Řecká vláda chce podnítit porodnost a vrátit život na vylidněný venkov. Pomoci mají výrazné daňové úlevy pro rodiny či obyvatele malých vesnic, které budou rozpočet ročně stát více než půl druhé miliardy eur. Proč Řeky jejich demografický vývoj tak děsí? A může jejich plán vyjít a třeba i inspirovat ostatní evropské země?
Jako partner investiční skupiny Penta Investments se podílí zejména na růstu její zdravotní divize. Ta se přitom v současnosti orientuje zejména na růst segmentu následné péče, ale také na sociální služby. Právě ty totiž budou v následujících letech potřeba stále více, stát tuto rostoucí potřebu nedokáže naplnit sám, tudíž zde je velký prostor pro soukromý sektor. Jaké plány má Penta v této oblasti? To prozrazuje Václav Jirků v rozhovoru, který poprvé vychází online v rámci Inventury 2024 byznysového portálu newstream.cz.
Je vymírání Češek a Čechů překvapením? Podle komentátora byznysového portálu newstream.cz Dalibora Martínka je to logický důsledek politiky státu, který prosazuje zvyšování starobních penzí na úkor jakékoli jiné sociální politiky.
Vláda chce zlepšovat situaci ohledně zařízení dlouhodobé péče o seniory v Česku. Premiér Petr Fiala proto podepsal memorandum o rozvoji těchto zařízení s Českou asociací pojišťoven (ČAP), která celý projekt tuzemských pojišťoven zastřešuje. Do roku 2034 by tak měla na základě této spolupráce v Česku vyrůst síť nových domovů pro seniory s 2,5 tisíci lůžky.
Porodnost klesá a Nestlé coby globální gigant v oblasti kojenecké výživy se tomu musí přizpůsobit, řekl ředitel této firmy Financial Times.
Počet lidí na planetě Zemi by podle nové prognózy mohl dosáhnout maxima 8,5 miliardy už v roce 2040 a do konce století výrazně klesnout. OSN přitom ve své zprávě zveřejněné loni v létě předpověděla, že počet lidí bude nejvyšší až v roce 2080, a to na úrovni 10,4 miliardy, připomíná agentura DPA.
Po krátkodobých hrozbách, jako je pandemie covidu nebo válka na Ukrajině, se svět pomalu musí začít připravovat na skutečnou výzvu. Čína poprvé od šedesátých let začala vymírat, což bude mít kolosální dopady na světovou ekonomiku i řád.
Čínská populace se v loňském roce poprvé za posledních šest desetiletí zmenšila, ubylo asi 850 tisíc lidí. Úbytek zapříčinila historicky nízká porodnost a nejvyšší úmrtnost od roku 1974. Experti Organizace spojených národů (OSN) předvídají, že populace Číny se do roku 2050 zmenší o až 109 milionů lidí. Indie by se už letos měla stát nejlidnatější zemí světa, píší agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na čínský národní statistický úřad.
Očekávaná délka života v rozvinutém světě zažívá v posledních letech nevídaný propad. Jde to především na vrub koronavirové pandemie, která způsobila předčasnou smrt desítkám milionů lidí. Zároveň se ale ukazuje, že po staletí trvající prodlužování délky lidského života už zřejmě narazilo na své limity - civilizační choroby.
Vědcům se podařilo omladit kožní buňky o 30 let, je naděje na zpomalení stárnutí. Metoda má ale jeden velký háček. Zvyšuje riziko výskytu rakoviny.
Covidové dluhy, které se dnešní optikou jeví jako problém, nejsou nic v porovnání s dlouhodobými dopady demografického vývoje na veřejné rozpočty. Je třeba, aby se hospodářsky vyspělé země zaměřily zejména na reformy trhu práce a penzijního systému, bez kterých bude hrozit zvyšování daní, uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve svém dlouhodobém hospodářském výhledu.
Ústavní soud (ÚS) ponechal úhradovou vyhlášku ve zdravotnictví beze změn. Návrh senátorů na zrušení dvou jejích klíčových příloh zamítl. Senátoři poukazovali na diskriminaci regionálních poskytovatelů zdravotní péče oproti vysoce specializovaným centrům.
