Americký prezident Donald Trump při páteční schůzce v Bílém domě opakovaně naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky příměří. S odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem jednání to napsal server listu Financial Times. Trump ukrajinskému lídrovi sdělil, že pokud Kyjev nepřistoupí na Putinovy podmínky, šéf Kremlu ji zničí.

Schůzka se podle svědků několikrát změnila v hádku, při níž Trump „neustále nadával“ a odmítl se zabývat mapami frontové linie, které mu ukrajinská delegace předložila. Ve vyjádření po jednání přitom podle agentury AP uvedl, že obě strany by měly přistoupit na zastavení bojů podél frontové linie.

12 fotografií v galerii

Trump nicméně podle několika evropských představitelů přítomných jednání doslova opakoval Putinovy argumenty. Zaznít mělo i tvrzení, že na Ukrajině probíhá „speciální operace, ani ne válka“. Trump také údajně řekl že má map po krk a ruská ekonomika si vede skvěle. Ještě nedávno přitom veřejně prohlásil, že ruské hospodářství je na pokraji zhroucení.

Podle Financial Times Trump naléhal, aby Ukrajina odevzdala Rusku celou Doněckou a Luhanskou oblast, a tak přijala Putinovu poslední nabídku, podle níž by se Moskva na oplátku stáhla z některých míst v Chersonské a Záporožské oblasti.

OBRAZEM: Američané vyšli do ulic na protest proti Trumpovi

Politika

Masová shromáždění proti prezidentu Donaldu Trumpovi zaplnila v sobotu ulice či parky New Yorku, Los Angeles, Chicaga, Bostonu, Atlanty a dalších velkých amerických měst. Demonstranti se již potřetí od Trumpova lednového návratu do Bílého domu sešli pod heslem No Kings (Žádní králové) a dávali hlasitě najevo, že jeho způsob vlády považují za posun od demokracie k autoritářství, napsala agentura AP.

ČTK

Přečíst článek

„Dát (Doněckou a Luhanskou oblast) Rusku bez boje je pro ukrajinskou společnost nepřijatelné a Putin to ví,“ uvedl předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko. Podle něj Putin návrhy používá k rozkladu Ukrajiny zevnitř.

Ukrajinská delegace podle evropských diplomatů odcházela roztrpčená. Jedna z evropských zemí podle Financial Times vyhodnotila setkání jako signál, že Trump je ochoten přistoupit na Putinovy maximální požadavky.

Trump po jednání uvedl v rozhovoru televizi Fox News, že je přesvědčen, že dokáže válku ukončit. „Putin si něco vezme – získal určité území," dodal.

Během napjatého rozhovoru americký prezident Zelenskému sdělil, že požadované střely dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině neposkytne, alespoň prozatím, napsal web Axios s odvoláním na dva zdroje.

Aktualizováno

Příměří trvalo devět dní. Izrael ohlásil novou vlnu úderů proti Hamásu v Gaze

Politika

V Pásmu Gazy byl porušen klid zbraní a média hovoří o nejvážnější eskalaci násilí od 10. října, kdy začalo platit příměří mezi izraelskou armádou a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelské zdroje nejprve informovaly, že izraelští vojáci se v oblasti Rafáhu na jihu pásma stali terčem palestinských ozbrojenců, poté následovaly izraelské odvetné údery nejen na jihu území. Zatímco Izrael informoval o dvou svých mrtvých vojácích, podle palestinských zdrojů přišlo při izraelské odvetě o život nejméně 33 Palestinců. Izrael obviňuje z rozpoutání násilí Hamás, ten však tvrdí, že si incidentů v Rafáhu není vědom, nemá na nich podíl a že chce příměří dodržovat. Večer izraelská armáda oznámila, že na pokyn politického vedení začíná opět prosazovat klid zbraní, zároveň však varovala, že na jakékoli porušení příměří znovu odpoví.

ČTK

Přečíst článek

Střely by Ukrajině umožnily zasáhnout cíle hluboko v ruském vnitrozemí včetně Moskvy a Rusko jejich možnou přítomnost v ukrajinském arzenálu označilo za eskalaci ze strany USA.

Ukrajina stejně jako většina evropských zemí vyzývá Rusko, aby stáhlo vojska, která ovládají asi pětinu ukrajinského území. To Moskva odmítá a požaduje, aby před uzavřením případné mírové dohody byly vyřešeny „základní příčiny“ války. Za ty Moskva označuje například možnost Kyjeva vstoupit do NATO.

Plnohodnotnou invazi na Ukrajinu zahájilo Rusko na Putinův rozkaz 24. února 2022. Začal tím největší vojenský konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Putin tehdy mimo jiné řekl, že Rusko bude usilovat o „demilitarizaci a denacifikaci“ Ukrajiny.

Druhý z těchto cílů je obvykle chápán jako požadavek na změnu režimu. Státní tisková agentura RIA Novosti nicméně v dubnu 2022 uvedla, že „denacifikace bude nevyhnutelně také deukrajinizací“ a „Ukrajina jasně nemůže být zachována jako název plně denacifikovaného státního útvaru“.

Vláda konečně trochu pochopila, zač si ji daňoví poplatníci platí, a už alespoň připouští, že předloží návrh rozpočtu na rok 2026 i nové Sněmovně. V nedělních televizních debatách to připustil vicepremiér Vít Rakušan nebo ministr zemědělství Marek Výborný.

Aby však kabinet otočkou zcela neztratil tvář, podmiňuje předložení tím, že ještě v prosinci nebude existovat vláda nová. Důvodem otočky je zjevně fakt, že si dosluhující kabinet uvědomil, že svým „šprajcnutím se“ vlastně může nahrát Babišovi & spol. Pokud ti totiž vládu do konce roku nesestaví, nebudou přirozeně moci ani sestavit rozpočet na příští rok. A pokud si za takové situace nenechá končící kabinet novou Sněmovnou odmítnout návrh rozpočtu, nesl by alespoň částečnou zodpovědnost za rozpočtové provizorium příštího roku.

Pokud však návrh rozpočtu nové Sněmovně ještě letos předloží a ta jej odmítne, zodpovědnost za provizorium už půjde kompletně za novou Sněmovnou, resp. za tou její částí, která návrh ze stolu shodila.

Dosluhující kabinet tedy konečně chápe, že umíněně působícím odmítáním předložení návrhu rozpočtu se svým způsobem sám poškozuje.

Aktualizováno

Fialova vláda je ochotna předložit rozpočet té vznikající, ale má podmínku

Politika

Současná vláda Petra Fialy (ODS) by mohla být ochotná se bavit o tom, v jaké formě předloží rozpočet na příští rok, pokud nový kabinet nevznikne ani v prosinci či lednu. V pořadu Partie na CNN Prima News to řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Předložení návrhu nevyloučil v Otázkách Václava Moravce v České televizi ani ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podmínil to tím, že by se v listopadu po ustavení Sněmovny nerýsoval vznik nové vlády. Místopředseda ANO Karel Havlíček míní, že vláda svým odmítáním opakovaného předložení rozpočtu nové Sněmovně porušuje zákon a chová se arogantně. ANO jedná o vzniku nové vlády s SPD a Motoristy.

ČTK

Přečíst článek

Chybějící desítky miliard

Má však z hlediska politického boje pádný důvod, proč tak činí. Pokud totiž návrh rozpočtu znovu předloží, bude muset minimálně v související sněmovní rozpravě před celým národem dostatečně objasnit zejména to, jak navrhuje řešit chybějící desítky miliard na připravené dopravní stavby. Toto „manko“ totiž již přiznal – byť raději až po volbách, tedy po předložení návrhu rozpočtu s nerealisticky nízkým schodkem ještě staré Sněmovně.

Jestliže chybějící desítky miliard do návrhu rozpočtu zahrne, nemusí již být schopen dostát zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V takovém případě by cejch rozpočtově neodpovědné vlády ulpěl ještě na dosluhujícím kabinetu.

Evidentně přitom původním záměrem „šprajcnutí se“ bylo přimět až novou vládu k tomu, aby připravené dopravní stavby do rozpočtu zahrnula, načež ji potenciálně hned nato nařknout, že kvůli svým předvolebním slibům rozhazuje nad rámec zákona o rozpočtové odpovědnosti. Byť nová vláda by vlastně jenom řádně zahrnula dopravní stavby, které měl zahrnout kabinet končící, aniž by vydala jen jedinou korunu na nějaké své sliby.

Dosluhující kabinet si zkrátka uvědomil, že past, kterou líčil na vládu novou, nemusí sklapnout včas, takže by se v pasti alespoň obrazné, reputační ocitl sám, coby spolupachatel provizoria.