Říjnové zpomalení inflace na 2,4 procenta může být jen dočasné a začátkem příštího roku se růst cen může znovu přiblížit čtyřem procentům. Zároveň se ale otevírá prostor pro stabilizaci hypotečních sazeb, protože bankám zlevnilo úrokové zajištění a téměř šestiprocentní úroveň hypoték se může ukázat jako vrchol, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Češi dál utrácejí víc než před rokem, tempo růstu maloobchodu ale v srpnu zpomalilo. Tržby bez prodeje a oprav aut meziročně vzrostly o 4,3 procenta, zatímco v červenci to bylo 5,1 procenta. Nejvíc se dařilo internetovým obchodům, slabší byly naopak pohonné hmoty a motoristický segment.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla o něco pomaleji, než se dosud zdálo, zásadní problém to ale nepředstavuje. Domácnostem rostou reálné příjmy i spotřeba, stále však odkládají mimořádně velkou část peněz stranou. Pokud by začaly více utrácet, mohly by právě ony dodat ekonomice další výrazný impuls.
Inflace v Česku v srpnu zrychlila na 1,9 procenta, největší tlak na ceny přicházel z dopravy a bydlení. Pohonné hmoty meziročně zdražily o více než čtvrtinu a nafta byla nejdražší od října 2022. Proti tomu ale výrazně zlevnily některé potraviny – máslo téměř o 39 procent a mléko či vepřové maso zhruba o čtvrtinu.
Červencová data z české ekonomiky přinesla převážně pozitivní obraz. Stavebnictví meziročně vzrostlo o 1,8 procenta, průmysl o 3,1 procenta a nové průmyslové zakázky o 7,2 procenta. Slabším místem byl zahraniční obchod, který poprvé letos skončil ve schodku, a to 8,5 miliardy korun.
Průměrné spotřební výdaje českých domácností loni dosáhly 216 214 korun na osobu, tedy přibližně 18 tisíc korun měsíčně. Největší část rozpočtu připadla na bydlení, energie a potraviny. U domácností důchodců tyto nezbytné položky ukrojily dokonce 55 procent všech spotřebních výdajů, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Inflace v Česku v červenci zrychlila. Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 1,7 procenta, zatímco v červnu růst činil 1,5 procenta. Hlavním důvodem byly dražší pohonné hmoty, které meziročně zdražily téměř o 17 procent. Proti vyšší inflaci naopak působily levnější potraviny, výrazně zlevnilo například máslo, mléko nebo vepřové maso.
Dovolené zdražily za poslední dva a půl roku celkem o 15 procent. Letní sezona ale umí s cenami zahýbat mnohem ostřeji: loni v srpnu platili Češi za organizované dovolené a zájezdy téměř o 42 procent více než na začátku roku 2024. Data ČSÚ tak ukazují, že dražší dovolená není jen pocit – i když cenový skok se nejvíc soustředí do hlavní sezony.
Inflace v Česku v červenci mírně zrychlila, dál ale zůstává pod dvouprocentním cílem České národní banky. Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 1,7 procenta. Nejvíce zdražovaly služby, naopak potraviny a energie oproti loňsku zlevnily.
Česká ekonomika dostala v dubnu několik povzbudivých signálů. Průmysl po předchozím zpomalování zrychlil růst, stavebnictví dál táhlo hlavně pozemní stavitelství a zahraniční obchod zůstal v přebytku. Data Českého statistického úřadu ale zároveň ukazují, že o jednoznačně silný výkon nejde. V průmyslu dál ubývá zaměstnanců a přebytek zahraničního obchodu se meziročně výrazně snížil.
Když se mluví o průměrné mzdě přesahující 50 tisíc korun měsíčně, řada lidí má pocit, že statistici žijí v jiné zemi než oni. Není divu. Průměrná mzda totiž nevypovídá o tom, kolik vydělává typický zaměstnanec. Ve skutečnosti na ni nedosahují téměř dvě třetiny pracujících.
