Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“

Americký prezident Donald Trump
ČTK
Lukáš Kovanda

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Sankce spočívají v odstřižení obou zmíněných podniků od amerického bankovního systému, což jim znemožňuje provádět transakce v dolarech. Dolar přitom představuje jednoznačně dominující měnu světového obchodu s ropou.

Novými sankcemi bude ekonomicky dotčené ovšem nejen Rusko, ale také třeba Indie. Ta představuje největšího odběratele ruské ropy. Avšak po zásahu Trumpovy administrativy lze předpokládat, že vývoz ruské ropy do indických rafinérií spadne prakticky na nulu. Pokud totiž indické rafinérie nechtějí ztratit přístup k dolarovému trhu, musí se nyní ruské ropy vzdát. 

Americká EPA chce zrušit omezení emisí skleníkových plynů

Lukáš Kovanda: Bruselský „strop“ na povolenky je jako náplast na zlomeninu: hezky vypadá, ale nic neřeší

Zastropování cen emisních povolenek je z pohledu ekonomické teorie i podstaty jejich fungování nesmysl. Povolenky nejsou daň, ale nástroj, který má vytvářet tlak na snižování emisí – tedy fungovat jako postupně se utahující smyčka. Proto je jejich zdražování přirozenou součástí systému, nikoli chybou.

Přečíst článek

Ruská ropa přitom letos představuje více než 36 procent celkového ropného dovozu Indie, plyne z dat analytické společnosti Kpler. Trump už proto v na Indii uvalil v srpnu takzvaná druhotná cla ve výši 25 procent, coby svého druhu sankci za odběr ruské ropy, a tedy za spolufinancování ruské války na Ukrajině. Takže indický vývoz do USA čelí extrémně vysoké celkové celní sazbě 50 procent.

Indii ale nakonec mohou nové sankce USA na ruskou ropu bolet méně než Čínu, jejího druhého největšího odběratele. To proto, že Indie ve větším meřítku odebírá ruskou ropu teprve od roku 2022, kdy ji začala výrazněji nakupovat místo ropy blízkovýchodní, a to kvůli „slevě“ způsobené uvalením západních sankcí v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Čína je dlouhodobým význačným odběratelem ruské ropy, takže její energetická infrastruktura je na ni „uvyklá“ více než ta indická. 

Trumpovy nové sankce na ruský ropný byznys představují „dosud nejzásadnější zásah Spojených států mající za cíl zničit ruský válečný bankomat“, uvádí společnost RBC Capital Markets. Podle ní Trump využil poklesu cen ropy na světových trzích z uplynulých týdnů, aby na ruský ropný export udeřil navíc ještě dostatečně dlouhou dobu před volbami do amerického Kongresu v půli funkčního období nynější administrativy USA, které se konají příští rok v listopadu. Možné vyšší ceny pohonných hmot v USA, způsobené otřesy a vzlínáním cen na světovém ropném trhu v důsledku sankcí na ruskou ropu, by totiž republikánům mohly odehnat voliče. 

Americký prezident Donald Trump

Trump zrušil summit s Putinem a uvalil sankce na ruské ropné giganty

Americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Důvodem je také nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině, informovala stanice CNN a agentura Reuters. Spojené státy ve středu večer také uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti ve snaze ukončit konflikt, který Rusko zahájilo v únoru 2022.

Přečíst článek

Zásah může pocítit i Ukrajina

Nové sankce mohou odrážet trvalejší změnu Trumpova postoje vůči Rusku, takže nelze vyloučit, že přijde s dalšími sankcemi na ruskou energetiku a celou ekonomiku a její obchodní partnery. Je ovšem otázkou, do jaké míry mohou takové sankce splnit svůj účel, protože lze očekávat jejich obcházení. Trump chce na summitu v Jižní Koreji příští týden přesvědčit svůj čínský protějšek, Si Ťin-pchinga, aby Čína své nákupy ruské ropy omezila. Spojené státy na Čínu zatím penalizační druhotná cla neuvalily, na rozdíl od Indie.

Nové sankce představují tedy problém zejména pro indické a čínské rafinérie a jejich odběratele. Jedním odběratelů indické nafty, která je tady z velké části vyráběná z ruské ropy, je paradoxně Ukrajina. Letos v létě musel Kyjev citelně navýšit dovoz nafty z Indie poté, co ruské útoky zasáhly rafinérie na Ukrajině a tamní ropné sklady, informovala minulý měsíc agentura Reuters.

Cena ropy Brent v důsledku Trumpova kroku vyskočila o takřka čtyři procenta, avšak z pětiměsíčního minima. Čeští řidiči se tady zatím výraznějšího zdražování pohonných hmot obávat nemusejí. Pohonné hmoty v ČR od začátku října zlevnily o nižší desítky haléřů na litr, nyní se však v důsledku Trumpova kroku může tento pokles cen zastavit, a to částečně i v důsledku oslabování koruny vůči dolaru.

Související

Trumpovy sankce na ruskou ropou mohou ohrozit zásobování palivy i Česka, zejména Moravy

Přečíst článek

Trump nařídil demolici části Bílého domu. Místo ní postaví taneční sál za miliardy

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump oznámil, že východní křídlo Bílého domu bude zcela zdemolováno, aby se uvolnil prostor pro výstavbu tanečního sálu. Trump přitom dříve tvrdil, že jeho projekt tanečního sálu nenaruší stávající budovu prezidentského sídla. Republikánská hlava státu rovněž řekla, že projekt bude stát 300 milionů dolarů (6,3 miliardy korun) oproti dříve uváděné částce 200 milionů dolarů (4,3 miliardy korun). Trump kvůli zasahování do budovy Bílého domu čelí kritice. Informují o tom americká média.

„Není to jeho dům. Je to váš dům. A on ho ničí,“ napsala na sociální síti X Hillary Clintonová, kterou Trump v roce 2016 porazil v prezidentských volbách. Kritika na Trumpa míří i z konzervativních kruhů. Komentátor Byron York na síti X napsal, že Trump „musí veřejnosti říct, co dělá východnímu křídlu Bílého domu. A potom veřejnosti vysvětlit, proč jim o tom neřekl, než s tím začal“.

Trump ve středu stávající bourací práce obhajoval před novináři v Oválné pracovně, píše server Axios. „Abychom to udělali pořádně, museli jsme strhnout stávající konstrukci,“ řekl Trump. Nový taneční sál bude s hlavní budovou spojovat skleněný most, řekl rovněž podle deníku The Washington Post prezident. V minulosti přitom tvrdil, že projekt tanečního sálu bude existující budovu respektovat a nenaruší ji. Představitel Bílého domu serveru Axios ve středu sdělil, že východní křídlo „je modernizováno“.

Sál prý „zahltí“ Bílý dům

Nezisková organizace Národní fond pro ochranu historických památek v dopise adresovaném vládním úředníkům tento týden uvedla, že plánovaný taneční sál o rozloze asi 8361 metrů čtverečních zahltí samotnou budovu Bílého domu, která má rozlohu asi 5110 metrů čtverečních.

Bílý dům v úterý oznámil, že brzy zašle plány tanečního sálu Národní komisi pro plánování hlavního města (NCPC), která posuzuje všechny externí stavební projekty v Bílém domě a rozhodne o schválení nové budovy. Většinu dvanáctičlenné komise nyní tvoří Trumpovi spojenci, a to včetně jejího předsedy, tajemníka pro personál Bílého domu Willa Scharfa, píše The Washington Post.

Představitelé Bílého domu už dříve uvedli, že Trumpův projekt budou financovat soukromí dárci, mezi nimiž jsou bohatí jednotlivci, ale také velké společnosti, které mají smlouvy s federální vládou. Jsou mezi nimi firmy Amazon, Lockheed Martin či Palantir Technologies, píše The Washington Post. Finanční dary spravuje Nadace pro National Mall, nezisková organizace, jež v minulosti pomáhala s řízením projektů federální vlády, jako bylo restaurování Washingtonova monumentu poté, co jej v roce 2011 poškodilo zemětřesení.

Bílý dům byl postaven mezi lety 1792 a 1800. Jeho východní křídlo, ve kterém se tradičně nacházely kanceláře první dámy a začínaly zde prohlídky Bílého domu, bylo postaveno v roce 1902 a v roce 1942 prošlo zásadním rozšířením a renovací.

Americký prezident Donald Trump

Trump zrušil summit s Putinem a uvalil sankce na ruské ropné giganty

Americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Důvodem je také nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině, informovala stanice CNN a agentura Reuters. Spojené státy ve středu večer také uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti ve snaze ukončit konflikt, který Rusko zahájilo v únoru 2022.

Přečíst článek

Související

Energo-Pro miliardáře Tesaře dokončila nákup brazilské hydroelektrárny Baixo Iguaçu

Hydroelektrárna Baixo Iguaçu
Baixo Iguaçu, užito se svolením
 ČTK

Česká energetická společnost Energo-Pro podnikatele Jaromíra Tesaře dokončila nákup vodní elektrárny Baixo Iguaçu v Brazílii o celkovém výkonu 350 megawattů. O převzetí elektrárny za 260 milionů eur (zhruba 6,4 miliardy korun) firma informovala v březnu, musela ale ještě získat potřebná regulatorní povolení. Transakce je největší českou investici v Jižní Americe a Baixo Iguaçu se stala svým výkonem největším energetickým zdrojem Energo-Pro, sdělila mluvčí skupiny Hana Hikelová.

Energo-Pro loni v Brazílii převzala za 118,3 milionu eur sedm menších vodních elektráren o celkovém výkonu 90 megawattů. Firma také staví novou vodní elektrárnu Chorreritas v Kolumbii, jejíž uvedení do provozu očekává v příštím roce. „Růst portfolia v Latinské Americe je strategickým krokem v rámci geografické diverzifikace naší skupiny. Posilujeme tak odolnost vůči hydrologickým, geopolitickým i ekonomickým výkyvům,“ uvedl generální ředitel Energo-Pro Jakub Fajfr.

Elektrárna reguluje průtok ikonických vodopádů Iguaçu a zajišťuje minimální průtok i v obdobích sucha. Dodává energii pro zhruba milion obyvatel Brazílie, což odpovídá osmi procentům roční spotřeby brazilského státu Paraná. Elektrárna je v provozu od roku 2019, koncesi má platnou na 30 let. Tři turbíny ročně vyrobí víc než 1500 gigawatthodin elektřiny. Výstavba elektrárny stála zhruba půl miliardy eur, přehrada má rozlohu 32 kilometrů čtverečních.

Nákup od brazilské společnosti Copel financovala Energo-Pro kombinací vlastních zdrojů a externího financování. Skupina v letošním prvním pololetí vydala dluhopisy za 750 milionů eur se splatností v roce 2030. „Výtěžek emise byl určen právě na financování akvizice Baixo Iguaçu a optimalizaci kapitálové struktury skupiny,“ uvedla firma.

Po začlenění elektrárny Baixo Iguaçu mají energetické zdroje skupiny Energo-Pro instalovaný výkon 1850 megawattů. Společnost nyní provozuje 54 vodních elektráren v pěti zemích světa, vedle Brazílie také v Bulharsku, Gruzii, Turecku a Španělsku. Provozuje také distribuční sítě v Bulharsku a Gruzii a zaměstnává téměř 10 tisíc lidí.

Energo-Pro se na výstavbu, provoz a modernizaci vodních elektráren specializuje od roku 1994, nyní spravuje aktiva v hodnotě víc než 2,5 miliardy eur. Loni skupina zvýšila konsolidované tržby o 13 procent na 1,436 miliardy eur a provozní zisk (EBITDA) o desetinu na 355 milionů eur.

Udržitelností k lepšímu fotbalu, hodnotnějším nemovitostem a menším ztrátám finančnictví

Nejde o zelené sekýrování, nýbrž o lepší vyhodnocování rizik, říkají o fenoménu udržitelnosti nejen lidé ze světa peněz. Co riskují firmy, které zanedbávají nové povinnosti, jako je třeba ESG reporting? Proč může být poučným příkladem pro komunikaci zelené transformace Čína? Je plyn záležitostí minulosti nebo cestou do budoucnosti, například v dopravě? Nejen to se dočtete v následujícím výběru zajímavostí z dalších devíti dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Doporučujeme