Českým regionům dojde v příští dekádě část lokálních zdrojů písku a štěrkopísku. Dopad pocítí hlavně celý sektor stavebnictví, ale i sklářství či vodárny, které jej používají k filtraci. Nejde přitom o izolovaný jev. Evropa i svět řeší, jak pokračovat v těžbě nejpoužívanější suroviny planety a postupně ji nahradit recykláty, dostupným kamenivem a lepším plánováním těžby na nových územích.
Sotva se situace s výstavbou dopravní infrastruktury stabilizovala, vzniká problém. Dochází totiž zásadní surovina, kterou stavaři k realizaci nových silnic a dálnic potřebují - štěrkopísek. Situace v jeho těžbě se může v příštích pěti až deseti letech stát kritickým problémem pro české stavebnictví.
Materiál původně pochází z lesa, vypadá jako dřevo, má strukturu dřeva, vyvolává stejně příjemný dojem a je dobře opracovatelný. Navíc však odolává ohni, hnilobě, škůdcům, vlhkosti a je šestkrát lehčí než ocel, přitom má poměr pevnosti a hmotnosti téměř desetkrát větší než ocel. Prostě super. Však se taky materiál „skromně“ jmenuje Superwood a jeho tvůrci získali investice pro přípravu jeho výroby.
Petra Čopová je ženou, která dokázala propojit náročnou profesní dráhu s rodinným životem a dnes působí jako jednatelka stavební rodinné firmy CS-BETON. Je klasickým příkladem manažerky v tradičně mužském oboru. Aby se prosadila, musela tomu uzpůsobit svůj přístup k práci a ochotu učit se novým věcem. Poté, co dvakrát vyhořela, přehodnotila i své pracovní tempo. Dnes si umí najít čas sama na sebe, hlavně na svůj milovaný sport.
Fiasko digitalizace stavebního řízení připravilo české stavebnictví loni orientačně o 14 miliard korun, vypočítává na základě šetření a dat z ministerstva ekonom Lukáš Kovanda.
Stavební výroba v Česku v lednu rostla o solidních 8,2 procenta, zatímco průmyslová výroba mírně klesla. Lednová statistika tak potvrzuje již déle platný obrázek celkem příznivě se vyvíjejícího tuzemského stavebnictví a současně chabého výkonu průmyslu, komentuje čerstvá data ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Průmysl i stavebnictví v Česku loni zůstaly po předloňském propadu v útlumu. Ve stavebnictví se produkce podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně snížila o 2,4 procenta a v průmyslu o 1,4 procenta. Naopak zahraničnímu obchodu se dařilo, jeho přebytek meziročně vzrostl o 100,7 miliardy na 223,2 miliardy korun. Pro průmysl ani obchod ale není výhled na letošní rok kvůli situaci v Evropě a hrozícím clům od USA optimistický, ve stavebnictví by mohl pokračovat příznivý trend z konce loňského roku, uvedli analytici.
Švédská dcera české stavební firmy Subterra, dokončila stavbu čtyřkilometrového tunelu Skärholmen na budovaném dálničním obchvatu Stockholmu. Obchvat s celkovou délkou 21 km, z nichž 18 km bude vedeno pod zemí, se stane třetím nejdelším městským tunelovým komplexem na světě.
Ceny Inženýrské komory za loňský rok získala rekonstrukce Staroměstského jezu na Vltavě v Praze, revitalizace Císařských lázní v Karlových Varech, lávka přes kolejiště nádraží v Chebu a tramvajová vozovna Slovany v Plzni.
Stavební společnost Skanska v roce 2023 vykázala v České republice a na Slovensku čistý zisk 396,7 milionu korun, tedy meziročně o 19 procent méně.
Tým techniků společnosti Metrostav Norge prorazil silniční tunel na nejjižnějším Faerském ostrově Sudurøy. Stavba je více než kilometr dlouhá a propojila vesnice Fámjin a Øroðvíkar. Tunel nahradí původní horskou cestu, která je zvláště v zimních měsících téměř neprůjezdná.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
