sféry a nezahrnují na rozdíl od dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) platy úředníků ve státní správě.

Mzdy v Česku rostou dokonce rychleji než inflace, která v druhém prázdninovém měsíci, v srpnu, rostla jen o 2,5 procenta. A také zaměstnanost se stále držela na zhruba 4,5 procentech. I nadále tak podle Mala trvá pro firmy složitá situace, kdy jen obtížně hledají nové zaměstnance, a to zvláště ve vybraných odvětvích a profesích. Největší potíže hlásí podle Graftonu výrobní podniky, logistika a sektor služeb.

Komu roste plat a komu ne

A právě proto, že firmy právě v těchto sektorech hledají zaměstnance jen obtížně, rostou zde mzdy nejrychleji. Například v logistice rostly o 8 procent. Skladníků je totiž v Česku podle Mala drastický nedostatek a navyšování mezd v tomto ohledu souvisí především s přetahováním skladníků z firmy do firmy. Došlo to podle něj už i tak daleko, že některé logistické firmy dávají svým skladníkům vedle dalších benefitů standardně i 13. a 14. plat a tito lidé si tak jsou schopni vydělat běžně i 40 či 50 tisíc korun měsíčně. Dalšími segmenty, kde mzdy také rostou rychleji, je farmacie a zdravotnictví s růstem o 5,3 procent.

Nejmenší růst mezd zaznamenala agentura naopak u lidí, kteří pracují v kancelářských profesích, HR a IT.  V případě administrativy tyto výsledky experty Graftonu nepřekvapili, protože kancelářské pozice začínají být ve firmách nahrazovány automatizovanými systémy. Pomalý či minimální růst v HR profesích je ale překvapivý, protože u těchto zaměstnanců naopak narůstá objem práce a povinností. A v informačních technologiích zase mzdy dlouho rostly tak rychle, že v současnosti už narazily na svůj strop a platy v rámci IT tak nyní podle Mala stagnují.

Proč si firmy nechají utéct nejlepší lidi

Podle Mala je však překvapivé, že zaměstnavatelé nedokážou flexibilně a účinně reagovat na odchody svých zaměstnanců tak, aby u nich zůstávali. Sice asi dvě třetiny firem by se podle Mala snažily udržet své pracovníky navýšením mzdy o pět až deset procent, ale to je přitom nedostačující a setrvala by kvůli tomu ve firmě jen zhruba pětina těch, kdo zvažují odchod. „Některé firmy navýšení mzdy jako nástroj na udržení zaměstnanců odmítají úplně, většinou z důvodu, že by individuální navýšení mzdy spustilo řetězovou reakci i mezi ostatními zaměstnanci. Firmy by si však měly uvědomit, že nábor a zaučení nových lidí je výrazně dražší než investice do zvýšení mzdy kvalitních lidí na odchodu,“ zdůraznil Malo.

Bez Ukrajinců by to nešlo

Berou Ukrajinci práci Čechů? Podle Mala absolutně ne, a naopak se dá říci, že Ukrajinci v Česku pracují hlavně na pozicích, které čeští zaměstnanci odmítají dělat. Jedná se totiž o pozice s minimální kvalifikací a nízkými platy, za které Češi prostě pracovat nechtějí. „Průměrná mzda Ukrajince je na úrovni 35 tisíc korun měsíčně, což odpovídá pozicím, které zastávají - většinou manuální pozice nebo pozice ve službách. V porovnání s průměrným českým občanem, který má dnes průměrnou mzdu 48 tisíc korun, je tak evidentní, že Ukrajinci českým zaměstnancům práci neberou, ale v principu ji suplují,“ upozornil Malo. Ukrajinská pracující komunita je navíc podle něj velkým přispěvatelem do národních rozpočtů. „Pokud Česká republika chce dosáhnout významnějšího ekonomického růstu, bez ekonomické migrace, tedy i bez ukrajinských zaměstnanců, se opravdu neobejde,“ konstatoval Malo.

Očekávání firem a zaměstnanců se nepotkává

„Ač tedy mzdy rostou rychleji než inflace, nepokrývají očekávaní zaměstnanců a přetrvává obrovský tlak na mzdy především z titulu rostoucích cen,“ shrnul Malo a podotkl, že zaměstnanci očekávají podstatně rychlejší růst mezd než firmy. Nejpopulárnějšími benefity pak jsou podle zaměstnanců trvale ty finanční, monetární, což znamená jakékoliv příspěvky na cokoliv.

Dalším nejoblíbenějším benefitem jsou ty, které se týkají dnů volna, tedy různých sick days nebo dnů dovolené navíc. I v Česku sice existují firmy, které poskytují dokonce i sabatikl, tedy placené tvůrčí volno třeba na půl roku, jsou ale v podle Mala jen velmi okrajovou záležitostí a vždy to jsou jen velmi bohaté firmy, které si mohou dovolit pustit zaměstnance na tak dlouhé volno.

Politici a soudci budou brát více peněz. Premiér se dostane nad 300 tisíc měsíčně

Money

Platy soudců a státních zástupců mají od příštího roku vzrůst o víc než 13 procent, platy vrcholných politiků o zhruba pět procent. Počítá s tím návrh státního rozpočtu, uvedla večer Česká televize. Nový výpočet výdělků ústavních činitelů vyplývá ze zákona, který v březnu prosadila vládní koalice po přehlasování veta prezidenta Petra Pavla. Opoziční ANO a SPD navrhují platy politiků zmrazit.

ČTK

Přečíst článek

Minimální mzda od ledna vzroste na 22 400 korun

Money

Od ledna si lidé s nejnižšími příjmy polepší – minimální mzda vzroste o 1600 korun na 22 400 korun hrubého. Změna se dotkne zhruba 118 tisíc zaměstnanců a zároveň zvýší i zaručené platy ve veřejné sféře.

ČTK

Přečíst článek

Zlepšení výkonu a méně vyhoření. Čtyřdenní pracovní týden je cesta k udržitelnosti, uvedli experti

Zprávy z firem

Zkrácení pracovního týdne na čtyři dny se zachováním plné mzdy i výkonu by mohlo představovat cestu k budoucí udržitelnosti práce a růstu. Testování v cizině i Česku potvrdilo zvýšení efektivity a příjmů podniků i zlepšení duševního zdraví zaměstnanců. Uvedl to Institut pro politiku a společnost (IPS).

ČTK

Přečíst článek