Realitní trh čelí souběhu několika negativních faktorů, od pomalého povolování staveb po vysoké úrokové sazby. Největší nejistotu ale aktuálně přinášejí rostoucí ceny stavebních materiálů a energií, které dál zvyšují náklady na výstavbu. Podle experta KPMG Josefa Kupce tak hrozí odkládání projektů, útlum nové výstavby a další zhoršení dostupnosti bydlení.
Po dvou letech poklesu se české stavebnictví v roce 2025 odrazilo ode dna. Produkce odvětví meziročně vzrostla o 9,3 procenta, přičemž k oživení přispělo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství. Vyplývá to z čerstvých dat Českého statistického úřadu.
Český hypoteční trh má za sebou mimořádně silný rok. Banky a stavební spořitelny v roce 2025 poskytly hypotéky za 406 miliard korun, což je meziročně téměř o polovinu více. Zájem o vlastní bydlení podpořily klesající úrokové sazby, růst reálných mezd i odložená poptávka domácností.
Od ledna do konce listopadu soudy v ČR vyhlásily bankrot 697 společností, což je proti stejnému období loňského roku nárůst o devět procent. Firemních bankrotů za 11 měsíců tak bylo letos nejvíce od roku 2017. Současně bylo letos do konce listopadu podáno 1052 insolvenčních návrhů, což je meziročně o pět procent více. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu informaceofirmach.cz.
Recyklace stavebních materiálů už není okrajové téma. Zejména u skla, betonu a sádrokartonu se začíná prosazovat model, který snižuje emise, zefektivňuje výrobu a reaguje na tlak legislativy i rostoucí ceny primárních surovin. Podle Michala Širokého, experta na recyklace ve společnosti Saint-Gobain, se cirkulární ekonomika stává nezbytností. Technologickou, ekologickou i ekonomickou.
Stavebnictví vstoupilo do nové éry. Dřevo konkuruje oceli, beton se dokáže sám opravit, fasády vyrábějí elektřinu a domy vznikají z modulů během pár týdnů. Změny, které se ještě před deseti lety zdály utopické, jsou dnes realitou – a české projekty dokazují, že inovace se stávají běžnou součástí stavební praxe.
Na první pohled je jen malou siluetou vysoko nad staveništěm. Přesto má v rukou osud celé stavby – ať už jde o panelový dům, most nebo mrakodrap. Profese jeřábníka se za desítky let proměnila od manuální práce s minimem technologií až k dnešní specializované, vysoce zodpovědné profesi s moderními technologickými pomocníky. „Celá mašina je dneska řízená a kontrolovaná počítačem, všechno ovládám joystickem,“ říká jeřábník Zdeněk Fiedler, který do kabiny vysoko nad zemí usedl poprvé roku 1986.
Českým regionům dojde v příští dekádě část lokálních zdrojů písku a štěrkopísku. Dopad pocítí hlavně celý sektor stavebnictví, ale i sklářství či vodárny, které jej používají k filtraci. Nejde přitom o izolovaný jev. Evropa i svět řeší, jak pokračovat v těžbě nejpoužívanější suroviny planety a postupně ji nahradit recykláty, dostupným kamenivem a lepším plánováním těžby na nových územích.
Pískovna Velká Černoc na Lounsku prošla modernizací provozu. Lokalita na kopci je proslulá suchem, a proto se investice zaměřila především na minimalizaci spotřeby vody a recyklaci.
Zatímco český automobilový a chemický průmysl čelí kvůli clům zavedených vládou USA v roce 2025 zvýšeným rizikům, odvětví strojírenství, stavebnictví a spotřební zboží vykazují odolnost i při clech 15 a 25 procent. Vyplývá to z datové analýzy společnosti Quantic Financial Solutions, která s využitím umělé inteligence zkoumala více než 9000 českých firem.
Metrostav Norge, norská dcera skupiny Metrostav, již ve Skandinávii prorazila přes 57 kilometrů tunelů, nyní se začíná prosazovat i v oblasti mostů. Nerlandsøybrua navazuje na nedávno dokončený silniční most přes fjord na Lososí stezce. Protože oba mosty buduje podobný tým a některé technologie jsou stejné, stavbaři se mohou částečně opřít o zkušenosti načerpané při předchozí zakázce. Ve Skandinávii působí již od roku 2006.
