Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Největší hvězda českých menu? Není to steak, ale smažák

Smažák je hit.
Together, užito se svolením
Petra Nehasilová

Zatímco fine dining bojuje o pozornost, smažený sýr spolehlivě prodává. A čísla mluví jasně.

Z tradiční „jistoty“ českých jídelních lístků se smažený sýr postupně posunul na vyšší úroveň. Už to není jen eidam v trojobalu. Co se ale nezměnilo je sázka na jistotu a patří k položkám, na které se restaurace mohou dlouhodobě spolehnout. Že smažený sýr je sázkou na jistotu potvrzují i tematické akce, které během pár dnů prodávají tisíce porcí. Například pražský Vinohradský Parlament na loňský zájem, během jediného týdne prodali cca tři tisíce porcí, navázal opakováním celé akce.

Podobně jsou smažáky vyhlášené i Lokály od Ambiente, kde dlouhodobě ukazují, že i tradiční jídla lze prodávat v ambicióznějším pojetí. I tam smažený sýr patří mezi ty nejprodávanější.

Podobný princip potvrzují i další projekty postavené na české klasice. Restaurace Šnycl šéfkuchaře Jana Punčocháře vsadila výhradně na řízek a během prvního kvartálu přivítala více než 18 tisíc hostů.

Rozdíl dělá surovina i detail

Smažený sýr má v českém prostředí specifickou historii. V době socialismu fungoval jako dostupná náhrada masa a rychle se rozšířil v jídelnách i restauracích. Levný eidam, trojobal a tatarka. To je kombinace, která zdomácněla napříč generacemi.

Dnes se ale mění způsob, jakým se k tomuto jídlu přistupuje. Kvalitní sýr, správná teplota tuku, práce s obalem i přílohami. Právě tyto detaily rozhodují o tom, jestli jde jen o rychlé jídlo, nebo o plnohodnotný chod. Rozdíl mezi „průměrným“ a dobrým smažákem je přitom zásadní.

Základ zůstává stejný. Tedy jihočeský eidam smažený v přepuštěném másle, který byl loni ve Vinohradském Parlamentu nejprodávanější položkou. Vedle něj ale vznikají varianty, které posouvají celý koncept dál. Smažené olomoucké syrečky, sýrové knedlíky s houbovou omáčkou nebo krokety s kozím sýrem ukazují, že smažák není jeden recept, ale technika, která se dá aplikovat na různé druhy sýrů i stylů servírování.

Řízek podle Jana Punčocháře

Praha propadla řízku. Punčochářův Šnycl přivítal 18 tisíc hostů

Fronty od otevření, plné rezervace a tisíce porcí legendárního trojobalu. Šnycl Jana Punčocháře zažil křest ohněm ve velkém stylu a Praha mu podle prvních čísel doslova propadla.

Přečíst článek

Český fenomén s evropskými kořeny

„Smažený sýr má silný emoční i chuťový základ. Když ale pracujete s kvalitní surovinou a věnujete pozornost detailu, může to být opravdu dobré jídlo,“ říká šéfkuchař Vinohradského Parlamentu Jan Pípal.

Právě tahle variabilita z něj dělá zajímavé jídlo i pro současného hosta, který hledá něco známého, ale nechce se spokojit s průměrem.

Kořeny smaženého sýra sahají do evropské kuchyně hluboko. Už ve středověké Francii existují recepty na smažené sýry, podobné principy najdeme i v Itálii nebo Rakousku. Ve většině zemí ale zůstává spíš předkrmem. V Česku se z něj stalo hlavní jídlo.

Emanuel Ridi

Šéfkuchař Ridi: Itálie není jen seznam receptů. To je kultura, rodina, paměť chutí

Když šéfkuchař Emanuele Ridi přišel do Česka, „italská kuchyně“ často znamenala špagety s kečupem. Dnes je podle něj úroveň gastronomie nesrovnatelně vyšší a Češi rozumí kvalitě i surovinám. Přesto varuje: rostoucí náklady a minimální prostor pro chyby dělají z podnikání v restauracích jednu z nejtěžších disciplín současnosti.

Přečíst článek

Hvězda sládků, ilustrační foto

Hospody mizí. Pivo je ale nejlepší v historii

Za pět let zmizelo z mapy téměř čtyři tisíce hospod. Pandemie, ceny energií, drahé suroviny i změna návyků hostů udělaly své. Zní to jako konec jedné éry? Možná. Jenže právě tenhle tlak způsobil to, že pivo v českých hospodách je dnes lepší než kdy dřív.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Emanuel Ridi

Šéfkuchař Ridi: Itálie není jen seznam receptů. To je kultura, rodina, paměť chutí

Přečíst článek

Jaký je nejlepší český lahváč? Pivní souboj je rozhodnut

Jaký je nejlepší český lahváč? Pivní souboj je rozhodnut
Profimedia
 ČTK

Absolutním šampionem 34. ročníku soutěže lahvových piv Zlatý pohár Pivex 2026 se stal Zubr Grand. Pivovar Zubr získal titul znovu po roční pauze, kdy jej loni získal Velkopopovický kozel 11, předtím měl osmiletou řadu titulů. Zubr Grand zvítězil také v kategorii světlých ležáků. Zároveň s hlavní soutěží se uskutečnil i 12. ročník soutěže sudových piv Zlatý soudek Pivex a minisoudek Pivex. Pořadatelé výsledky soutěží vyhlásili na Galavečeru pivovarníků a sladovníků na brněnském výstavišti.

V soutěži sudových piv Zlatý soudek Pivex zvítězil v kategorii světlých ležáků Zubr Gradus z Pivovaru Zubr, který obstál v konkurenci 27 přihlášených značek z průmyslových pivovarů. V kategorii světlých výčepních piv mezi devíti značkami porota nejvýše hodnotila Gambrinus nepasterizovaná 10 z pivovaru Gambrinus ze skupiny Plzeňský Prazdroj.

Ocenění Zlatý minisoudek určené pro minipivovary získal Saturn Trooper ležák 11 z pivovaru Elektrárna Plzeň ze skupiny Plzeňský Prazdroj.

Do hlavní soutěže lahvových piv Zlatý pohár Pivex letos průmyslové pivovary poslaly 40 pivních značek, které odborná porota hodnotila ve dvou kolech v pěti kategoriích. Mezi světlými výčepními pivy zvítězil Zubr Grál z Pivovaru Zubr, mezi nealkoholickými pivy Birell z pivovaru Radegast ze skupiny Plzeňský Prazdroj, mezi míchanými nízkoalkoholickými a nealkoholickými pivy Cool Grep z Pivovarů Staropramen a mezi tmavými pivy Bernard Černý ležák 12 z Rodinného pivovaru Bernard.

Certifikovaní degustátoři hodnotí vzorky anonymně, označené jsou pouze kódy. Vzhledem k tomu, že většina degustátorů jsou sládci ze soutěžících pivovarů, systém jim přiděluje vzorky tak, aby nehodnotili vlastní produkci. Hlavními hodnoticími kritérii jsou chuť, plnost, vůně, říz a případně hořkost. Konečný výsledek je určen součtem hodnot z obou kol. Hodnocení sudových piv má jedno kolo.

I dnes si mohou zájemci vyzkoušet, jak vypadala skizeň před desítkami let

Pivní maraton. Nový projekt ukazuje téměř roční cestu od pole až do půllitru

Výroba piva v Česku nezačíná v pivovaru, ale na polích a chmelnicích. Nový projekt mapuje celý proces – od jarního setí až po stáčení – v přímém přenosu trvajícím zhruba 280 dní. Zapojeni jsou zemědělci i pivovarníci, kteří přibližují jednotlivé fáze vzniku piva i širší souvislosti oboru.

Přečíst článek

Hvězda sládků, ilustrační foto

Hospody mizí. Pivo je ale nejlepší v historii

Za pět let zmizelo z mapy téměř čtyři tisíce hospod. Pandemie, ceny energií, drahé suroviny i změna návyků hostů udělaly své. Zní to jako konec jedné éry? Možná. Jenže právě tenhle tlak způsobil to, že pivo v českých hospodách je dnes lepší než kdy dřív.

Přečíst článek

Související

Michal Nosek: Šlechtovka, nejdražší kavárna, která nikdy nechce otevřít

Dostavba Šlechtovy restaurace se táhne řadu let
ČTK
Michal Nosek

Rekonstrukce, která se proměnila v maraton bez cíle. To je projekt přestavby Šlechtovy restaurace ve Stromovce. Dnes se realizace jeví jako živý experiment, kolik let, peněz a nervů dokáže Praha investovat do jedné středně náročné stavební akce.

Šlechtovka v pražské Stromovce je už dávno víc, než pouhá budova. Je to filozofie. Stav bytí. Když se řekne „rekonstrukce“, většina lidí si představí něco, co jednou skončí. V případě Šlechtovy restaurace jde spíš o nekonečný seriál. Každá série má nový rozpočet, jiného dodavatele a stejný konec s titulky: Pokračování příště.

Z původních zhruba 120 milionů korun se stal projekt, který připomíná veřejný bankomat bez limitu. Peníze mizí, termíny se posouvají, smlouvy se ruší, znovu vypisují a znovu přepočítávají. Takhle „městská investice“ stále pokračuje v podstatě desítky let.

A největší kouzlo? Nejde o Karlův most ani Pražský hrad. Je to obyčejná restaurace v parku. Místo, kde si měl člověk dát kávu a řízek po procházce. Nic víc. Nic míň. Jenže v Praze, pod dohledem radních všech možných stran, se i obyčejná rekonstrukce kavárny dokáže proměnit v epopej, která má stále otevřený konec. 

Kořeny téhle ságy sahají hluboko do minulosti, konkrétně do éry primátora Pavla Béma. Už tehdy se řešilo, co s chátrajícím letohrádkem ve Stromovce, vznikaly plány, studie a záměry, ale výsledek nepřicházel. Od té doby se vystřídaly politické garnitury, architektonické vize i dodavatelé. Každý přicházel s tím, že právě teď se to konečně dotáhne, a každý zároveň přidal další kapitolu do kroniky odkladů. Šlechtovka tak přežila řadu primátorů.

Návrh mostu od ateliéru Nemec & Taller Architektur

OBRAZEM: Stromovka se dočká nového mostu, vyjde na čtvrt miliardy

Ředitelství vodních cest vybralo vítěze architektonické soutěže o návrh řešení komplexní úpravy mostu v ulici Za Elektrárnou přes plavební kanál Troja-Podbaba v Praze 7. Návrh ateliéru Nemec & Taller Architektur odborná porota vyhodnotila jako nejvhodnější.

Přečíst článek

„Nikdy nekončící projekt“

Konkurence v disciplíně „nikdy nekončící projekt“ je v Praze silná. Stačí si vzpomenout na Libeňský most, o kterém se víc mluví, než po něm jezdí, nebo na budovu Nákladového nádraží Žižkov, která už roky balancuje mezi vizemi a realitou. Jenže to jsou velké a složité projekty, kde se dá alespoň předstírat, že za průtahy stojí komplikovanost, jednání nebo strategie.

Šlechtovka nic takového nemá. Je malá, nepřehlédnutelná a zoufale nedokončená. Právě proto bije do očí mnohem víc. Je to jako kdyby vám deset let opravovali kuchyň a vy jste pořád nedostali ani sporák. Jen nové termíny, proč ještě chvíli počkat.

Rekonstrukce jako trend i výzva. Vychází jarní Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití.

Přečíst článek

Celé to působí jako ukázková kombinace byrokratické paralýzy, řízení projektu metodou nějak to dopadne a klasického českého sportu, odkládání s vážnou tváří.

 Možná se podnik jednou otevře. Možná bude krásný. Možná si tam opravdu jednou tu kávu dáme. Reálně je Šlechtovka už hotová, jen ne jako restaurace. Představuje dokonale dokončený památník toho, že v Praze se dá nekonečně pracovat na čemkoli, jen aby to nepřineslo žádný smysluplný výsledek.

Související

Rekonstrukce jako trend i výzva. Vychází jarní Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo

Přečíst článek
Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Přečíst článek
Doporučujeme