RECENZE: Steak, který voní už ode dveří. Wood & Steak sází na maso a oheň
Večeře, která nezačíná u stolu, ale už ve dveřích. Wood & Steak na Vinohradech sází na klid, poctivou surovinu a řemeslo bez pozlátka. Výsledkem je steakový zážitek, který nestaví na efektech, ale na detailech.
Když do Wood & Steak vstupujeme s rodinou, ještě dřív, než se rozhlédneme po interiéru, ucítíme vůni grilu na dřevo. Nejde o žádnou stylovou kulisu, ale o skutečný, poctivý pach ohně, který okamžitě nastaví atmosféru a napoví, že tady se s masem pracuje vážně. Už první dojem říká, že tohle není restaurace na efekty, ale na surovinu, řemeslo a čas.
Oheň z Barcelony
Steaky se tu grilují na dřevěném uhlí v grilu Mibrasa, dovezeném z Barcelony. Výsledkem je čistá chuť ohně, výrazná, ale nepřebíjející. Maso dostává přesně tolik kouře a tepla, kolik potřebuje – bez spálených tónů a zbytečné agresivity.
Syrové maso jako vizitka kuchyně
Na doporučení majitele Adama Slezáka začínáme carpacciem. Maso je dokonale čisté, jemně nakrájené, dochucené s citem. Bez přehánění jde o jedno z nejlepších carpaccií, jaké jsem kdy měl. Předkrmy se tu pohybují zhruba mezi 200 a 300 korunami, což v kontextu kvality působí velmi férově. Následující tatarák jen potvrzuje, že práce se syrovým masem patří k nejsilnějším stránkám kuchyně.
Londýnský moment uprostřed Prahy
Ještě, než dorazí steaky, přichází na stůl hovězí morková kost rozříznutá na pile, s horkou kostní dření, karamelizovanou cibulkou a toastem. Pochoutka známá z londýnských steakhousů, v Praze stále spíš rarita. Intenzivní, máslová chuť a lehce dekadentní zážitek – jeden z nejsilnějších momentů večera.
Praha si v posledních letech zvykla na ambiciózní gastronomické projekty, které chtějí hodně říct, ale často se utopí ve vlastním příběhu. Parzival jde opačnou cestou. Přestože je otevřený teprve zhruba dva měsíce, už teď se mu podařilo dostat do nového vydání průvodce Michelin, který byl představen tento týden ve čtvrtek. Zatím bez hvězdy – ale v kontextu toho, jak krátce restaurace funguje, jde o velmi silný signál.
RECENZE: Parzival - večer, který se vypráví po chodech
Enjoy
Morava i Jižní Amerika bez iluzí
Hlavní chod patří steakům z masa, které tu nechávají zrát přímo v restauraci. Volíme T-bone steak a tomahawk z moravských chovů českého strakatého skotu, zrající až tři měsíce. Cena 210 až 225 korun za 100 gramů je v pražském kontextu spíš střední než prémiová. Jde o poctivou práci s lokální surovinou, která má ambici nabídnout maximum.
Zároveň je fér říct, že české hovězí má své přirozené limity a strukturou je o něco tužší než absolutní špička ze Spojených států nebo Argentiny. Nejde o výtku, spíš o realistický kontext. Ostatní řezy bez kosti – rib eye, rump, flank nebo svíčková – restaurace dokupuje převážně z Jižní Ameriky a nechává je u sebe zrát metodou mokrého zrání.
Česká gastronomie prochází nejtvrdší selekcí za posledních deset let. Přestože tržby podniků loni meziročně vzrostly, po započtení inflace se sektor už třetí rok po sobě reálně propadá. Oproti roku 2022 vydělává zhruba o desetinu méně. Rostoucí náklady, tlak na marže i proměna chování zákazníků přepisují zavedená pravidla a čím dál zřetelněji oddělují úspěšné podniky od těch, které z trhu mizí.
České gastro v tiché krizi. Přežijí jen silné koncepty
Zprávy z firem
Od omáček po dezert
Ke steakům přichází pepřová, lehce pikantní chimichurri a houbová omáčka. Fungují jako doplněk, ne berlička. Nejlépe si s masem rozumí svěží chimichurri. Na začátek volím Negroni, ke steakům sklenku Chianti. Nabídka rozlévaných vín je omezenější a na celou lahev si už netroufám.
Grilovaný ananas se zmrzlinou měl nabídnout lehčí zakončení, ale tentokrát nebyl ideálně sladký ani šťavnatý. Našlehaný Lotus cheesecake naopak sází na jistotu a příjemně uzavírá večer.
Verdikt
V květnu to budou čtyři roky od otevření a je to znát. Wood & Steak si buduje stálou klientelu a drží kvalitu. Odcházím s pocitem, že jsem byl v restauraci, která přesně ví, čím chce být: poctivým steakhousem postaveným na ohni, mase a řemesle. A ta vůně dřeva, která nás přivítala hned u dveří? Ta zůstává v hlavě ještě dlouho po odchodu.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
