Česká ekonomika dostala v dubnu několik povzbudivých signálů. Průmysl po předchozím zpomalování zrychlil růst, stavebnictví dál táhlo hlavně pozemní stavitelství a zahraniční obchod zůstal v přebytku. Data Českého statistického úřadu ale zároveň ukazují, že o jednoznačně silný výkon nejde. V průmyslu dál ubývá zaměstnanců a přebytek zahraničního obchodu se meziročně výrazně snížil.
Česká ekonomika v únoru ukázala smíšený vývoj. Zatímco průmyslová výroba dál rostla, její tempo už třetí měsíc v řadě zpomaluje, naopak stavebnictví se po lednovém poklesu vrátilo k výraznému růstu. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Spotřebitelské ceny v březnu meziročně stouply o 1,9 procenta. Meziroční tempo inflace zrychlilo z únorových 1,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny stouply o 0,6 procenta. Zdražily především energie, v nichž jsou zahrnuty i pohonné hmoty. Konečnou hodnotu březnové inflace zveřejní ČSÚ 14. dubna, v minulosti pokaždé předběžný odhad potvrdil.
Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Potvrdil tím svůj předchozí odhad zveřejněný na začátku března. Úřad nyní mírně zlepšil odhad vývoje za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku, kdy hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 2,7 procenta. Předchozí odhad uváděl růst o 2,6 procenta.
Český průmysl pokračuje v růstu. V lednu meziročně vzrostl o 2,8 procenta a navázal tak na dvanáct měsíců nepřetržitého růstu. V prosinci průmyslová výroba podle revidovaných dat stoupla o 4,9 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Spotřebitelské ceny v Česku v únoru meziročně vzrostly o 1,4 procenta. Inflace tak zpomalila z lednových 1,6 procenta a dostala se na nejnižší úroveň od října 2016. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), který potvrdil svůj předběžný odhad. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta.
Průměrná mzda v České republice loni vzrostla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 3316 korun měsíčně. Druhým rokem po sobě se mzdy zvýšily také reálně – po započtení inflace vzrostly o 4,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Statistikové zároveň připomínají, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Česká ekonomika loni rostla ještě výrazněji, než se dosud předpokládalo. Podle dnes zveřejněných údajů ČSÚ přidala 2,6 procenta, což je ještě příznivější údaj než ten předběžný, čítající 2,5 procenta. Hlavním tahounem ekonomiky byla loni spotřeba domácností, která se na celkovém růstu podílela 1,1 procentního bodu. Výdaje vlády přispěly k růstu 0,4 procentního bodu. Investice pak rovným jedním procentním bodem. Přebytek zahraničního obchodu se zbožím, nominálně druhý nejvyšší v historii, přispěl loni k celkovému výsledku zahraničního obchodu tak, že ten se na růstu ekonomiky podílel z 0,1 procentního bodu.
Více než polovina nových podniků v Česku do pěti let od založení zanikne. Nejhorší situace byla v odvětví obchodu a služeb, kde do pěti let od založení zaniklo přes 55 procent aktivních podniků, uvedl ředitel odboru statistických registrů Českého statistického úřadu Michal Čigáš.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 1,6 procenta, což je nejnižší růst od listopadu 2016. Inflace tak zpomalila z prosincových 2,1 procenta zejména vlivem převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát. Proti prosinci se spotřebitelské ceny v lednu zvýšily o 0,9 procenta hlavně kvůli zdražení potravin, nápojů a tabáku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který potvrdil svůj předběžný odhad.
Inflace v Česku na začátku roku výrazně zpomalila a dostala se na nejnižší úroveň za více než devět let. Spotřebitelské ceny v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Český statistický úřad. Proti prosinci se ceny zvýšily o 0,9 procenta. Analytici takový vývoj očekávali, především v souvislosti s převedením plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát.
EU zavádí kvóty a clo na dovoz oceli, chce ochránit evropský ocelářský průmysl. a zvýšit využití jeho výrobních kapacit na 80 procent, oznámila dnes komise. Roční bezcelní dovozní kvóty EU se podle nových pravidel snižují o 47 procent na 18,3 milionu tun. Současně se zavádí 50procentní clo na dovoz nad rámec kvót u 26 kategorií ocelářských výrobků dovážených do unie.
