Nekonečná válka? USA a Izrael nemají plán, jak ukončit konflikt s Íránem, říká Merz
Německý kancléř Friedrich Merz začíná měnit svůj postoj k válce s Íránem. Zatímco ještě minulý týden stál po boku amerického prezidenta Donalda Trumpa a podporoval cíle americko-izraelské operace, nyní varuje před ekonomickými a bezpečnostními dopady konfliktu na Evropu.
Merz při návštěvě Norska uvedl, že válka vyvolává zásadní otázky o bezpečnosti a může mít výrazné důsledky pro evropské hospodářství. „Má obrovský dopad na naše náklady na energie a může vyvolat rozsáhlou migraci,“ řekl kancléř, kterého cituje server Politico.
Ještě při nedávné návštěvě Washingtonu Merz vyjadřoval podporu Trumpovým válečným cílům a prohlásil, že Berlín je s Washingtonem v otázce potřeby odstranit režim v Teheránu v souladu. Nyní ale stále častěji upozorňuje na rizika pokračujícího konfliktu, který se blíží ke třetímu týdnu.
Kancléř rovněž vyjádřil obavy, že Spojené státy a Izrael nemají jasnou strategii, jak válku ukončit. „Nemáme zájem o nekonečnou válku,“ uvedl Merz při setkání s českým premiérem Andrejem Babišem v Berlíně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zesílil tlak na Rusko a jeho prezidenta Vladimira Putina. Podle něj by se Spojené státy měly soustředit na Moskvu, nikoli na Kyjev, aby souhlasil s příměřím po více než čtyřech letech války.
Zelenskyj vyzývá Trumpa: Zvyšte tlak na Putina, ne na mě
Politika
Tlak z EU i z vlastní vlády
Merz čelí rostoucímu tlaku nejen ze strany evropských spojenců, ale také uvnitř své vlády. Poslanci koaliční Sociálnědemokratické strany (SPD) stále častěji kritizují jeho Křesťanskodemokratickou unii (CDU) za příliš vstřícný postoj k Trumpovi.
Podle europoslance SPD Reného Repasiho Merzova pozice v Evropě slábne. Kritika americko-izraelských úderů ze strany předsedy Evropské rady Antónia Costy podle něj ukazuje, že většina členských států EU zastává jiný postoj než Berlín.
Hospodářské problémy
Merz zároveň varuje, že konflikt s Íránem může prohloubit hospodářské problémy Německa. Tamní průmysl je silně závislý na energii a růst cen by mohl zasáhnout především výrobní sektor.
Kancléř také upozorňuje na riziko nové uprchlické krize. Podle studie berlínské nadace Rockwool Foundation by Německo bylo nejčastějším cílem Íránců prchajících před válkou, přičemž tuto zemi uvedlo jako pravděpodobnou destinaci 28 procent dotázaných.
Spojené státy podle deníku The Wall Street Journal vysílají na Blízký východ expediční útvar námořní pěchoty. Krok přichází v době, kdy íránské útoky výrazně narušily lodní dopravu v Hormuzském průlivu, jedné z nejdůležitějších tras pro přepravu ropy na světové trhy.
WSJ: USA vysílají na Blízký východ expediční jednotku námořní pěchoty
Politika
Kritika zmírnění sankcí proti Rusku
Merz rovněž kritizoval rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa zmírnit ropné sankce vůči Rusku s cílem snížit ceny ropy. Podle kancléře by takový krok mohl posílit financování ruské války na Ukrajině. „Je to špatné rozhodnutí,“ uvedl Merz. „Chceme zajistit, aby Rusko nevyužilo válku v Íránu k oslabení Ukrajiny.“
Kancléř zároveň zdůraznil, že Německo není účastníkem konfliktu a nechce se jím stát. Podle něj by se mezinárodní společenství mělo soustředit především na diplomatické řešení. „Německo není stranou této války a nechceme se jí stát,“ řekl Merz. „Veškeré naše úsilí směřuje k jejímu ukončení.“
