Zajímá nás
Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla o desetinu procentního bodu na 3,4 procenta. Bez práce bylo 252 873 lidí, zhruba o 10 500 méně než v předchozím měsíci. Zaměstnavatelé nabízeli 360 168 volných míst, jejich počet tak mírně klesl. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v březnu byla nezaměstnanost v Česku 4,2 procenta.
Meziroční růst cen průmyslových výrobců v srpnu zrychlil z červencových 7,8 procenta na 9,3 procenta, což bylo nejvíce od dubna 1993. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Na vině je skokový nárůst cen vstupů, zdražují energie, dvouciferným tempem rostou i ceny kovů, dřeva i papíru.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008. Rostou především ceny bydlení a potravin.
Většina lidí plánuje nákup vánočních dárků přes internet. Pouhá tři procenta chtějí vše nakoupit v kamenných obchodech, tvrdí průzkum.
Průmysl v červenci zpomalil meziroční růst na sedm procent z červnových 11,1 procenta. Stavební výroba v Česku zpomalila meziroční růst na 0,5 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3893 korun více než před rokem.
Český statistický úřad zveřejnil zpřesněný odhad růstu HDP v druhém letošním čtvrtletí. Nová data ukazují ekonomiku v lepším světle.
Český průmysl hlásí za červen silnější než očekávaný růst výroby, který byl doprovázen silným růstem tržeb a zejména nových objednávek. Stavební výroba se na předcovidovou úroveň vrací jen pozvolna.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta a proti předchozímu čtvrtletí se zvýšila o 0,6 procenta. Vyplynulo to z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Důvěra v českou ekonomiku v červenci po třech měsících růstu otočila. Proti červnu se snížila o 4,3 bodu na 99,7 bodu, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Pokles byl vyvolán nedostatkem a zdražováním materiálů a zařízení v průmyslu.
Euro oslabuje. Jednotná evropská měna reaguje na výstup šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové na Fóru ECB o centrálním bankovnictví. Období velmi nízké inflace, které předcházelo pandemii COVID-19, se podle ní pravděpodobně nevrátí. Euro k dolaru odepisovalo 0,7 procenta na 1,0450 dolaru. Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, ve stejnou dobu posiloval o půl procenta na 105,04 bodu. Dolar k japonskému jenu posiloval o 0,3 procenta na 136,51 jenu. Euro k jenu klesalo o 0,4 procenta na 142,64 jenu.
Ceny ropy zvrátily počáteční růst způsobený zprávou o stavu zásob a klesají. Údaje o poklesu zásob ve Spojených státech nejprve posílily obavy o dodávky na trhy, nakonec však na trhu převážily obavy o poptávku kvůli slabšímu výkonu globální ekonomiky. Cena severomořské ropy Brent klesala o 0,4 procenta na 117,51 dolaru (2782 korun) za barel. Americká lehká ropa WTI ztrácela 0,3 procenta a obchodovala se za 111,4 dolaru (2637 korun) za barel.
