Přijímačky na střední školy nejsou jen bojem o místo ve třídě. Stále více se ukazuje, že jde o jedno z prvních zásadních kariérních rozhodnutí. Českým firmám rychle chybějí lidé, kteří umějí propojit řemeslo s technologiemi, elektronikou a automatizací. Roste proto poptávka po CNC operátorech, elektromechanicích, servisních technicích nebo autoelektrikářích – a spolu s ní i nástupní mzdy.
Jako rodič jsem tématu jakýchsi zkoušek dosud nevěnoval pozornost. Děti chodí do školy, dobře se učí, nosí jedničky. Jsem rád, že v době, kdy musím pracovat, se naučí ve škole něco nového. Dává to dobrý smysl, rodič je v práci, dítě ve škole. To je asi základní myšlenka školství.
Některé střední školy daly státní organizaci Cermat špatné pořadí uchazečů o studium, řekl ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Udělat nové počítačové seřazení uchazečů je podle něj vyloučené. Seřazení trvá několik sekund, ředitelé ale mají zákonnou lhůtu čtyři dny na kontrolu, uvedl Krejčí. Výsledky přijímacího řízení se mají zveřejnit ve středu 15. května v systému DiPSy a na veřejně přístupném místě ve škole.
Školství je oproti jiným oblastem nejsnáze predikovatelným systémem. Tři roky předem znáte potřeby pro mateřské školy, sedm let předem znáte potřeby základního školství, čtrnáct a více let dopředu znáte potřeby středních škol. Přesto to stát nedokáže. I proto lidé na tyto problém reagují různě, například takzvanou zápisovou turistikou. Ta se přitom školám, jejich zřizovatelům a potažmo státu nelíbí. Bránit tomu je však nesmysl.
Den D nastal. Více než půlroční snažení a zásadní průvan v peněženkách rodičů snad budoucích středoškoláků se chýlí ke svému konci. První kolo státních přijímaček dnes odstartovalo.
Digitální systém přihlašování na střední školy, který by se měl ve čtvrtek otevřít uchazečům, zatím zvládá zátěžové testy. Ujistil o tom ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslav Krejčí. Zátěžové testy systému dělá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Podle Krejčího se testuje systém jako takový a jeho infrastruktura.
Květnové peklo přijímaček na střední škole v Praze a dalších velkých městech se může opakovat. Včera sice zprávami proběhly informace, že už to politici vyřešili. Jenže to není pravda. A bohužel úplně reálně hrozí, že rodiče i děti narazí do přijímačkové zdi zase. A bude je čekat podobné martýrium s rizikem, že se dostanou jen na takové školy, na které nechtějí.
Poslední dubnový víkend se nesl v duchu zklamaných nadějí v tisícovkách rodin. Školy totiž uveřejnily výsledky přijímacích zkoušek. Zvláště pak v Praze ani heroické výkony nestačily na přijetí. O něco snazší to měli školáci v regionech, míní protikorupční expert a bývalý šéf Transparency International David Ondráčka. V případě hlavního města má jasno: „Praha zamezuje přístupu ke vzdělání,“ píše Ondráčka ve svém komentáři pro Newstream.
Přijímací zkoušky na střední školy (čtyřleté i víceleté), které proběhly minulý týden, mnoha rodičům způsobily totální deziluzi z našeho státu i samospráv. Nebyl to hezký pohled na nervózní fronty vystresovaných dětí a rodičů před pražskými gymnázii, kde se tlačily stovky dětí zelených strachem před zkouškami. Byla to bezmocná obžaloba neschopnosti našeho systému, který spíš odrazuje, než by vtahoval.
Přijímací testy vytvořené státním Cermatem zaspaly dobu. Spíš než schopnosti dítěte hodnotí ochotu rodičů věnovat čas individuální přípravě a zaplatit přípravné kurzy, píše ve svém komentáři David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
Pražská burza oslabila. Index PX klesl o 0,84 procenta na 2561,99 bodu. Dolů ho tlačily mimo jiné akcie energetické společnosti ČEZ, které odevzdaly všechny pondělní zisky. Ztrácela i Erste Bank nebo Komerční banka.
Do Rady Českého rozhlasu 📻📻📻 zvolila dnes Sněmovna publicistu a vysokoškolského pedagoga Petra Žantovského. V dnešní volbě neuspěl bývalý předseda této rady Miroslav Dittrich ani její bývalý místopředseda Tomáš Kňourek. Žantovský získal v tajné volbě 91 hlasů, zapotřebí jich bylo nejméně 85. Dittrich získal 64 hlasů a Kňourek jen jeden.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států požádal o dodání dalších raket na protivzdušnou obranu. Těch má Ukrajina kritický nedostatek v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na Kyjev a dalšími údery hrozí.
Ceny ropy odpoledne prudce klesají, severomořský Brent se dostal pod 95 dolarů za barel. Děje se tak po zprávě íránské státní televize, že případná dohoda se Spojenými státy by mohla znovu otevřít námořní trasu v Hormuzském průlivu, uvedla agentura Reuters.
Ministerstvo pro místní rozvoj nabídne dalších šest miliard korun na podporu dostupného nájemního bydlení. Sedm miliard, které mohly obce čerpat od roku 2024, se rychle vyčerpalo. Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) se šest miliard podařilo najít v operačních programech, kde zůstal přebytek.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve čtvrtek opět o desítky haléřů klesnou. Litr benzinu v Česku oproti dnešku zlevní o 40 haléřů na 44,16 koruny. Naftu pak čerpací stanice budou moci prodávat nejvýše za 40,85 koruny za litr, což je o 58 haléřů méně než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Míra nezaměstnanosti ve Finsku stoupla v dubnu na 10,6 procenta, což je nejvyšší údaj nejméně od roku 2000. Příčinou je válka na Blízkém východě, která brzdí oživení oslabené severské ekonomiky. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil finský statistický úřad.
Státní podnik LOM Praha plánuje pořízení nového turbovrtulového letounu L‑410 NG pro výcvik vojenských dopravních pilotů. Akvizice by se mohla uskutečnit v nejbližších týdnech. ČTK to dnes v Brně řekl ředitel společnosti Jiří Protiva. Letoun vyrábí Aircraft Industries z Kunovic na Uherskohradišťsku.
Premiér Andrej Babiš (ANO) soudí, že experti z vládních rad budou mít v novém uspořádání lepší podmínky pro práci. Rady chce zachovat pod sebou. Nadresortnost zůstává zachována, sdělil po schůzce s odborníky, z nichž někteří opustili jednání předčasně.
Dolní komora ruského parlamentu přijala návrh zákona, který povoluje centrální bance a dalším finančním institucím včetně místní největší banky Sberbank přímo odrážet útočící drony.