Demografická křivka mluví jasně, nedostatek středních škol je zřejmě nejožehavějším problémem Prahy. Architekti proto vedení města nabízí řešení. Rychlé a zároveň ekonomické.
Přijímačky Cermatu spolu s dlouhodobě nedostatečnou kapacitou všeobecných škol jsou obrovskou ostudou této země a opravdovým zločinem na mladé generaci, píše ve svém komentáři bývalý ředitel Transparency International ČR a analytik David Ondráčka.
Téměř polovina dětí, které se hlásí na střední školy v Praze, je z jiných krajů, a místa v metropoli tak nemusí stačit, uvedl radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Hlavní město má ve středních školách 19 651 volných míst, přičemž v devátých třídách základních škol je letos asi 12 500 pražských dětí. Do Prahy se ale hlásí zhruba 10 tisíc žáků odjinud. Finance na rozšíření kapacit škol by podle Klecandy měl dát městu stát.
Den D nastal. Více než půlroční snažení a zásadní průvan v peněženkách rodičů snad budoucích středoškoláků se chýlí ke svému konci. První kolo státních přijímaček dnes odstartovalo.
Elektronický systém přihlášek na střední školy již funguje bez problémů, zájemci odevzdali od pátečního spuštění přes 2000 přihlášek. Uvedl to ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí. Systém se po odkladech otevřel v pátek před půlnocí. Uchazeči a jejich rodiče mají možnost podávat přihlášky do 20. února, o případném prodloužení termínu ministr školství Mikuláš Bek (STAN) rozhodne podle ministerstva v následujícím týdnu. Krejčí řekl, že jednání k tomu je naplánováno na pondělí.
Nový, revoluční systém přihlášek na střední školy s objevným názvem DiPSy selhal hned první den, kdy měl začít fungovat. Jaké to překvapení. Od prvního února se měli přes zcela nový elektronický systém, což má být další krok k české digitalizaci, přihlašovat žáci, prostřednictvím rodičů, na střední školy. Dosud systém fungoval pomocí papírových přihlášek. To však byl systém zastaralý, takže nastoupila digitalizace. A hned první den klekla.
Elektronický systém pro přihlášky na střední školy, který se měl ve čtvrtek po půlnoci poprvé otevřít uchazečům, bude kvůli problémům s nahráváním příloh spuštěn později. Organizace Cermat oznámila, že i když problém v programu už odstranila, musí systém znovu otestovat z hlediska bezpečnosti. Spustí ho pravděpodobně v pátek večer, řekl ředitel organizace Miroslav Krejčí. Problémy měly v minulosti i další projekty související s digitalizací státní správy.
Digitální systém přihlašování na střední školy, který by se měl ve čtvrtek otevřít uchazečům, zatím zvládá zátěžové testy. Ujistil o tom ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslav Krejčí. Zátěžové testy systému dělá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Podle Krejčího se testuje systém jako takový a jeho infrastruktura.
Čínská internátní škola Chuej-čen v přístavním městě Ning-po získala prestižní ocenění na Světovém festivalu architektury (WAF) v Singapuru. Její nový kampus, který se pyšní například střešním parkem, byl jmenován světovou budovou roku 2023.
V Česku je nejvíce nezaměstnaných mladých lidí za posledních více než osm let, říká Eurostat. Jejich pracovní perspektivy jsou mizerné, místo nádeničiny proto volí pohodlí mamahotelu. A stát platí, nutno dodat, že svojí vinou.
Vládní koalice se dohodla, že na střední školy by bylo možné podat až tři elektronické přihlášky. Deníku N to řekl poslanec TOP 09 Pavel Klíma, který se jednání vládních stran o podobě přijímacího řízení zúčastnil. Změna má platit od příštího roku. Dosud mohli studenti podávat v prvním kole maximálně dvě přihlášky, a to v papírové formě.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.