Dalibor Martínek: Sníží rada ČNB sazby? Překvapení se občas dějí, ale teď tomu tak nebude
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová nedávno v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedla, že z jejího pohledu je cyklus snižování úrokových sazeb v Česku pro tuto chvíli „téměř jistě“ u konce. Měnové podmínky budou podle ní muset zůstat přísnější po delší dobu.
V podobném duchu dlouhodobě hovoří i guvernér Aleš Michl. Inflace je podle něj mezi dvěma a třemi procenty, Michl by ji raději viděl pod dvěma procenty. Z toho jasně vyplývá, že k žádnému snížení základní sazby pod aktuální 3,5 procenta ve čtvtek nedojde.
Z podobných vyjádření čelných představitelů národní banky je evidentní, že atmosféra v této instituci není snižování nakloněna.
Meziroční inflace v České republice v červenci zpomalila na 2,7 procenta, čímž se vrátila pod letošní červnové maximum ve výši 2,9 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek odpovídá očekáváním analytiků, kteří přesto upozorňují na přetrvávající inflační tlaky především v oblasti služeb.
Inflace zpomaluje, ale peněženky stále nešetří. Za co si Češi letos připlatí?
Money
Ani ekonomové sledující situaci si nyní, a možná ani v celém letošním roce, nedokáží pokles sazeb představit. Jednou z mála výjimek je Michal Skořepa, analytik České spořitelny. Ten v nedávném rozhovoru pro Newstream rozvíjel myšlenku, že další posilování koruny vůči euru by „mohlo vytvořit větší tlak na snížení sazeb o 25 bazických bodů.“ S takovým názorem je však nyní osamocený.
To hlavní, co se totiž nyní na českém trhu děje, je výrazný růst mezd, a to jak v soukromém, tak veřejném sektoru. Z posledních dostupných číslech, která statistický úřad vydal v červnu, vyplývá, že první čtvrtletí roku se mzdy meziročně zvedly o 6,9 procenta meziročně. Na čísla za druhé čtvrtletí teprve čekáme.
Jak ovšem zmiňují ekonomové, kteří si střádají vlastní data, to má přímý důsledek do dalšího zdražování služeb. „V červenci se zvýšily o 1,4 procenta meziměsíčně, a o 4,8 procenta meziročně,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Takže ještě jednou slova Zamrazilové: Robustní mzdový růst a silná poptávka domácností se promítají do přetrvávajícího rychlého růstu cen služeb. A to není všechno. Inflační tlaky pocházejí také z realitního trhu. Tam ceny rostou kolem deseti procent meziročně, a to jak u nových, tak i u starších bytů. U těch dokonce ještě rychleji. I to je důvodem, „…proč se sazby nebudou dál snižovat,“ uvedla viceguvernérka ČNB.
Každé měnové zasedání ČNB bývá pečlivě sledováno. Vždy může přijít nějaké překvapení. Vzpomeňme, jak nás dokázal před třemi lety překvapovat svým rychlým zvyšováním úroku bývalý guvernér Jiří Rusnok. Ve čtvrtek by ale nějaký pohyb byl giga překvapením.
