PŘEHLEDNĚ: Sbormistr vs. Franz. Kde najdete filmy nominované na Českého lva

Slovensko přestalo blokovat prodloužení evropských sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy, píše agentura AFP s odvoláním na své diplomatické zdroje. Sankce země EU pravidelně každých šest měsíců prodlužují a pokud by nyní nebyly potvrzeny do nedělní půlnoci, přestaly by platit. Slovensko se dosud spolu s Maďarskem stavělo proti, potřeba je jednomyslný souhlas všech členských států unie.

Na sankčním seznamu Evropské unie je nyní více než 2500 lidí a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování. Důvodem pro uvalení sankcí byl podle EU podíl těchto fyzických a právnických osob na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.

Slovensko usilovalo o vyřazení ruských miliardářů Michaila Fridmana a Ališera Usmanova z tohoto seznamu, přičemž Maďarsko tento požadavek podporovalo. Bratislava hrozila, že pokud nebudou vyřazeni, bude prodloužení sankcí vetovat.

Nejmenovaný diplomatický zdroj AFP sdělil, že Slovensko od tohoto požadavku ustoupilo a že již byla zahájena písemná schvalovací procedura. Její výsledek by mohl být znám později dnešní den.

Budapešť zadržela ukrajinské miliony a zlato. Kyjev obviňuje Maďarsko z porušení práv

Money

Maďarská vládnoucí strana Fidesz předložila návrh zákona, jenž by daňovému a celnímu úřadu umožnil po dobu vyšetřování zadržet hotovost a zlato, které úřady minulý týden zabavily Ukrajině při bankovním převozu přes Maďarsko. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na web maďarského parlamentu. Kyjev dnes podle agentury AFP obvinil Budapešť z vážného porušení práv sedmi ukrajinských bankovních pracovníků, které maďarské úřady dočasně zadržely.

ČTK

Přečíst článek

Příslušníci šlechtických rodin měli stovky let automatické právo zasedat v britském parlamentu, což byl nejkřiklavější příklad slabé legitimity Sněmovny lordů. Tato praxe brzy skončí, labouristická vláda prosadila reformu horní komory a privilegium se už dědit nebude. I tak v ní stále zasedají biskupové, sponzoři stran i nikým nevolený britsko-ruský magnát. Těžko se při pohledu na změny nelze nezeptat klasickou otázkou: A není to málo?

Britský parlament čeká historická změna. Po více než 700 letech se ze Sněmovny lordů odporoučí tzv. dědiční lordi (hereditary peers), kteří až dosud v horní parlamentní komoře zasedali na základě příslušnosti ke svému staroslavnému rodu. Ne náhodou to byli zpravidla zámožní starší bílí muži, jelikož privilegium přechází na nejstaršího syna.

Labouristická vláda Keira Starmera tento týden splnila závazek z volebního programu tento historický relikt ukončila. Velké části veřejnosti byl trnem v oku už léta a postupně se počty privilegovaných členů osekávaly. Dalo by se čekat, že v době ne zrovna mladé demokracie projde úplné ukončení feudální tradice parlamentem jako nůž máslem, ale opak byl pravdou.

Členové komory jmenovaní za Konzervativní stranu, kteří tvoří většinu, se za své šlechtické kolegy postavili s vervou, stejně jako lídryně strany Kemi Badenochová. Konzervativci vyhrožovali vládě, že spustí sérii obstrukcí, která ministrům značně zkomplikuje přijímání další legislativy, což je nejvyšší kalibr, který lordi mohli na svou obranu vytáhnout.

Zastánci svým odporem vlastně ukázali, proč je reforma komory potřeba. Hrstka nevolených politiků se v tomto případě postavila demokraticky zvolené vládě i většině voličů.

Karel Pučelík: Donald Trump prostě neumí vládnout

Názory

Skoro by se dalo konstatovat, že kam přijde pravicový populismus, tam brzy vypukne chaos, a politika se změní v absurdní podívanou. Třeba kvůli vzestupu Donalda Trumpa je svět nepředvídatelnějším a brutálnějším místem. Populističtí lídři ukazují, že umí vyhrát volby, ale s vládnutím si většinou nevědí rady.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Stále až moc pravomocí

Sněmovna lordů naštěstí nemůže vystavit nějakému vládnímu zákonu stopku. V dávné historii sice horní komora bývala tou důležitější, ale dnes má velmi omezené a symbolické pravomoci, politiku určuje volená Dolní sněmovna.

To však neznamená, že lordi nemohou podobu navrhovaných zákonů ovlivnit. Dnes se skládá zejména z doživotních lordů (life peers), tedy politiků, které ve své podstatě jmenují politické strany, a taktéž jmenovaných nestranických odborníků. Z Dolní sněmovny sem přicházejí návrhy zákonů, komora má své výbory a čtení, kde se o předlohách debatuje. Když se lordům legislativa nezamlouvá, mohou ji poslat zpět poslancům, podobně jako v českém Senátu. Zamítnout zcela ji nemohou.

Jak tedy chtěli konzervativní lordi vládě zkomplikovat život? Vládní zákony mohou díky složitým procedurám poměrně dlouho pozdržet, teoreticky i na několik let. Sněmovna lordů funguje v režimu „stání“ (sessions), které trvají zhruba rok, někdy ale i déle, jako to nynější. Lordi mohou návrh zákona blokovat nejdéle po dvě stání. Už od poloviny minulého století navíc platí konvence, že lordi nebudou blokovat návrhy avizované ve volebním programu, pro který se voliči vyslovily.

Ale kdo dnes dbá na konvence? Konzervativci vyhrožovali tím, co známe spíše z amerických kulis, kde jsou obstrukce, hodinové monology a „filibustery“ poměrně běžné. Něco podobného si už lordi zkusili u návrhu zákona na legalizaci eutanazie (což je zákon navržený poslankyní a ne vládou, takže to má ještě o něco těžší), který nesmyslnými projevy a přílepky aktuálně blokují.

Populistické recepty nefungují. Osekání imigrace na minimum by ekonomiku poškodilo

Politika

Krajní pravice a populisté napříč Evropou brojí proti migraci. Pravdou však je, že migrace je pro evropské ekonomiky velmi důležitá. Pokud by ji státy omezily na minimum, výrazně zpomalí růst a zatíží už tak zatížené rozpočty, což by dost možná vyústilo ve zvyšování daní. „Lidová“ politika by tak dopadla hlavně na „obyčejné“ lidi, kterými se populisté ohání.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Biskupové i zločinci

Vláda nakonec k určitému kompromisu svolila a část z dědičných lordů nechala proměnit na doživotní. Přestože už politickou funkci napříště nikdo nezdědí, i tak je současný stav v demokratickém soukolí na pováženou. Vždyť mezi lordy dosud automaticky zasedá i více než dvacítka anglikánských biskupů.

Biskupové jsou však jen nejkřiklavější případ, k tomu navíc jejich hlasy patří mezi ty rozumnější. Že se funkce rozdávali a rozdávají bývalým ministrům a zasloužilým státníkům, to asi lze pochopit. Ostatně myšlenka komory je taková, že má sdružovat zkušené osobnosti a odborníky, kteří tak dostávají šanci obohatit politickou diskusi a přijímané zákony. Nicméně teorie se často liší od praxe.

Nezřídka jsou mezi lordy jmenováni politici, které vláda potřebuje, ale třeba si je voliči v demokratických volbách nevybrali. V horším případě jsou to sponzoři a vlivní podnikatelé, což než expertízu podporuje klientelismus a papalášství. Otázkou například je, jakou hodnotu přináší britsko-ruský magnát baron Lebeděv. Pocta se uděluje na celý život, přičemž proces odebrání statusu je složitý, takže se titulem mohou chlubit korupčníci a kriminálníci. Veřejnost má nad procesem jen malou politickou kontrolu.

Proto se objevují se návrhy na větší reformu horní komory. Například aby vzniklo těleso, které do celostátní politiky vnese větší vliv regionů. Ovšem když vidíme, jak složité to bylo s šlechtici, je taková změna ještě dost daleko.