Praha se mění k nepoznání. Na místě starých nádraží a průmyslových areálů rostou nové čtvrti, do kterých developeři investují miliardy korun. Jenže postavit tisíce bytů nestačí. Bez škol, parků, obchodů a kvalitní dopravy hrozí, že místo živého města vzniknou jen drahé rezidenční ostrovy. Jak se Praha poučila z minulosti a co rozhodne o budoucnosti jejích nových čtvrtí?
Nový Metropolitní plán není jen plánem nové výstavby. Je to mapa Prahy, která se má méně opírat o auta a víc o koleje. Metro D, nové tramvajové tratě, železnice na letiště, Metro S i nové zastávky mohou rozhodnout, které adresy v metropoli v příštích letech nejvíc porostou.
Metropolitní plán má změnit podobu Prahy na desítky let dopředu. Otevírá cestu až k 350 tisícům bytů, proměně brownfieldů, metru D, desítkám kilometrů nových tramvajových tratí i jasným limitům pro výškové stavby. Definitivní slovo ale ještě budou mít zastupitelé.
Na první pohled se Praha nemění. Pod povrchem se ale podle odborníků rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, což může v budoucnu zásadně proměnit podobu města.
Ulice, které dávají smysl. Aktivní parter, školy v docházkové vzdálenosti a památka jako přirozené centrum. Proměna Nákladového nádraží Žižkov není jen development. Je to test, jak má vypadat nová městská čtvrť 21. století.
Four Seasons, Tančící dům i Rajská zahrada. Architektura devadesátých let změnila Prahu víc, než si dnes připouštíme.
Zastupitelstva městských částí Praha 3, 5, 6 a 10 schválila připomínky k aktualizované verzi nového pražského územního plánu, takzvaného Metropolitního plánu. Jak vyplývá z vyjádření mluvčích radnic, týkají se především ochrany zeleně a cenných lokalit před nevhodnou zástavbou, zajištění dostatečné veřejné vybavenosti nebo ochrany pozemků určených pro stavbu škol. V třetím kole připomínkování je možné se vyjádřit do středy 3. prosince. Pokud nenastanou nepředpokládaná zdržení, zastupitelé by mohli 12 let připravovaný plán schvalovat v polovině příštího roku.
Praha slavnostně představila, po dvanácti letech těžkého úsilí mnoha expertů, nový Metropolitní plán. Tedy územní plán. Územní plán je klíčovou součástí rozvoje města, výstavby dopravy, bytů. Dosud platí ten Kaslův z roku 1999, o kterém sám Jan Kasl, tehdy primátor a nyní šéf Komory architektů mluvil jako o dočasném.
Budovy, které navrhl architekt Karel Prager, se začnou rekonstruovat. Cena generální přestavby se má podle odhadu vyšplhat až k 1,4 miliardy korun. Většinu prostředků poskytne Magistrát hlavního města Prahy.
Pražský magistrát získal od ministerstva životního prostředí dotaci zhruba 320 milionů korun na rekonstrukci sídla městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) v areálu Emauz. Na sociální síti X to uvedl primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rekonstrukce takzvaných Pragerových kostek je připravena, ale v posledních letech kvůli vysokým nákladům město řeší její financování. Magistrát podle primátora získal také dalších 200 milionů korun na energetické úspory ve čtyřech školách.
Klub Za starou Prahu v otevřeném dopise vyzval ministra kultury Martina Baxu (ODS), aby se zasadil o prohlášení staveb architekta Karla Pragera v pražských Emauzích za kulturní památku. Baxa podle informací chystá odpověď. Takzvané Pragerovy kostky, soubor tří modernistických budov s ocelovou a skleněnou konstrukcí z počátku 70. let minulého století, potřebuje nákladnou opravu. Hlavní město ji má jako vlastník podle rozhodnutí zastupitelů zahájit letos.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
