Ministr školství Robert Plaga chce zvýšit platy učitelů. Chce je dotlačit na 130 procent průměrné mzdy. Je to téma omleté, každý ministr školství chtěl přidávat učitelům. Je to závazek letitý, stále nenaplněný. Vláda nyní opět slibuje.
Zákaz sociálních sítí pro děti podle českých vědců neřeší skutečná rizika internetu. Místo plošných zákazů doporučují větší odpovědnost platforem, lepší vzdělávání a podporu rodičů i škol.
Mobily ve školách by mohly od září 2027 čekat přísnější pravidla. Návrh podepsaný Andrejem Babišem a Robertem Plagou míří hlavně na děti do konce povinné školní docházky a zákaz by se měl týkat výuky i přestávek.
Plagův ústup od povinné angličtiny od první třídy ukazuje, jak Česko řeší slabiny systému: místo investic a odvahy volí menší ambice. Výsledkem mohou být větší rozdíly mezi dětmi, píše v komentáři pro Newstream protikorupční expert David Ondráčka.
Přijímačky na střední školy nejsou jen bojem o místo ve třídě. Stále více se ukazuje, že jde o jedno z prvních zásadních kariérních rozhodnutí. Českým firmám rychle chybějí lidé, kteří umějí propojit řemeslo s technologiemi, elektronikou a automatizací. Roste proto poptávka po CNC operátorech, elektromechanicích, servisních technicích nebo autoelektrikářích – a spolu s ní i nástupní mzdy.
Přijímačky na střední školy letos dopadly dobře. Devět z deseti žáků bylo přijato, vyplývá z výsledků, které zveřejnil státní Cermat. Jen Praha „vyniká“. Je z hlediska přijetí na střední o vagon nejhorší v zemi.
Známá pedagožka, influencerka a popularizátorka moderního vzdělávání Štěpánka Cimlová, vystupující na sociálních sítích pod přezdívkou „Štěkánka the Učitelka“, v pořadu VIP Eva Talks ostře zkritizovala současnou podobu tuzemského školství. Otevřeně mluví o šikaně ze strany pedagogů, překonaných vyučovacích metodách i nutnosti zrušit plošné domácí úkoly, které podle ní prohlubují sociální nerovnosti.
V Praze je kritický nedostatek středních škol. Rodiče i děti jsou nuceni podstupovat každý rok trauma, zda dítě, pardon, mládež, může nastartovat smysluplnou životní dráhu. Hledá se funkční model, politici svalují vinu jeden na druhého. V této atmosféře se líhne myšlenka pražského kampusu pro středoškoláky.
Přijímací zkoušky na střední školy mají rozhodovat o studijních schopnostech. V praxi ale často rozhoduje spíš peněženka rodičů. Rodiny platí desetitisíce za přípravné kurzy, aby jejich děti uspěly. A děti chudších rodičů mohou na kvalitní střední školu rovnou zapomenout.
Nerovnost je problémem evropských ekonomik, Česko není výjimkou, i když se o tom moc nemluví. Naopak se stále více objevují návrhy, které by situaci ještě zhoršily. Jako třeba platby na vysokých školách.
Je dobře, že vláda přichází se svou hospodářskou strategií prakticky na začátku svého volebního období, takže je ještě čas něco prosadit, říká ekonom a vyučující na Metropolitní univerzitě Praha Dominik Stroukal. „Obecně platí, že daleko horší než vymyslet nějaká opatření, je zvládnutí politické stránky věci,“ bilancuje zkušenosti ze svého působení v nedávno rozpuštěné Národní ekonomické radě vlády (NERV).
