Domovy pro seniory čeká stavební boom. Špatné projekty mohou spolknout miliardy
Česko bude v příštích letech potřebovat desítky tisíc nových lůžek pro seniory. Stárnutí populace tak vytvoří jednu z velkých investičních příležitostí pro stavebnictví, obce i soukromé investory. Podle projektantů ale nebude rozhodovat jen rychlost výstavby. Klíčové bude, aby nové domovy nebyly drahé na provoz, technicky problematické a nedůstojné pro lidi, kteří v nich budou žít.
Český stavební trh čeká nová investiční vlna. Vedle bytů, škol a dopravních staveb začne stále víc růst poptávka po sociálních a zdravotních zařízeních pro seniory. Populace stárne a kapacity dlouhodobé péče už dnes nestačí. Podle predikcí MPSV a ÚZIS bude při zachování současné struktury péče potřeba do roku 2035 vybudovat přibližně 34,7 tisíce nových pobytových lůžek. Do roku 2040 má přibýt dalších 14,5 tisíce a do roku 2050 ještě zhruba 14 tisíc.
Už nyní je přitom trh napjatý. Analýza České spořitelny uvádí, že v Česku chybí zhruba 17 tisíc lůžek v domovech pro seniory a devět tisíc lůžek v domovech se zvláštním režimem. To odpovídá přibližně 260 zařízením po 100 místech.
„Pokud nebudou dotační podmínky a technická zadání definována ve spolupráci s experty a v souladu s normovými požadavky, hrozí vznik defektních projektů a neefektivní vynakládání miliardových částek,“ říká předseda ČKAIT Robert Špalek.
„Fondy pro bohaté”, tedy takzvané Fondy kvalifikovaných investorů, kam se dá investovat s částkou minimálně milion korun, rostou v Česku jako houby po dešti - a zaměřují se na různá aktiva. Property Fund for Living (PFFL) založený developery Robertem Sekerou z RS Group a Milanem Kuštou z K2 invest sází na investice do domovů pro seniory. Koupil první vlaštovku v Plzni.
Na lůžko pro seniora se čeká dva roky. Nový fond chce masivně stavět nové domovy
Money
Nový trh pro investory
Nejčastějšími stavebníky zařízení pro seniory jsou města, obce, kraje nebo příspěvkové organizace. Stále častěji ale do sektoru vstupují také církevní a neziskové organizace a soukromí investoři. Pro ně může být dlouhodobá péče stabilním segmentem s rostoucí poptávkou.
Výrazným hráčem je například Penta Hospitals, pod kterou nově spadá i síť SeneCura. Ta v Česku provozuje 17 domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem s kapacitou přes 2200 lůžek. Vedle toho vznikají i projekty založené na spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Příkladem je SeniorCentrum SeneCura v Humpolci, které vzniklo jako PPP projekt Kraje Vysočina a soukromého provozovatele.
Podobným směrem se vydává také Praha 4. Ta chce na svých pozemcích umožnit vznik nových kapacit dlouhodobé péče prostřednictvím práva stavby pro soukromé investory. V Záběhlicích mají vzniknout dvě zařízení, domov pro seniory a Alzheimer centrum.
Skupina Penta Hospitals CZ Marka Dospivy vybudovala jednu z největších sítí zdravotnických zařízení v Česku. Nyní provozuje 17 nemocnic a síť 54 center péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou Senevida. Rozvoj zdravotní divize společnosti Penta, která je primárně vnímána jako developerská, bude pokračovat.
Zdravotnický byznys nemá limity, říká miliardář Marek Dospiva
Leaders
Podle ČKAIT ale nelze seniorská zařízení připravovat jako běžný realitní produkt. Musí spojit bydlení, péči, sociální a zdravotní služby, energetickou úspornost, hygienu, bezpečnost i důstojné prostředí pro život.
Nejde jen o počet lůžek
Moderní domovy pro seniory už nemají připomínat ústav. Rostoucí důraz se klade na menší jednotky, soukromí, orientaci v prostoru, kontakt s komunitou, zahradu a prostředí přátelské k lidem s demencí.
Tlak na kvalitu navíc poroste. Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR vyzývá k zákazu tří- a vícelůžkových pokojů v pobytových sociálních službách od roku 2031. To by znamenalo větší důraz na soukromí a důstojnost klientů, ale zároveň další tlak na kapacity. Modernizovaná zařízení mohou mít po úpravách méně lůžek než dnes.
Stárnutí populace už není jen sociálním tématem, ale ekonomickou realitou. Projekt z Nového Bydžova přináší model, který kombinuje provozní logiku, architekturu a proměnu očekávání nové generace seniorů.
Největší byznys příštích let? Péče o seniory. A v Novém Bydžově ukázali, jak může vypadat
Reality
Příkladem nové generace zařízení je Objekt sociálních služeb ve Zlíně-Malenovicích. Domov se zvláštním režimem pro osoby s demencí je rozdělen do deseti domácností a nabízí 40 lůžek. Dalším příkladem je Domov pro seniory ve Tmani, který kombinuje domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, byty pro seniory a veřejně přístupnou kavárnu.
Miliardy mohou narazit na špatná zadání
Sektor čeká příliv veřejných i evropských peněz. To může výstavbu urychlit, zároveň ale zvyšuje riziko špatně připravených projektů. U zařízení pro seniory mají technické chyby větší dopad než u běžných budov. Špatné větrání, akustika, přehřívání, vlhkost nebo vysoké provozní náklady přímo ovlivňují kvalitu života klientů i ekonomiku provozu.
„Skryté netěsnosti znamenají nejen ztrátu energie, ale i riziko degradace konstrukcí a růstu plísní. V praxi mnohdy vedou i ke ztrátě přidělené dotační podpory,“ upozorňuje autorizovaný inženýr František Vlach.
Nemovitostem se Radomír Kočí věnuje profesně jako realitní makléř. Výjimečné domy, vily či zámky jsou zároveň jeho koníčkem. Databáze Poznej domy, kterou založil, přináší příběhy téměř dvou tisíc objektů z celého Česka. Osudy památek popisuje také ve svých knihách. „Před válkou na Ukrajině patřili k významným investorům také Rusové, což už samozřejmě dávno neplatí. Jak ukazuje i příběh vily Ernesta Solvaye, kterou vlastnil ruský investor, záměr zrekonstruovat ji pro své soukromé účely neuskutečnil. Vila zůstala v ruinách a hledá nového majitele," říká Radomír Kočí.
Makléř: Není to jako v devadesátkách, kdy se dalo prodat cokoliv. I tak opuštěných zámků ubývá
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.