Po více než čtvrtstoletí končí v Praze éra územního plánu z roku 1999. Metropolitní plán má odblokovat rozvoj velkých území a vytvořit kapacitu až pro 350 tisíc bytů. Realitní trh ale ví, že mezi novou regulací a skutečným jeřábem na stavbě mohou být ještě roky.
Na první pohled se Praha nemění. Pod povrchem se ale podle odborníků rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, což může v budoucnu zásadně proměnit podobu města.
Ulice, které dávají smysl. Aktivní parter, školy v docházkové vzdálenosti a památka jako přirozené centrum. Proměna Nákladového nádraží Žižkov není jen development. Je to test, jak má vypadat nová městská čtvrť 21. století.
Zastupitelstva městských částí Praha 3, 5, 6 a 10 schválila připomínky k aktualizované verzi nového pražského územního plánu, takzvaného Metropolitního plánu. Jak vyplývá z vyjádření mluvčích radnic, týkají se především ochrany zeleně a cenných lokalit před nevhodnou zástavbou, zajištění dostatečné veřejné vybavenosti nebo ochrany pozemků určených pro stavbu škol. V třetím kole připomínkování je možné se vyjádřit do středy 3. prosince. Pokud nenastanou nepředpokládaná zdržení, zastupitelé by mohli 12 let připravovaný plán schvalovat v polovině příštího roku.
Praha slavnostně představila, po dvanácti letech těžkého úsilí mnoha expertů, nový Metropolitní plán. Tedy územní plán. Územní plán je klíčovou součástí rozvoje města, výstavby dopravy, bytů. Dosud platí ten Kaslův z roku 1999, o kterém sám Jan Kasl, tehdy primátor a nyní šéf Komory architektů mluvil jako o dočasném.
Budovy, které navrhl architekt Karel Prager, se začnou rekonstruovat. Cena generální přestavby se má podle odhadu vyšplhat až k 1,4 miliardy korun. Většinu prostředků poskytne Magistrát hlavního města Prahy.
Pražský magistrát získal od ministerstva životního prostředí dotaci zhruba 320 milionů korun na rekonstrukci sídla městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) v areálu Emauz. Na sociální síti X to uvedl primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rekonstrukce takzvaných Pragerových kostek je připravena, ale v posledních letech kvůli vysokým nákladům město řeší její financování. Magistrát podle primátora získal také dalších 200 milionů korun na energetické úspory ve čtyřech školách.
Klub Za starou Prahu v otevřeném dopise vyzval ministra kultury Martina Baxu (ODS), aby se zasadil o prohlášení staveb architekta Karla Pragera v pražských Emauzích za kulturní památku. Baxa podle informací chystá odpověď. Takzvané Pragerovy kostky, soubor tří modernistických budov s ocelovou a skleněnou konstrukcí z počátku 70. let minulého století, potřebuje nákladnou opravu. Hlavní město ji má jako vlastník podle rozhodnutí zastupitelů zahájit letos.
Neviditelné a integrované do současných bran. Tak si představuje přední český designér Jerry Koza nové kontrolní vstupy do areálu Pražského hradu. Jako jeden z porotců soutěže, kterou vyhlásila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, to bude mít možnost ovlivnit.
V pražských Kyjích má vzniknout nová výstavba, která poskytne domov pro až 13 tisíc obyvatel. Studie, kterou schválila Rada hl. m. Prahy, počítá i s výstavbou školek a školy. V lokalitě má také vzniknout až čtyři tisíce nových pracovních míst.
Sněmovní volby by v září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 3️⃣1️⃣,1️⃣ procenta hlasů. S odstupem druhé je hnutí STAN před ODS. Do Sněmovny by se dostalo i hnutí SPD a také Piráti. Motoristé by byli těsně pod pětiprocentní hranicí nutnou pro zisk mandátů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News.
Chorvatští záchranáři v noci na dnešek evakuovali z ostrova Brač přes 2️⃣3️⃣0️⃣ lidí kvůli požáru🔥. Informuje o tom agentura AFP. Oheň zasáhl borový les a křoviny na ploše o rozloze asi 3500 hektarů. Ohrožoval domy a rozdmýchával ho silný vítr.
Prodej nových aut s hybridním pohonem🚙🔌 za osm měsíců vzrostl↗️ meziročně o 14,9 procenta na 49 368 vozidel. Hybridy tak tvořily 29,4 procenta všech letos prodaných osobních vozů. Prodej elektromobilů se pak zvýšil o 32,3 procenta na 11 665 aut. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.
Číst více
Stát loni získal dědictví💰💰 po lidech bez příbuzných a bez závěti za víc než 5️⃣6️⃣0️⃣ milionů korun. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) řešil 1615 případů takzvaných odúmrtí. Od roku 2015 je to druhý nejvyšší počet. Vyplývá to z výroční zprávy ÚZSVM za minulý rok.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3️⃣,7️⃣5️⃣ procenta. Shodují se na tom analytici a naznačila to tento týden i viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v rozhovoru s agenturou Reuters. Centrální banka naposledy upravila základní úrokovou sazbu v červnu, kdy ji zvýšila o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň.
V Hormuzském průlivu byla nad ránem zasažena íránská obchodní loď⛴️, uvedly íránské úřady podle agentur. Jeden člověk zemřel, další tři utrpěli zranění. Televize Al-Džazíra informovala, že Írán z útoku obvinil Spojené státy.
Soudy v ČR od ledna do konce srpna 2026 vyhlásily 9869 osobních bankrotů, meziročně je to pokles↘️ o osm procent. Soudy zároveň přijaly 10 121 návrhů na osobní bankrot, rovněž o osm procent méně než za prvních osm měsíců roku 2025. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF-Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.
Polsko přišlo ruskou invazí na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu Kč). To odpovídá přibližně 3,5 procenta kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo polské stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
Americká společnost OpenAI, která působí v oblasti umělé inteligence (AI), neuvede své akcie na burzu v letošním roce. V rozhovoru s časopisem Fortune to řekl šéf podniku Sam Altman. Poukázal v této souvislosti na pochybnosti ohledně bezpečnosti AI.
Číst více
Hlavní cenu Zlatého lva na mezinárodním filmovém🎬 festivalu v Benátkách získalo historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.