Okupace je také válka, jen v jiné podobě, říká ukrajinská dokumentaristka ruských zločinů
Ukrajinská aktivistka a dokumentaristka válečných zločinů Maria Tomak začínala jako novinářka. Později se začala věnovat lidským právům a po ruské anexi Krymu a válce na Donbase začala mapovat válečné zločiny. V rozhovoru pro ČTK řekla, že okupace je také formou války – jen se odehrává jinak než na frontové linii.
Dokumentovat zločiny je podle ní od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 mimořádně obtížné. Sama se této práci věnuje už od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym. S postupující okupací se ale získávání informací stávalo stále složitějším.
Velkým rizikem je především kontakt mezi lidmi z okupovaných území a zbytku Ukrajiny. „Určitá možnost získávat informace existuje, protože s některými lidmi lze komunikovat přes zabezpečené kanály. Je to ale velmi obtížné a riskantní,“ uvedla Tomak.
Německý kancléř Friedrich Merz začíná měnit svůj postoj k válce s Íránem. Zatímco ještě minulý týden stál po boku amerického prezidenta Donalda Trumpa a podporoval cíle americko-izraelské operace, nyní varuje před ekonomickými a bezpečnostními dopady konfliktu na Evropu.
Nekonečná válka? USA a Izrael nemají plán, jak ukončit konflikt s Íránem, říká Merz
Politika
Situaci navíc komplikuje přísná kontrola médií v oblastech okupovaných Ruskem. Ty jsou podle ní do značné míry odříznuty od běžného informačního prostoru a obyvatelé se jen obtížně dostávají k informacím zvenčí. Rusko totiž blokuje řadu webových stránek.
„Přesto ale určitou představu máme, zejména díky svědectvím z území, která byla osvobozena. Stačí si připomenout oblasti kolem Kyjeva, které byly osvobozeny v roce 2022, nebo například Izjum v Charkovské oblasti a všechny ty otřesné obrazy, které jsme tam viděli,“ řekla Tomak.
Ruská armáda stále okupuje velkou část Doněcké oblasti, kterou Moskva označuje jako takzvanou Doněckou lidovou republiku. Rusko zde podporovalo proruské separatisty už od roku 2014 a po invazi v roce 2022 region spolu s dalšími částečně okupovanými oblastmi anektovalo. Obyvatelé těchto území čelí omezení základních práv, nuceným přesunům i poškozené infrastruktuře.
Podle Tomak Rusko zadržuje dvě hlavní skupiny lidí: válečné zajatce a civilisty. „Problém je v tom, že civilisty nelze podle mezinárodního humanitárního práva vyměňovat tak, jako je tomu u válečných zajatců,“ upozornila. Přesto se i takové výměny občas uskutečňují, ale jsou velmi složité.
Další problém představuje absence kompletního seznamu zadržovaných civilistů. „Neexistuje ani jeden úplný seznam. Ukrajinské instituce, ombudsman i nevládní organizace se sice snaží takové seznamy vytvářet, ale protože nemáme přístup na okupovaná území, je velmi těžké tyto informace získat,“ uvedla.
Civilní rukojmí jsou podle ní jedním z nejvážnějších problémů války. Neexistuje totiž mechanismus, jak je systematicky vracet domů. Mnozí z nich jsou vystaveni mučení nebo špatnému zacházení a často není jasné, kde se nacházejí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zesílil tlak na Rusko a jeho prezidenta Vladimira Putina. Podle něj by se Spojené státy měly soustředit na Moskvu, nikoli na Kyjev, aby souhlasil s příměřím po více než čtyřech letech války.
Zelenskyj vyzývá Trumpa: Zvyšte tlak na Putina, ne na mě
Politika
Ruská propaganda
Velkou roli ve válce podle Tomak hraje také ruská propaganda. „Podle mé zkušenosti začala velmi intenzivně už během událostí na Majdanu v letech 2013 až 2014. Ruské trollí farmy a dezinformační kampaně se tehdy snažily vykreslit ukrajinské protesty jako nacistické povstání a vytvořit obraz ukrajinského demokratického hnutí jako něčeho nebezpečného, zejména pro Evropu,“ řekla.
Evropa podle ní situaci na Ukrajině chápe dnes výrazně lépe než v roce 2014 po anexi Krymu. „Ruská propaganda byla tehdy velmi silná a lidé se tématu často vyhýbali, protože nevěděli, co se tam vlastně děje,“ uvedla. „Dnes si myslím, že Evropa situaci chápe mnohem lépe. Je to vidět i na veřejné podpoře. Už není nutné lidi přesvědčovat, že jde o ruskou agresi.“
Přesto podle ní ve společnosti existuje určitá únava z války. Navzdory tomu ale Ukrajinci stále vnímají velkou míru solidarity ze zahraničí.
Tomak v současnosti spolupracuje s organizací Truth Hounds, kde se věnuje monitorování ruského verbování lidí z takzvaného globálního Jihu. Do Prahy přijela jako členka poroty festivalu dokumentárních filmů Jeden svět.
