Celkem 22 nových či staronových senátorů a senátorek si dnes Češi zvolili ve druhém kole voleb do horní komory parlamentu. V ní doplní pětici zvolenou již v prvním kole letošních voleb před týdnem. Tady je přehled, jak finálové souboje dvojic v každém z volebních obvodů dopadly, doplněný o vítěze prvního kola.
Červencová data z české ekonomiky přinesla převážně pozitivní obraz. Stavebnictví meziročně vzrostlo o 1,8 procenta, průmysl o 3,1 procenta a nové průmyslové zakázky o 7,2 procenta. Slabším místem byl zahraniční obchod, který poprvé letos skončil ve schodku, a to 8,5 miliardy korun.
Průměrné spotřební výdaje českých domácností loni dosáhly 216 214 korun na osobu, tedy přibližně 18 tisíc korun měsíčně. Největší část rozpočtu připadla na bydlení, energie a potraviny. U domácností důchodců tyto nezbytné položky ukrojily dokonce 55 procent všech spotřebních výdajů, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Inflace v Česku v červenci zrychlila. Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 1,7 procenta, zatímco v červnu růst činil 1,5 procenta. Hlavním důvodem byly dražší pohonné hmoty, které meziročně zdražily téměř o 17 procent. Proti vyšší inflaci naopak působily levnější potraviny, výrazně zlevnilo například máslo, mléko nebo vepřové maso.
Dovolené zdražily za poslední dva a půl roku celkem o 15 procent. Letní sezona ale umí s cenami zahýbat mnohem ostřeji: loni v srpnu platili Češi za organizované dovolené a zájezdy téměř o 42 procent více než na začátku roku 2024. Data ČSÚ tak ukazují, že dražší dovolená není jen pocit – i když cenový skok se nejvíc soustředí do hlavní sezony.
Inflace v Česku v červenci mírně zrychlila, dál ale zůstává pod dvouprocentním cílem České národní banky. Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 1,7 procenta. Nejvíce zdražovaly služby, naopak potraviny a energie oproti loňsku zlevnily.
Česká ekonomika dostala v dubnu několik povzbudivých signálů. Průmysl po předchozím zpomalování zrychlil růst, stavebnictví dál táhlo hlavně pozemní stavitelství a zahraniční obchod zůstal v přebytku. Data Českého statistického úřadu ale zároveň ukazují, že o jednoznačně silný výkon nejde. V průmyslu dál ubývá zaměstnanců a přebytek zahraničního obchodu se meziročně výrazně snížil.
Když se mluví o průměrné mzdě přesahující 50 tisíc korun měsíčně, řada lidí má pocit, že statistici žijí v jiné zemi než oni. Není divu. Průměrná mzda totiž nevypovídá o tom, kolik vydělává typický zaměstnanec. Ve skutečnosti na ni nedosahují téměř dvě třetiny pracujících.
Inflace se po březnovém zpomalení znovu zvedla a vrátila se na nejvyšší úroveň od loňského podzimu. Hlavním důvodem jsou dražší pohonné hmoty, které dál reagují na napětí na Blízkém východě.
Česká ekonomika v březnu nabídla smíšený obraz. Zahraniční obchod skončil výrazným přebytkem, stavebnictví zrychlilo meziroční růst, průmysl však čtvrtý měsíc v řadě zpomalil. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Spotřebitelské ceny v březnu stouply meziročně o 1,9 procenta. Meziroční tempo inflace zrychlilo z únorových 1,4 procenta. Zdražily především pohonné hmoty. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který potvrdil svůj předběžný odhad. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny stouply o 0,6 procenta.
V Srbsku skončily předčasné parlamentní 🗳️🗳️🗳️ volby, které provázela nejvyšší volební účast za více než 30 let. Mnoho médií je označilo za referendum o Aleksandaru Vučičovi, který v posledních 14 letech ovládá srbskou politiku. Televize N1 informuje, že lidé, kteří stáli ve frontách u volebních místností, budou moci svůj hlas odevzdat i po 20.00. Podle ústřední volební komise do 18.00 odvolilo 64,9 procenta lidí. Agentury napsaly, že účast byla nejvyšší od rozpadu Jugoslávie v roce 1992.
Kriminalita 💪🏻💪🏻💪🏻 mládeže se nezvyšuje, mění se však její typ. Děti se přesouvají od krádeží k násilným trestným činům, i k vraždám. V debatě České televize to dnes řekla nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. V případě snižování trestní odpovědnosti by byla pro změnu ze současných 15 na 13 let. Změnu zvažuje ministerstvo spravedlnosti. Snížení by se podle něj mohlo týkat například trestných činů, za které je v Česku možné uložit výjimečný trest.
