Přijímačky na střední školy nejsou jen bojem o místo ve třídě. Stále více se ukazuje, že jde o jedno z prvních zásadních kariérních rozhodnutí. Českým firmám rychle chybějí lidé, kteří umějí propojit řemeslo s technologiemi, elektronikou a automatizací. Roste proto poptávka po CNC operátorech, elektromechanicích, servisních technicích nebo autoelektrikářích – a spolu s ní i nástupní mzdy.
Jako rodič jsem tématu jakýchsi zkoušek dosud nevěnoval pozornost. Děti chodí do školy, dobře se učí, nosí jedničky. Jsem rád, že v době, kdy musím pracovat, se naučí ve škole něco nového. Dává to dobrý smysl, rodič je v práci, dítě ve škole. To je asi základní myšlenka školství.
Některé střední školy daly státní organizaci Cermat špatné pořadí uchazečů o studium, řekl ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Udělat nové počítačové seřazení uchazečů je podle něj vyloučené. Seřazení trvá několik sekund, ředitelé ale mají zákonnou lhůtu čtyři dny na kontrolu, uvedl Krejčí. Výsledky přijímacího řízení se mají zveřejnit ve středu 15. května v systému DiPSy a na veřejně přístupném místě ve škole.
Školství je oproti jiným oblastem nejsnáze predikovatelným systémem. Tři roky předem znáte potřeby pro mateřské školy, sedm let předem znáte potřeby základního školství, čtrnáct a více let dopředu znáte potřeby středních škol. Přesto to stát nedokáže. I proto lidé na tyto problém reagují různě, například takzvanou zápisovou turistikou. Ta se přitom školám, jejich zřizovatelům a potažmo státu nelíbí. Bránit tomu je však nesmysl.
Den D nastal. Více než půlroční snažení a zásadní průvan v peněženkách rodičů snad budoucích středoškoláků se chýlí ke svému konci. První kolo státních přijímaček dnes odstartovalo.
Digitální systém přihlašování na střední školy, který by se měl ve čtvrtek otevřít uchazečům, zatím zvládá zátěžové testy. Ujistil o tom ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslav Krejčí. Zátěžové testy systému dělá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Podle Krejčího se testuje systém jako takový a jeho infrastruktura.
Květnové peklo přijímaček na střední škole v Praze a dalších velkých městech se může opakovat. Včera sice zprávami proběhly informace, že už to politici vyřešili. Jenže to není pravda. A bohužel úplně reálně hrozí, že rodiče i děti narazí do přijímačkové zdi zase. A bude je čekat podobné martýrium s rizikem, že se dostanou jen na takové školy, na které nechtějí.
Poslední dubnový víkend se nesl v duchu zklamaných nadějí v tisícovkách rodin. Školy totiž uveřejnily výsledky přijímacích zkoušek. Zvláště pak v Praze ani heroické výkony nestačily na přijetí. O něco snazší to měli školáci v regionech, míní protikorupční expert a bývalý šéf Transparency International David Ondráčka. V případě hlavního města má jasno: „Praha zamezuje přístupu ke vzdělání,“ píše Ondráčka ve svém komentáři pro Newstream.
Přijímací zkoušky na střední školy (čtyřleté i víceleté), které proběhly minulý týden, mnoha rodičům způsobily totální deziluzi z našeho státu i samospráv. Nebyl to hezký pohled na nervózní fronty vystresovaných dětí a rodičů před pražskými gymnázii, kde se tlačily stovky dětí zelených strachem před zkouškami. Byla to bezmocná obžaloba neschopnosti našeho systému, který spíš odrazuje, než by vtahoval.
Přijímací testy vytvořené státním Cermatem zaspaly dobu. Spíš než schopnosti dítěte hodnotí ochotu rodičů věnovat čas individuální přípravě a zaplatit přípravné kurzy, píše ve svém komentáři David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
Ministerstvo zdravotnictví počítá pro příští rok po přesunu protidrogové agendy s dotacemi 415 milionů korun pro poskytovatele služeb proti závislostem. Peníze by chtělo přesměrovat víc do prevence. Při veřejném slyšení v Senátu o odpovědnosti státu za protidrogovou politiku to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podpora tak bude stejná jako letos. Podle protidrogových expertů je částka nízká, služby jsou dlouhodobě podfinancované a potřeba by bylo k plnému pokrytí navíc 600 až 800 milionů korun.
Ministerstvo financí dnes v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 7,7 miliardy korun. Objem emise byl zhruba o 30 procent vyšší, než ministerstvo předpokládalo ve svém emisním kalendáři z konce června. Zájem investorů o české obligace byl větší, když je chtěli nakoupit za 15,9 miliardy korun.
Firmě Wienerberger, největšímu výrobci pálených cihel a střešních tašek v ČR, loni klesl zisk před zdaněním o více než 45 procent na 171 milionů korun. Obrat společnosti vzrostl o téměř devět procent na 3,65 miliardy korun.
Evropská komise dnes vyplatila Ukrajině dalších 3,47 miliardy eur (asi 84 miliard korun) z vojenské části půjčky pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na nákup dronů, raket a stíhaček, uvedla komise. Platba navazuje na převod prvních 3,2 miliardy eur (77,4 miliardy Kč) v rámci makrofinanční podpory, kterou oznámila šéfka EK Ursula von der Leyenová 25. června.
Mezičtvrtletní růst ekonomiky Evropské unie ve druhém čtvrtletí podle sezonně upravených údajů zrychlil na 0,5 procenta z tempa 0,1 procenta v prvním čtvrtletí. V rychlém odhadu to dnes oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Růst české ekonomiky zrychlil na 0,4 procenta.
Americká softwarová společnost Microsoft ve čtvrtém finančním čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o 31 procent na 35,8 miliardy dolarů (zhruba 755 miliard korun). Firma o tom informovala v tiskové zprávě. Microsoft nadále těží z dobrých výsledků v oblasti cloudových služeb a umělé inteligence (AI).
Německá ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vzrostla 📈 oproti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta. V předběžné zprávě to uvedl Spolkový statistický úřad. Analytici oslovení agenturou Reuters předpokládali, že hrubý domácí produkt (HDP) vzroste jen o 0,1 procenta. Statistický úřad také revidoval data za první čtvrtletí. HDP v něm vzrostlo o 0,4 místo původně udávaných 0,3 procenta.
Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, vložilo za dva a půl roku peníze 266 tisíc Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient od ledna 2024 investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů. V DIP bylo koncem června 12,1 miliardy korun. Z toho tvořily tři procenta depozita, 91 procent investiční fondy a šest procent ostatní investice.
Číst více
Zisk 💰 před zdaněním německého výrobce luxusních aut BMW ve druhém čtvrtletí klesl o 35 procent na 1,7 miliardy eur (41,1 miliardy korun). Výsledky negativně ovlivnil prudký propad prodeje v Číně a pokles spotřebitelské důvěry na Blízkém východě. Výnosy klesly o 7,9 procenta na 31,3 miliard eur. Oznámila to společnost v tiskové zprávě.
Na východě Polska dopadla ruská raketa. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na síti X uvedl, že objekt, který dopadl asi 45 kilometrů od polského Lublinu, byla ruská raketa Ch-101.