Dalibor Martínek: Výstavba v Česku vzkvétá. Ale nad hlavou už se houfují černé mraky

Stavebnictví v Česku roste meziročně o krásných čtrnáct procent. Zní to jako skvělá zpráva. Jenže v jejím pozadí se skrývá ďábel. Povolování nových staveb bylo za první pololetí rekordně nízké.
Developeři dosahují růstu produkce o deset procent. Staví o sto šest, využívají k tomu dřívější povolení. A také faktu, že se nyní lidé mohou po bytech téměř utlouct, takže mohou šponovat ceny. Mají prostě dobré období. Vzhledem k pomalému povolování nové výstavby je však evidentní, že tento cyklus za pár let skončí.
Mimochodem, ještě vyšší růst, přes dvacet procent, vykazuje budování silnic či energetických sítí. To má ovšem jiný důvod. Jednak je u těchto velkých staveb povolování pružnější, podle jiné legislativy. A také, stát sype do výstavby silnic a dálnic desítky miliard korun. Je to přece vládní priorita. Na rozdíl od dostupnosti bydlení.
V Česku bylo vydáno nejméně stavebních povolení za čtvrt století. Je to jasný důkaz toho, že současná podoba stavebního zákona nefunguje, píše ve svém komentáři Michaela Váňová, šéfka developerské skupiny Central Group.
Povolování staveb zamrzlo, varuje šéfka největšího tuzemského developera
Reality
Problém leží v budoucnu
Takže krásné číslo čtrnáct stavební produkce sice může dělat radost developerům, stavitelům dálnic, ale těžko může dělat radost zájemcům o byty. Byty se nyní rekordně staví. A rekordně prodávají, v Praze se v prodeji čeká letošní rok mezi osmi a devíti tisíci. Ale opět, velká radost pro stavitele, kvůli rostoucím cenám o poznání menší pro kupující. Ti si ovšem ve světle pomalého povolování umějí dobře představit, že kdo nekoupí teď, snad už nikdy.
Problém leží v budoucnu, kam oko statistiků nedohlédne. Za první pololetí letošního roku bylo vydáno jen 29 200 stavebních povolení, což je nejnižší hodnota za posledních 25 let. Zároveň počet povolení poprvé klesl pod hranici třicet tisíc. Takže nyní se radujme při pohledu na krásné číslo 14 růstu tohoto segmentu, za pár let můžeme stejně dobře při pohledu na statistiky plakat.
Příčiny pomalého povolování jsou notoricky známé. Nedodělaná novelizace stavebního řízení, krach digitalizace procesu. Zmatky s digitalizací vyhnaly ze stavebních úřadů úřednice, takže je tam podstav a agendu nemá kdo dělat. Bez nové výstavby hrozí, že se sektor brzy opět dostane do útlumu. A s ním i celá česká ekonomika.
K vytvoření plnohodnotného prostoru není třeba velkých rozpočtů a složitých řešení. Dřevěná stavbička na bývalém viničním kopci v Českém Středohoří je bezesporu důkazem, že dobrá architektura není otázkou peněz.
I s minimem peněz lze postavit krásnou chatku. Třeba i se saunou
Reality
Podobně situaci vidí Kamil Jeřábek, generální ředitel české pobočky Wienerbergeru, výrobce cihel. Výstavba nových bytů podle něj zaostává za potřebami obyvatel a bytový fond v Česku dále ztrácí. „Pokud chce Česko dohnat deficit z posledních tří dekád, který dosahuje půl milionu bytů, je nezbytné po dobu alespoň patnácti let každoročně postavit minimálně 60 tisíc bytů. Aktuální výstavba pokrývá pouze polovinu této potřeby.“ V Česku na tisíc obyvatel připadá 484 bytů, v západoevropských zemích je to v průměru 525 bytů.
Vše se děje za němého přihlížení vlády. Nad vlavou se houfují temné mraky, ale teď ještě neprší. Máme přece hezké číslo 14. Schválně, jestli se s ním někdo z vládní koalice nyní v předvolební kampani pochlubí.