Největší byznys příštích let? Péče o seniory. A v Novém Bydžově ukázali, jak může vypadat
Stárnutí populace už není jen sociálním tématem, ale ekonomickou realitou. Projekt z Nového Bydžova přináší model, který kombinuje provozní logiku, architekturu a proměnu očekávání nové generace seniorů.
Domovy pro seniory dnes patří k nejrychleji rostoucím segmentům veřejné infrastruktury. Projekt v Novém Bydžově ukazuje, že i zařízení sociální péče může mít silný architektonický koncept a ambici kultivovat své okolí. Místo bývalého sadu u nemocnice stojí přízemní areál s cihlovou fasádou a systémem vnitřních atrií, který pracuje se světlem, zahradou i měřítkem malých komunit.
Investice se vyšplhala ke 168 milionům.
„Dům je výsledkem nadstandardního přístupu investora – města Nového Bydžova, jeho důvěry ve snahu architektů vytvořit výjimečný objekt seniorského Domova. Šlo o vzájemnou spolupráci a konstruktivní výměnu názorů, kdy obě strany naslouchaly a byly ochotny měnit (některé věci se realizovaly jinak, než byly projektovány). Také projektanti byli profesionálními a trpělivými partnery v celém procesu. Dům v této kvalitě nakonec vznikl díky neobvyklé pečlivosti, zkušenosti a pochopení zhotovitele,“ uvedl architekt David Kraus ze studia Architektura.
Lokalita: exponované místo na okraji města
Pozemek leží v bezprostředním sousedství nemocnice, naproti hřbitovu s kostelem. Projekt je založen na konceptu čtyř samostatných domácností po patnácti klientech (celkem cca 60 míst), propojených centrálním jádrem. Každá jednotka má vlastní zázemí pro personál, technické místnosti i společný obytný prostor.
Dispozice se vědomě vyhýbá typickému ústavnímu schématu s dlouhými, lineárními chodbami. Pokoje jsou soustředěny kolem vnitřních atrií, která se stávají přirozeným centrem každé domácnosti. Díky tomu proniká denní světlo nejen do pokojů, ale i do samotných komunikačních tras, takže pohyb po domě nepůsobí stísněně ani anonymně. Každý pokoj má navíc přímý vstup na vlastní malou terasu, což posiluje kontakt se zahradou a podporuje pocit soukromí i samostatnosti.
Nemovitostem se Radomír Kočí věnuje profesně jako realitní makléř. Výjimečné domy, vily či zámky jsou zároveň jeho koníčkem. Databáze Poznej domy, kterou založil, přináší příběhy téměř dvou tisíc objektů z celého Česka. Osudy památek popisuje také ve svých knihách. „Před válkou na Ukrajině patřili k významným investorům také Rusové, což už samozřejmě dávno neplatí. Jak ukazuje i příběh vily Ernesta Solvaye, kterou vlastnil ruský investor, záměr zrekonstruovat ji pro své soukromé účely neuskutečnil. Vila zůstala v ruinách a hledá nového majitele," říká Radomír Kočí.
Makléř: Není to jako v devadesátkách, kdy se dalo prodat cokoliv. I tak opuštěných zámků ubývá
Reality
Tento model reaguje na současné trendy v péči o seniory, která klade důraz na komunitní měřítko a pocit soukromí namísto anonymního institucionálního prostředí.
Atrium jako investice do kvality
Vnitřní atria jsou hlavním architektonickým nástrojem projektu. Přivádějí světlo hluboko do dispozice, umožňují vizuální kontakt se zelení a přirozeně organizují pohyb. Centrální část domu tvoří vstupní hala s recepcí a oválným atriem. Odtud je přístup do všech čtyř domácností. Objekt je plně přízemní.
Materiálové řešení vychází z kontextu okolních staveb. Cihlová fasáda navazuje na zdi hřbitova a pracuje s rytmem francouzských oken. Každá ze čtyř domácností má odlišný vzor zdiva a jiné řešení stínění, což posiluje jejich individualitu.
Interiér kombinuje pohledovou cihlu s bílými plochami. Specifickým prvkem jsou podlahy s motivy místních květin a travin, které fungují jako orientační systém i identifikační znak jednotlivých částí domu. Domácnosti tak nesou názvy podle rostlin, a to Travinová, Černýšová, Heřmánková a Pampelišková.
Rychle rostoucí Chýně na okraji Prahy reaguje na tlak suburbanizace výstavbou nové základní školy. Projekt za zhruba 1,05 miliardy korun kombinuje vzdělávací infrastrukturu se sportovním a komunitním zázemím a je navržen jako otevřený areál využitelný i mimo výuku.
V Chýni vznikla škola za miliardu. Nový kampus má ambici stát se centrem celé čtvrti
Reality
„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.
„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
