Největší byznys příštích let? Péče o seniory. A v Novém Bydžově ukázali, jak může vypadat
Stárnutí populace už není jen sociálním tématem, ale ekonomickou realitou. Projekt z Nového Bydžova přináší model, který kombinuje provozní logiku, architekturu a proměnu očekávání nové generace seniorů.
Domovy pro seniory dnes patří k nejrychleji rostoucím segmentům veřejné infrastruktury. Projekt v Novém Bydžově ukazuje, že i zařízení sociální péče může mít silný architektonický koncept a ambici kultivovat své okolí. Místo bývalého sadu u nemocnice stojí přízemní areál s cihlovou fasádou a systémem vnitřních atrií, který pracuje se světlem, zahradou i měřítkem malých komunit.
Investice se vyšplhala ke 168 milionům.
„Dům je výsledkem nadstandardního přístupu investora – města Nového Bydžova, jeho důvěry ve snahu architektů vytvořit výjimečný objekt seniorského Domova. Šlo o vzájemnou spolupráci a konstruktivní výměnu názorů, kdy obě strany naslouchaly a byly ochotny měnit (některé věci se realizovaly jinak, než byly projektovány). Také projektanti byli profesionálními a trpělivými partnery v celém procesu. Dům v této kvalitě nakonec vznikl díky neobvyklé pečlivosti, zkušenosti a pochopení zhotovitele,“ uvedl architekt David Kraus ze studia Architektura.
Lokalita: exponované místo na okraji města
Pozemek leží v bezprostředním sousedství nemocnice, naproti hřbitovu s kostelem. Projekt je založen na konceptu čtyř samostatných domácností po patnácti klientech (celkem cca 60 míst), propojených centrálním jádrem. Každá jednotka má vlastní zázemí pro personál, technické místnosti i společný obytný prostor.
Dispozice se vědomě vyhýbá typickému ústavnímu schématu s dlouhými, lineárními chodbami. Pokoje jsou soustředěny kolem vnitřních atrií, která se stávají přirozeným centrem každé domácnosti. Díky tomu proniká denní světlo nejen do pokojů, ale i do samotných komunikačních tras, takže pohyb po domě nepůsobí stísněně ani anonymně. Každý pokoj má navíc přímý vstup na vlastní malou terasu, což posiluje kontakt se zahradou a podporuje pocit soukromí i samostatnosti.
Nemovitostem se Radomír Kočí věnuje profesně jako realitní makléř. Výjimečné domy, vily či zámky jsou zároveň jeho koníčkem. Databáze Poznej domy, kterou založil, přináší příběhy téměř dvou tisíc objektů z celého Česka. Osudy památek popisuje také ve svých knihách. „Před válkou na Ukrajině patřili k významným investorům také Rusové, což už samozřejmě dávno neplatí. Jak ukazuje i příběh vily Ernesta Solvaye, kterou vlastnil ruský investor, záměr zrekonstruovat ji pro své soukromé účely neuskutečnil. Vila zůstala v ruinách a hledá nového majitele," říká Radomír Kočí.
Makléř: Není to jako v devadesátkách, kdy se dalo prodat cokoliv. I tak opuštěných zámků ubývá
Reality
Tento model reaguje na současné trendy v péči o seniory, která klade důraz na komunitní měřítko a pocit soukromí namísto anonymního institucionálního prostředí.
Atrium jako investice do kvality
Vnitřní atria jsou hlavním architektonickým nástrojem projektu. Přivádějí světlo hluboko do dispozice, umožňují vizuální kontakt se zelení a přirozeně organizují pohyb. Centrální část domu tvoří vstupní hala s recepcí a oválným atriem. Odtud je přístup do všech čtyř domácností. Objekt je plně přízemní.
Materiálové řešení vychází z kontextu okolních staveb. Cihlová fasáda navazuje na zdi hřbitova a pracuje s rytmem francouzských oken. Každá ze čtyř domácností má odlišný vzor zdiva a jiné řešení stínění, což posiluje jejich individualitu.
Interiér kombinuje pohledovou cihlu s bílými plochami. Specifickým prvkem jsou podlahy s motivy místních květin a travin, které fungují jako orientační systém i identifikační znak jednotlivých částí domu. Domácnosti tak nesou názvy podle rostlin, a to Travinová, Černýšová, Heřmánková a Pampelišková.
Rychle rostoucí Chýně na okraji Prahy reaguje na tlak suburbanizace výstavbou nové základní školy. Projekt za zhruba 1,05 miliardy korun kombinuje vzdělávací infrastrukturu se sportovním a komunitním zázemím a je navržen jako otevřený areál využitelný i mimo výuku.
V Chýni vznikla škola za miliardu. Nový kampus má ambici stát se centrem celé čtvrti
Reality
„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.
„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
