Zatímco technologické akcie letos zpomalují, energetický sektor se vrací do centra pozornosti investorů. Akcie ropných těžařů od začátku roku výrazně rostou, v případě velkých hráčů klidně o desítky procent. Pomáhají jim vyšší ceny ropy, geopolitické napětí i přesun kapitálu z technologických titulů do tradičních odvětví.
Nadnárodní energetické společnosti jako BP, TotalEnergies či Chevron se v posledních letech ocitly pod tlakem svých akcionářů a ekologických aktivistů, aby více a více opouštěly životní prostředí znečišťující a riskantní projekty po celém světě. Svět však o moc čistší nebude. Mnoho menších, lokálních a neznámých společností se totiž předhání, aby získaly co nejvíce uvolněného prostoru ve „špinavém“ byznysu v Africe i jinde, protože nejsou pod takovým tlakem světového mínění, napsal deník The Wall Street Journal.
Generální ředitel americké ropné společnosti ExxonMobil Darren Woods kritizoval energetickou politiku Evropské unie. Podle něj zašla až příliš daleko a represivní opatření proti fosilním palivům v Evropě teď velké energetické společnosti nutí, aby přehodnotily své plány a případně investovaly jinde. Woods to řekl na každoroční konferenci CERAWeek, která se v těchto dnech koná v Houstonu.
Celoroční zisk americké ropné společnosti Chevron se loni více než zdvojnásobil na rekordních 36,5 miliardy dolarů (799 miliard korun). Zaostal ale za odhady kvůli odpisům aktiv a poklesu cen ropy a plynu. Uvedla firma.
Těžařský Chevron se na základě nové licence vrací na svá ropná pole ve Venezuele. Zatím na šest měsíců a možná i méně, pokud zkrachují jednání venezuelské vlády a opozice o pořádání svobodných voleb.
Americký Exxon Mobil se ve třetím čtvrtletí přiblížil zisku nejhodnotnější společnosti na světě, firmy Apple. A není jediný z ropných gigantů, který hlásí obří zisky, což také solidně živí kritiku ze strany spotřebitelů, kteří musejí čelit obří inflaci.
Americké ropné společnosti ExxonMobil a Chevron vykázaly díky růstu cen energií ve druhém čtvrtletí rekordní čisté zisky. Chevron zisk meziročně více než ztrojnásobil na 11,6 miliardy dolarů (téměř 279 miliard korun), zisk Exxonu pak činí 17,9 miliardy (dolarů 430 miliard korun) a meziročně se téměř zečtyřnásobil.
Americký prezident 👴 Donald Trump plánuje uvolnit ropu z amerických strategických rezerv. Chce tak stabilizovat prudce rostoucí ceny ropy, které zvyšuje americko-izraelská válka s Íránem. S odkazem na sdělení amerického prezidenta o tom informuje agentura DPA. Podle středeční zprávy amerického ministerstva energetiky uvolní Spojené státy 172 milionů barelů.
Ceny ropy v důsledku války s Íránem pokračují v silném 📈 růstu. Severomořský Brent se krátce dostal nad 100 dolarů za barel, kolem 7:30 středoevropského času potom vykazoval nárůst o necelých sedm procent na 98,20 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražovala o 6,4 procenta nad 92,90 dolarů za barel.
Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně 📉 klesl o 1,7 miliardy korun, tedy 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy a také zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu.
Číst více
Japonsko chce do roku 2040 📈 zvýšit prodej mikročipů na osminásobek stavu v roce 2020. Informuje o tom web The Economic Times. V osmdesátých letech měla země na trhu s polovodiči podle vlády zhruba poloviční podíl. Od té doby ji předběhl Tchaj-wan a další státy, přičemž rozvoj japonského čipového průmyslu brzdí pomalá digitalizace mezi podniky a obchodní třenice se Spojenými státy.
První týden války s Íránem stál Spojené státy 1️⃣1️⃣,3️⃣ miliardy dolarů (přes 238 miliard korun) a jen za munici se za první víkend útoků utratilo pět miliard dolarů. Takový odhad poskytl americkému Kongresu Pentagon, jak to agentuře AP sdělila osoba obeznámená se situací a hovořící pod podmínkou anonymity. Válka Izraele a USA proti Íránu trvá už 13. den.