Andrej Babiš vytáhl do války proti pumpařům. Vyzval je, aby si snížili podle něj nehorázné marže. Pumpaři se podle Babiše přiživují na válce proti Íránu. Téma cen pohonných hmot táhne na jednání vlády. Babiš znovu odhalil, že jeho přemýšlení uvázlo v osmdesátých letech a zahrnuje jen kontrolu a represe.
Vláda a odbory se ve středu zatím nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Kabinet navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent. Odboráři požadují přidání o sedm procent a hůř placené o 13 procent. Jednání budou v příštích pár týdnech ještě pokračovat. Novinářům to po schůzce s odboráři řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Těch devět týdnů, kdy děti nechodí do školy, jsou utrpení. Ne snad pro děti. Tím méně pro učitele. Těm jde navíc plat. Utrpení je to pro rodiče. Prázdniny, to je doslova průvan v peněžence. A nápor na nervy. Tábory, hlavně ty příměstské, to je skvělý byznys. Za pět dní v týdnu, což je obvyklá doba takového tábora, dáte klidně deset tisíc. A to děti spí doma, musíte chystat snídani a večeři. A to zbývá ještě osm týdnů.
Očekávalo se, že poslední prázdninový týden se uskuteční schůzka odborů s vládou kvůli vyjednávání o růstu platů lidí placených z veřejných peněz. Jde o stovky tisíc lidí, učitele, lékaře, policisty, státní úředníky a mnoho dalších. Je až šokující, že se neví, kdy a jestli se toto jednání uskuteční. Zavání to selháním vlády.
Zamezit zavedení emisních povolenek pro domácnosti a osobní dopravu, snížit daně nebo zaručit průměrný plat učitelů 75 tisíc korun měsíčně v roce 2029 patří mezi programové priority opozičního hnutí ANO před říjnovými sněmovními volbami. ANO, které je podle průzkumů favoritem hlasování, plány vyjmenovalo ve svých novinách.
Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných, základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113 tisíc učitelů. Vyplývá to z analýzy, kterou představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Není to žádné překvapení. Vláda se necelý rok před volbami celkem jednoduše dohodla, že milionu lidí, kteří jsou placeni z daní pracujících lidí a podnikatelů, přidá od příštího roku peníze. Mluví se o sedmi procentech v průměru, ale pro některé profese to bude i dvanáct procent. Učitelé, policisté, čert ví kdo ještě, prostě milion lidí, které tak trochu potřebujeme, ale kteří se také tak trochu umí vozit za cizí peníze, vydírat, a kteří nikdy nemají daleko k tomu, aby, když si usmyslí, vyhrožovali státu stávkou.
Průměrný plat učitele by měl podle predikcí růstu letošních platů z ministerstva financí dosáhnout za dva roky něco málo přes 59 tisíc korun. Na konferenci Školství 2025 to uvedl odborový předák František Dobšík.
Učitelům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Ostatním zaměstnancům veřejného sektoru a státu by měl základ výdělku vzrůst o 1400 korun. Na přidání se kabinet dohodl začátkem října s odboráři. Poté navrhl, že by se platy politiků mohly příští rok zvýšit o 6,9 procenta. Předáci to kritizují. Požadují teď pro pracovníky státu a veřejné sféry stejné navýšení jako u ústavních činitelů, jinak hrozí protesty. Předpis upravuje i zaručené platy či některé příplatky. Do přidání by mělo příští rok putovat zhruba 24 miliard korun.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Prázdniny a zase prázdniny. Nikdo nechápe, za co učitelé berou plat“ ze dne 31. října reagovalo tolik čtenářů, že publikujeme druhý výběr z reakcí.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Prázdniny a zase prázdniny. Nikdo nechápe, za co učitelé berou plat“ ze dne 31. října reagovala řada čtenářů. Některé z reakcí zveřejňujeme.
Státní zástupce brněnského krajského státního zastupitelství Marek Vagai dostal důtku, nebránil se proti rozhodnutí soudu, který loni v lednu vydal již dříve odsouzenému Tomáši Jiřikovskému zajištěné počítače. Elektronika pravděpodobně skrývala přístup k bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský následně daroval část bitcoinů se sporným původem ministerstvu spravedlnosti.
Ceny bytů v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o 12,5 procenta, rodinných domů 🏠 o 9,1 procenta a pozemků o osm procent. S výjimkou pozemků nemovitosti zdražovaly pomalejším tempem než v roce 2025. Vyplývá to z dat ČSOB Indexu bydlení.
Indičtí miliardáři skupují zahraniční firmy. Loni se objem zahraničních akvizic, které uskutečnilo 162 indických podniků, meziročně zvýšil o 3️⃣4️⃣ procent na více než 18 miliard dolarů (376 miliard korun). Uvedla to poradenská společnost Grant Thornton. Zpravodajský server BBC dnes napsal, že podniky k nákupům v zahraničí motivuje zpomalení domácího růstu.
Bývalý prezident Miloš Zeman ❌ neuspěl se stížností na to, jakým způsobem pražská Ústřední vojenská nemocnice v době jeho hospitalizace v říjnu 2021 nakládala s informacemi o jeho zdraví. Zemanův podnět po více než třech letech zamítl Úřad pro ochranu osobních údajů. Postup nemohl prověřit, protože nemocnice veškeré související dokumenty skartovala.
Německý průmysl v prvním čtvrtletí poprvé za téměř tři roky 📈 zvýšil tržby, počet zaměstnanců v odvětví se ale snížil. Propouštění se týkalo zejména automobilového sektoru a strojírenství, vyplývá z analýzy poradenské společnosti EY. Ta vychází z údajů spolkového statistického úřadu, informuje agentura DPA.
Ceny ropy dnes prudce 📉 klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
Spojené státy buď dosáhnou s Íránem dobré dohody, nebo se s touto zemí vypořádají jiným způsobem. Řekl to dnes podle agentury Reuters novinářům během své návštěvy v Dillí americký ministr zahraničí 👨 Marco Rubio. USA podle něj chtějí dát všechny šance diplomacii, než začnou zkoumat alternativní možnosti.
Mírových sil nasazených ve světě je 📉 nejméně za nejméně 25 let. Takzvaných modrých přileb a dalšího personálu zapojeného do misí bylo na konci prosince 78 633, což je o 49 procent méně než ještě před deseti lety. Vyplývá to ze zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI).
Válka mezi Spojenými státy a Izraelem proti Íránu dopadá kromě jiného na 🍵 čajový průmysl na Srí Lance, který ztrácí významné odběratele na Blízkém východě. To se promítá do ekonomiky ostrova i životů lidí pracujících na čajových plantážích, napsala agentura Reuters.