Při íránském útoku na Izrael zemřeli podle místních zdrojů tři lidé. Zraněných je několik desítek, uvedla agentura AP. Íránská média tvrdí, že protivzdušná obrana zničila izraelské drony. Podle deníku Haarec izraelská armáda uvedla, že pokračuje s údery na Írán.
Rusko stále útočí na energetickou infrastrukturu na Ukrajině. Účastníkům summitu EU v Bruselu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Slíbené třicetidenní zastavení útoků na energetickou soustavu ze strany Moskvy podle něj vůbec nic nezměnilo. Zároveň požádal prezidenty a premiéry zemí EU, aby schválili program na nákup dělostřelecké munice za pět miliard eur (125 miliard korun). Unijní země vyzval také k investicím do svého i ukrajinského vojenského průmyslu.
Za každou střelu, kterou odteď vypálí jemenští povstalci Húsíové, ponese zodpovědnost a „hrozivé“ následky Írán, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu v sobotu nařídil údery na húsíjské pozice, šíitští rebelové poté v neděli zaútočili balistickými raketami a bezpilotními letouny na americkou letadlovou loď USS Harry S. Truman.
Izraelský úder zasáhl obytný dům v jedné ze čtvrtí libanonského hlavního města Bejrút. S odvoláním na svědky na místě o tom informovaly zahraniční agentury, podle kterých jde o první útok Izraele na území metropole od začátku téměř rok trvajícího konfliktu v regionu. Izrael se k incidentu zatím nevyjádřil, později ale uvedl, že před svítáním na východě země zasáhl desítky cílů hnutí Hizballáh.
Západ by měl povolit Ukrajině mířit střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby jí umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom poslanci Evropského parlamentu v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů. Evropští zákonodárci rovněž chtějí, aby se země Evropské unie i spojenci zavázali k pravidelné dlouhodobé vojenské podpoře Kyjeva. Moskva slovy předsedy dolní komory parlamentu Vjačeslava Volodina varovala před jadernou válkou.
Země EU musí odstranit omezení pro používání zbraní poskytnutých Ukrajině, prohlásil dnes v Bruselu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Borrell s novináři mluvil před začátkem neformálního setkání unijních ministrů zahraničí, jehož hlavním tématem bude právě situace na Ukrajině. Schůzky se účastní i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Česko zastupuje Jan Lipavský.
Ukrajina použila při zničení mostu přes řeku Sejm v západoruské Kurské oblasti západní rakety, pravděpodobně americké mobilní dělostřelecké systémy HIMARS, uvedl na platformě Telegram mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, aniž by předložila důkazy. Při útoku byli podle ní zabiti dobrovolníci pomáhající při evakuaci místních obyvatel.
Americká vláda vyjádřila znepokojení nad zprávou, že izraelská armáda v Pásmu Gazy posílá palestinské civilisty na inspekce objektů, kde mohou být nastražené výbušniny. S informací přišel v úterý deník Haarec, podle kterého tuto praktiku Izraelci využívají napříč Gazou, a to s vědomím důstojníků. Washington vyzval židovský stát k objasnění situace.
Do moře u pobřeží Tel Avivu ve střední části Izraele dopadla raketa vypálená z Pásma Gazy. V Tel Avivu byly slyšet výbuchy, podle prvních zpráv ale nikdo nebyl zraněn, uvedl server The Times of Israel (ToI).
Britská policie dnes zadržela muže, který je podezřelý, že v centru Londýna pobodal 11letou dívku a její 34letou matku. Obě byly převezeny do nemocnice, jejich zranění podle úřadů nebyla kritická. Vyšetřovatelé se nedomnívají, že by se jednalo o teroristický čin, informují zpravodajské agentury Reuters a AP.
V ruském Dagestánu, regionu na březích Kaspického moře, pokračuje pátrání po možných komplicích pachatelů nedělních útoků, které si vyžádaly životy nejméně 15 policistů a několika civilistů. Podle státní agentury TASS to uvedl ruský Národní protiteroristický výbor (NAK). Příslušníci bezpečnostních složek zabili celkem pět ozbrojených útočníků, z toho dva v Derbentu a tři v místní metropoli Machačkale. Cíli útoků byly dva kostely, dvě synagogy a policejní stanoviště.
Česko uplatňuje nižší sazby daně z příjmu fyzických osob než Slovensko. V Polsku je proti Česku výraznější rozdíl mezi základní a zvýšenou sazbou daně, Rakousko a Německo mají širší a víc odstupňovanou daňovou progresi. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Forvis Mazars.
