Agrofert má po osmi letech jediného vlastníka. Andrej Babiš získal zpět sto procent akcií podniku, čímž otevírá otázku možného střetu zájmů při sestavování vlády.

Předseda ANO Andrej Babiš je znovu jediným vlastníkem společnosti Agrofert, vyplývá z notářského zápisu pořízeného ve středu a zveřejněného ve Sbírce listin, na který v pátek upozornil Ekonomický deník. Druhý ze svěřenských fondů, do kterých Babiš vložil Agrofert v roce 2017, Babišovi vydal zhruba deset procent akcií firmy, potvrdil serveru mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. První svěřenský fond se rozpustil koncem loňska, na Babiše tak tehdy přešlo asi 90 procent akcií Agrofertu. Jako možný budoucí premiér by se Babiš tím, že vlastní Agrofert, dostal do střetu zájmů, věc ale slíbil vyřešit.

Babiš později v pátek na tiskové konferenci novinářům potvrdil, že je opět jediným akcionářem Agrofertu a že dělá kroky, aby se vyhnul střetu zájmů. Odmítl je blíž popsat s tím, že s nimi nejdříve seznámí prezidenta Petra Pavla.

„Stal jsem se stoprocentním akcionářem Agrofertu a dělám kroky, abych se vyhnul střetu zájmů,“ řekl Babiš.

Babiš v únoru 2017 vložil akcie Agrofertu do svěřenských fondů AB private trust I a AB private trust II kvůli novele zákona o střetu zájmů. V obou fondech si ale udržel vliv, proto je v Evidenci skutečných majitelů zapsaný jako přímý skutečný majitel holdingu, který podniká zejména v zemědělství, potravinářství a výrobě hnojiv. „Dne 15. října 2025 došlo k ukončení správy svěřenského fondu AB private trust II a k vydání spravovaného majetku, tedy zhruba deseti procent akcií společnosti Agrofert, panu Andreji Babišovi,“ uvedl Heřmanský.

„Dne 15. října 2025 došlo k ukončení správy svěřenského fondu AB private trust II a k vydání spravovaného majetku, tedy zhruba deseti procent akcií společnosti Agrofert, panu Andreji Babišovi,“ uvedl Heřmanský. Podle notářského zápisu ze středy 15. října Babiš prohlásil, že je jediným akcionářem Agrofertu. Tak je to k tomu datu také zapsáno v Obchodním rejstříku.

Po sněmovních volbách na začátku října Babiš vyjednává o koaličním kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Prezidentovi Petru Pavlovi proto slíbil, že pokud bude mít možnost sestavovat vládu, přijde s řešením možného střetu zájmů. Chce dostát českým i evropským zákonům, uvedl Babiš už dřív.

Babišův Agrofert znovu budí emoce. Je překážkou pro funkci premiéra, myslí si většina Čechů

Volby 2025

Podle průzkumu pro Českou televizi si téměř 60 procent lidí myslí, že Babišův střet zájmů je vážný problém. Pokud bude Babiš premiérem, musí se od Agrofertu odstřihnout. A vložení holdingu do svěřenského fondu se ukázalo jako nedostatečné. Babiš tvrdí, že už řešení má. Jaké, ale neupřesnil.

ČTK

Přečíst článek

V únoru 2017 vložil Babiš akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů, protože byl tehdy ministrem financí. V říjnu téhož roku ANO vyhrálo sněmovní volby a Babiš se pak stal premiérem. Po následujících volbách v roce 2021 skončilo ANO v opozici a Babiš byl řadovým poslancem. Právě proto mohl loni rozpustit svěřenský fond AB private trust I a převzít zhruba 90 procent Agrofertu.

Střet zájmů mimo jiné brání vyplácení evropských dotací dotčeným firmám. Ministr zemědělství v končící vládě Marek Výborný (KDU-ČSL) dříve mluvil o vymáhání více než sedmi miliard korun po firmách z holdingu Agrofert, které dostaly v letech 2017 až 2021 navzdory Babišovu střetu zájmů. Eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin počátkem měsíce uvedl, že pokud bude Babiš znovu jmenován premiérem, Evropská komise situaci pečlivě prozkoumá a ověří neexistenci střetu zájmů.

Každý podzim se v Česku zvyšuje počet lidí s respiračními onemocněními. Chřipka přitom každoročně vyřadí z práce více než sto tisíc lidí. Jen v roce 2024 bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení vystaveno přes 105 tisíc pracovních neschopenek kvůli chřipce, v průměru na téměř čtrnáct dní. Přitom jedna dávka očkování stojí jen stovky korun a plně jej hradí zdravotní pojišťovny.

Z ekonomického hlediska představuje chřipková sezóna výraznou zátěž. Ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že prevencí chřipky by bylo možné předejít více než 541 tisícům dnů pracovní neschopnosti a ušetřit ušlý produkt v hodnotě přibližně dvou miliard korun ročně.

Nemoc, která stojí miliardy

Ekonomické dopady však nekončí u ztracené produktivity. Komplikace, jako je například zápal plic, mohou náklady dramaticky zvýšit. Hospitalizace pacienta s pneumonií vychází zhruba na 30 tisíc korun denně. Po započtení výdajů na nemocenské dávky a nákladů zaměstnavatelů dosahují celkové ztráty podle Hospodářské komory zhruba 20 až 30 miliard korun ročně.

Očkování proti chřipce představuje jednu z nejefektivnějších investic do zdraví. Cena jedné dávky se pohybuje v řádu stovek korun a u rizikových skupin, mezi něž patří senioři, chronicky nemocní či zdravotníci, je plně hrazená zdravotní pojišťovnou. Pro sezónu 2025/2026 je v Česku zajištěno více než 850 tisíc dávek vakcín.

Problémem zůstává nízká proočkovanost. Proti chřipce se v Česku očkuje pouze asi sedm procent populace. To znamená, že každoročně onemocní zbytečně tisíce lidí a řada z nich má těžší průběh, kterému by šlo předejít. Podle analýzy Value Outcomes/IQVIA by při dosažení 75procentní proočkovanosti práceschopné části obyvatel dosáhla úspora pro ekonomiku až 27 miliard korun ročně. Z toho 21 miliard představuje zachovanou produktivitu a dalších šest miliard úspory na nemocenských dávkách.

Z ekonomického pohledu jde o drobnou investici s obrovským multiplikačním efektem – za cenu několika set korun lze předejít pracovním výpadkům, které stojí celou ekonomiku miliardy.

Další komntáře ekonoma Lukáše Kovandy