Německá automobilka Porsche zatím navzdory zvýšeným americkým clům neplánuje výrobu svých luxusních sportovních vozů ve Spojených státech. V rozhovoru s listem Handelsblatt to podle agentury DPA řekl šéf severoamerických aktivit podniku Timo Resch.
„Neexistují žádné bezprostřední ani konkrétní plány na zahájení lokální produkce (v USA),“ uvedl Resch. Poukázal na skutečnost, že objem výroby je u automobilky Porsche relativně nízký. „I proto nemá lokální výroba z hlediska nákladů za současné situace žádný smysl,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump letos zvýšil cla na dovoz osobních automobilů z Evropské unie do USA na 27,5 procenta. Později uzavřel s EU obchodní dohodu, podle které by se měla cla snížit na 15 procent. I tato sazba je však výrazně vyšší než dřívějších 2,5 procenta.
Provozní zisk automobilky Porsche se v letošním prvním pololetí meziročně propadl o dvě třetiny na miliardu eur (zhruba 24,5 miliardy korun). Tržby se snížily téměř o sedm procent na 18,2 miliardy eur.
Trumpova celní hra pokračuje. Nově ulevil japonským automobilkám
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal nařízení o zavedení nižších cel na japonské automobily. Dovozní clo klesne ze současných 27,5 procenta na 15 procent.
Šéf automobilky Porsche Oliver Blume v červenci uvedl, že firma se potýká s propadem poptávky v Číně, nárůstem cel na dovoz automobilů do Spojených států a nečekaně pomalým tempem přechodu zákazníků k elektromobilům.
Společnost Porsche v roce 2022 vstoupila na frankfurtskou akciovou burzu. Jejím většinovým vlastníkem nicméně zůstal německý automobilový koncern Volkswagen, jehož součástí je také Škoda Auto. Předseda představenstva Porsche Blume je rovněž šéfem celého koncernu Volkswagen.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Trumpova cla tvrdě dopadnou na státy střední Evropy
Americký prezident Donald Trump označil pokutu Evropské komise vůči Googlu za nespravedlivou a naznačil možnost odvetných opatření podle příslušného amerického obchodního zákona. Šéf Bílého domu to uvedl na své sociální síti Truth Social. Později prohlásil, že o pokutě chce hovořit s představiteli Evropské unie a že nechápe, proč to evropský blok učinil.
Evropská komise potrestala americkou technologickou společnost Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy korun) za porušení antimonopolní legislativy. Podle komise Google upřednostňoval své vlastní služby v technologií zobrazování online reklamy na úkor konkurence a online vydavatelů. Od roku 2014 do současnosti tak podle EK zneužíval svého postavení na trhu. Firma v reakci uvedla, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat.
Trump ve svém příspěvku napsal, že pokuta je diskriminační a v praxi „bere peníze, které by jinak byly určeny na americké investice a pracovní místa“.
Rok od Draghiho kritické zprávy: Hlavní změnou je, že USA nelákají evropské inovátory
Silné varování před zaostáváním evropské ekonomiky přinesla před rokem zveřejněná takzvaná Draghiho zpráva. Jako jedno z podstatných řešení doporučovala stimulovat výzkum a zejména rozvoj moderních technologií. K možnému zlepšení od té doby Evropě asi nejvíc (a nechtěně) přispěl Donald Trump.
„Je to velmi nespravedlivé a američtí daňový poplatníci si to nenechají líbit,“ dodal. Zároveň také zmínil, že by mohl využít paragrafu 301 amerického obchodního zákona k „zneplatnění nespravedlivých pokut“.
Příslušné ustanovení umožňuje administrativě vyšetřovat a podnikat kroky, včetně uvalení cel, proti zahraničním vládám, jejichž činy, politiky nebo praktiky nejsou v souladu s obchodními dohodami nebo zatěžují americký obchod.
„Nechápu, proč tohle EU dělá,“ citovala agentura Reuters Trumpa během jeho projevu v Bílém domě. „Jsme od EU zaskočeni kvůli Googlu a kvůli tomu, co se děje s dalšími společnostmi,“ uvedl. Poznamenal, že pokud někdo dělá takovéto věci americkým společnostem, měly by USA učinit to stejné i evropským společnostem.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Lukáš Kovanda: Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“
Silné varování před zaostáváním evropské ekonomiky přinesla před rokem zveřejněná takzvaná Draghiho zpráva. Jako jedno z podstatných řešení doporučovala stimulovat výzkum a zejména rozvoj moderních technologií. K možnému zlepšení od té doby Evropě asi nejvíc (a nechtěně) přispěl Donald Trump.
Loni v září zveřejnil bývalý prezident Evropské centrální banky a bývalý italský ministerský předseda Mario Draghi rozsáhlou kritickou zprávuBudoucnost evropské konkurenceschopnosti a doporučení z ní vyplývající.
Zpráva mimo jiné upozorňovala na zaostávání Evropy za Spojenými státy v technologiích a na neschopnost reagovat na rozvoj čínské ekonomické konkurence. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že zařadí některé její návrhy do svého druhého funkčního období (v letech 2024 až 2029).
Samozřejmě, Evropská unie je jako mohutná námořní loď, která pluje setrvačností a změna jejího kurzu je pomalá. Zvláště když pohyby jejím „kormidlem“ musí schválit všechny členské státy. (Trapní jsou politici, včetně českých, kteří aktivity EU nejdřív podpoří a pak po návratu domů hovoří o zlém Bruselu, který je teď nutí něco dělat. Ale to jen na okraj.)
Nedá se tedy čekat, že se za rok stačí mnoho změnit. Ale podívejme se, jestli aspoň něco.
Šéfové velkých evropských firem kritizují Brusel za regulaci umělé inteligence. Evropa prý může hodně ztratit
Otevřený dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové proti zavádění obecných pravidel takzvaného AI Actu letos v srpnu podepsalo 44 generálních ředitelů velkých evropských společností včetně Mercedesu nebo BNP Paribas. Regulace je podle nich stále složitější a může ohrozit snahy Evropy zůstat konkurenceschopná v rychle se měnícím technologickém světě.
Minulý týden na toto téma mluvil Mario Draghi na setkání evropských studentů s nositeli Nobelovy ceny v bavorském městečku Lindau. To je mezi nobelisty populární akce, kam je zváno i pár odborníků bez Nobelovy ceny, jako nyní třeba Draghi.
Ten v debatě v Lindau konstatoval, že jeho analýza je ještě naléhavější než loni. A nabídl aspoň jednu dobrou zprávu. Jak uvedl, Spojené státy jsou za prezidenta Trumpa méně přitažlivé pro nadějné evropské startupy. Je tedy šance, že zůstanou rozvíjet moderní technologie v Evropě.
Další fáze Trumpovy kulturní války: vydal stopku zahraničním architektům
Donald Trump tentokrát přepisuje pravidla, podle nichž Spojené státy více než půl století stavěly vládní budovy. A uzavírá tak cestu zahraničním architektonickým studiím.
Dosavadní postup přijetí Dragiho zprávy hodnotil web Science|Business, který reprezentuje volnou síť univerzit, firem a výzkumných i politických organizací.
Shrnutí: K velkým změnám nedošlo. Převeďme rozbor z bruselštiny do běžného jazyka a uveďme pár příkladů.
Třeba byrokracie moc neubylo. Nová Evropská komise jako obvykle slíbila, že byrokracii omezí, třeba tím, že sníží požadavky na výkaznictví. Nyní při financování výzkumu a inovací z prostředků Evropské unie musí úspěšní žadatelé čekat na peníze v průměru 240 dní, tedy osm měsíců. Komise chce v příštím období snížit čekací dobu „jen“ na sedm měsíců. Už teď však při hodnocení žádostí o podporu vědeckých projektů aspoň zrychlila systém vyřazování neperspektivních přihlášek, což šetří trochu času.
Peněz na podporu výzkumu a inovací nebude tolik, kolik požadoval Draghi. Doporučil částku 200 miliard eur na léta 2028 až 2034 (v předchozím sedmiletém období to je pouze 95,5 miliardy eur). Evropská komise nyní navrhuje 175 miliard eur, což je radikální zvýšení. Ale když uvážíme, že evropské země musí najít peníze na svou zanedbanou obranu, je pravděpodobné, že nakonec neprojde ani tento nižší návrh.
Vysokoškolský diplom už nestačí. Umělá inteligence snižuje cenu znalostí
Jestliže bude umělá inteligence umět totéž, co vysokoškolsky vzdělaný člověk, proč by mu měli zaměstnavatelé za jeho práci nějak extra platit? Univerzity by tedy měly rychle vymyslet, co by měly své studenty učit.
Nejde však jen o výši sumy na vědu, ale i o její využití. Draghi usiloval o to, aby se podpora výzkumných a průmyslových konsorcií zaměřovala zejména na technologické směry, které mohou být užitečné pro další ekonomický vývoj Evropy. Na to evropské instituce reagují návrhem vytvořit Evropský fond pro konkurenceschopnost, který by měl sjednotit a lépe zaměřit financování některých výzkumů. Jestli ovšem nový fond vycházející ze stejných kořenů jako staré instituce, které má nahradit, může být lepší než ony, je sporná otázka.
Neprosadil se ani nápad, že by členské státy koordinovaly své vnitrostátní výdaje na výzkum, aby se zbytečně nepřekrývaly a mířily do financování převratných inovací. „Dát trochu peněz každému, je přesně to, co nesmíte dělat, pokud chcete získat převratnou technologii,“ povzdechl si Draghi na setkání v Lindau.
Mario Draghi poukazoval rovněž na to, že Evropa nemá dost univerzit umístěných na špičkách hodnotících žebříčků. Jeho doporučením bylo, aby EU začala přímo financovat nadějné univerzity. To by ovšem podpořilo současné dobré univerzity v bohatých členských zemích a ještě zvýšilo rozdíly ve školství, což EU moc ráda nemá. Zatím se tedy neděje nic.
Umělá inteligence na čínských univerzitách: od zákazu k povinné dovednosti
Nepodvádějte a nepoužívejte umělou inteligenci, říkali ještě přednedávnem učitelé na čínských vysokých školách studentům. Dnes je naopak povzbuzují, aby tento nástroj využili. Ne k tomu, aby si od stroje nechali napsat celý úkol, ale aby se naučili dobře jej řídit.
Přitahujme do Evropy špičkové vědecké mozky ze světa, doporučoval Mario Draghi ve své zprávě. A světe div se, ono se to možná podaří. Nechtěně opět pomůže prezident Donald Trump. Na americké výzkumníky se valí rozpočtové škrty, chaotické rušení rozběhnutých projektů a dokonce příval nenávisti od Trumpovy administrativy. Někteří odcházejí nebo chtějí odejít do zahraničí.
V květnu spustila Ursula von der Leyenová na pařížské univerzitě Sorbonně program Vyber si pro vědu Evropu, který má lákat zejména americké vědce. Je na něj vyhrazeno 500 milionů eur, ale jen na dva až tři roky. Poté by ty vědce, kteří se osvědčí, měly platit evropské univerzity a další výzkumné instituce. Snad na to najdou peníze.
Bez peněz, které Trump zařízl, se komplikuje vývoj nadějných léků
Trump zařízl vývoj moderních vakcín a antibiotik. Mezi oběťmi rozpočtových škrtů je i slibná látka lariocidin, která mohla zachraňovat životy tam, kde jiná antibiotika selhávají. Vědci varují, že bez státní podpory hrozí kolaps vývoje léků, na nichž mohou záviset miliony životů.
