Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

ČEZ vydělal méně než před rokem. Zisk snížily vyšší odpisy

Jaderná elektrárna Dukovany
ČEZ
 nst
nst

Energetická skupina ČEZ loni vykázala čistý zisk 27,4 miliardy korun, což je meziročně o 1,7 miliardy korun méně. Pokles tak činil 5,8 procenta. Hlavním důvodem byly vyšší odpisy, vyplývá z výsledků, které dnes společnost zveřejnila.

Navzdory meziročnímu poklesu hospodaření firma překonala své původní odhady pro loňský rok.

Zisk snížily odpisy a levnější elektřina

Za nižším čistým ziskem stály především vyšší odpisy, které meziročně vzrostly o 13,1 miliardy korun. Ovlivnilo je zejména začlenění plynárenské společnosti GasNet, kterou ČEZ koupil v roce 2023. Roli sehrálo také rychlejší odepisování uhelných aktiv.

Provozní zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA) dosáhl 137 miliard korun, což je meziročně asi o 400 milionů méně. Negativně se na něm projevily zejména nižší realizační ceny elektřiny a slabší výsledky obchodování s komoditami.

Naopak pozitivní vliv mělo právě začlenění GasNet, výsledky distribuce elektřiny a prodeje energií i vyšší výroba v jaderných elektrárnách.

Pražská burza je malý rybník. Investoři utíkají do private equity, rizika ale podceňují

Češi masově vrhají úspory do soukromého kapitálu. Marketéři tak evidentně dělají svou práci dobře. Není to ale bez rizika, shodli se účastníci diskusního panelu na téma kapitálový trh pátého ročníku Global Investment Summitu (GIS). Stoupající oblibě private equity či venture kapitálu ovšem nahrává fakt, že český trh s veřejně obchodovanými firmami je malý a málo likvidní. Navíc ze srovnání se zahraničím vychází jako chudý příbuzný.

Přečíst článek

Klíčový zisk pro dividendu klesl

Zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro výši dividendy, klesl meziročně o více než tři miliardy korun na 28,1 miliardy korun.

Podle dividendové politiky firmy, která počítá s výplatou 60 až 80 procent očištěného zisku, by letošní dividenda mohla činit přibližně 31 až 42 korun na akcii. Celkově by tak akcionáři mohli dostat 17 až 23 miliard korun.

Definitivní návrh dividendy ale představenstvo zveřejní později a schválit jej musí valná hromada. Loni ČEZ vyplatil dividendu 47 korun na akcii, celkem 25,3 miliardy korun.

Tržby mírně klesly

Provozní výnosy skupiny meziročně klesly o tři procenta na 333,4 miliardy korun.

„Daří se nám naplňovat strategii rozvoje zákaznických segmentů, posilujeme pozici v distribuci a rozšiřujeme aktivity v oblasti plynu. Naše jaderné elektrárny dosáhly historicky nejvyšší výroby elektřiny, když překonaly hranici 32 terawatthodin,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Podle něj výsledky potvrzují stabilitu společnosti v období proměny české energetiky.

Pavel Tykač

Pavel Tykač je druhým největším akcionářem ČEZ

Český podnikatel a majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač vlastní tři procenta akcií společnosti ČEZ s hodnotou kolem 19,4 miliardy korun. Akcie drží prostřednictvím firmy Belviport Trading registrované na Kypru. Tykač to oznámil České národní bance a upozornil na to Ekonomický deník. Server Kurzy.cz připomněl, že za posledních deset let neměl žádný z minoritních akcionářů firmy tak velký podíl.

Přečíst článek

Letos ČEZ čeká nižší zisk

Pro letošní rok společnost očekává pokles ziskovosti. Provozní zisk EBITDA by měl dosáhnout 103 až 108 miliard korun a očištěný čistý zisk by se měl pohybovat mezi 27 a 31 miliardami korun.

Investice skupiny loni činily 56,1 miliardy korun, tedy zhruba stejně jako o rok dříve. Dalších 5,8 miliardy korun z dotačních programů firma využila především na posílení distribučních sítí.

Spotřeba elektřiny v distribuční síti ČEZ vzrostla o 1,3 procenta na 34,1 terawatthodiny, zatímco distribuce plynu v síti GasNet, která pokrývá asi 80 procent území Česka, stoupla o sedm procent na 63,3 terawatthodiny.

Skupina ČEZ patří mezi největší energetické společnosti v zemi. Většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží přibližně 70 procent akcií. Vláda ANO, SPD a Motoristů v posledních týdnech oznámila plán na plné ovládnutí firmy, který chce dokončit ještě v tomto volebním období.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

ČEZ, sídlo

Akcie ČEZ se dál hroutí. Podnik během týdne přišel o takřka 100 miliard své hodnoty

Přečíst článek

Ropné firmy letos válcují technologie. Akcie těžařů přidaly desítky procent

Ropná společnost Chevron, ilustrační foto
ČTK
Zdeněk Pečený

Zatímco technologické akcie letos zpomalují, energetický sektor se vrací do centra pozornosti investorů. Akcie ropných těžařů od začátku roku výrazně rostou, v případě velkých hráčů klidně o desítky procent. Pomáhají jim vyšší ceny ropy, geopolitické napětí i přesun kapitálu z technologických titulů do tradičních odvětví.

Energetické společnosti patří letos mezi nejvýkonnější sektory světových akciových trhů a výrazně překonávají širší indexy, jako je S&P500. Podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška vzrostl například sektorový ETF fond XLE od začátku roku o více než 18 procent. Pro srovnání, růst indexu S&P 500 je v lehce záporný. 

„Růst akcií energetického sektoru je tažen především rotací kapitálu z předražených technologických titulů do defenzivních aktiv s reálnou hodnotou,“ vysvětluje Míšek. Největší zisky si podle něj zatím připisují velké americké společnosti ExxonMobil a Chevron, jejichž akcie od začátku roku posílily přibližně o 26 až 27 procent.

 

Podobně to vidí také analytik XTB Tomáš Cverna. „Akcie těžařů rostou kontinuálně od začátku roku, kdy se začaly zvyšovat geopolitické rizikové přirážky na ropě. Nejprve kvůli dění ve Venezuele a později kvůli válce v Íránu,“ říká Cverna. Další vývoj sektoru bude podle analytiků do velké míry záviset na tom, jak dlouho bude trvat současné napětí na Blízkém východě. Čím déle budou přetrvávat obavy o dodávky ropy, tím větší dodatečné zisky budou těžařům proudit. Pokud se situace v zálivu vyřeší v řádech týdnů, korekce ceny ropy bude podle Míška rychlá.

 

„Pokud by vysoké ceny ropy začaly výrazněji zatěžovat americkou ekonomiku, spotřebitele i finanční trhy, mohl by být Bílý dům pod tlakem hledat rychlejší diplomatické řešení. V takovém případě by se cena ropy mohla vrátit blíže svým předkrizovým úrovním kolem 65 až 76 dolarů za barel,“ dodává. Spolu s tím by se podle něj postupně snížily i valuace ropných společností, které se nyní pohybují nad dlouhodobými průměry.

Ropa roste. Ne všichni těžaři si ale pískají

Ropa od začátku roku přidává asi deset procent, přesto akcie těžařů reagují velmi rozdílně. Trh už nesází plošně na růst komodity. Rozhoduje schopnost generovat stabilní cash flow a vracet peníze akcionářům. Energetika se mění z jednoduché sázky na selektivní investiční disciplínu.

Přečíst článek

Energetika může těžit i z boomu umělé inteligence

Vedle geopolitiky se podle analytiků začíná objevovat ještě jeden faktor, který může energetickému sektoru dlouhodobě pomáhat – rychle rostoucí spotřeba energie spojená s rozvojem umělé inteligence.

„Dalším důležitým faktorem je znatelný hlad po energiích spojený s AI a výstavbou energeticky náročných datových center,“ říká Míšek.

Velké technologické firmy podle něj stále častěji narážejí na limity obnovitelných zdrojů a hledají stabilnější zdroje energie. Jednou z možností je například zemní plyn.

Společnost ExxonMobil například oznámila plán vybudovat plynovou elektrárnu určenou pro napájení datového centra a zároveň investuje do infrastruktury pro zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Firma odhaduje, že dekarbonizace datových center by mohla do roku 2050 tvořit významnou část jejího trhu v oblasti technologií carbon capture. Podobnou příležitost vidí i Chevron, který chce využít svou produkci plynu a energetickou infrastrukturu.

Přestože energetické firmy letos patří k nejvýkonnějším sektorům trhu, analytici upozorňují, že další vývoj akcií ropných těžařů tak bude podle nich záviset především na geopolitické situaci a na tom, zda se současné napětí na energetických trzích promění v dlouhodobější trend. Pokud by napětí polevilo a ceny ropy začaly opět klesat, může současný růst ropných akcií poměrně rychle vystřídat korekce.

Evropské akcie

Evropské burzy ožily, trhy sází na brzký konec konfliktu s Íránem

Evropské akcie obnovily růst. Investory povzbudila slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil, že válka s Íránem by mohla brzy skončit. Panevropský index STOXX Europe 600 krátce před polednem rostl o 1,95 procenta na zhruba 606,5 bodu.

Přečíst článek

čerpací stanice (ilustrační foto)

Nafta skokově zdražila. Litr už stojí přes 40 korun

Nafta na českých čerpacích stanicích během jediného dne zdražila o více než korunu a překročila hranici 40 korun za litr, informovala společnost CCS.

Přečíst článek

Související

ExxonMobil

Akciové trhy těží ze zajetí Madura. Daří se ropným gigantům a zbrojařům

Přečíst článek

Vláda prosadila ve Sněmovně rozpočet se schodkem 310 miliard

Vláda prosadila ve Sněmovně rozpočet se schodkem 310 miliard
Profimedia
 ČTK

Poslanci schválili státní rozpočet s očekávaným schodkem 310 miliard korun. Koaliční většina při závěrečném hlasování odmítla všechny opoziční návrhy na přesuny peněz. Prezident Petr Pavel už dříve naznačil, že rozpočet vetovat nebude.

Sněmovna schválila státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Jde o první rozpočet, který předložila koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů v čele s Andrejem Babišem (ANO). Poslanci během závěrečného schvalování přidali mimo jiné 800 milionů korun na podporu sportu.

Návrh rozpočtu na letošní rok je úplný a neskrývá skutečný stav veřejných financí, prohlásila ve Sněmovně ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Navrhovaný schodek 310 miliard korun je podle ní z velké části důsledkem hospodaření a rozhodnutí Fialovy vlády.

Zleva ministryně financí Alena Schillerová (ANO), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO)

Vláda schválila rozpočet se schodkem 310 miliard. Právě začíná rozhazování peněz ve velkém, uvedl Kupka

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy budou 1,978 bilionu korun a výdaje 2,288 bilionu korun bez vlivu projektů Evropské unie. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom vyjádřila přesvědčení, že kabinet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti, limit pro výdajové rámce se podle ní vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září. Opozice návrh kritizovala, deficit považuje za příliš vysoký. Předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) navrhoval schodek 286 miliard korun.

Přečíst článek

Koaliční většina odmítla v dílčích hlasováních všech více než 100 opozičních návrhů na přesuny peněz. Opozice chtěla přidat mimo jiné na obranu a bydlení.

Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Příští týden o něm chce ale jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou a premiérem Andrejem Babišem (oba ANO).

Peníze navíc pro sport, mládež i protidrogovou politiku

Sněmovna podpořila pouze koaliční pozměňovací návrhy, o nichž již dříve premiér Babiš řekl, že je koalice podpoří.

Dolní komora tak přidala 800 milionů korun Národní sportovní agentuře na podporu sportovní infrastruktury a také 120 milionů korun na zdravotně humanitární program MEDEVAC. Uspěl i návrh přidat 50 milionů korun na podporu organizací pracujících s mládeží. Přidat peníze těmto organizacím chtěla i opozice, její návrhy však neuspěly.

Uspěl také samostatný Babišův návrh, který přidává 100 milionů korun na protidrogovou politiku. Uspěla i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Její návrh přidává 50 milionů korun na podpůrná opatření podle zákona o podpoře bydlení.

Naproti tomu neuspěly opoziční návrhy přidat peníze armádě, na kulturu nebo například na lůžkovou péči.

Poslanecká sněmovna

Poslanci navrhli přesuny v rozpočtu za téměř 240 miliard. Opozice chce víc na obranu a bydlení, koalice na sport

Poslanci ve druhém čtení návrhu letošního státního rozpočtu předložili desítky návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkové výši téměř 240 miliard korun, což odpovídá zhruba desetině všech plánovaných výdajů. Opoziční strany chtějí posílit hlavně obranu, bezpečnost či podporu bydlení, zatímco vládní koalice navrhuje přidat peníze například na sportovní infrastrukturu nebo protidrogovou politiku. O všech změnách rozhodnou poslanci při závěrečném hlasování příští středu.

Přečíst článek

Související

Sněmovna schválila nový zbraňový zákon

Karel Pučelík: Vláda odborníkům naslouchat nebude. Stejně jako ta předchozí. Z ekonomické debaty jen bolí mozek

Přečíst článek
Doporučujeme