Pro člověka bez handicapu je zapnutí pračky, myčky, sušičky nebo trouby otázkou několika málo vteřin. Ne každý má ovšem takové štěstí. Pro lidi se zrakovým postižením se kvůli stále rozšířenějším dotykovým displejům stávají i zdánlivé maličkosti takřka nemožným úkolem. Této oblasti si tak přirozeně začali všímat výrobci domácích spotřebičů.
Když se řekne auditor, na první dobrou asi většině z nás naskočí obraz přísně vypadajícího úředníka, který ve firemní účtárně hledá sebemenší chybu. Taková představa je ovšem na míle vzdálená realitě, což potvrzuje i David Batal, vedoucí partner auditorských služeb ve společnosti Deloitte. Na rozhovor rozhodně nepřichází přísný úředník – a po pár otázkách boří většinu zavedených klišé. Auditor nehledá korunové chyby a jeho práce může být zábava. Jak sám říká, s kolegy byli snad úplně všude. V tunelech, silech, trezorech i na operačních sálech. A ze svých auditů si odnesl řadu bizarních historek, na které se smíchem vzpomíná i po letech.
Když se řekne chytrý elektroměr, který každou čtvrthodinu změří spotřebu, běžný zákazník z toho asi žádnou velkou výhodu nevyčte. Přesto se jedná o klíčový předpoklad pro sdílení elektřiny a do budoucna i o nástroj, jak na elektřině ušetřit. Třeba díky řízenému přesunu spotřeby v rámci domácností a také dynamickým tarifům založeným na spotových cenách, které se podle Pavla Glace z PREdistribuce stanou důležitým trendem.
Můj příchod na holešovické Výstaviště provázejí neutichající zvuky sbíječek, vrtaček a projíždějících aut. Rekonstrukce Průmyslového paláce je v plném proudu a pod rukama stavařů tady vzniká nová podoba památkově chráněné budovy z konce 19. století. Napadá mě, jak asi vypadá každodenní život a hlavně nepřetržitý provoz Výstaviště, když se jeho část proměnila ve staveniště. „Teď už je to fajn, bylo i hůř,“ směje se Marie Šteglová, která už desátým rokem vede obchodní tým areálu.
Vysoké ceny energií a s nimi související zájem o fotovoltaiku a obnovitelné zdroje jako takové se staly tématem posledních let. Jaká je situace dnes, když už největší energetická krize pominula a ceny se vrátily na hodnoty, které dále nevyžadují vládní zastropování? A co nás čeká do budoucna? Zeptali jsme se Jana Zápotočného, místopředsedy představenstva společnosti E.ON Energie.
Češi mají rádi cihly. To platí už dlouhá léta, koneckonců „ve vlastním“ tady bydlí víc než tři čtvrtiny obyvatel. A nemovitosti jsou oblíbené i mezi investory. Ovšem jen zlomek bytů na trhu má skutečný investiční potenciál a ani nemovitost v širším centru Prahy nemusí být zárukou kvality.
Spolupracovala s předními módními domy, jako jsou Dior, Chanel nebo Versace, zářila na nejslavnějších přehlídkách své doby a stala se jednou z nejžádanějších modelek světa. V Česku pak proslula třeba reklamou, kde pro značku Mattoni „oblékla“ vodní šaty. Ve volných chvílích však rodačka z Karlových Varů nejraději vyráží do hor nebo sedá k hrnčířskému kruhu.
Spolehlivá a rychlá komunikace je klíčová. Dvojnásob to platí v kritické infrastruktuře státu, do které patří energetické sítě, železnice nebo integrovaný záchranný systém. Právě efektivnější řízení a zvýšení bezpečnosti v těchto oblastech si dala za cíl společnost TTC Marconi, která vyvinula dispečerský systém KONOS. Ten dnes přispívá mimo jiné k rychlejším opravám při nenadálých výpadcích elektrického proudu.
Nižší státní podpora nebo atraktivita jiných spořicích či investičních produktů. To jsou největší výzvy, se kterými se stavební spořitelny musely popasovat. Podle Michala Nohy z Raiffeisen stavební spořitelny se to podařilo, to nejhorší už je za nimi a na trhu pořád mají své místo. „Naší úlohou je nejen plnit roli zajímavého spoření, ale také tady být pro občany, kteří si chtějí vylepšit své bydlení nebo šetřit na energiích,“ vysvětluje.
Přes 108 tisíc klientů a 43 miliard korun v depozitech. Partners Banka slaví rok na trhu. K jejímu růstu podle všeho přispělo nejen propojení mobilní aplikace s finančním poradenstvím, ale také reakce na aktuální trendy. Mezi ty patří především oživení hypotečního trhu, velký zájem o cestování nebo důraz na přehlednější a efektivnější správu osobních financí.
Zájem o investice v posledních letech roste, oblibě se těší i dlouhodobý investiční produkt. „Díky němu se investory stávají i lidé, kteří se o investování dosud nezajímali,“ říká Richard Beneš, obchodní ředitel OVB, a dodává: „Dlouhodobé penzijní produkty je ale potřeba individuálně vysvětlovat a nastavit na míru klientovi, což je právě práce nás zprostředkovatelů.“
Letošní rok by se podle hlavního analytika Broker Consulting Martina Nováka měl nést ve znamení zásadního oživení trhu s hypotékami. Oproti předchozím rokům, kdy se téměř zastavil, teď vidíme růst v řádu nižších desítek procent. „Lidé při sazbách okolo pěti až šesti procent přestali čekat na snižování sazeb a s vědomím toho, že financování už nebude tak levné jako dřív, začali nakupovat,“ říká Novák.
Středně velké firmy jsou jedním z nejdůležitějších článků české ekonomiky, čelí ovšem celé řadě výzev. Ovlivňují je evropské regulace, klesající marže, propady automotive průmyslu nebo tlak na digitalizaci. V neposlední řadě pak mnoho těch, které vznikaly hned po revoluci, řeší otázky nástupnictví. Jak se s nelehkými úkoly vyrovnávají a co je čeká dál? „Myslím, že hráči se silnější pozicí budou dál konsolidovat, nakupovat firmy a koncentrovat je do větších skupin. Dále bude třeba dotáhnout digitální transformaci, byť to slovní spojení už je trochu klišé,“ říká Miroslav Svoboda, který vede českou pobočku poradensko-technologické společnosti Deloitte.
V loňském roce bylo aktivních téměř pět milionů smluv životního pojištění. To je sice méně než před pár lety, podle Lenky Kejíkové z Generali České pojišťovny ale zájem postupně zase roste. Jedním z důvodů mohou být i pokroky lékařské vědy, které umožňují krytí stále většího množství vážných onemocnění nebo pojištění některých dříve „nepojistitelných“ osob. Třeba HIV pozitivních pacientů.
Deset milionů eur. Tolik v rámci Národního plánu obnovy Ministerstva obchodu a průmyslu z fondů Evropské unie získala brněnská technologická společnost Mycroft Mind na vývoj svých inovativních technologií. Stala se tak jednou ze dvou českých společností, které jsou napřímo zapojeny do celoevropského projektu IPCEI a přispějí k digitální transformaci energetiky. Právě ta se v souvislosti s nástupem obnovitelných zdrojů a plánovanou odstávkou uhelných elektráren stává stále větším tématem.
Česká pošta 📯 uzavřela s odborovými organizacemi novou kolektivní smlouvu, která má platit nejméně do poloviny příštího roku. Smlouva zajišťuje mimo jiné benefity pro pošťáky v rozsahu 750 milionů korun ročně.
