Akciové trhy v Evropě i Asii vstoupily do nového týdne růstem. Investory povzbudila zpráva o dohodě mezi Spojenými státy a Íránem, která má ukončit boje a otevřít cestu k dalším jednáním o finálním mírovém uspořádání.
Akciové trhy si v uplynulém týdnu prošly výraznou volatilitou. Investory znervózňovaly hrozby další eskalace obchodního konfliktu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, tentokrát vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko. Na stole byla možnost evropských odvetných cel až za 93 miliard eur i americké zvýšení cel na evropské zboží – nejprve o 10 procent, později až o 25 procent. Index S&P 500 v reakci na to krátce zkorigoval k úrovni kolem 6 800 bodů, než se vrátil blíže k 6 900 bodům.
Akciové trhy reagují na víkendové události kolem Venezuely zatím klidně a v pozitivním duchu, výrazně zpevňují akcie zbrojařských firem. Za růstem cen akcií amerických těžebních firem Chevron a ExxonMobil stojí očekávání investorů ve změnu pravidel hry na trhu s ropou, vyplývá z vyjádření analytiků. Zlato podle nich zdražilo kvůli eskalaci geopolitického napětí až o tři procenta.
Minulý týden dál pokračovala zvýšená volatilita na finančních trzích, kde se stále spekuluje o konci „boomu“ AI. Hospodářské výsledky klíčové technologické společnosti však investory poněkud uklidnily. Nechyběl ani zápis z posledního jednání Fedu. Index S&P 500 se obchodoval v širším rozpětí 6600–6800 bodů.
Česká koruna je měnovým vítězem letošního roku, společně s maďarským forintem, konstatuje ve své zprávě agentura Bloomberg. Koruna letos vůči dolaru zpevnila o 18,6 procenta, zatímco forint dokonce o 20,6 procent. To je vůbec nejvíce z 31 významnějších měn světa s výjimkou rublu, s nímž se ovšem volně neobchoduje od začátku ruské invaze na Ukrajinu roku 2022.
Trhy i přes náročnější začátek září stále oscilují kolem dlouhodobých maxim, zatím to nevypadá na velké „výprodeje“. A to i přes fakt, že se ozývá celá řada varovných signálů. Jaké to přesně jsou? Co mohou znamenat pro světový ekonomický růst? Přes rostoucí rizika americký index S&P 500 dosáhnul mety 6500 bodů a je zpět na cestě k vrcholům.
Objem akciových obchodů na pražské burze dosáhl rekordních 5,17 miliardy korun. Je to nejvíce od zavedení obchodního systému Xetra v roce 2012. Důvodem byly zejména akcie energetické společnosti ČEZ, sdělil mluvčí burzy Jiří Kovařík. Navzdory rekordně vysoké aktivitě ale index PX popáté v řadě oslabil, a to o 0,4 procenta na 2287,95 bodu. Dolů ho tlačily rakouské finanční tituly i strojírny Doosan Škoda Power.
Francouzské akcie výrazně oslabily, investoři výprodejem reagovali na riziko pádu vlády. K nervozitě přispěly i sílící obavy o nezávislost americké centrální banky (Fed). Hlavní index pařížské burzy CAC 40 klesl o 1,70 procenta a uzavřel na 7709,81 bodu. Dolů se vydaly i další akciové trhy v Evropě, kde ale ztráty nebyly tak velké jako v Paříži.
Evropské akcie vykazují svižný růst, vliv má zpráva o uzavření obchodní dohody mezi Spojenými státy a Japonskem a také obnovené naděje na dosažení obchodní dohody mezi USA a Evropskou unií. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si kolem 10:00 středoevropského letního času připisoval téměř jedno procento a pohyboval se v blízkosti 550 bodů.
Akciové trhy se od dubnového propadu prudce rostou. Indexy lámou rekordy a investoři se vezou na vlně euforie, kterou spustilo pozastavení celních opatření Donalda Trumpa. Analytici ale varují, že klid může být jen dočasný. Trh si znovu říká o opatrnost.
Červen se na amerických akciových trzích nesl ve znamení růstu. Ačkoli zapojení USA do konfliktu mezi Izraelem a Iránem mělo potenciál znovu otřást trhy, reakce amerických akciových trhů po zásahu USA v Iránu byla překvapivě vlažná a žádný výprodej na trzích se nekonal. Člověk měl skoro dojem, že investoři začínají brát geopolitické riziko jako součást života a nenechají se tím znepokojit. Už to je samo o sobě znepokojivé.
