Týden tradera: Blízký východ děsí investory. Ceny energií prudce rostou
Finanční trhy v uplynulém týdnu nadále sledovaly především vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory opakovaným vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném rychlém pádu íránského režimu se ukazuje, že tamní bezpečnostní struktury jsou připraveny konflikt výrazně prodlužovat. Investoři proto stále více počítají s delším geopolitickým napětím. Akciové trhy na tento scénář reagovaly negativně – index S&P 500 měl tendenci klesat směrem k hranici 6700 bodů.
Geopolitická nejistota zároveň znovu vyhnala vzhůru ceny energií. Severomořská ropa Brent se na začátku týdne obchodovala až kolem 120 dolarů za barel, tedy na úrovních, které připomínají začátek války na Ukrajině. Prudký růst zaznamenal také evropský plyn, jehož cena se dostala až k hranici 60 eur za megawatthodinu – přibližně dvojnásobku předchozích hodnot.
Trump v reakci na vývoj uvedl, že nevěří zprávám o pokládání íránských min v Hormuzském průlivu a zopakoval očekávání, že konflikt brzy skončí. Situace v regionu však naznačuje spíše opak. Íránský režim se podle všeho nehroutí a je připraven konflikt dál eskalovat, což by mohlo mít výrazné dopady na globální ekonomiku.
Válka v Perském zálivu eskaluje. Jak fakticky, tak verbálně. Americký prezident Donald Trump včera uvedl, že Spojené státy bombardovali vojenské cíle ostrova Charg, který představuje srdce íránského ropného průmyslu. Zajišťuje 90 procent ropného exportu země. Pokud by Američané udeřili také právě na ropnou infrastrukturu ostrova, íránská ekonomika se zhroutí na roky. Ale Teherán tím pádem už nebude mít vůbec co ztratit. Proto Spojené státy zatím odolávají naléhání Izraele, který tlačí na to, aby Charg srovnali se zemí kompletně.
Lukáš Kovanda: Benzín v Česku může zdražit až k 50 korunám za litr
Money
Přijde proinflační šok?
Hormuzský průliv je totiž jednou z nejdůležitějších tepen světového obchodu. Vedle ropy a plynu přes něj proudí také významná část světového exportu dusíkatých hnojiv z Kataru, Saúdské Arábie či Ománu. Region je zároveň klíčový pro export hliníku využívaného v automobilovém průmyslu i pro kontejnerovou přepravu průmyslových polotovarů. Jakékoli omezení provozu v průlivu proto může výrazně narušit dodavatelské řetězce a vyvolat další tlak na růst cen napříč ekonomikou. Takový scénář by znamenal silný proinflační šok.
Události se promítly také do dění na pražské burze. Pozornost investorů vzbudila především zbrojovka Colt CZ, která oznámila strategický záměr vstoupit na nizozemskou burzu Euronext Amsterdam. Společnost tak potvrzuje své globální ambice v době rostoucích výdajů na zbrojení.
Německý kancléř Friedrich Merz začíná měnit svůj postoj k válce s Íránem. Zatímco ještě minulý týden stál po boku amerického prezidenta Donalda Trumpa a podporoval cíle americko-izraelské operace, nyní varuje před ekonomickými a bezpečnostními dopady konfliktu na Evropu.
Nekonečná válka? USA a Izrael nemají plán, jak ukončit konflikt s Íránem, říká Merz
Politika
Své výsledky zveřejnila také energetická skupina ČEZ. Ta za rok 2025 vykázala provozní zisk před odpisy (EBITDA) ve výši 137 miliard korun, čistý zisk 27,4 miliardy korun a očištěný čistý zisk 28,1 miliardy korun, který je klíčový pro výplatu dividendy. Ta by se podle aktuálních odhadů mohla pohybovat kolem 42 korun na akcii.
Klíčovou otázkou pro investory zůstává, zda současná geopolitická situace neposílí snahy vlády o plné ovládnutí energetické skupiny. Takový krok už dříve opakovaně naznačil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. V prostředí rostoucí energetické nejistoty by totiž stát mohl argumentovat strategickým významem firmy pro bezpečnost celé Evropské unie.