Andrej Babiš vytáhl do války proti pumpařům. Vyzval je, aby si snížili podle něj nehorázné marže. Pumpaři se podle Babiše přiživují na válce proti Íránu. Téma cen pohonných hmot táhne na jednání vlády. Babiš znovu odhalil, že jeho přemýšlení uvázlo v osmdesátých letech a zahrnuje jen kontrolu a represe.
Vláda a odbory se ve středu zatím nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Kabinet navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent. Odboráři požadují přidání o sedm procent a hůř placené o 13 procent. Jednání budou v příštích pár týdnech ještě pokračovat. Novinářům to po schůzce s odboráři řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Těch devět týdnů, kdy děti nechodí do školy, jsou utrpení. Ne snad pro děti. Tím méně pro učitele. Těm jde navíc plat. Utrpení je to pro rodiče. Prázdniny, to je doslova průvan v peněžence. A nápor na nervy. Tábory, hlavně ty příměstské, to je skvělý byznys. Za pět dní v týdnu, což je obvyklá doba takového tábora, dáte klidně deset tisíc. A to děti spí doma, musíte chystat snídani a večeři. A to zbývá ještě osm týdnů.
Očekávalo se, že poslední prázdninový týden se uskuteční schůzka odborů s vládou kvůli vyjednávání o růstu platů lidí placených z veřejných peněz. Jde o stovky tisíc lidí, učitele, lékaře, policisty, státní úředníky a mnoho dalších. Je až šokující, že se neví, kdy a jestli se toto jednání uskuteční. Zavání to selháním vlády.
Zamezit zavedení emisních povolenek pro domácnosti a osobní dopravu, snížit daně nebo zaručit průměrný plat učitelů 75 tisíc korun měsíčně v roce 2029 patří mezi programové priority opozičního hnutí ANO před říjnovými sněmovními volbami. ANO, které je podle průzkumů favoritem hlasování, plány vyjmenovalo ve svých novinách.
Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných, základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113 tisíc učitelů. Vyplývá to z analýzy, kterou představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Není to žádné překvapení. Vláda se necelý rok před volbami celkem jednoduše dohodla, že milionu lidí, kteří jsou placeni z daní pracujících lidí a podnikatelů, přidá od příštího roku peníze. Mluví se o sedmi procentech v průměru, ale pro některé profese to bude i dvanáct procent. Učitelé, policisté, čert ví kdo ještě, prostě milion lidí, které tak trochu potřebujeme, ale kteří se také tak trochu umí vozit za cizí peníze, vydírat, a kteří nikdy nemají daleko k tomu, aby, když si usmyslí, vyhrožovali státu stávkou.
Průměrný plat učitele by měl podle predikcí růstu letošních platů z ministerstva financí dosáhnout za dva roky něco málo přes 59 tisíc korun. Na konferenci Školství 2025 to uvedl odborový předák František Dobšík.
Učitelům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Ostatním zaměstnancům veřejného sektoru a státu by měl základ výdělku vzrůst o 1400 korun. Na přidání se kabinet dohodl začátkem října s odboráři. Poté navrhl, že by se platy politiků mohly příští rok zvýšit o 6,9 procenta. Předáci to kritizují. Požadují teď pro pracovníky státu a veřejné sféry stejné navýšení jako u ústavních činitelů, jinak hrozí protesty. Předpis upravuje i zaručené platy či některé příplatky. Do přidání by mělo příští rok putovat zhruba 24 miliard korun.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Prázdniny a zase prázdniny. Nikdo nechápe, za co učitelé berou plat“ ze dne 31. října reagovalo tolik čtenářů, že publikujeme druhý výběr z reakcí.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Prázdniny a zase prázdniny. Nikdo nechápe, za co učitelé berou plat“ ze dne 31. října reagovala řada čtenářů. Některé z reakcí zveřejňujeme.
Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 dolarů za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala válka na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří ve válce s Ukrajinou na dobu oslav sovětského vítězství v druhé světové válce, uvedl podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov.
Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu.
Ve strategické průmyslové zóně Triangle nedaleko Žatce na Lounsku uvažuje zájemce o investici ve výši deset miliard korun. Zaměstnat by mohl 1000 lidí. Radní Ústeckého kraje schválili realizaci ve dvou etapách. Řekl to hejtman Richard Brabec (ANO) s tím, že jméno investora zatím uvést nemůže. V zóně na hranici Lounska, Mostecka a Chomutovska pracuje přes 5200 lidí.
Podnikatelé zvolili za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka. Získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
Německá vláda schválila základní obrysy státního rozpočtu na příští rok a finanční plán na roky 2028 až 2030. V jádrovém rozpočtu, který zajišťuje základní chod státu, jsou podle DPA v příštím roce plánované výdaje ve výši 543,3 miliardy eur (13,2 bilionu Kč), tedy více než letos. Významně by měly vzrůst výdaje na obranu.
Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie.
Plzeňská Škoda, výrobce a dodavatel zařízení pro jadernou energetiku, získala jako první výrobní firma ze střední a východní Evropy americké certifikáty jaderného průmyslu ASME. Uvedl to Karel Samec, mluvčí firmy ze skupiny ČEZ.
Americká společnost Booking Holdings, která mimo jiné provozuje ubytovací platformu Booking.com, snížila celoroční výhled zisku. Uvedla to v úterý při zveřejnění hospodářských výsledků za první čtvrtletí. Krok zdůvodnila dopady války na Blízkém východě. Ta mimo jiné prudce zvyšuje ceny paliv, což staví například evropské aerolinky před nejnáročnější prostředí od pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.
Největší švýcarská banka UBS 🏦🏦🏦 v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o 80 procent na tři miliardy dolarů (zhruba 62,5 miliardy orun). Oznámila t v tiskové zprávě. K růstu zisku přispěly rekordní příjmy z obchodování na finančních trzích. Ty v poslední době procházely výkyvy v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.