Prázdniny se chýlí k radosti rodičů ke konci. Příští školní rok nastoupí do škol podle odhadu ministerstva školství asi 115 tisíc nových žáků, o tři tisíce méně než loni. Ministr školství Plaga, jelikož se blíží komunální volby, prohlásil, že chce pro učitele sehnat více peněz. 75 tisíc korun měsíčně. Jenže, koho budou učitelé za pár let učit?
Učitelům a akademikům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a některým lektorům by se mohly zvýšit o 2000 korun. Počítá s tím návrh nařízení, který zveřejnila na svém webu vláda. Dostala ho bez rozporů. Dá se očekávat, že ho schválí beze změn. Z předpisu a pokynů ministerstva školství k odměňování vyplývá, že podle náplně práce a délky praxe by se pedagogům tarif mohl zvednout o 1880 až 3800 korun a akademickým pracovníkům ze státních vysokých škol o 2460 až 4320 korun.
Učitelé jsou šikulové. Učit, to nic, ať si děti doučí rodiče. Pomůcky pro nový rok výuky stály dva tisíce korun na žáka. Sešit té či oné velikosti, pastelky, obaly, úhelník. Plus družina, kroužky, obědy. Deset tisíc na měsíc pro rodiče. Ale učitelé mají pocit, že mají malý plat.
Říct, že chystaný rozpočet má Achillovu patu, by bylo nepřesné. Rozpočet se schodkem 286 miliard jich má tunu. Zdá se, že klíčovou patou je vláda sama. Nyní, pár týdnů před volbami, vede debatu s odbory o platech téměř sedmi set tisíc lidí placených z veřejných peněz. A ti všichni by chtěli přidat.
Vláda a odbory se ve středu zatím nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Kabinet navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent. Odboráři požadují přidání o sedm procent a hůř placené o 13 procent. Jednání budou v příštích pár týdnech ještě pokračovat. Novinářům to po schůzce s odboráři řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Těch devět týdnů, kdy děti nechodí do školy, jsou utrpení. Ne snad pro děti. Tím méně pro učitele. Těm jde navíc plat. Utrpení je to pro rodiče. Prázdniny, to je doslova průvan v peněžence. A nápor na nervy. Tábory, hlavně ty příměstské, to je skvělý byznys. Za pět dní v týdnu, což je obvyklá doba takového tábora, dáte klidně deset tisíc. A to děti spí doma, musíte chystat snídani a večeři. A to zbývá ještě osm týdnů.
Očekávalo se, že poslední prázdninový týden se uskuteční schůzka odborů s vládou kvůli vyjednávání o růstu platů lidí placených z veřejných peněz. Jde o stovky tisíc lidí, učitele, lékaře, policisty, státní úředníky a mnoho dalších. Je až šokující, že se neví, kdy a jestli se toto jednání uskuteční. Zavání to selháním vlády.
Zamezit zavedení emisních povolenek pro domácnosti a osobní dopravu, snížit daně nebo zaručit průměrný plat učitelů 75 tisíc korun měsíčně v roce 2029 patří mezi programové priority opozičního hnutí ANO před říjnovými sněmovními volbami. ANO, které je podle průzkumů favoritem hlasování, plány vyjmenovalo ve svých novinách.
Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných, základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113 tisíc učitelů. Vyplývá to z analýzy, kterou představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Není to žádné překvapení. Vláda se necelý rok před volbami celkem jednoduše dohodla, že milionu lidí, kteří jsou placeni z daní pracujících lidí a podnikatelů, přidá od příštího roku peníze. Mluví se o sedmi procentech v průměru, ale pro některé profese to bude i dvanáct procent. Učitelé, policisté, čert ví kdo ještě, prostě milion lidí, které tak trochu potřebujeme, ale kteří se také tak trochu umí vozit za cizí peníze, vydírat, a kteří nikdy nemají daleko k tomu, aby, když si usmyslí, vyhrožovali státu stávkou.
Průměrný plat učitele by měl podle predikcí růstu letošních platů z ministerstva financí dosáhnout za dva roky něco málo přes 59 tisíc korun. Na konferenci Školství 2025 to uvedl odborový předák František Dobšík.
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
