Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Blume končí v Porsche, neustál tlak akcionářů. Místo něj může přijít exšéf McLarenu

Blume končí v Porsche, neustál tlak akcionářů. Místo něj může přijít exšéf McLarenu
Profimedia
 ČTK

Tři roky řídil dva koncerny, teď mu to akcionáři spočítali. Oliver Blume odchází z Porsche. O jeho nástupci se jedná – favoritem je exšéf McLarenu Michael Leiters.

Manažer Oliver Blume má předčasně skončit jako generální ředitel automobilky Porsche. Dozorčí rada luxusního výrobce sportovních vozů dnes rozhodla, že s ním zahájí jednání o ukončení smlouvy, uvedla agentura DPA s odkazem na prohlášení firmy. V čele mateřského koncernu Volkswagen, který Porsche vlastní, však Blume zatím zůstává.

Společnost neuvedla konkrétní datum jeho odchodu. Jako o možném nástupci jedná s bývalým šéfem McLarenu Michaelem Leitersem, jenž má doktorát ze strojírenství a u Porsche působil třináct let. Před McLarenem pracoval také ve Ferrari.

Pád legendy. Porsche už není součástí akciové elity

Německý výrobce luxusních sportovních automobilů Porsche po necelých třech letech opustí hlavní index německých akcií DAX. Informovala o tom podle agentury DPA burzovní společnost Deutsche Börse. Vyřazení z indexu DAX je další ranou pro firmu Porsche, která se potýká s poklesem zisků a tržeb i s negativními dopady celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Přečíst článek

Konec unikátního dvojvládí

Odchodem Blumeho z čela Porsche podle DPA končí výjimečná konstelace v německém byznysu – Blume totiž téměř tři roky současně vedl dvě veřejně obchodované společnosti, Volkswagen i Porsche. Do čela Porsche nastoupil v říjnu 2015, o sedm let později – 1. září 2022 – převzal i řízení Volkswagenu, krátce před vstupem Porsche na burzu.

Tlak akcionářů sílí

O Blumeho odchodu se spekulovalo už několik měsíců. Zástupci akcionářů kritizovali, že šéf dvou automobilových gigantů působí „na částečný úvazek“, což podle nich přináší obrovské pracovní zatížení i potenciální střet zájmů. Někteří akcionáři ho vyzývali, aby si zvolil pouze jednu firmu.

Blume (57) je dlouholetým manažerem Volkswagenu a patří mezi nejvlivnější osobnosti evropského automobilového průmyslu.

Když zlaté logo nestačí. Porsche zápasí o důvěru investorů

Porsche, kdysi symbol výkonu a luxusu, teď bojuje s tvrdou realitou trhu. Slabé prodeje v Číně, Trumpova cla, zpomalený přechod na elektromobily i historicky nejnižší ziskové marže přetavily skvělou značku v rizikový titul.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Babiš opět zcela ovládá Agrofert. Střet zájmů vyřeším, vzkazuje

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš
ČTK
 ČTK

Agrofert má po osmi letech jediného vlastníka. Andrej Babiš získal zpět sto procent akcií podniku, čímž otevírá otázku možného střetu zájmů při sestavování vlády.

Předseda ANO Andrej Babiš je znovu jediným vlastníkem společnosti Agrofert, vyplývá z notářského zápisu pořízeného ve středu a zveřejněného ve Sbírce listin, na který v pátek upozornil Ekonomický deník. Druhý ze svěřenských fondů, do kterých Babiš vložil Agrofert v roce 2017, Babišovi vydal zhruba deset procent akcií firmy, potvrdil serveru mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. První svěřenský fond se rozpustil koncem loňska, na Babiše tak tehdy přešlo asi 90 procent akcií Agrofertu. Jako možný budoucí premiér by se Babiš tím, že vlastní Agrofert, dostal do střetu zájmů, věc ale slíbil vyřešit.

Babiš později v pátek na tiskové konferenci novinářům potvrdil, že je opět jediným akcionářem Agrofertu a že dělá kroky, aby se vyhnul střetu zájmů. Odmítl je blíž popsat s tím, že s nimi nejdříve seznámí prezidenta Petra Pavla.

„Stal jsem se stoprocentním akcionářem Agrofertu a dělám kroky, abych se vyhnul střetu zájmů,“ řekl Babiš.

Babiš v únoru 2017 vložil akcie Agrofertu do svěřenských fondů AB private trust I a AB private trust II kvůli novele zákona o střetu zájmů. V obou fondech si ale udržel vliv, proto je v Evidenci skutečných majitelů zapsaný jako přímý skutečný majitel holdingu, který podniká zejména v zemědělství, potravinářství a výrobě hnojiv. „Dne 15. října 2025 došlo k ukončení správy svěřenského fondu AB private trust II a k vydání spravovaného majetku, tedy zhruba deseti procent akcií společnosti Agrofert, panu Andreji Babišovi,“ uvedl Heřmanský.

„Dne 15. října 2025 došlo k ukončení správy svěřenského fondu AB private trust II a k vydání spravovaného majetku, tedy zhruba deseti procent akcií společnosti Agrofert, panu Andreji Babišovi,“ uvedl Heřmanský. Podle notářského zápisu ze středy 15. října Babiš prohlásil, že je jediným akcionářem Agrofertu. Tak je to k tomu datu také zapsáno v Obchodním rejstříku.

Po sněmovních volbách na začátku října Babiš vyjednává o koaličním kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Prezidentovi Petru Pavlovi proto slíbil, že pokud bude mít možnost sestavovat vládu, přijde s řešením možného střetu zájmů. Chce dostát českým i evropským zákonům, uvedl Babiš už dřív.

Sídlo holdingu Agrofert spojeného s expremiérem a šéfem ANO Andrejem Babišem v pražském Chodově.

Babišův Agrofert znovu budí emoce. Je překážkou pro funkci premiéra, myslí si většina Čechů

Podle průzkumu pro Českou televizi si téměř 60 procent lidí myslí, že Babišův střet zájmů je vážný problém. Pokud bude Babiš premiérem, musí se od Agrofertu odstřihnout. A vložení holdingu do svěřenského fondu se ukázalo jako nedostatečné. Babiš tvrdí, že už řešení má. Jaké, ale neupřesnil.

Přečíst článek

V únoru 2017 vložil Babiš akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů, protože byl tehdy ministrem financí. V říjnu téhož roku ANO vyhrálo sněmovní volby a Babiš se pak stal premiérem. Po následujících volbách v roce 2021 skončilo ANO v opozici a Babiš byl řadovým poslancem. Právě proto mohl loni rozpustit svěřenský fond AB private trust I a převzít zhruba 90 procent Agrofertu.

Střet zájmů mimo jiné brání vyplácení evropských dotací dotčeným firmám. Ministr zemědělství v končící vládě Marek Výborný (KDU-ČSL) dříve mluvil o vymáhání více než sedmi miliard korun po firmách z holdingu Agrofert, které dostaly v letech 2017 až 2021 navzdory Babišovu střetu zájmů. Eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin počátkem měsíce uvedl, že pokud bude Babiš znovu jmenován premiérem, Evropská komise situaci pečlivě prozkoumá a ověří neexistenci střetu zájmů.

Související

Kolik má vrátit Agrofert na dotacích? Piráti požadují deset miliard, Výborný chce přes pět

Přečíst článek
Šéf ANO Andrej Babiš

David Ondráčka: Premiér Babiš 2.0. Nabídne starý známý chaos, nebo přijde s vylepšením?

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Chřipka opět udeří a ekonomiku připraví o desítky miliard. A přitom zcela zbytečně

Lukáš Kovanda: Chřipka opět udeří a ekonomiku připraví o desítky miliard. A přitom zcela zbytečně
iStock
Lukáš Kovanda

Každý podzim se v Česku zvyšuje počet lidí s respiračními onemocněními. Chřipka přitom každoročně vyřadí z práce více než sto tisíc lidí. Jen v roce 2024 bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení vystaveno přes 105 tisíc pracovních neschopenek kvůli chřipce, v průměru na téměř čtrnáct dní. Přitom jedna dávka očkování stojí jen stovky korun a plně jej hradí zdravotní pojišťovny.

Z ekonomického hlediska představuje chřipková sezóna výraznou zátěž. Ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že prevencí chřipky by bylo možné předejít více než 541 tisícům dnů pracovní neschopnosti a ušetřit ušlý produkt v hodnotě přibližně dvou miliard korun ročně.

Nemoc, která stojí miliardy

Ekonomické dopady však nekončí u ztracené produktivity. Komplikace, jako je například zápal plic, mohou náklady dramaticky zvýšit. Hospitalizace pacienta s pneumonií vychází zhruba na 30 tisíc korun denně. Po započtení výdajů na nemocenské dávky a nákladů zaměstnavatelů dosahují celkové ztráty podle Hospodářské komory zhruba 20 až 30 miliard korun ročně.

Očkování proti chřipce představuje jednu z nejefektivnějších investic do zdraví. Cena jedné dávky se pohybuje v řádu stovek korun a u rizikových skupin, mezi něž patří senioři, chronicky nemocní či zdravotníci, je plně hrazená zdravotní pojišťovnou. Pro sezónu 2025/2026 je v Česku zajištěno více než 850 tisíc dávek vakcín.

Problémem zůstává nízká proočkovanost. Proti chřipce se v Česku očkuje pouze asi sedm procent populace. To znamená, že každoročně onemocní zbytečně tisíce lidí a řada z nich má těžší průběh, kterému by šlo předejít. Podle analýzy Value Outcomes/IQVIA by při dosažení 75procentní proočkovanosti práceschopné části obyvatel dosáhla úspora pro ekonomiku až 27 miliard korun ročně. Z toho 21 miliard představuje zachovanou produktivitu a dalších šest miliard úspory na nemocenských dávkách.

Z ekonomického pohledu jde o drobnou investici s obrovským multiplikačním efektem – za cenu několika set korun lze předejít pracovním výpadkům, které stojí celou ekonomiku miliardy.

Další komntáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Spalničky, syfilis, dna, lepra a malárie. Pět nemocí z viktoriánské éry, které se vrátily na Západ

Spalničky, syfilis, dna, lepra a malárie. Pět nemocí z viktoriánské éry, které se kradmo vrátily na Západ

Přečíst článek
Doporučujeme