Největší hvězda českých menu? Není to steak, ale smažák
Zatímco fine dining bojuje o pozornost, smažený sýr spolehlivě prodává. A čísla mluví jasně.
Z tradiční „jistoty“ českých jídelních lístků se smažený sýr postupně posunul na vyšší úroveň. Už to není jen eidam v trojobalu. Co se ale nezměnilo je sázka na jistotu a patří k položkám, na které se restaurace mohou dlouhodobě spolehnout. Že smažený sýr je sázkou na jistotu potvrzují i tematické akce, které během pár dnů prodávají tisíce porcí. Například pražský Vinohradský Parlament na loňský zájem, během jediného týdne prodali cca tři tisíce porcí, navázal opakováním celé akce.
Podobně jsou smažáky vyhlášené i Lokály od Ambiente, kde dlouhodobě ukazují, že i tradiční jídla lze prodávat v ambicióznějším pojetí. I tam smažený sýr patří mezi ty nejprodávanější.
Podobný princip potvrzují i další projekty postavené na české klasice. Restaurace Šnycl šéfkuchaře Jana Punčocháře vsadila výhradně na řízek a během prvního kvartálu přivítala více než 18 tisíc hostů.
Rozdíl dělá surovina i detail
Smažený sýr má v českém prostředí specifickou historii. V době socialismu fungoval jako dostupná náhrada masa a rychle se rozšířil v jídelnách i restauracích. Levný eidam, trojobal a tatarka. To je kombinace, která zdomácněla napříč generacemi.
Dnes se ale mění způsob, jakým se k tomuto jídlu přistupuje. Kvalitní sýr, správná teplota tuku, práce s obalem i přílohami. Právě tyto detaily rozhodují o tom, jestli jde jen o rychlé jídlo, nebo o plnohodnotný chod. Rozdíl mezi „průměrným“ a dobrým smažákem je přitom zásadní.
Základ zůstává stejný. Tedy jihočeský eidam smažený v přepuštěném másle, který byl loni ve Vinohradském Parlamentu nejprodávanější položkou. Vedle něj ale vznikají varianty, které posouvají celý koncept dál. Smažené olomoucké syrečky, sýrové knedlíky s houbovou omáčkou nebo krokety s kozím sýrem ukazují, že smažák není jeden recept, ale technika, která se dá aplikovat na různé druhy sýrů i stylů servírování.
Fronty od otevření, plné rezervace a tisíce porcí legendárního trojobalu. Šnycl Jana Punčocháře zažil křest ohněm ve velkém stylu a Praha mu podle prvních čísel doslova propadla.
Praha propadla řízku. Punčochářův Šnycl přivítal 18 tisíc hostů
Enjoy
Český fenomén s evropskými kořeny
„Smažený sýr má silný emoční i chuťový základ. Když ale pracujete s kvalitní surovinou a věnujete pozornost detailu, může to být opravdu dobré jídlo,“ říká šéfkuchař Vinohradského Parlamentu Jan Pípal.
Právě tahle variabilita z něj dělá zajímavé jídlo i pro současného hosta, který hledá něco známého, ale nechce se spokojit s průměrem.
Kořeny smaženého sýra sahají do evropské kuchyně hluboko. Už ve středověké Francii existují recepty na smažené sýry, podobné principy najdeme i v Itálii nebo Rakousku. Ve většině zemí ale zůstává spíš předkrmem. V Česku se z něj stalo hlavní jídlo.
Když šéfkuchař Emanuele Ridi přišel do Česka, „italská kuchyně“ často znamenala špagety s kečupem. Dnes je podle něj úroveň gastronomie nesrovnatelně vyšší a Češi rozumí kvalitě i surovinám. Přesto varuje: rostoucí náklady a minimální prostor pro chyby dělají z podnikání v restauracích jednu z nejtěžších disciplín současnosti.
Šéfkuchař Ridi: Itálie není jen seznam receptů. To je kultura, rodina, paměť chutí
Enjoy
Za pět let zmizelo z mapy téměř čtyři tisíce hospod. Pandemie, ceny energií, drahé suroviny i změna návyků hostů udělaly své. Zní to jako konec jedné éry? Možná. Jenže právě tenhle tlak způsobil to, že pivo v českých hospodách je dnes lepší než kdy dřív. 
Hospody mizí. Pivo je ale nejlepší v historii
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
