Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Domovy pro seniory čeká stavební boom. Špatné projekty mohou spolknout miliardy

Domov pro seniory ve Tmani získal cenu hejtmanky v rámci Stavby roku Středočeského kraje 2025.
ČKAI, užito se svolením
Petra Nehasilová
pej

Česko bude v příštích letech potřebovat desítky tisíc nových lůžek pro seniory. Stárnutí populace tak vytvoří jednu z velkých investičních příležitostí pro stavebnictví, obce i soukromé investory. Podle projektantů ale nebude rozhodovat jen rychlost výstavby. Klíčové bude, aby nové domovy nebyly drahé na provoz, technicky problematické a nedůstojné pro lidi, kteří v nich budou žít.

Český stavební trh čeká nová investiční vlna. Vedle bytů, škol a dopravních staveb začne stále víc růst poptávka po sociálních a zdravotních zařízeních pro seniory. Populace stárne a kapacity dlouhodobé péče už dnes nestačí. Podle predikcí MPSV a ÚZIS bude při zachování současné struktury péče potřeba do roku 2035 vybudovat přibližně 34,7 tisíce nových pobytových lůžek. Do roku 2040 má přibýt dalších 14,5 tisíce a do roku 2050 ještě zhruba 14 tisíc.

Už nyní je přitom trh napjatý. Analýza České spořitelny uvádí, že v Česku chybí zhruba 17 tisíc lůžek v domovech pro seniory a devět tisíc lůžek v domovech se zvláštním režimem. To odpovídá přibližně 260 zařízením po 100 místech.

„Pokud nebudou dotační podmínky a technická zadání definována ve spolupráci s experty a v souladu s normovými požadavky, hrozí vznik defektních projektů a neefektivní vynakládání miliardových částek,“ říká předseda ČKAIT Robert Špalek.

Alzheimer centrum, vizualizace, interiér, PFFL

Na lůžko pro seniora se čeká dva roky. Nový fond chce masivně stavět nové domovy

„Fondy pro bohaté”, tedy takzvané Fondy kvalifikovaných investorů, kam se dá investovat s částkou minimálně milion korun, rostou v Česku jako houby po dešti - a zaměřují se na různá aktiva. Property Fund for Living (PFFL) založený developery Robertem Sekerou z RS Group a Milanem Kuštou z K2 invest sází na investice do domovů pro seniory. Koupil první vlaštovku v Plzni.

Přečíst článek

Nový trh pro investory

Nejčastějšími stavebníky zařízení pro seniory jsou města, obce, kraje nebo příspěvkové organizace. Stále častěji ale do sektoru vstupují také církevní a neziskové organizace a soukromí investoři. Pro ně může být dlouhodobá péče stabilním segmentem s rostoucí poptávkou.

Výrazným hráčem je například Penta Hospitals, pod kterou nově spadá i síť SeneCura. Ta v Česku provozuje 17 domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem s kapacitou přes 2200 lůžek. Vedle toho vznikají i projekty založené na spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Příkladem je SeniorCentrum SeneCura v Humpolci, které vzniklo jako PPP projekt Kraje Vysočina a soukromého provozovatele.

Podobným směrem se vydává také Praha 4. Ta chce na svých pozemcích umožnit vznik nových kapacit dlouhodobé péče prostřednictvím práva stavby pro soukromé investory. V Záběhlicích mají vzniknout dvě zařízení, domov pro seniory a Alzheimer centrum.

Spoluzakladatel Penta Investments Marek Dospiva

Zdravotnický byznys nemá limity, říká miliardář Marek Dospiva

Skupina Penta Hospitals CZ Marka Dospivy vybudovala jednu z největších sítí zdravotnických zařízení v Česku. Nyní provozuje 17 nemocnic a síť 54 center péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou Senevida. Rozvoj zdravotní divize společnosti Penta, která je primárně vnímána jako developerská, bude pokračovat.

Přečíst článek

Podle ČKAIT ale nelze seniorská zařízení připravovat jako běžný realitní produkt. Musí spojit bydlení, péči, sociální a zdravotní služby, energetickou úspornost, hygienu, bezpečnost i důstojné prostředí pro život.

Nejde jen o počet lůžek

Moderní domovy pro seniory už nemají připomínat ústav. Rostoucí důraz se klade na menší jednotky, soukromí, orientaci v prostoru, kontakt s komunitou, zahradu a prostředí přátelské k lidem s demencí.

Tlak na kvalitu navíc poroste. Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR vyzývá k zákazu tří- a vícelůžkových pokojů v pobytových sociálních službách od roku 2031. To by znamenalo větší důraz na soukromí a důstojnost klientů, ale zároveň další tlak na kapacity. Modernizovaná zařízení mohou mít po úpravách méně lůžek než dnes.

Domov seniorů v Novém Bydžově

Největší byznys příštích let? Péče o seniory. A v Novém Bydžově ukázali, jak může vypadat

Stárnutí populace už není jen sociálním tématem, ale ekonomickou realitou. Projekt z Nového Bydžova přináší model, který kombinuje provozní logiku, architekturu a proměnu očekávání nové generace seniorů.

Přečíst článek

Příkladem nové generace zařízení je Objekt sociálních služeb ve Zlíně-Malenovicích. Domov se zvláštním režimem pro osoby s demencí je rozdělen do deseti domácností a nabízí 40 lůžek. Dalším příkladem je Domov pro seniory ve Tmani, který kombinuje domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, byty pro seniory a veřejně přístupnou kavárnu.

Miliardy mohou narazit na špatná zadání

Sektor čeká příliv veřejných i evropských peněz. To může výstavbu urychlit, zároveň ale zvyšuje riziko špatně připravených projektů. U zařízení pro seniory mají technické chyby větší dopad než u běžných budov. Špatné větrání, akustika, přehřívání, vlhkost nebo vysoké provozní náklady přímo ovlivňují kvalitu života klientů i ekonomiku provozu.

„Skryté netěsnosti znamenají nejen ztrátu energie, ale i riziko degradace konstrukcí a růstu plísní. V praxi mnohdy vedou i ke ztrátě přidělené dotační podpory,“ upozorňuje autorizovaný inženýr František Vlach.

Radomír Kočí

Makléř: Není to jako v devadesátkách, kdy se dalo prodat cokoliv. I tak opuštěných zámků ubývá

Nemovitostem se Radomír Kočí věnuje profesně jako realitní makléř. Výjimečné domy, vily či zámky jsou zároveň jeho koníčkem. Databáze Poznej domy, kterou založil, přináší příběhy téměř dvou tisíc objektů z celého Česka. Osudy památek popisuje také ve svých knihách. „Před válkou na Ukrajině patřili k významným investorům také Rusové, což už samozřejmě dávno neplatí. Jak ukazuje i příběh vily Ernesta Solvaye, kterou vlastnil ruský investor, záměr zrekonstruovat ji pro své soukromé účely neuskutečnil. Vila zůstala v ruinách a hledá nového majitele," říká Radomír Kočí.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Ropa, nejistota a dražší byty. Íránská krize začíná dopadat na český realitní trh

Přečíst článek

Budějovická bude vypadat jinak. DBK zůstane, u metra se prověřuje i „mrakodrap“

Jak bude vypadat Budějovická?
Penta Residential, užito se svolením
Petra Nehasilová
pej

Okolí metra Budějovická čeká velká proměna. Mezinárodní soutěž Nová Budějárna má z dnešního nepřehledného „bazénu“ vytvořit nové centrum Prahy 4 s bydlením, službami, zelení a veřejným prostorem. Obchodní dům DBK má zůstat součástí lokality, ve hře je ale i „mrakodrap“.

Budějovická se může v příštích letech výrazně proměnit. Společnosti Penta Real Estate a DBK Praha ve spolupráci s hlavním městem Prahou a městskou částí Praha 4 vyhlásily mezinárodní urbanisticko-architektonickou soutěž Nová Budějárna. Jejím cílem je najít budoucí podobu území o rozloze zhruba 40 tisíc metrů čtverečních mezi ulicemi Budějovická, Olbrachtova, Poláčkova a Antala Staška.

Dnes jde o jedno z nejdůležitějších míst jižní části Prahy. Je tu stanice metra C, obchodní centrum DBK, kancelářské budovy, autobusové vazby, pěší pohyb i silná automobilová doprava. Přesto lokalita dlouhodobě trpí tím, že se v ní špatně orientuje a chybí jí srozumitelné centrum. Symbolem tohoto stavu je takzvaný „bazén“, snížený prostor u metra Budějovická, který lidé využívají spíš jako průchod než jako náměstí.

Penta a PSN zahájily výstavbu na Vinohradech.

Nejkomplikovanější stavba Penty. Dospiva ukázal projekt, který vzniká těsně nad tunely

Jedna z nejsledovanějších pražských parcel vstupuje do nové fáze. Penta a PSN zahájily stavbu Vinohradské 8, která má zacelit místo po Transgasu. Marek Dospiva mluví o technicky nejnáročnějším projektu Penty a o stavbě, kde se pracuje jen 75 centimetrů od železničních tunelů.

Přečíst článek

Bydlení, služby, zeleň i výškové budovy

Zadání soutěže počítá s tím, že v území vznikne živější městská struktura. Přibýt má především bydlení, služby, obchody, lepší veřejné prostory a více zeleně. Důležitou součástí bude také řešení pěší prostupnosti, dopravy a mikroklimatu.

Budějovická zároveň patří k lokalitám, kde Praha připouští prověřování výškových budov. To z ní dělá jedno z citlivějších rozvojových území města. Nejde jen o to, kolik metrů čtverečních se zde postaví, ale jak se nová zástavba zapíše do panoramatu Prahy, jak naváže na DBK a jak bude fungovat parter u metra.

Maria Gaľ Tkáčová

Urbanistka ze slavného studia Gehl: Praha má obrovskou kvalitu života. Teď ji musí promítnout i do nových čtvrtí

Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.

Přečíst článek

„Budějovická je jedním z nejvýznamnějších center jižní části Prahy a zároveň místem s mimořádným rozvojovým potenciálem. Patří navíc k několika málo lokalitám v Praze, kde je možné prověřovat výškové budovy,“ říká náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Podle šéfa Penta Real Estate Davida Musila je Budějovická dnes za svým potenciálem. Cílem podle něj není postavit pouze nové bydlení, ale zpřehlednit veřejný prostor a dopravu v okolí metra. Penta zároveň připouští, že by právě zde ráda prověřila i výškovou budovu, například na místě bývalé centrály České spořitelny v Olbrachtově ulici.

DBK má zůstat součástí nové Budějovické

Důležitou součástí zadání je zachování obchodního domu DBK. Ten je s Budějovickou spojený víc než čtyři dekády a patří k nejvýraznějším architektonickým stopám druhé poloviny 20. století v Praze 4. Dům bytové kultury navrhla architektka Věra Machoninová. První návrhy vznikaly už na konci 60. let, samotná výstavba začala v roce 1972 a obchodní dům byl otevřen v roce 1981. Budova je charakteristická masivní hmotou, výrazným pláštěm z předrezavělé oceli a členitým vnitřním prostorem s eskalátory a posunutými podlažími.

Pražský obchodní dům Kotva začnou dnes rok od uzavření rekonstruovat stavbaři.

Postavili ji Švédové, reprezentovat měla socialistický luxus. Teď budou Kotvu rekonstruovat

Symbolicky na den padesátého výročí začne rekonstrukce obchodního domu Kotva. V části budovy budou kanceláře.

Přečíst článek

„Důležitou součástí zadání je zachování obchodního domu DBK, který je již více než čtyřicet let přirozeným centrem Budějovické a významnou součástí identity tohoto místa,“ říká Jan Tlačbaba, předseda dozorčí rady DBK Praha.

Osm ateliérů, osm pohledů na město

Do soutěže bylo pozváno osm architektonických týmů, tři české a pět zahraničních. České prostředí zastupují A8000, UNIT architekti a Pavel Hnilička Architects+Planners. Všechny tři kanceláře mají zkušenosti s většími městskými projekty, urbanismem a prací s veřejným prostorem. A8000 patří k zavedeným tuzemským ateliérům s širokým záběrem od architektury po strategické plánování, UNIT architekti jsou silní v urbanismu a územním rozvoji a ateliér Pavla Hniličky dlouhodobě řeší vztah mezi zahušťováním města, regulací výstavby a kvalitou veřejného prostoru.

Architekt a urbanista Pavel Hnilička

Architekt: Praha má skvělou veřejnou dopravu. Jednu z nejlepších na světě

Architekt a urbanista Pavel Hnilička se spolu se s týmem podepsal pod podobu hned několika městských čtvrtí. Mimo jiné je autorem urbanismu Vítězného náměstí v Praze 6. „Zdravé město má hustotu zhruba 100 obyvatel na hektar. Takové město je udržitelné a nemusí ani růst do výšky,“ myslí si architekt.

Přečíst článek

Zahraniční týmy přinášejí zkušenosti z velkých evropských transformací. Dánské COBE je známé rozvojem kodaňské čtvrti Nordhavn, ADEPT pracuje s dopravními uzly, veřejným prostorem a udržitelným městem, GINA Barcelona Architects navazuje na barcelonskou tradici práce s urbanismem a krajinou. Francouzské studio Hamonic + Masson & Associés má zkušenosti s bydlením, výškovou zástavbou a smíšenými městskými projekty, britské Howells zase s proměnou brownfieldů, například londýnským London City Island. Výběr týmů tak naznačuje, že Budějovická se nebude řešit jen jako soubor jednotlivých domů, ale jako nové městské centrum s dopravou, zelení, službami a veřejným prostorem.

Výsledek má být známý na konci roku

Soutěž proběhne formou dvoufázového soutěžního workshopu. První koncepty mají týmy odevzdat na konci léta. Do druhé fáze postoupí čtyři návrhy, které budou dále rozpracovány. Vítězný návrh má být známý na konci roku 2026. Do přípravy soutěže se zapojila také veřejnost. Obyvatelé okolí mohli předat podněty k dopravě, bezpečnosti, zeleni, veřejným prostorům i občanské vybavenosti. Tyto poznatky dostaly soutěžní týmy jako součást zadání. Začátek stavby se předpokládá v roce 2029.

Martin Krupauer

Architekt Krupauer: Revitalizujeme brownfield v Kanadě. Je to podobné jako v severních Čechách

Ještě v 90. letech nevěděli, co vlastně slovo brownfield znamená. O tři dekády později na svém kontě mají desítky projektů na revitalizaci těch největších. Nejenom v Česku, ateliér A8000 zamířil i do Kanady.

Přečíst článek

Související

Maison Ořechovka

Proč se v Praze pomalu staví? Každý smí výstavbu blokovat a nenese za to zodpovědnost, říká developer

Přečíst článek

Praha nesmí zamrznout jako skanzen. Nové vedení musí povolit brzdy výstavby

Petra Nehasilová

Méně regulací, rychlejší povolování, větší odvaha a jasná pravidla pro rozvoj. Experti Realitního Clubu popisují, co by mělo po volbách udělat nové vedení Prahy, aby se z hlavního města nestala jen kulisa pro turisty a bydlení pro nejbohatší.

Praha potřebuje zrychlit. Nejen ve výstavbě bytů, ale i v rozhodování, infrastruktuře, plánování a pravidlech pro rozvoj města. Právě to v anketě Newstreamu zdůrazňují respondenti z Realitního Clubu, kteří odpovídali na otázku, co by mělo příští vedení Prahy udělat, aby se z města nestal jen „skanzen pro turisty“.

Praha se nemůže jen chránit, regulovat a čekat. Musí stavět, zahušťovat, pořádat velké mezinárodní akce, dokončovat páteřní infrastrukturu a nastavit pravidla, která umožní městu růst, aniž by ztratilo svou hodnotu, shodují se experti. 

Známý architekt mění hru. Po návrzích a výrobě interiérů chce dělat vlastní development

Známý architekt mění hru. Po návrzích a výrobě interiérů chce dělat vlastní development

Praha je pro developery stále nejatraktivnějším trhem, zároveň v ní ale houstne konkurence a přibývá projektů. Skupina Framework proto zvažuje vlastní development mimo metropoli a sází na krajská města, kterým může pomoci silnější poptávka po bydlení i lepší dopravní napojení. „Praha je skvělá, ale je tu přetlak projektů,“ říká Ján Antal, šéf a majitel společnosti, v podcastu Realitní Club.

Přečíst článek

Praha musí rozhýbat výstavbu

Jedním z nejsilnějších témat je délka povolování staveb. Podle Tomáše Portlíka, starosty Prahy 9 a kandidáta na pražského primátora za ODS, Praha zaostává právě proto, že stavět v hlavním městě trvá příliš dlouho. „Jestli má Praha v něčem slabé místo a není na špičce, tak je to díky tomu, že trvá dlouho výstavba,“ uvedl Tomáš Portlík.

Podle něj nestačí jen schválit územní plán. Praha se musí vyvarovat přidávání dalších regulací a naopak liberalizovat procesy tak, aby se realitní trh mohl skutečně rozhýbat. „Musíme zkrátit procesní lhůty z deseti let na dva, dva a půl roku, aby se ten trh pořádně rozhýbal,“ řekl Portlík.

Tomáš Portlík

O rychlejší výstavbě nerozhodne plán, ale smlouvy a silný lídr Prahy, shodli se experti

Praha má Metropolitní plán, ale tím se bytová výstavba automaticky nerozběhne. Klíčový boj se přesouvá k plánovacím smlouvám, kratším lhůtám a schopnosti města fungovat jako jeden celek. Tomáš Portlík chce méně regulací a „jednu Prahu“, developeři varují, že jinak nový plán jen vytvoří další úzké hrdlo a dražší byty.

Přečíst článek

Stejný problém podle něj platí i pro páteřní infrastrukturu. Jako příklad zmínil metro D, jehož příprava a realizace se táhnou dlouhé roky. Nové vedení Prahy by proto podle něj mělo velmi rychle představit konkrétní plán, jak podobným průtahům zabránit. „Nové vedení musí do tří, do čtyř měsíců představit koncept, jak se toto dít nebude, a pro to udělat všechno,“ dodal Portlík.

Zároveň upozornil, že Praha nesmí zůstat jen městem pro návštěvníky. Má-li být živou metropolí, musí podle něj přitahovat i velké světové akce, kongresy a události, které do města přinášejí život i mimo běžný turistický provoz.

Pokračovat v rozjetých projektech

Podle Pavla Doláka z KPMG je klíčové, aby příští vedení Prahy nepřicházelo s úplným restartem všeho, co už běží. Město by se mělo soustředit na priority a pragmaticky pokračovat v projektech, které už jsou rozpracované. „Když bude pragmaticky přistupovat k věci, zaměří se na některé priority a bude pokračovat v rozjetých projektech, tak by to mohlo stačit, aby se to dál posunulo k cíli, který chceme všichni,“ uvedl Dolák.

Praha podle něj nepotřebuje další roky debat o tom, co by se mělo dělat. Potřebuje řízení, kontinuitu a schopnost dotahovat projekty do konce.

Ropa, nejistota a dražší byty. Íránská krize začíná dopadat na český realitní trh

Válka v Íránu zatím nezdražuje stavebnictví o desítky procent, ale mění něco zásadnějšího. Firmy přestávají vědět, za kolik budou stavět, a to může ceny bytů posunout ještě výš, shodli se odborníci na setkání Realitního Clubu, které se konalo v Trinity Paláci.

Přečíst článek

Čtyři roky jsou málo. Vize musí vzniknout rychle

Na krátkost volebního období upozorňuje také advokát a partner PRK Partners Roman Pečenka. Podle něj bude mít nové vedení města jen omezený čas na to, aby nastavilo směr a začalo jej prosazovat. „Nové vedení Prahy bude mít hrozně málo času. Čtyři roky nejsou dostatečná doba,“ řekl Pečenka.

První měsíce po volbách tak podle něj budou zásadní. Nová reprezentace by měla rychle pojmenovat, kam chce město vést, opřít svou vizi o fakta a pak ji důsledně prosazovat.

„Přál bych si, aby si co nejrychleji zdefinovali vizi, jak dosáhnout těchto cílů, a aby se nebáli tu vizi prosazovat a stát si za ní. Ideálně samozřejmě na základě skutečně prokazatelných argumentů,“ uvedl Pečenka.

Město potřebuje odvahu rozhodovat

Bývalá pražská primátorka Adriana Krnáčová zdůrazňuje hlavně politickou odvahu. Podle ní se nové vedení nesmí bát zásadních rozhodnutí ani toho, že mohou vyvolat koaliční spory. „V první řadě by mělo mít odvahu udělat zásadní rozhodnutí a nebát se toho, že se jim případně rozpadne koalice,“ uvedla Krnáčová.

Důležitý podle ní bude také výběr lidí, kteří budou město řídit. V radě by podle Krnáčové měli sedět lidé se zkušeností z městských částí a s reálnou znalostí fungování samosprávy.

„Musí si vybrat do své rady inteligentní lidi, kteří mají zkušenosti s vedením buď v městských částech, anebo vůbec vědí, co je rozdíl mezi samosprávou a přenesenou působností, a vyznají se trochu v provozu,“ dodala Krnáčová.

Lávka HolKa

Od Ještědu po HolKu. České stavby znovu bodují v prestižních architektonických cenách

Štvanická lávka HolKa získala ocenění RIBA International Awards for Excellence 2026 a zařadila se mezi nejlepší světové realizace mimo Velkou Británii. Není to ale první český úspěch v prestižních architektonických cenách. Na mezinárodní scéně v minulosti obstály také Ještěd, ostravské PLATO nebo Pleskotova Cesta Jelením příkopem.

Přečíst článek

Krátkodobé pronájmy potřebují jasná pravidla

Jedním z konkrétních témat, které podle respondentů souvisí s rizikem „turistického skanzenu“, jsou krátkodobé pronájmy. Podle Davida Bureše ze společnosti Flet Praha stále nenastavila dostatečně jasná pravidla, přestože se o tématu mluví už řadu let. „O Praze někteří říkají, že je to skanzen pro turisty. Já si myslím, že tohle můžeme zvrátit, pokud zavedeme jasná pravidla,“ uvedl Bureš.

Podle něj existují různé cesty, jak krátkodobé pronájmy regulovat nebo alespoň lépe vymezit. Může jít o nástroje daňové, typologické i stavební. „To, že se to za posledních pět nebo šest let, kdy se o tom mluví, nestalo, je za mě velká chyba. Takže tímhle bych začal,“ řekl Bureš.

Právě jasná pravidla podle něj mohou pomoci tomu, aby centrum Prahy zůstalo živým městem, nikoli jen ubytovací kapacitou pro návštěvníky.

Stavět výš a zahušťovat

Dalším velkým tématem je dostupnost bydlení. Pokud se Praha nechce stát městem jen pro nejbohatší, musí podle Petra Paličky, šéfa realitní divize EPH Daniela Křetínského, umožnit větší výstavbu uvnitř města. Nejen na okrajích, ale tam, kde už existuje dopravní a technická infrastruktura. „Když se bavíme o tématu, aby se město Praha nestalo jenom skanzenem pro nejbohatší, kteří si tady budou moct pořídit bydlení, tak já jsem zastáncem toho zahušťovat,“ uvedl Palička.

Podle něj má Praha využívat prostory uvnitř města a nebát se jít do výšky. Právě tam už totiž existuje to nejcennější: metro, tramvaje a další infrastruktura. „Využívat prostory ve městě a jít určitě do výšky. Protože to, co tady máme nejcennější, jsou přesně ta metra, tramvaje a všechny ty věci,“ řekl Palička.

Územní studie čtvrti Bubny-Zátory

Praha za desítky miliard. Bubny přitahují nejsilnější investory v zemi

Nová železnice, filharmonie a tisíce bytů mění zanedbané kolejiště v největší investiční příležitost v metropoli. Do proměny Bubnů-Zátor vstupují nejsilnější finanční a developerské skupiny v zemi a severní část Prahy se během příštích dekád může proměnit v nové centrum města.

Přečíst článek

Pokud se bude Praha rozšiřovat hlavně za své hranice, bude podle něj nutné znovu nákladně budovat infrastrukturu a prodlužovat dojíždění do centra. „Když pojedeme za město, budeme to muset znovu stavět a všechno bude trvat mnohem déle, než se člověk z okraje dostane do centra. Takže za mě je jasný cíl zahušťovat,“ dodal Palička.

Silná koalice, silný tým a plán do roku 2050

Podle Jana Sadila, šéfa společnosti JRD, bude klíčové, aby po volbách vznikla koalice, která bude schopná spolupracovat a skutečně řešit problémy města. Jedním z největších je podle něj nedostupné bydlení. „Přál bych si především, aby po volbách vznikla nějaká koalice, která bude skutečně spolupracovat a skutečně bude v Praze ty problémy odstraňovat,“ uvedl Sadil.

Nové vedení by podle něj mělo aktivně podporovat rozvoj Prahy, výstavbu a vytváření podmínek pro růst města. „Jedním z těch problémů je samozřejmě nedostupné bydlení. To znamená, aby ta koalice podpořila rozvoj Prahy, podpořila rozvoj stavění a skutečně táhla za jeden provaz,“ řekl Sadil.

Jan Sadil

Šéf JRD Sadil: Realitní trh brzdí. Nově o něm rozhoduje i dění na Blízkém východě

Růst cen ztrácí tempo a investoři přepínají do opatrnějšího režimu. „Mírný růst v řádu jednotek procent je dnes realistický,“ říká Jan Sadil z JRD Development. Hra se přesouvá od spekulace k výnosu.

Přečíst článek

Vedle funkční koalice ale Praha podle něj potřebuje také dlouhodobou strategii. Nejen na jedno volební období, ale na desítky let dopředu. „Nové vedení města má postavit silný tým a vedle toho silnou vizi a strategii, kde chce město mít ne za pět a deset let, ale možná v roce 2050,“ uvedl Sadil.

Pokud se to podaří, podle něj už bude rozhodující hlavně schopnost naplánované věci skutečně realizovat.

Renovace domku v Kohoutovicích uvnitř jedné ze zatáček staré trasy Masarykova okruhu.

Dům sevřený zatáčkou starého Masarykova okruhu. V Brně vznikla nominovaná rekonstrukce

Dům v brněnských Kohoutovicích stál na složité parcele sevřené silnicí, parkovištěm a stopou starého Masarykova okruhu. Vedlejší objekt zmizel při rozšiřování komunikace a ulice přišla o své nároží. Ateliér Kopecký z těžkého zadání vytěžil nominovanou rekonstrukci.

Přečíst článek

Související