Google na umělé inteligenci (AI) vydělává stále více, zároveň ale přichází o lidi, kteří pomáhali vybudovat jeho technologický náskok. CNBC popsala rostoucí napětí mezi vědci usilujícími o další průlom a vedením, které potřebuje proměnit miliardové investice v zisk.
Automatizace může v příštích letech výrazně zasáhnout administrativní a rutinní profese. Nový evropský program AI Works for Europe proto nabízí bezplatné školení v umělé inteligenci. V Česku má do konce roku 2027 projít kurzem více než 1500 lidí.
Alphabet, mateřská společnost Googlu, chystá velké posílení kapitálu pro další rozvoj umělé inteligence. Americká technologická skupina nabídne investorům nové akcie až za 80 miliard dolarů, tedy zhruba 1,67 bilionu korun. Peníze chce použít hlavně na investice do AI a na úhradu části očekávaných daňových výdajů.
Evropská unie se podle německého listu Handelsblatt chystá udělit Googlu rekordní pokutu za porušení pravidel digitálních trhů. Sankce se má pohybovat ve stovkách milionů eur a týká se unijního nařízení DMA, které má omezit moc velkých technologických firem.
Největší vyhledávač světa, poskytovatel řady populárních služeb včetně YouTube či AI modelu Gemini, mění logiku nastavení bezplatných služeb i limity pro jednotlivé placené plány. Pro vývojáře bude stále nutnější připlatit si za AI tokeny. O nových podmínkách Google informuje v těchto dnech uživatele prostřednictvím emailů.
Hackeři z významné skupiny organizovaného kyberzločinu podle Googlu využili umělou inteligenci k nalezení dosud neznámé softwarové chyby. Slabinu se pokusili zneužít při útoku na rozšířený nástroj pro správu systémů, operace však byla zastavena dříve, než mohla způsobit rozsáhlé škody.
Investoři se začínají obávat, zdali se stamiliardové výdaje na umělou inteligenci někdy otočí do zisku. První obětí těchto pochybností je společnost Meta Platforms, jíž klesají akcie a jež kvůli AI investicím bude masivně propouštět. Naopak výrazně rostou výdaje společnosti Alphabet, která se stává největším investorem do AI světa, vypočítal list Financial Times.
Evropská komise předběžně dospěla k závěru, že společnost Meta Platforms porušuje unijní pravidla podle European Commission a nařízení Digital Services Act. Podle Bruselu sítě Instagram a Facebook nedostatečně brání dětem mladším 13 let v přístupu na své platformy. Firmě nyní hrozí sankce až do výše šesti procent globálního ročního obratu.
Na jedné straně odbory a známý levičák Bernie Sanders. Na druhé straně vlivné figury jako guvernér Gavin Newsom (na snímku) či zakladatel Googlu Sergei Brin. V Kalifornii se vede boj o miliardářskou daň.
Technologický gigant Google plánuje masivně posílit své pozice v umělé inteligenci. Do startupu Anthropic může investovat až 40 miliard dolarů, přičemž další miliardy podmiňuje růstem firmy. Dohoda dál vyostřuje souboj největších hráčů v AI byznysu.
Akcionáři společnosti Alphabet, majitele Googlu či YouTube, se mohou těšit na další masivní zhodnocení investic. Alphabet totiž drží ve startupu velký podíl, který při vstupu vesmírné společnosti na burzu vynese ohromné jmění. Podle odhadu Bloombergu by podíl měl mít hodnotu 122 miliard dolarů.
Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o asi desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v EUi. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v rámci sedmadvacítky. Uvedla to Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda nyní dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta HDP, zatímco průměr EU činí 0,69 procenta.
Obchodování s českou měnou po čtvrtečním rozhodnutí České národní banky o úrokových sazbách dnes bylo poklidné. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,26 Kč/EUR, vůči dolaru o dva haléře zpevnila na 21,00 Kč/USD. Vyplývá to z informací serveru Patria Online.
Pražská burza na konci pracovního týdne sestoupila z rekordních hodnot a vrátila se pod hranici 2800 bodů. Index PX dnes odepsal 0,71 procenta na 2785,07 bodu. Ztrácely zejména finanční tituly a zbrojovka CSG, k růstu burze nepomohly ani zisky zbrojovky Colt a energetické společnosti ČEZ.
Americký federální odvolací soud nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů 💲 (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.
Maďarská vládní strana Tisza v sobotu rozhodne o svém kandidátovi na nového prezidenta. Parlament hlavu státu zvolí v úterý, uvedl dnes maďarský premiér Péter Magyar. Zvolení nového prezidenta je klíčovým prvkem Magyarova plánu na rozbití mocenských bašt bývalého premiéra Viktora Orbána, poznamenala agentura Reuters.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
V bratislavské rafinerii Slovnaft hoří 🔥🔥🔥, slovenskou metropolí se šíří hustý černý dým. Slovenský zpravodajský server Denník N napsal, že budovami v okolí areálu otřásl výbuch. Příčina požáru je zatím neznámá, uvedl server Aktuality.sk.
Číst více
Liberecký kraj vypsal soutěž na dopravce, který bude od prosince 2029 zajišťovat 15 let vlakové spojení 🚉 z Liberce směrem na Hradec Králové a Pardubice. Ročně by měl najet kolem 1,5 milionu kilometrů, řekl náměstek hejtmana Daniel David. Kraj, který požaduje moderní hybridní vlaky, odhaduje hodnotu zakázky na základě tržních konzultací na 6,1 miliardy korun bez DPH.
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán dnes v Rijádu podepsaly 📝 obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda by měla podle ministerstva prohloubit spolupráci mezi těmito třemi regionálními mocnostmi v době rostoucích obav o bezpečnost v regionu.
Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší 🔝 úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.