Akciové trhy si v uplynulém týdnu prošly výraznou volatilitou. Investory znervózňovaly hrozby další eskalace obchodního konfliktu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, tentokrát vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko. Na stole byla možnost evropských odvetných cel až za 93 miliard eur i americké zvýšení cel na evropské zboží – nejprve o 10 procent, později až o 25 procent. Index S&P 500 v reakci na to krátce zkorigoval k úrovni kolem 6 800 bodů, než se vrátil blíže k 6 900 bodům.
Objem akciových obchodů na pražské burze dosáhl rekordních 5,17 miliardy korun. Je to nejvíce od zavedení obchodního systému Xetra v roce 2012. Důvodem byly zejména akcie energetické společnosti ČEZ, sdělil mluvčí burzy Jiří Kovařík. Navzdory rekordně vysoké aktivitě ale index PX popáté v řadě oslabil, a to o 0,4 procenta na 2287,95 bodu. Dolů ho tlačily rakouské finanční tituly i strojírny Doosan Škoda Power.
Francouzské akcie výrazně oslabily, investoři výprodejem reagovali na riziko pádu vlády. K nervozitě přispěly i sílící obavy o nezávislost americké centrální banky (Fed). Hlavní index pařížské burzy CAC 40 klesl o 1,70 procenta a uzavřel na 7709,81 bodu. Dolů se vydaly i další akciové trhy v Evropě, kde ale ztráty nebyly tak velké jako v Paříži.
Evropské akcie vykazují svižný růst, vliv má zpráva o uzavření obchodní dohody mezi Spojenými státy a Japonskem a také obnovené naděje na dosažení obchodní dohody mezi USA a Evropskou unií. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si kolem 10:00 středoevropského letního času připisoval téměř jedno procento a pohyboval se v blízkosti 550 bodů.
Akciové trhy se od dubnového propadu prudce rostou. Indexy lámou rekordy a investoři se vezou na vlně euforie, kterou spustilo pozastavení celních opatření Donalda Trumpa. Analytici ale varují, že klid může být jen dočasný. Trh si znovu říká o opatrnost.
Červen se na amerických akciových trzích nesl ve znamení růstu. Ačkoli zapojení USA do konfliktu mezi Izraelem a Iránem mělo potenciál znovu otřást trhy, reakce amerických akciových trhů po zásahu USA v Iránu byla překvapivě vlažná a žádný výprodej na trzích se nekonal. Člověk měl skoro dojem, že investoři začínají brát geopolitické riziko jako součást života a nenechají se tím znepokojit. Už to je samo o sobě znepokojivé.
Výrobci alkoholu po letech stabilního růstu procházejí náročným obdobím. Ještě nedávno patřily alkoholové společnosti mezi oblíbené tituly investorů, dnes však čelí výrazným poklesům a budoucnost sektoru zůstává nejistá. Na vině nejsou pouze ekonomické tlaky, ale především zásadní proměna životního stylu mladé generace, která alkohol čím dál častěji odmítá.
Akcie největšího výrobce baterií pro elektromobily na světě se začaly nově prodávat na burze v Hongkongu. Investoři o ně mají enormní zájem, hned po vstupu ceny vyrostly o 13 procent. Akcie se dříve prodávaly jen v Šen-čenu, otevřenější a likvidnější hongkongský trh chce firma využít pro zisk peněz na další expanzi.
Po dvou letech opatrného přešlapování na místě se trh s primárními úpisy akcií (IPO) letos osměluje k prvním krůčkům. Jedním z klíčových momentů tohoto obratu je IPO izraelské obchodní platformy eToro, které se stalo symbolem návratu důvěry a poptávky investorů. Očekávání jsou nemalá, letošní rok by měl přinést desítky silných burzovních debutů.
Evropské akcie v prvních čtyřech měsících roku vesměs rostly, zatímco americké indexy propadly. Širší americký index S&P 500 odepsal přes pět procent, index technologických akcií Nasdaq Composite téměř deset procent. Index Euro STOXX 50 si naopak připsal pět procent a německý DAX rostl o více než 12 procent. Ještě více stouply polské a české akcie, ukázaly burzovní statistiky.
Rusko předalo Spojeným státům 📜 návrhy na odstranění překážek na cestě k plnému narovnání vzájemných vztahů, uvedlo dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí v odpovědi na dotazy novinářů. Jasně zároveň odmítlo možné nasazení západních vojáků na Ukrajině; považovalo by to za intervenci.
Indický premiér Naréndra Módí souhlasil, že jeho země ❌ přestane odebírat ruskou ropu, což pomůže k ukončení války na Ukrajině. Po telefonátu s indickým lídrem to dnes uvedl americký prezident Donald Trump. Spojené státy podle něho s okamžitou platností sníží cla na dovoz z Indie z 25 na 18 procent.
Pražská burza v úvodu týdne 📈 posílila, index PX stoupl o 0,47 procenta na 2776,32 bodu. Dařilo se především energetické společnosti ČEZ, pojišťovně VIG či Komerční bance, naopak Erste Bank oslabila. Z menších emisí ztratila přes procento tabáková firma Philip Morris, níže dnes obchodování zakončily i akcie zbrojařské společnosti Colt CZ či plzeňských strojíren Doosan Škoda Power.
Do Egypta se z Pásma Gazy ✅ dostali první palestinští pacienti, kteří využili obnoveného provozu na hraničním přechodu Rafah. Uvedly to agentury AFP a AP. Přechod byl uzavřen od května 2024. Denně jej nyní bude moci překročit několik desítek Palestinců v každém směru. Přepravu zboží Izrael, který přechod kontroluje na palestinské straně hranice, zatím nedovolil.
Jihokorejská automobilka Hyundai Motor ❌ nevyužila opci na odkup své bývalé továrny v Rusku. S odkazem na sdělení firmy to dnes uvedla agentura Reuters. Platnost opce na odkup závodu vypršela minulý měsíc.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ❌ nechce eskalovat spor s Hradem, dohodla se na tom na dnešním zasedání. Po jednání kabinetu to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) k roztržce předsedy Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky s prezidentem Petrem Pavlem. O tom, kdo bude Česko zastupovat na letním summitu NATO, dnes lídři nejednali, doplnil.
Předseda vlády 👴 Andrej Babiš (ANO) se v dopise politikům Evropské unie před summitem o konkurenceschopnosti vyslovil pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Mimo jiné v něm kritizuje vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádá odklad zahájení systému ETS 2.
Vláda ✅ podpořila návrh ministra práce Aleše Juchelky (ANO) na odložení vyplácení superdávky příjemcům dosavadních příspěvků na bydlení, živobytí a děti. Souhlasila i s novelou s odložením navýšení životního minima. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to bez dalších podrobností řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Největší česká mlékárna Madeta v roce 2024 zvýšila meziročně zisk po zdanění více než 📈 trojnásobně na 241,3 milionu korun. Tržby vzrostly zhruba o 700 milionů korun na 7,55 miliardy korun. Přibližně 90 procent z toho tvoří mlékárenská výroba. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin. Firma v roce 2024 zaměstnávala 1317 lidí, o deset méně než o rok dříve.
Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 3️⃣2️⃣,4️⃣ miliardy korun. Výsledek ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo dnes ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy korun.