Přijímací zkoušky na střední školy mají rozhodovat o studijních schopnostech. V praxi ale často rozhoduje spíš peněženka rodičů. Rodiny platí desetitisíce za přípravné kurzy, aby jejich děti uspěly. A děti chudších rodičů mohou na kvalitní střední školu rovnou zapomenout.
Den D nastal. Více než půlroční snažení a zásadní průvan v peněženkách rodičů snad budoucích středoškoláků se chýlí ke svému konci. První kolo státních přijímaček dnes odstartovalo.
Digitální systém přihlašování na střední školy, který by se měl ve čtvrtek otevřít uchazečům, zatím zvládá zátěžové testy. Ujistil o tom ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslav Krejčí. Zátěžové testy systému dělá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Podle Krejčího se testuje systém jako takový a jeho infrastruktura.
Květnové peklo přijímaček na střední škole v Praze a dalších velkých městech se může opakovat. Včera sice zprávami proběhly informace, že už to politici vyřešili. Jenže to není pravda. A bohužel úplně reálně hrozí, že rodiče i děti narazí do přijímačkové zdi zase. A bude je čekat podobné martýrium s rizikem, že se dostanou jen na takové školy, na které nechtějí.
Poslední dubnový víkend se nesl v duchu zklamaných nadějí v tisícovkách rodin. Školy totiž uveřejnily výsledky přijímacích zkoušek. Zvláště pak v Praze ani heroické výkony nestačily na přijetí. O něco snazší to měli školáci v regionech, míní protikorupční expert a bývalý šéf Transparency International David Ondráčka. V případě hlavního města má jasno: „Praha zamezuje přístupu ke vzdělání,“ píše Ondráčka ve svém komentáři pro Newstream.
Přijímací zkoušky na střední školy (čtyřleté i víceleté), které proběhly minulý týden, mnoha rodičům způsobily totální deziluzi z našeho státu i samospráv. Nebyl to hezký pohled na nervózní fronty vystresovaných dětí a rodičů před pražskými gymnázii, kde se tlačily stovky dětí zelených strachem před zkouškami. Byla to bezmocná obžaloba neschopnosti našeho systému, který spíš odrazuje, než by vtahoval.
Přijímací testy vytvořené státním Cermatem zaspaly dobu. Spíš než schopnosti dítěte hodnotí ochotu rodičů věnovat čas individuální přípravě a zaplatit přípravné kurzy, píše ve svém komentáři David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
Německá vláda 📉 sníží obsah stříbra ve sběratelských mincích. Chce zabránit spekulacím kvůli prudce se měnící ceně tohoto ušlechtilého kovu. Podle agentury DPA to oznámilo německé ministerstvo financí.
Izrael ✅ dosáhl většinu svých cílů ve válce s Íránem a je za její polovinou. V pondělním rozhovoru s konzervativní americkou televizní sítí Newsmax to uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. O termínu, kdy by válka mohla skončit, nechtěl hovořit. Dodal, že mezi izraelské cíle nepatří odstranění íránského režimu, který se podle něho zhroutí zevnitř.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina v loňském roce vydělali více než 15,8 milionů hřiven (přibližně 7️⃣,7️⃣ milionů korun), uvedl dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu. Prezidentský plat podle dokumentu činil 336 tisíc hřiven, čili 28 tisíc měsíčně (asi 13 660 korun).