Přijímací zkoušky na střední školy mají rozhodovat o studijních schopnostech. V praxi ale často rozhoduje spíš peněženka rodičů. Rodiny platí desetitisíce za přípravné kurzy, aby jejich děti uspěly. A děti chudších rodičů mohou na kvalitní střední školu rovnou zapomenout.
Učitelům se od ledna zvýší platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a dalším pedagogům s nižší odborností by se měly zvednout o pevnou částku 2000 korun. Dohodly se na tom školské odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Uvedl to předák školských odborů František Dobšík. Upřesnil, že 2000 korun navíc by měli dostat školští pracovníci do sedmé platové třídy, sedm procent pak od osmé platové třídy.
Kuchařka ve školní jídelně si vydělá jen půlku průměrného platu v soukromé sféře. Od září 2025 přechází financování kuchařek, uklízeček či školníků z centrálního rozpočtu na zřizovatele škol. Pro některé obce to i tak může být výrazná finanční zátěž, říká odborník na zaměstnávání.
Česko patří podle poslední zprávy OECD mezi státy s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Takzvané terciární vzdělání má v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je 42 procent.
Těch devět týdnů, kdy děti nechodí do školy, jsou utrpení. Ne snad pro děti. Tím méně pro učitele. Těm jde navíc plat. Utrpení je to pro rodiče. Prázdniny, to je doslova průvan v peněžence. A nápor na nervy. Tábory, hlavně ty příměstské, to je skvělý byznys. Za pět dní v týdnu, což je obvyklá doba takového tábora, dáte klidně deset tisíc. A to děti spí doma, musíte chystat snídani a večeři. A to zbývá ještě osm týdnů.
Estonsko, které se nachází na vrcholu žebříčků vzdělávání, se chystá vybavit studenty a učitele nástroji a dovednostmi v oblasti umělé inteligence (AI), aby je mohli efektivně využívat ke studiu. Vyplývá to ze zprávy britského deníku The Guardian, který upozornil na národní iniciativu pobaltské země nazvanou TI-Hüpe 2025. Součástí je i používání chytrých telefonů, které Estonsko ve školách využívá k výuce.
Akademická politika se na českých univerzitách zvrhla v trapné politikaření, rvačku o granty a zneužívání fondů škol. Celé je to překryto tituly, taláry a ceremoniály, ale mnohde to je pokrytectví až na půdu. Odvolání rektora ČVUT Petráčka s ostudou a podezřeními, hrubě přepálené odměny rektorky Králíčkové z Univerzity Karlovy, to jsou jen viditelné špičky desítek nedůstojných příběhů. Liší se akademická politika vůbec v něčem od té vesnické rvačky, kterou sledujeme ve sněmovně?
Od doby, co americký prezident Donald Trump tvrdě škrtí dotace pro americké univerzity, se situace v některých z nich značně zdramatizovala. Krušné časy zažívá po Harvardu i ta nejprestižnější.
U státní části maturitní zkoušky letos na jaře neuspělo 12,3 procenta studentů. Je to dvakrát víc než loni, ale podobně jako v jiných letech po epidemii covidu-19. Nejvyšší podíl neúspěšných maturantů byl u nástavbového studia, kde dosáhl 37 procent, a na odborných učilištích, kde zkoušky nezvládla asi čtvrtina žáků. Naopak na gymnáziích se neúspěšnost u maturit dlouhodobě pohybuje mezi jedním až dvěma procenty, uvedli zástupci ministerstva školství a organizace Cermat, která státní maturity zajišťuje.
Tisíce studentů si stěžují, a dokonce mladí sepsali petici na ministerstvo školství, že maturitní test z matematiky byl letos příliš složitý. Ministr školství Bek na tuto bouři reagoval slovy, že „vnímá obavy maturantů i jejich rodičů ohledně letošního testu z matematiky.“ Prý situaci bere vážně, chápe, že se mnozí cítí nejistí. Bek zorganizuje odborné posouzení testu. Plánuje přizvat další odborníky a vytvořit více nezávislých panelů.
Američtí akademici čím dál více emigrují v reakci na kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zejména kvůli jejímu tlaku na vysoké školství, píše list Financial Times. Řadu z nich znepokojuje snížení financování, omezování akademických svobod nebo kroky vlády zaměřené proti vědě. Kanadské a evropské univerzity se americké výzkumníky snaží nalákat do zahraničí.
Výrobci potravinářských střívek Viscofan CZ loni klesl zisk o polovinu na 391,8 milionu korun 💰. Tržby z prodeje výrobků a služeb se snížily o 106 milionů na 6,263 miliardy korun. Firma se loni s Jihočeským krajem domluvila na opuštění areálu v centru města a příští rok začne budovat nový závod v areálu českobudějovického letiště za 1,25 miliardy korun. Se zahájením provozu počítá v polovině roku 2028, vyplývá z výroční zprávy společnosti.
Sněmovna zřejmě umožní důchodcům ukončit penzijní spoření bez sankce. Předloha reaguje na změnu, kdy stát přestal od poloviny roku 2024 starobním důchodcům vyplácet příspěvky k penzijnímu spoření. Ti, co smlouvy v reakci na to ukončili, přišli o část peněz, například o už připsané příspěvky. Důchodci, kteří od spoření odstoupili předčasně a přišli o státní podporu či vlastní peníze, mají získat kompenzaci.
