Válečný konflikt dopadne na Česko pouze zprostředkovaně. Dnešní situace je úplně jiná, než na přelomu let 2021 a 2022, kdy česká ekonomika už delší dobu nebyla v dobré kondici a po invazi Ruska na Ukrajinu jsme zažili energetickou krizi a masivní vzestup inflace. „Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před pár lety, nám nyní nehrozí,“ říká v rozhovoru pro Newstream ředitel sekce měnové České národní banky (ČNB) Petr Sklenář.

Nedávná pandemie covidu a následná rusko-ukrajinská válka posunuly ceny v Česku nahoru o několik pater. Mohl by něco podobného vyvolat vojenský konflikt kolem Perského zálivu?

Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před několika lety, nám nyní nehrozí. Události kolem Perského zálivu na nás přímý dopad mít nebudou a jejich vliv bude spíše nepřímý. Hlavně jsme ekonomicky ve zcela jiné situaci, než jsme byli po covidu a před vypuknutím rusko-ukrajinské války. Na dodávkách ropy a zemního plynu z oblasti Perského zálivu závislí nejsme. Navíc nám končí topná sezóna, takže máme čas, nejen my, ale i celá Evropa, se na příští zimu připravit, aby se vyšší ceny energií nestaly dlouhodobějším problémem. Vývoj není příjemný ani příznivý, ale na rozdíl od doby před covidem a válkou na Ukrajině do něj vstupujeme v relativně dobré kondici. Ekonomika roste, a to zdravě, růst je totiž rozložen do více sektorů. Inflace se více než dva roky drží na dosah dvou procent, na začátku letošního roku míra inflace byla nejnižší za posledních 10 let, konkrétně 1,4 procenta v únoru. Poslední měsíce klesaly ceny energií jako je plyn a elektřina a také zpomalily svůj růst ceny potravin. To je úplně jiná situace než na přelomu let 2021 a 2022.

A co současný prudký vzestup cen ropy? Je vyvolaný snížením dodávek, anebo panikou?

Působí snížení dodávek i panika, obojí dohromady, a nedá se to odlišit. Vlastně to ale pro nás není důležité. Reálný dopad má to, že země z oblasti Perského zálivu postupně zastavují či utlumují svoji produkční kapacitu. Problémem přitom není jen samotná těžba ropy, ale i její zpracování a výroba různých ropných produktů. Málo se to ví, ale tento region je z hlediska globální poptávky klíčovým dodavatelem komponentů pro výrobu umělých hnojiv. Takže válečný konflikt nedopadne jen na ropu a plyn, ale může i na výrobu hnojiv a v následujícím období také na zemědělskou produkci.  

Situace je vážná i proto, že Hormuzský průliv, úzké dopravní hrdlo, byl dosud nezablokovaný. Teď se to změnilo. Druhou věcí je, že je kolem všeho spousta nejistot a nevíme, jak dlouho bude tahle situace trvat. Zda to bude týden, dva či to bude záležitost na delší dobu. A tomu odpovídá ta reakce trhů.

Trump: Válka proti Íránu se blíží ke konci

Politika

Válka proti Íránu se podle amerického prezidenta Donalda Trumpa blíží ke konci. Uvedl to na tiskové konferenci ve svém golfovém klubu v Doralu na Floridě. Konkrétní termín zastavení útoků, které Spojené státy podnikají společně s Izraelem, ale nezmínil. Na otázku novinářů pouze řekl, že konec bojů nepřijde během týdne.

nst

Přečíst článek

Vraťme se ještě k poučení z nedávné krizové situace globálního dosahu, tedy pandemie koronaviru a následné rusko-ukrajinské války. Svět také pamatuje několik ropných krizí, rovněž kvůli vojenským konfliktům. Co lze z těchto krizí vyvodit pro dnešní situaci?

Pokud pro srovnání vezmu válku na Ukrajině, tak teď jsme v kompletně jiné situaci. Na všech úrovních. Když se podíváme na energetiku, na takový zásah do dodávek nebyl nikdo v Evropě připravený. Evropské ekonomiky se dostávaly z postcovidového šoku a inflační tlaky byly u nás i ve zbytku Evropy na prudkém vzestupu. A to trvalo nějakou dobu. Nárůst cen energetických komodit začal už v létě 2021, především u zemního plynu a následně elektřiny. A pak do toho přišel ten velký šok z ruské invaze na Ukrajinu. Inflace v Evropě byla vysoká už předtím, u nás kolem deseti procent, a tou válkou se to ještě zhoršilo. Kromě energetických surovin, kde nešlo jen o ceny, ale také o fyzické dodávky, to zasáhlo i potraviny, protože Ukrajina je jejich velký vývozce.

Nyní je situace výrazně jiná. Inflace v ekonomikách, včetně té české, z různých důvodů zpomaluje anebo zůstává nízká. Lednová a únorová inflace byla nejnižší skoro za posledních deset let. A problém, který se rozhořel kolem americko-íránské války, byť je lidsky strašný, se nás zatím nedotýká z hlediska fyzických dodávek. Nejsme závislí na dodávkách ropy a zemního plynu z Perského zálivu, to je spíš případ asijských trhů. U nás je to – zatím – jen o cenách ropy a jejich dopadu do cen zemního plynu a elektřiny. Dopad do cen energií mimo ropu je zatím relativně umírněný a nepředstavuje ten hlavní problém, který jsme zažili v době energetické krize roku 2022. Spíše ten dnešek připomíná situace, které tady byly kvůli nárůstu cen ropy třeba v roce 1992 během války v Iráku či v roce 2008, kdy ropa vystřelila na 150 dolarů.

Zmínil jste, že Česko není na dodávkách ropy a plynu z Perského zálivu závislé. A co Hormuzský průliv, jsme na něm závislí?

Naše přímé dovozy z Perského zálivu a blízkého regionu jsou relativně malé, řádově kolem jednoho procenta celkového objemu dovozu či vývozu. Energie bereme z regionu kousek severněji, z Ázerbajdžánu, kde sice jsou nějaké známky napětí, ale není to tak vyhrocené jako v Hormuzském průlivu.  Většina dopadů, které se nás týkají, bude nepřímá. Jako to, že se globálně zvedne cena ropy, protože asijští zákazníci, závislí na dodávkách z postižené oblasti, budou muset poptávat ropu jinde. Vliv na nás bude mít také zastavení či omezení produkce oněch komponentů pro umělá hnojiva. K nám se odtamtud sice nedováží, i v tomto případě jich většina směřuje na asijský trh. Ale opět se na cenách u nás projeví to, že je asijští obchodníci budou poptávat jinde.

Putinův ropný jackpot. Konflikt na Blízkém východě plní ruskou válečnou pokladnu

Politika

Růst cen ropy po americko-izraelských úderech na Írán může výrazně pomoci ruské ekonomice a usnadnit Moskvě financování války na Ukrajině. Uvedl to web Politico, podle kterého konflikt na Blízkém východě přichází pro Kreml v klíčový moment.

nst

Přečíst článek

Ovlivňuje či ovlivní konflikt v Íránu kurz koruny?

Situace kolem Perského zálivu vnesla velkou nervozitu na trhy obecně. Cena ropy vzrostla z nějakých 60 dolarů, kde byla na začátku roku, na skoro 110. Tedy málem na dvojnásobek. To se projevilo také negativním tlakem na kurz koruny. Zatím ale velmi mírně. V minulých dnech koruna oslabila vůči euru o zhruba deset haléřů a dnes jsme na kurzu 24,40 k euru. Takže dopad na korunu tady je, ale je ze všech dopadů nejmenší. A zatím nevidíme žádné větší proinflační faktory. Inflační tlaky přicházejí primárně tou cestou, že ropa zdražuje. Nikoliv kvůli tomu, že by oslabovala koruna vůči dolaru.

Skoro až paniku ovšem vidíme v Česku kolem růstu cen pohonných hmot u čerpadel. Co s tím? Měly by vláda či centrální banka něco dělat?

Určitě ne. Maximálně by měly uklidňovat, že situace není tak dramatická, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ropy a ropných produktů je v Evropě dostatek. Pokud jde o růst cen u čerpadel, to je normální tržní chování, reakce na šok a velkou nejistotu.