Přijímačky na střední školy letos dopadly dobře. Devět z deseti žáků bylo přijato, vyplývá z výsledků, které zveřejnil státní Cermat. Jen Praha „vyniká“. Je z hlediska přijetí na střední o vagon nejhorší v zemi.
Některé střední školy daly státní organizaci Cermat špatné pořadí uchazečů o studium, řekl ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Udělat nové počítačové seřazení uchazečů je podle něj vyloučené. Seřazení trvá několik sekund, ředitelé ale mají zákonnou lhůtu čtyři dny na kontrolu, uvedl Krejčí. Výsledky přijímacího řízení se mají zveřejnit ve středu 15. května v systému DiPSy a na veřejně přístupném místě ve škole.
Školství je oproti jiným oblastem nejsnáze predikovatelným systémem. Tři roky předem znáte potřeby pro mateřské školy, sedm let předem znáte potřeby základního školství, čtrnáct a více let dopředu znáte potřeby středních škol. Přesto to stát nedokáže. I proto lidé na tyto problém reagují různě, například takzvanou zápisovou turistikou. Ta se přitom školám, jejich zřizovatelům a potažmo státu nelíbí. Bránit tomu je však nesmysl.
Den D nastal. Více než půlroční snažení a zásadní průvan v peněženkách rodičů snad budoucích středoškoláků se chýlí ke svému konci. První kolo státních přijímaček dnes odstartovalo.
Digitální systém přihlašování na střední školy, který by se měl ve čtvrtek otevřít uchazečům, zatím zvládá zátěžové testy. Ujistil o tom ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslav Krejčí. Zátěžové testy systému dělá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Podle Krejčího se testuje systém jako takový a jeho infrastruktura.
Květnové peklo přijímaček na střední škole v Praze a dalších velkých městech se může opakovat. Včera sice zprávami proběhly informace, že už to politici vyřešili. Jenže to není pravda. A bohužel úplně reálně hrozí, že rodiče i děti narazí do přijímačkové zdi zase. A bude je čekat podobné martýrium s rizikem, že se dostanou jen na takové školy, na které nechtějí.
Poslední dubnový víkend se nesl v duchu zklamaných nadějí v tisícovkách rodin. Školy totiž uveřejnily výsledky přijímacích zkoušek. Zvláště pak v Praze ani heroické výkony nestačily na přijetí. O něco snazší to měli školáci v regionech, míní protikorupční expert a bývalý šéf Transparency International David Ondráčka. V případě hlavního města má jasno: „Praha zamezuje přístupu ke vzdělání,“ píše Ondráčka ve svém komentáři pro Newstream.
Přijímací zkoušky na střední školy (čtyřleté i víceleté), které proběhly minulý týden, mnoha rodičům způsobily totální deziluzi z našeho státu i samospráv. Nebyl to hezký pohled na nervózní fronty vystresovaných dětí a rodičů před pražskými gymnázii, kde se tlačily stovky dětí zelených strachem před zkouškami. Byla to bezmocná obžaloba neschopnosti našeho systému, který spíš odrazuje, než by vtahoval.
Přijímací testy vytvořené státním Cermatem zaspaly dobu. Spíš než schopnosti dítěte hodnotí ochotu rodičů věnovat čas individuální přípravě a zaplatit přípravné kurzy, píše ve svém komentáři David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes 👎 odsoudil víkendový dronový útok na Spojené arabské emiráty (SAE), přisoudil ho Íránu. Dron způsobil požár u jaderné elektrárny na západě SAE, radioaktivita neunikla. Merz na síti X opět vyzval, aby Írán usedl k jednacímu stolu.
Evropa se ocitla pod tlakem, aby jmenovala svého zvláštního vyslance pro mírová jednání o Ukrajině. Zatím se ale neshodla, kdo by jím mohl být, napsal bruselský server Politico. Vyjednávací tým amerického prezidenta 👴 Donalda Trumpa je zaneprázdněn krizí kolem Íránu, a proto se nyní podle listu pozornost přesouvá právě na Evropu.
Maďarský prezident Tamás Sulyok ❌ nevidí ústavní nebo právní důvody pro to, aby rezignoval. Řekl to v rozhovoru, který dnes zveřejnil server index.hu. Agentura MTI připomíná, že nový maďarský premiér Péter Magyar vyzval Sulyoka a další veřejné činitele, aby odešli do konce května, jinak je odvolá. Označuje je za loutky bývalého dlouholetého předsedy vlády Viktora Orbána.
Německo pravděpodobně ❌ nesplní svůj cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 65 procent proti roku 1990. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes uvedla předsedkyně Odborné komise pro klimatické otázky Barbara Schlomannová. Podle ní Německo loni vypustilo do ovzduší 650 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2), což je zhruba stejně jako předloni.
Běloruské jednotky spolu s ruskými nacvičují dodávku 🚀 jaderných hlavic a přípravu k jejich použití, oznámilo dnes podle tiskových agentur běloruské ministerstvo obrany. Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které na běloruském území rozmístilo své taktické jaderné zbraně, ale zachovalo si nad nimi úplnou kontrolu.
Největší výrobce elektřiny na Slovensku, společnost Slovenské elektrárne, loni zvýšil konsolidovaný čistý zisk o 21,8 procenta na rekordních 9️⃣6️⃣8️⃣ milionů eur (23,6 miliardy korun). Plyne to z výroční zprávy podniku, ve kterém drží 66 procent akcií skupina Energetický a průmyslový holding českého podnikatele Daniela Křetínského.
Evropská unie chystá 📜 pravidla, podle nichž by evropské firmy musely klíčové součástky nakupovat od nejméně tří různých dodavatelů. Napsal to dnes deník Financial Times, podle něhož je cílem snížit závislost sedmadvacítky na Číně.
Irská společnost Ryanair, která je největším leteckým dopravcem v Evropě, v uplynulém finančním roce 📈 zvýšila zisk po zdanění bez mimořádných položek o 40 procent na rekordních 2,26 miliardy eur (55 miliard korun). Výsledky překonaly očekávání analytiků, dopravce ale upozornil, že vzhledem k nejistému vývoji na Blízkém východě zatím není schopen poskytnout výhled na aktuální finanční rok 2027.
Španělská lidová strana v nedělních volbách v Andalusii na jihu země ❌ ztratila absolutní většinu v regionálním parlamentu a bude nyní odkázána na hlasy krajně pravicové strany Vox. Informovala o tom agentura DPA.
Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent 📈 více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta.