Trumpova cla tvrdě dopadnou na státy střední Evropy
Plánovaná 25procentní cla na dovoz zboží ze zemí Evropské unie do Spojených států nejvíce dolehnou na Českou republiku, Slovensko a další země v regionu. Značný vliv bude mít německý automobilový sektor, uvedla mezinárodní ratingová agentura S&P Global. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zatím neoznámila, kdy začne cla vybírat, ale až se tak stane, omezí to zřejmě hospodářský růst celé střední Evropy, a tím se i zhorší její současné rozpočtové problémy, uvedla S&P Global.
Trump minulý týden řekl, že jeho administrativa brzy oznámí cla na zboží z EU, o které řekl, že byla vytvořena, aby škodila Spojeným státům. Evropská komise uvedla, že na překážky ve volném obchodě zareaguje „rázně a okamžitě“.
Společnost S&P Global na dotaz agentury Reuters ohledně potenciálního dopadu cel uvedla, že zatímco přímá obchodní expozice střední a východní Evropy vůči Spojeným státům je omezená, růstové vyhlídky zřejmě utrpí přes německý automobilový sektor. „To se týká zejména Česka, Maďarska, Slovenska, Slovinska a Rumunska,“ uvedla S&P Global. Upozornila, že vývoz strojů a dopravních prostředků do Německa tvoří více než desetinu celkového vývozu těchto zemí.
Bezmála dvě desítky lídrů západních států a institucí se dnes na summitu o Ukrajině v Londýně shodly na tom, že je třeba navýšit výdaje na obranu.
Musíme přidat ve zbrojení, shodli se evropští lídři v Londýně
Politika
Závislost na zahraničním obchodu
Středoevropské země patří mezi ty státy EU, které jsou nejvíce závislé na zahraničním obchodu. Z údajů statistického úřadu Eurostat za rok 2023 vyplývá, že export jako podíl na produkci se pohybuje od 92 procent na Slovensku do 69 procent v České republice. Pouze Rumunsko je s 39 procenty pod průměrem EU.
Polsko, které má největší ekonomiku ve středoevropském regionu, bude problémům v západní Evropě patrně vystaveno méně. A to hlavně díky nižší závislosti na vývozu automobilů, velkému vnitřnímu trhu a příjmu miliard eur z fondů EU na obnovu.
Zatímco maďarský forint a česká koruna v reakci na hrozbu cel v pátek na devizových trzích propadly k euru přes klíčové úrovně, polský zlotý sestoupil z desetiletého maxima. Analytik společnosti Capital Economics Nicholas Farr uvedl, že 25procentní clo na dovoz zboží z EU do USA by růst hrubého domácího produktu (HDP) ve střední Evropě v průměru snížilo o 0,5 procenta. A to je větší dopad, než se dosud předpokládalo.
Americká cla by tak mohla zpomalit hospodářské oživení v regionu, kde se růst v minulých letech prudce zpomalil. Inflace po ruské vojenské invazi na Ukrajinu v roce 2022 prudce vzrostla a dalším problémem jsou hospodářské problémy v Německu, které je pro země v regionu hlavním obchodním partnerem.
Evropa bude více zbrojit a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se musí za každou cenu udobřit s americkým protějškem Donaldem Trumpem, i podepsat dohodu o nerostech, aby se nerozpadlo NATO. To je v kostce výsledek včerejšího summitu evropských lídrů v Londýně.
Lukáš Kovanda: Akcie evropských zbrojařů mohutně rostou, Evropa se totiž bojí rozpadu NATO
Názory
Analytici S&P Global však uvádějí, že slábnoucí čínská poptávka po německých automobilech bude mít na růst ve střední Evropě pravděpodobně větší vliv než americká cla. S&P Global poukazuje na německé automobilky Volkswagen, Mercedes a BMW, u nichž prodej v Číně představoval asi třetinu jejich celkového prodeje ve srovnání s deseti až 15 procenty v případě Spojených států.
„Slabší růst v zemích střední a východní Evropy by mohl zhoršit jejich stávající fiskální problémy, které jsme už dlouho zdůrazňovali jako jedno z klíčových rizik v tomto regionu,“ uvedla společnost S&P Global.
Evropská komise loni zahájila disciplinární řízení proti sedmi členským zemím EU kvůli jejich velkým fiskálním deficitům, včetně Maďarska, Polska a Slovenska. Rumunská vláda se v tomto bloku potýká s největším deficitem.
