Přijímací zkoušky na střední školy mají rozhodovat o studijních schopnostech. V praxi ale často rozhoduje spíš peněženka rodičů. Rodiny platí desetitisíce za přípravné kurzy, aby jejich děti uspěly. A děti chudších rodičů mohou na kvalitní střední školu rovnou zapomenout.

Začátkem dubna se konají přijímací zkoušky na střední školy. Rodiče nyní horečně řeší, jak dítě posunout vzdělávací soustavou. Čtrnáctileté děti si často neuvědomují, že jeden den rozhodne o jejich osudu. Vzdělávací systém přitom nepodporuje nadané, ale děti, jejichž rodiče mohou platit tisíce za přípravu na zkoušky.

Jak je možné, že učitelé ve veřejných základních školách připravují žáky na budoucnost, ale aby se děti dostaly na střední školu, musejí jim rodiče platit přípravu na přijímací zkoušky? Copak nestačí pro úspěšné složení dobře se učit? Evidentně nestačí.

V jakémsi státním Cermatu vymýšlejí testy. Křížek nesmí přesáhnout rámeček, nesmíte psát perem a tak dále. Všechno výmysly, aby šly výsledky počítačově zpracovat. To má být účel zkoušek?

Dalibor Martínek: Zrušme Cermat. Jen plete dětem hlavu

Názory

Jako rodič jsem tématu jakýchsi zkoušek dosud nevěnoval pozornost. Děti chodí do školy, dobře se učí, nosí jedničky. Jsem rád, že v době, kdy musím pracovat, se naučí ve škole něco nového. Dává to dobrý smysl, rodič je v práci, dítě ve škole. To je asi základní myšlenka školství.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Přijímačky jako byznys

Podle zjištění společnosti Provident, která si na téma přijímaček udělala průzkum, platí 34 procent rodičů nějakou formu přípravy. Ceny kurzů jsou kolem deseti tisíc korun. Je to obrovský byznys poradenských firem. Jak tedy bezplatné školství?

Nízkopříjmové rodiny si placené doučování nemohou dovolit. Šance dítěte na přijetí na dobrou školu rapidně klesají.

Nedostatek míst na gymnáziích

Zároveň je na gymnáziích obří propast mezi volnými místy a počty uchazečů. V Praze nebo v Brně připadá na jedno místo třeba i dvacet uchazečů. To nevíme, kolik máme dětí, že nejsme schopni vytvořit dostatek kapacit?

Ženeme děti, letos jich chce na střední přes sto padesát tisíc, do smrtícího mlýnku na maso. Stát fatálně selhává, hází dětem ve vzdělávání klacky pod nohy, místo aby je ve studiu podporoval.

David Ondráčka: Přijímačková zeď se může opakovat, nic zatím vyřešeno není

Názory

Květnové peklo přijímaček na střední škole v Praze a dalších velkých městech se může opakovat. Včera sice zprávami proběhly informace, že už to politici vyřešili. Jenže to není pravda. A bohužel úplně reálně hrozí, že rodiče i děti narazí do přijímačkové zdi zase. A bude je čekat podobné martýrium s rizikem, že se dostanou jen na takové školy, na které nechtějí.

David Ondráčka

Přečíst článek

Paradox českého vzdělávání

Paradoxní je, že jedna vláda za druhou opakuje, jak je potřeba zvýšit v Česku vzdělání. Česko se dlouhodobě pohybuje mezi zeměmi Evropské unie s nejmenším zastoupením vysokoškolsky vzdělaných lidí. V Česku je to 27 procent, průměr unie je o deset procentních bodů vyšší.

Jak mají lidé dosáhnout na vysokoškolský titul, když je systém nechává vylámat si zuby dřív, než vůbec dostanou rozum? Co vlastně školy dětem dávají?

Řeší se platy nepedagogických pracovníků, školníků a kuchařek, řeší se, jestli mají děti jíst ve školních jídelnách víc čočky, řeší se platy učitelů. Věčně nespokojení učitelé, ani obědy zdarma jim nestačí, neustále tlačí na zvyšování svých platů. Co za to doručují žákům? Popravdě bídu. Nejsou ani schopni připravit děti na přijímací zkoušky.

Vzdělání podle peněženky

Rodiče, kteří už tak platí desetitisíce korun ročně za základní docházku, učebnice, obědy, školy v přírodě, kroužky či družinu, musí před přijímačkami znovu sáhnout do peněženky, aby jejich dítě vůbec mělo šanci na další vzdělávání. Děti chudších rodičů mohou na kvalitní střední školu rovnou zapomenout.

Stát kriticky selhává, potom vymýšlí všelijaké sociální programy. Jako by vlastně chtěl mít velkou část veřejnosti méně vzdělanou, s nižšími příjmy, často závislou na státu.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Březnový žebříček spořicích účtů přináší na první pohled známý obrázek. Nejlepší sazby se pořád drží kolem čtyř procent, často ale za cenu podmínek, limitů či časově omezených bonusů. Do březnového přehledu se ale vkrádá nový faktor: válka v Íránu. 

Nejlepší spořicí účty v březnu nabízí úročení kolem čtyř procent, s přehledem tak poráží současnou inflaci, která podle čerstvých dat Českého statistického úřadu v únoru zvolnila na 1,4 procenta. Nejvyšší nabídky ale obvykle vyžadují, aby střadatelé plnili různé podmínky – například, aby aktivně využívali běžný účtet nebo kombinovali spoření s investicemi.

Březnové srovnání má oproti únoru nového „krále“. Nejvyšší sazbu, 5,01 procenta ročně, aktuálně nabízí mBank u dětského spořicího účtu mSpoření. Sazba ale platí pouze pro děti do 15 let a jen pro vklady do 50 tisíc korun. Nad tuto hranici už úročení klesá na 3,01 procenta.

TOP spořicí účty

Pro běžné střadatele tak zůstává realita podobná jako v předchozím měsíci. V čele žebříčku se drží Partners Banka, která nabízí bonusovou sazbu navázanou na doporučení nového klienta. Za každého přivedeného zákazníka získá stávající klient na jeden měsíc zvýhodněný úrok 4,06 procenta pro vklady do půl milionu korun. Stejný bonus na tři měsíce získává i nováček.

Hned za ní je mBank, u níž lze získat sazbu lehce nad čtyřmi procenty. Podmínkou je ale aktivní využívání běžného účtu, zejména pravidelný příjem peněz a platby kartou.

Třetí příčka patří Raiffeisenbank, která vklady úročí rovnými čtyřmi procenty při splnění podmínky deseti plateb kartou měsíčně. Právě kombinace relativně vysoké sazby a jednoduchých podmínek drží tuto banku dlouhodobě mezi nejatraktivnějšími nabídkami na trhu. Také Banka Creditas odměňuje střadatele čtyřprocentní bonusovou sazbou, ale pouze ty, kteří pravidelně investují alespoň 3000 korun měsíčně. Creditas je v aktuálním srovnání poslední, která se ještě drží čtyřky. Další nabídky už začínají pod touto hranicí (viz. žebříček spořicích účtů na konci článku).

Vyplatí se ještě? Kolik vám letos vydělají termíňáky

Money

Úroky na termínovaných vkladech se v únoru nejčastěji pohybují mezi 2,3 a 3,4 procenta ročně. Sazby přes tři procenta nabízejí jen vybrané banky. Většina velkých bank se drží blíže k hranici tří procent, či spíše pod ní.

nst

Přečíst článek

Výhled inflace

Komerční banky se při úročení vkladů orientují podle základních úrokových sazeb České národní banky, které určují cenu peněz v celé ekonomice. Centrální banka při rozhodování o sazbách sleduje především vývoj inflace a inflačních očekávání. Pokud cenové tlaky sílí, má tendenci držet úroky výše. A současný konflikt a vojenské operace v Íránu mohou právě přes růst cen ropy a energií představovat nový zdroj inflačních tlaků.

Čím déle bude Hormuzský průliv, strategická námořní tepna mezi Íránem a Ománem, přes kterou proudí asi pětina světového obchodu s ropou, uzavřený, tím větší dopady do cen to bude mít. Trhy se v tuto chvíli začínají připravovat na konflikt, který může trvat spíše týdny, ale i měsíce.

„Pokud by vojenské operace skončily do měsíce a podařilo by se restartovat produkční a rafinační kapacity řádově do dvou měsíců, tlak na ceny by nemusel být vysoký,“ podotkl vedoucí týmu Investice v Air Bank Petr Žabža.

S krátkodobým výpadkem dodávek ropy a LNG si totiž trhy a spotřebitelé dokážou poradit. Ale prodloužení nebo případná eskalace konfliktu může podle oslovených ekonomů vést ke změně inflačních očekávání, kdy jednotlivé ekonomické subjekty začnou do svých kalkulací zahrnovat vyšší inflační cíle a obecná cenová hladina se začne posouvat nahoru.

„Je jen málo pravděpodobné, že by se cena ropy brzy vrátila na úrovně kolem 70 dolarů za barel, kde by byl její inflační potenciál omezený. V tuto chvíli jsme tedy schopni odhadnout, že konflikt už bude mít na inflaci v Česku měřitelný dopad, ale jeho horní odhad zatím neznáme,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Samotné zdražení pohonných hmot by mohlo inflaci během dvou měsíců zvýšit přibližně o 0,7 procentního bodu,“ podotkl Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas. V delším horizontu by se navíc mohl přidat růst cen energií. „Elektřina a plyn mohou v případě prodlužování konfliktu inflaci zvýšit o více než jeden procentní bod,“ dodal.

Obdobně to vidí i ekonomové České spořitelny. Pokud by ceny ropy a plynu zůstaly na nynějších úrovních po zbytek letošního roku, mohlo by to podle nich zvýšit českou inflaci zhruba o jeden procentní bod, tedy do blízkosti tří procent. „V našem základním scénáři ale předpokládáme uklidnění situace v zálivu v nejbližších týdnech bez nějaké větší eskalace, čemuž by odpovídalo zvýšení české inflace za celý rok 2026 jen v rozsahu nízkých desetin procentního bodu,“ doplnil Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.

Dopady konfliktu při černějších scénářích nemusejí zůstat jen u energií. Dražší doprava a narušené obchodní trasy mohou postupně zdražovat i další položky – od zemědělských produktů až po výrobu baterií a čipů.

Šéf měnové sekce ČNB Sklenář: Válka v Perském zálivu nás ovlivňuje nepřímo. Nová inflační vlna Česku nehrozí

Leaders

Válečný konflikt dopadne na Česko pouze zprostředkovaně. Dnešní situace je úplně jiná, než na přelomu let 2021 a 2022, kdy česká ekonomika už delší dobu nebyla v dobré kondici a po invazi Ruska na Ukrajinu jsme zažili energetickou krizi a masivní vzestup inflace. „Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před pár lety, nám nyní nehrozí,“ říká v rozhovoru pro Newstream ředitel sekce měnové České národní banky (ČNB) Petr Sklenář.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Kam se podívají sazby ČNB

Vyšší inflace – nebo už jen obava z jejího růstu – mění také očekávání ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb České národní banky. Před vypuknutím konfliktu trh očekával, že ČNB do konce roku základní sazbu spíše sníží, nebo že ji ponechá na stávajících 3,5 procenta. Nyní dochází k přehodnocení těchto sázek. Ekonomové nově připouštějí i to, že by sazby ČNB mohly naopak růst.

Objevují se dokonce predikce, že by se základní sazba ČNB mohla na konci roku přiblížit nebo dokonce dostat nad čtyři procenta. „To je ale v momentální situaci hodně extrémní scénář, platný pouze pro případ, kdyby se měl nedostatek ropy a plynu protáhnout třeba do léta, kdy bude nutné naplnit zásobníky na další zimu,“ uvedl hlavní analytik SAB Finance Tomáš Kudela. „Tyto úrovně zatím považujeme spíše za nadsazené,“ souhlasí mluvčí Partners Banky Tereza Píchalová.

Na nabídkový šok, který aktuálně zažívají energetické trhy, by podle Petra Dufka z Banky Creditas neměla ČNB reagovat předčasně. „Teprve pokud by se rozjely sekundární efekty a inflační očekávání, bylo by na místě něco dělat,“ uvedl ekonom s tím, že ČNB by měla nyní sledovat především stabilitu koruny a širší vývoj ekonomiky.

Dalibor Martínek: Sníží rada ČNB sazby? Překvapení se občas dějí, ale teď tomu tak nebude

Názory

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová nedávno v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedla, že z jejího pohledu je cyklus snižování úrokových sazeb v Česku pro tuto chvíli „téměř jistě“ u konce. Měnové podmínky budou podle ní muset zůstat přísnější po delší dobu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Podobně situaci vidí i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj je zatím základním scénářem spíše stabilita úrokových sazeb ČNB. Zároveň ale upozorňuje, že pokud by se cena ropy držela kolem 100 dolarů za barel i ve druhé polovině roku, zpřísnění měnové politiky by už bylo na místě.

Klidný pohled na vývoj inflace má i sama ČNB. Podle ředitele sekce měnové ČNB Petra Sklenáře zatím současné napětí na Blízkém východě nepředstavuje tak silný šok, jaký Evropa zažila během energetické krize po ruské invazi na Ukrajinu. „Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před několika lety, nám nyní nehrozí,“ uvedl Sklenář v rozhovoru pro Newstream. Jinými slovy, z úvah centrální banky zatím spíše jen mizí scénář dalšího snižování sazeb.

Pokud by se tedy potvrdil scénář stabilních sazeb ĆNB, výrazné změny v úročení spořicích účtů čekat nelze. „Pravděpodobnost letošního nárůstu sazby na vkladech je nyní 33 procent,“ podotkl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Žebříček spořicích účtů (březen 2026)

Rychlý přehled nejzajímavějších sazeb a podmínek. Tabulka zachycuje běžné spořicí účty i speciální nabídky, například dětské účty. Detaily a kompletní srovnání doplňují poslední dva sloupce tabulky. Scroll pro pohyb v tabulce na jejím konci.

Banka	Max. sazba p.a.	Limit pro max. sazbu	Podmínky pro max. sazbu	Poznámka
Speciál mBank – mSpoření pro děti	5,01 %	do 50 000 Kč	Určeno pouze pro děti do 15 let	Nad 50 000 Kč se zůstatek úročí sazbou 3,01 %. Sazba je garantována do 30. 6. 2026.
1 Partners Banka	4,06 %	do 500 000 Kč	Doporučení nového klienta / využití kódu od stávajícího klienta. Pro doporučovatele platí na 1 měsíc, pro nového klienta na 3 měsíce.	Poté se sazba vrací na 3,06 % při splnění podmínky pěti plateb měsíčně, jinak klesá na 1,5 %.
2 mBank – mSpořicí účet Plus	4,01 %	do 500 000 Kč	První 3 měsíce bez podmínek. Poté typicky příjem min. 15 000 Kč měsíčně na mKonto + min. 5 plateb kartou měsíčně.	Garance sazby do 31. 3. 2026. Nad 500 000 Kč banka úročí nižšími sazbami (např. 3,61 % do 3 mil. a 3,21 % nad 3 mil.).
3 Raiffeisenbank	4,00 %	do 500 000 Kč	10 plateb kartou měsíčně + aktivace spořicího účtu v aplikaci. Výše bonusového úroku se odvíjí i od typu běžného účtu.	U Chytrého, Aktivního i Exkluzivního účtu se vklady do 500 000 Kč úročí 4 %. Nad limit platí nižší sazby podle typu běžného účtu.
4CREDITAS	4,0 % / 3,5 %	do 500 000 Kč	Investice min. cca 3 000 Kč měsíčně pro 4,0 %. Nižší investice zajistí úrok 3,5 %. Bez investice platí sazba 3,0 %.	Zůstatky nad 500 000 Kč banka úročí 1 %.
5ČSOB	3,80 %	do 250 000 Kč (u Premium konta do 1 000 000 Kč)	5 plateb kartou měsíčně a kombinace aktivit (investice / penze / stavebko) alespoň 1 500 Kč měsíčně.	Od 250 000 Kč do 1 000 000 Kč je úrok 2 %, nad milion 0,15 %. Při nesplnění podmínek jen 0,25 %. Garance sazeb do 31. 3. 2026.
6Česká spořitelna	3,80 %	do 400 000 Kč	Plus účet + George + pravidelné investice nebo penzijní spoření (typicky min. 2 000 Kč měsíčně)	Bez investování je sazba výrazně nižší. Zůstatek nad limitem je úročen jen minimálně.
7VÚB Banka	3,60 %	bez stropu	Bez podmínek (produkt slovenské banky pro české klienty)	Pozor na daňové potvrzení – bez doložení českého daňového domicilu může banka uplatnit srážku 19 %.
8Komerční banka	3,50 %	do 1 000 000 Kč	Bonus typicky na 6 měsíců, aktivace v aplikaci, u stávajících klientů často jednorázový převod min. 100 000 Kč z jiné banky. Garance sazby do 31.3. 2026	Po bonusovém období sazba klesá. Při nesplnění podmínek bývá úročení jen 0,10 %.
9Fio banka	3,25 %	do 200 000 Kč	Bez složitých podmínek	Od 200 000 Kč do 1 mil. je úrok 0,10 %, od 1 do 10 mil. 0,15 %, nad 10 mil. 0,20 %.
10Trinity Bank	3,21 %	nad 600 000 Kč	Pásmové úročení, vyšší sazba až od vyššího zůstatku	Při zůstatku od 300 000 Kč do 600 000 Kč je sazba na celý vklad 2,80 %, při nižším zůstatku 2,01 %.
11UniCredit Bank	3,15 %	do 2 000 000 Kč	Min. 3 platby kartou měsíčně + příjem min. 20 000 Kč nebo investice min. 2 000 Kč měsíčně. Garance sazby do 31.3. 2026
12MONETA Money Bank	2,9 %	bez limitu	Prémiový účet Gold; bez poplatku typicky při vyšším objemu vkladů alespoň 1 mil. Kč	Alternativa „Spoření H“ nabízí 2,6 % do 1 mil., 0,5 % nad 1 mil. Garance sazeb do 31. 3. 2026.
13Air Bank	2,6 %	do 300 000 Kč (až do 500 000 Kč při aktivitě)	Aktivita: min. 5 plateb měsíčně + příjem 25 000 Kč měsíčně	Nad strop se už zůstatek zpravidla neúročí.
14J&T Banka	2,4 %	bez stropu	Obvykle pro vyšší vklady / klienty s investicemi (např. od 1 mil. Kč nebo kombinace vztahu s bankou)

Tip: „Max. sazba“ bývá často bonusová – rozhoduje limit, pásma a to, jestli podmínky splníte každý měsíc. Zdroj dat: webové stránky bank

Pozn. red. Většinový majitel Trinity Bank Radomír Lapčík je investorem zpravodajského serveru newstream.cz.

Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové

Leaders

Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.  

Ivana Pečinková

Přečíst článek