Žiju teď částečně s rodinou ve Francii a děti jsme poslali do klasické francouzské základní školy. Mám tak možnost sledovat (subjektivně a osobně) české a francouzské základní školství nikoli z tabulek OECD, ale napřímo. Rozdílů je poměrně hodně, některé jsou inspirativní, jiné hodně zvláštní. Zkusím jich pár zmínit.
Ministr školství Robert Plaga chce zvýšit platy učitelů. Chce je dotlačit na 130 procent průměrné mzdy. Je to téma omleté, každý ministr školství chtěl přidávat učitelům. Je to závazek letitý, stále nenaplněný. Vláda nyní opět slibuje.
Dvouměsíční letní prázdniny už podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy neodpovídají dnešní ekonomice ani životu rodin. Ve svém komentáři píše, že soustředění dovolených do července a srpna zdražuje hotely a zájezdy, plní silnice i letoviska a komplikuje provoz firmám. Řešením by podle něj bylo rozdělit část volna mezi jaro a podzim a lépe rozložit turistickou sezonu.
Z vlády padají v poslední době různé nápady, co by se mělo změnit ve školství. Nejprve to bylo zrušení devátých tříd, tento nápad nepřežil týden. Potom vznikla debata kolem předškolní výchovy. Naposledy ministr Plaga zveřejnil nápad, že by se mohl změnit formát letních prázdnin. Co se děje na ministerstvu školství?
Dlouhodobé sledování ukazuje, že mimořádně inteligentní děti v dospělosti profesně září a navíc bývají často duševně zdravější a spokojenější než průměrná populace. Je ale dobré je včas podchytit.
Zavedení plošného zákazu mobilů může přinést rychlý efekt. Třídy budou klidnější a učitelé nebudou tolik vyrušováni. Z dlouhodobého hlediska ale takové opatření nese riziko, že oddělí školu od reality, ve které děti žijí, píše v komentáři pro newstream.cz Karolína Schreiberová, Director of Operations na Park Lane International School Prague.
Zákaz sociálních sítí pro děti podle českých vědců neřeší skutečná rizika internetu. Místo plošných zákazů doporučují větší odpovědnost platforem, lepší vzdělávání a podporu rodičů i škol.
Mobily ve školách by mohly od září 2027 čekat přísnější pravidla. Návrh podepsaný Andrejem Babišem a Robertem Plagou míří hlavně na děti do konce povinné školní docházky a zákaz by se měl týkat výuky i přestávek.
Plagův ústup od povinné angličtiny od první třídy ukazuje, jak Česko řeší slabiny systému: místo investic a odvahy volí menší ambice. Výsledkem mohou být větší rozdíly mezi dětmi, píše v komentáři pro Newstream protikorupční expert David Ondráčka.
Přijímačky na střední školy nejsou jen bojem o místo ve třídě. Stále více se ukazuje, že jde o jedno z prvních zásadních kariérních rozhodnutí. Českým firmám rychle chybějí lidé, kteří umějí propojit řemeslo s technologiemi, elektronikou a automatizací. Roste proto poptávka po CNC operátorech, elektromechanicích, servisních technicích nebo autoelektrikářích – a spolu s ní i nástupní mzdy.
Přijímačky na střední školy letos dopadly dobře. Devět z deseti žáků bylo přijato, vyplývá z výsledků, které zveřejnil státní Cermat. Jen Praha „vyniká“. Je z hlediska přijetí na střední o vagon nejhorší v zemi.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz má před sebou ožehavé dny a stále není jasné, zda se po volebních debaklech své strany dokáže udržet ve funkci. V komentářích k výsledkům hlasování v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku to dnes píší německá média.
V nedělních volbách 🗳 v Berlíně zvítězila s velkým náskokem radikálně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů. Za ní následují Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze s 18,8 procenta a Alternativa pro Německo (AfD) s 16,3 procenta.
Nové 🚀 raketové testy KLDR nepředstavují hrozbu pro USA ani jejich spojence, uvedlo dnes na síti X americké tichomořské velitelství. Prohlášení přichází krátce poté, co Pchjongjang obvinil USA z vyostření napětí v souvislosti s řadou jejich vojenských cvičení na Korejském poloostrově.
Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 3️⃣8️⃣,2️⃣ procenta hlasů. Vyplývá to výsledků hlasování, které dnes zveřejnil zemský volební úřad. Na druhém místě skončila s 35,5 procenty sociální demokracie (SPD) vedená zemskou premiérkou Manuelou Schwesigovou. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala.