Inflace v Česku v září zrychlila na 2,5 procenta a vyrovnala letošní maximum z dubna. Hlavním důvodem jsou pohonné hmoty, které proti loňsku zdražily o 37,5 procenta. Elektřina a plyn naopak zlevnily, domácnosti ale dál pociťují růst nájmů a dalších nákladů na bydlení.
Průměrné spotřební výdaje českých domácností loni dosáhly 216 214 korun na osobu, tedy přibližně 18 tisíc korun měsíčně. Největší část rozpočtu připadla na bydlení, energie a potraviny. U domácností důchodců tyto nezbytné položky ukrojily dokonce 55 procent všech spotřebních výdajů, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Inflace v Česku v červenci zrychlila. Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 1,7 procenta, zatímco v červnu růst činil 1,5 procenta. Hlavním důvodem byly dražší pohonné hmoty, které meziročně zdražily téměř o 17 procent. Proti vyšší inflaci naopak působily levnější potraviny, výrazně zlevnilo například máslo, mléko nebo vepřové maso.
Dovolené zdražily za poslední dva a půl roku celkem o 15 procent. Letní sezona ale umí s cenami zahýbat mnohem ostřeji: loni v srpnu platili Češi za organizované dovolené a zájezdy téměř o 42 procent více než na začátku roku 2024. Data ČSÚ tak ukazují, že dražší dovolená není jen pocit – i když cenový skok se nejvíc soustředí do hlavní sezony.
Inflace v Česku v červenci mírně zrychlila, dál ale zůstává pod dvouprocentním cílem České národní banky. Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 1,7 procenta. Nejvíce zdražovaly služby, naopak potraviny a energie oproti loňsku zlevnily.
Česká ekonomika dostala v dubnu několik povzbudivých signálů. Průmysl po předchozím zpomalování zrychlil růst, stavebnictví dál táhlo hlavně pozemní stavitelství a zahraniční obchod zůstal v přebytku. Data Českého statistického úřadu ale zároveň ukazují, že o jednoznačně silný výkon nejde. V průmyslu dál ubývá zaměstnanců a přebytek zahraničního obchodu se meziročně výrazně snížil.
Když se mluví o průměrné mzdě přesahující 50 tisíc korun měsíčně, řada lidí má pocit, že statistici žijí v jiné zemi než oni. Není divu. Průměrná mzda totiž nevypovídá o tom, kolik vydělává typický zaměstnanec. Ve skutečnosti na ni nedosahují téměř dvě třetiny pracujících.
Inflace se po březnovém zpomalení znovu zvedla a vrátila se na nejvyšší úroveň od loňského podzimu. Hlavním důvodem jsou dražší pohonné hmoty, které dál reagují na napětí na Blízkém východě.
Česká ekonomika v březnu nabídla smíšený obraz. Zahraniční obchod skončil výrazným přebytkem, stavebnictví zrychlilo meziroční růst, průmysl však čtvrtý měsíc v řadě zpomalil. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Spotřebitelské ceny v březnu stouply meziročně o 1,9 procenta. Meziroční tempo inflace zrychlilo z únorových 1,4 procenta. Zdražily především pohonné hmoty. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který potvrdil svůj předběžný odhad. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny stouply o 0,6 procenta.
Česká ekonomika v únoru ukázala smíšený vývoj. Zatímco průmyslová výroba dál rostla, její tempo už třetí měsíc v řadě zpomaluje, naopak stavebnictví se po lednovém poklesu vrátilo k výraznému růstu. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Ceny ropy 🛢 se dnes vyvíjejí smíšeně. Na jedné straně cenu ovlivňuje dohoda mezi USA a Ruskem o dodávkách nafty, která by mohla uvolnit další dodávky z Moskvy. Na druhé straně jsou ale nové útoky v Saúdské Arábii a Jemenu, které by mohly přerušit dodávky ropy na trhy. Cena severomořské ropy Brent klesala o 0,6 procenta na 106,03 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu rostla o 0,5 procenta na 94,18 dolaru za barel.
