Praha slavnostně představila, po dvanácti letech těžkého úsilí mnoha expertů, nový Metropolitní plán. Tedy územní plán. Územní plán je klíčovou součástí rozvoje města, výstavby dopravy, bytů. Dosud platí ten Kaslův z roku 1999, o kterém sám Jan Kasl, tehdy primátor a nyní šéf Komory architektů mluvil jako o dočasném.
V pražských Kyjích má vzniknout nová výstavba, která poskytne domov pro až 13 tisíc obyvatel. Studie, kterou schválila Rada hl. m. Prahy, počítá i s výstavbou školek a školy. V lokalitě má také vzniknout až čtyři tisíce nových pracovních míst.
Projekt příměstského parku u soutoku Vltavy a Berounky na jihu Prahy, který navrhly architektonická studia EMF (Katalánsko), Norma (ČR) a Pareto (Francie), získal v britském Birminghamu významné mezinárodní ocenění WMNP Awards. Soutěže se zúčastnily týmy z celého světa, do finále jich postoupilo sedm.
Obstrukce při povolování staveb stojí peníze developery i celou ekonomiku. Řízení trvá klidně patnáct let, když se stavba vláčí po soudech. Řešení by přitom podle členů Realitního Clubu bylo jednoduché: zatížit podání námitky finanční kaucí.
Svojí rozlohou je sice Kulaťák čtyřnásobně větší, než Staromák, ale k podobě náměstí má hodně daleko. To se má brzy změnit. Individuální automobilovou dopravu „nahradí“ tramvaje.
Novelu stavebního zákona už od samého počátku trápí jeden zásadní problém. Vůbec se nevěnuje územnímu plánování, říká šéf pražských plánovačů Ondřej Boháč v podcastu Realitní Club.
Vedení Prahy čeká perné léto i podzim. Musí totiž k dojít k politické shodě nad novým Metropolitním plánem. Nejobtížnější jsou dohody ohledně infrastruktury. „Všichni chtějí jezdit vysokorychlostní trati, nikdo ji nechce mít u sebe. Všichni chtějí jezdit po dálnici, nikdo ji nechce mít u sebe. To je taková ta klasika,“ říká šéf IPRu Ondřej Boháč v podcastu Realitní Club.
Architekt, muzikant a politický aktivista Matúš Vallo už téměř šest let jako primátor Bratislavy mění slovenskou metropoli k lepšímu. Tu trápí obdobné problémy jako Prahu, třeba nedostatečná výstavba bytů a jejich ceny. V čem by se mohla bývalá federální metropole vzájemně inspirovat? „Prahou se inspirujeme už dlouho, od přípravy publikace Plán Bratislava, po zkušenosti s přípravou revitalizace velkých brownfieldů, v Praze zejména bývalých nádraží,“ říká Matúš Vallo v rozhovoru.
„Projekt na rekonstrukci Hlavního nádraží v Praze je velmi smělý, ale řeší dlouhodobé problémy, které jsme dosud nedokázali řešit,“ říká šéf pražských plánovačů Ondřej Boháč v dalším díle podcastu Realitní Club. Kromě zásadních pražských projektů, jako jsou rekonstrukce Hlavního nádraží či výstavba Vltavské filharmonie, se dostalo i na další ožehavá témata - Metropolitní plán Prahy i rekodifikaci stavebního zákona.
Magistrála z Prahy nezmizí, velmi významně se podílí na zajištění dopravy. V budoucnu ale musí projít významnými změnami, po nichž by se mohla stát bulvárem jako v Barceloně. „Nyní má magistrála spíš dálniční charakter, pomohla by jí urbanizace,“ říká šéf Pražského institutu a plánování hlavní města Prahy (IPR) Ondřej Boháč.
Neuplynul ani rok a je to tu zas. Praha opět řeší onu profláklou otázku: bourat, nebo nebourat?
Za loupeží historických 💎💎💎šperků v Louvru z 19. října jsou malí zločinci, a ne profesionálové napojení na organizovaný zločin. Řekla to rozhlasové stanici franceinfo pařížská prokurátorka Laure Beccuauová. V neděli ráno před dvěma týdny dva muži převlečení za dělníky s pomocí výsuvného žebříku vystoupali do druhého patra, rozbili okno, bruskami rozbili vitríny a poté utekli na skútrech řízených dvěma komplici. Prokurátorka zdůraznila, že profily čtyř dosud zatčených osob, mezi nimiž je i přítelkyně jednoho z podezřelých lupičů - nejsou typické pro profesionály z organizovaného zločinu schopné provádět složité operace.
