Nový Metropolitní plán není jen plánem nové výstavby. Je to mapa Prahy, která se má méně opírat o auta a víc o koleje. Metro D, nové tramvajové tratě, železnice na letiště, Metro S i nové zastávky mohou rozhodnout, které adresy v metropoli v příštích letech nejvíc porostou.
Zastupitelstva městských částí Praha 3, 5, 6 a 10 schválila připomínky k aktualizované verzi nového pražského územního plánu, takzvaného Metropolitního plánu. Jak vyplývá z vyjádření mluvčích radnic, týkají se především ochrany zeleně a cenných lokalit před nevhodnou zástavbou, zajištění dostatečné veřejné vybavenosti nebo ochrany pozemků určených pro stavbu škol. V třetím kole připomínkování je možné se vyjádřit do středy 3. prosince. Pokud nenastanou nepředpokládaná zdržení, zastupitelé by mohli 12 let připravovaný plán schvalovat v polovině příštího roku.
Praha slavnostně představila, po dvanácti letech těžkého úsilí mnoha expertů, nový Metropolitní plán. Tedy územní plán. Územní plán je klíčovou součástí rozvoje města, výstavby dopravy, bytů. Dosud platí ten Kaslův z roku 1999, o kterém sám Jan Kasl, tehdy primátor a nyní šéf Komory architektů mluvil jako o dočasném.
Budovy, které navrhl architekt Karel Prager, se začnou rekonstruovat. Cena generální přestavby se má podle odhadu vyšplhat až k 1,4 miliardy korun. Většinu prostředků poskytne Magistrát hlavního města Prahy.
Pražský magistrát získal od ministerstva životního prostředí dotaci zhruba 320 milionů korun na rekonstrukci sídla městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) v areálu Emauz. Na sociální síti X to uvedl primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rekonstrukce takzvaných Pragerových kostek je připravena, ale v posledních letech kvůli vysokým nákladům město řeší její financování. Magistrát podle primátora získal také dalších 200 milionů korun na energetické úspory ve čtyřech školách.
Klub Za starou Prahu v otevřeném dopise vyzval ministra kultury Martina Baxu (ODS), aby se zasadil o prohlášení staveb architekta Karla Pragera v pražských Emauzích za kulturní památku. Baxa podle informací chystá odpověď. Takzvané Pragerovy kostky, soubor tří modernistických budov s ocelovou a skleněnou konstrukcí z počátku 70. let minulého století, potřebuje nákladnou opravu. Hlavní město ji má jako vlastník podle rozhodnutí zastupitelů zahájit letos.
Neviditelné a integrované do současných bran. Tak si představuje přední český designér Jerry Koza nové kontrolní vstupy do areálu Pražského hradu. Jako jeden z porotců soutěže, kterou vyhlásila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, to bude mít možnost ovlivnit.
V pražských Kyjích má vzniknout nová výstavba, která poskytne domov pro až 13 tisíc obyvatel. Studie, kterou schválila Rada hl. m. Prahy, počítá i s výstavbou školek a školy. V lokalitě má také vzniknout až čtyři tisíce nových pracovních míst.
Projekt příměstského parku u soutoku Vltavy a Berounky na jihu Prahy, který navrhly architektonická studia EMF (Katalánsko), Norma (ČR) a Pareto (Francie), získal v britském Birminghamu významné mezinárodní ocenění WMNP Awards. Soutěže se zúčastnily týmy z celého světa, do finále jich postoupilo sedm.
Obstrukce při povolování staveb stojí peníze developery i celou ekonomiku. Řízení trvá klidně patnáct let, když se stavba vláčí po soudech. Řešení by přitom podle členů Realitního Clubu bylo jednoduché: zatížit podání námitky finanční kaucí.
Svojí rozlohou je sice Kulaťák čtyřnásobně větší, než Staromák, ale k podobě náměstí má hodně daleko. To se má brzy změnit. Individuální automobilovou dopravu „nahradí“ tramvaje.
Kongres Spojených států v úterý schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů 💵 (1,45 bilionu korun) na prosazování imigrační politiky. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Návrh nyní míří k podpisu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Spojené státy provedly v noci na dnešek nové údery 💣 na Írán, a to jako reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, píše agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
Evropská unie by měla projednat možnost dočasného omezení některých hlasovacích práv budoucích členů unie a zavedení dalších záruk dodržování zásad právního státu. Vyplývá to ze společného dokumentu Německa, Francie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska, do něhož nahlédla agentura Reuters. Důvodem jsou částečně předchozí zkušenosti s úpadkem demokracie v Maďarsku za vlády premiéra Viktora Orbána.