Učitelům a akademikům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a některým lektorům by se mohly zvýšit o 2000 korun. Počítá s tím návrh nařízení, který zveřejnila na svém webu vláda. Dostala ho bez rozporů. Dá se očekávat, že ho schválí beze změn. Z předpisu a pokynů ministerstva školství k odměňování vyplývá, že podle náplně práce a délky praxe by se pedagogům tarif mohl zvednout o 1880 až 3800 korun a akademickým pracovníkům ze státních vysokých škol o 2460 až 4320 korun.
Očekávalo se, že poslední prázdninový týden se uskuteční schůzka odborů s vládou kvůli vyjednávání o růstu platů lidí placených z veřejných peněz. Jde o stovky tisíc lidí, učitele, lékaře, policisty, státní úředníky a mnoho dalších. Je až šokující, že se neví, kdy a jestli se toto jednání uskuteční. Zavání to selháním vlády.
Zamezit zavedení emisních povolenek pro domácnosti a osobní dopravu, snížit daně nebo zaručit průměrný plat učitelů 75 tisíc korun měsíčně v roce 2029 patří mezi programové priority opozičního hnutí ANO před říjnovými sněmovními volbami. ANO, které je podle průzkumů favoritem hlasování, plány vyjmenovalo ve svých novinách.
Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných, základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113 tisíc učitelů. Vyplývá to z analýzy, kterou představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Není to žádné překvapení. Vláda se necelý rok před volbami celkem jednoduše dohodla, že milionu lidí, kteří jsou placeni z daní pracujících lidí a podnikatelů, přidá od příštího roku peníze. Mluví se o sedmi procentech v průměru, ale pro některé profese to bude i dvanáct procent. Učitelé, policisté, čert ví kdo ještě, prostě milion lidí, které tak trochu potřebujeme, ale kteří se také tak trochu umí vozit za cizí peníze, vydírat, a kteří nikdy nemají daleko k tomu, aby, když si usmyslí, vyhrožovali státu stávkou.
Průměrný plat učitele by měl podle predikcí růstu letošních platů z ministerstva financí dosáhnout za dva roky něco málo přes 59 tisíc korun. Na konferenci Školství 2025 to uvedl odborový předák František Dobšík.
Učitelům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Ostatním zaměstnancům veřejného sektoru a státu by měl základ výdělku vzrůst o 1400 korun. Na přidání se kabinet dohodl začátkem října s odboráři. Poté navrhl, že by se platy politiků mohly příští rok zvýšit o 6,9 procenta. Předáci to kritizují. Požadují teď pro pracovníky státu a veřejné sféry stejné navýšení jako u ústavních činitelů, jinak hrozí protesty. Předpis upravuje i zaručené platy či některé příplatky. Do přidání by mělo příští rok putovat zhruba 24 miliard korun.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Prázdniny a zase prázdniny. Nikdo nechápe, za co učitelé berou plat“ ze dne 31. října reagovalo tolik čtenářů, že publikujeme druhý výběr z reakcí.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Prázdniny a zase prázdniny. Nikdo nechápe, za co učitelé berou plat“ ze dne 31. října reagovala řada čtenářů. Některé z reakcí zveřejňujeme.
Děti byly zase celý týden doma. Nebyly nemocné. Jen prostě nechodily do školy, protože byly takzvané podzimní prázdniny. To je nějaká novinka, dřív to nebylo. Dřív byly jenom letní prázdniny. Ty jsou pořád. Jsou i zimní prázdniny, přes Vánoce. A jarní prázdniny. Už to je docela hodně prázdnin.
Celkové množství peněz na zvýšení platů učitelů se příští rok zvýší o sedm procent, u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru bude vyšší o pět procent.
Vláda amerického prezidenta 👴 Donalda Trumpa zažalovala Harvardovu univerzitu, která podle ní nespolupracuje s federálními vyšetřovateli v otázce nelegálního rasového upřednostňování některých uchazečů. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Univerzita se zatím k případu nevyjádřila.
Spojené státy ✅ povolily pěti ropným a plynárenským společnostem obnovení provozu ve Venezuele. Čtyři z těchto firem jsou evropské a jedna americká. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách amerického ministerstva financí.
Americký dolar je po zprávě o lednové inflaci ve Spojených státech bez větších změn. Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, přidává krátce před 17:30 středoevropského času 0️⃣,1️⃣ procenta na 97,02 bodu. Za celý týden by ale mohl odepsat přes 0,7 procenta. Japonský jen směřuje k největšímu týdennímu zisku za rok.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku v lednu 📉 zpomalil na 2,2 procenta z prosincových 2,4 procenta. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň za téměř dva roky. Vyplývá to z předběžných údajů, které na svých internetových stránkách zveřejnil polský statistický úřad. Analytici nicméně očekávali ještě výraznější pokles inflace, a to na 1,9 procenta, napsala agentura Reuters.
Pražská burza se 📉 propadla na nejnižší úroveň v letošním roce. Index PX dnes oslabil o 2,59 procenta na 2641,63 bodu. Níže zavřel naposledy loni 18. prosince. Dolů ho dnes při vysoké aktivitě tlačily hlavně akcie finančního sektoru a také energetické společnosti ČEZ.
Restart vztahů Evropy a USA, který se stal jedním z témat letošní Mnichovské bezpečnostní konference, není podle českého prezidenta 👨 Petra Pavla v zásadě nic nového, neboť za jádro sporu považuje větší odpovědnost evropských zemí za vlastní obranu. Novinářům v Mnichově dnes Pavel řekl, že Spojené státy dlouhou dobu neúměrně na obranu Evropy doplácely.
Švédsko poskytne 100 milionů dolarů (dvě miliardy korun) na nákup amerických 🪖🪖🪖 zbraní pro Ukrajinu bránící se ruské invazi. Oznámila to švédská vláda.
Do obrany Ukrajiny se od rozpoutání války Ruskem před čtyřmi lety podle odhadů zapojilo na 7️⃣0️⃣0️⃣0️⃣ Kolumbijců, což je mnohem více než občanů jakékoliv jiné země, upozornila britská stanice BBC.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v lednu zpomalil na 2️⃣,4️⃣ procenta z tempa 2,7 procenta v předchozím měsíci. Vyplývá to z dnešních údajů amerického ministerstva práce. Pokles meziroční míry inflace tak byl o něco výraznější, než očekávali analytici.
Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, do popředí se dostává velmocenská politika. Na úvod Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl německý kancléř 👨 Friedrich Merz. Evropa podle něj musí tuto realitu uznat, nemusí ji ale jen přijímat a může nový světový řád spoluutvářet.
