Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Kunovský: Ceny stavebních materiálů jsou přepálené. Jeřáby v Praze dojedou a boom skončí

Dušan Kunovský, Central Group
Central Group, užito se svolením
Petra Nehasilová

Praha má v přípravě rekordních 157 tisíc bytů, na trh se ale dostávají pomalu. Podle Central Group výstavbu brzdí úřady, drahé stavební dodávky i nejistá pravidla. Majitel skupiny Dušan Kunovský varuje, že současný boom může brzy skončit.

Pražský rezidenční trh se nachází v paradoxní situaci. Na jedné straně je v metropoli v různých fázích přípravy rekordních 157 tisíc nových bytů, zhruba čtvrtina z nich připadá na Central Group. Na straně druhé se nové projekty kvůli dlouhému povolování nedaří dostávat na trh dostatečně rychle. Nabídka tak dál nestačí poptávce, ceny rostou a dostupnost bydlení se zhoršuje.

V prvním čtvrtletí letošního roku se v Praze prodalo přibližně 1 800 nových bytů, tedy podobně jako na konci loňského roku. Nabídka se ale už několik let pohybuje jen kolem pěti tisíc bytů. Průměrná cena nových bytů v Praze podle Central Group dosáhla 182 tisíc korun za metr čtvereční.

Igor Bubeník

Stavebnictví může zdražení ropy doběhnout až se zpožděním, říká developer

Napětí na Blízkém východě se už začíná promítat do cen některých materiálů navázaných na ropu. Ve stavebnictví se ale podobné dopady často projevují se zpožděním. Podle developera Corwin, který je dlouhodobě aktivní v Bratislavě a Ljubljani a nedávno vstoupil na pražský trh s projektem Dvory Vysočany, může výraznější růst cen přijít až na přelomu let 2026 a 2027. Za dlouhodobě největší problém českého trhu však firma označuje pomalé povolování staveb.

Přečíst článek

Praha má byty hlavně na papíře

Největší objem připravované výstavby se soustředí především do Prahy 4, 5 a 9, tedy do městských částí s největšími rozvojovými plochami a brownfieldy. V centru města je podle analýzy prostor pro novou výstavbu výrazně omezenější.

Zásadní problém ale zůstává v povolování. V Praze se ročně povoluje jen kolem pěti tisíc bytů, přestože podle Central Group by metropole potřebovala minimálně dvojnásobek. Za posledních dvacet let tak bytový deficit hlavního města narostl zhruba o 100 tisíc bytů. Loni bylo vydáno nejméně stavebních povolení za čtvrt století a slabý trend pokračoval i v prvním čtvrtletí letošního roku.

Mikrobyty jsou trend

Méně než 20 metrů za miliony? Takhle dnes vypadají mikrobyty, které Češi chtějí

Malé byty, velké peníze a ještě větší zájem. Mikrobyty mizí z nabídky nejrychleji ze všech dispozic. Důvodem ale není jen cena. Podívejte se na konkrétní řešení, která z pár metrů dělají překvapivě plnohodnotný prostor.

Přečíst článek

Dostupnost bydlení se kvůli tomu dál zhoršuje a Praha podle Central Group patří v tomto ohledu k nejhorším metropolím ve střední Evropě. Podle aktuálního CG-Indexu je na koupi průměrného nového bytu o velikosti 70 metrů čtverečních potřeba 15,9 ročních hrubých mezd. Ceny nových bytů za posledních deset let vzrostly téměř o 180 procent, zatímco mzdy o něco málo přes 80 procent. Praha tak podle analýzy vykazuje nejhorší dostupnost bydlení mezi srovnávanými metropolemi střední Evropy.

Kunovský: Boom nové výstavby skončí

Vedle pomalých úřadů komplikuje situaci také přehřáté stavebnictví. Ceny stavebních dodávek podle dat Central Group za poslední dva roky vzrostly o 27 procent, což firmě výrazně ztěžuje zahajování nových projektů. Současný růst stavebnictví podle skupiny navíc z velké části stojí na projektech, které se v letech 2022 a 2023 odkládaly a po oživení trhu se ve velkém rozběhly až v letech 2024 a 2025. Podle Dušana Kunovského se ale tato vlna bude postupně vyčerpávat. „Ty stavby, ty jeřáby, co stojí všude po Praze, budou na konci letošního roku a v průběhu příštího roku končit,“ uvedl Kunovský.

Kunovský zároveň upozornil, že z pohledu stavebních dodávek může skončit boom úplně nové výstavby. Stavební firmy mají sice stále vytížené kapacity, konkurence ve výběrových řízeních ale podle něj není dostatečná a ceny zůstávají na úrovni, která nemá ekonomické opodstatnění.

Pozemky v Choťánkách u Kutné Hory

Levnější než Praha, levné už ne. Pozemky u Poděbrad ukazují nový realitní normál

Sen o rodinném domě za Prahou se prodražuje. Zasíťované parcely v dobrém dojezdu od metropole už běžně stojí miliony korun a samotný pozemek je jen začátek celkového rozpočtu. V Choťánkách u Poděbrad teď míří do prodeje poslední etapa parcel, které ukazují, kam se posunuly ceny bydlení ve středních Čechách.

Přečíst článek

Central Group proto už na konci loňského roku odložil zahájení nové výstavby přibližně dvou tisíc bytů. Rozestavěné projekty ale pokračují. Letos má firma dokončit rekordních 1 600 bytů a v Praze má aktuálně rozestavěno 3 200 bytů v hodnotě přes 25 miliard korun. „Naše rozhodnutí odložit zahájení všech nových staveb do konce letošního roku stále platí,“ řekl Kunovský.

Metropolitní plán: prostor pro 350 tisíc bytů, ale ne hned

Další klíčovou změnou pro pražský trh je nový územní plán, respektive Metropolitní plán. Ten má nahradit čtvrt století starý plán z roku 1999 a otevřít cestu k rozvoji brownfieldů a transformačních území. Podle Michaely Váňové, generální ředitelky Central Group, je jedním z hlavních čísel nového plánu kapacita až 350 tisíc bytů, což odpovídá prostoru pro zhruba 500 tisíc nových obyvatel.

„Metropolitní plán je postaven tak, aby vytvořil město krátkých vzdáleností,“ uvedla Váňová.

Takto bude v budoucnu vypadat Nová Krč.

Kdo bude u kolejí, vyhraje. Metropolitní plán mění pravidla pražských realit

Nový Metropolitní plán není jen plánem nové výstavby. Je to mapa Prahy, která se má méně opírat o auta a víc o koleje. Metro D, nové tramvajové tratě, železnice na letiště, Metro S i nové zastávky mohou rozhodnout, které adresy v metropoli v příštích letech nejvíc porostou.

Přečíst článek

Plán podle ní rozvíjí především plochy uvnitř města a lokality v docházkové vzdálenosti od kolejové MHD. Důležité je podle Váňové také to, že některé infrastrukturní stavby a rozvojové plochy dostávají pevnější ukotvení v územním plánu. To může snížit nejistotu kolem pozemků a zklidnit přehnaná cenová očekávání vlastníků.

Jenže samotný plán nové byty na trh automaticky nepřinese. Váňová upozorňuje, že část přípravy je dál podmíněna regulačními plány a plánovacími smlouvami. „Očekávání je potřeba trochu chladit. V minulosti se nám stávalo, že jsme o plánovací smlouvě jednali třeba rok a půl,“ uvedla Váňová.

Za riziko označuje také výškovou regulaci, která je podle Central Group příliš přísná. Praha podle Váňové není New York a má své historické i urbanistické zvláštnosti, přesto ale příliš striktní omezení výšky může brzdit efektivní rozvoj města.

Novela stavebního zákona jako možný zlom

Druhým zásadním tématem je novela stavebního zákona. Ta má podle Central Group přinést rychlejší, jednotnější a předvídatelnější povolování. Počítá mimo jiné se zařazením staveb pro hromadné bydlení nad 10 tisíc metrů čtverečních mezi vyhrazené stavby ve veřejném zájmu, vznikem jednotné státní stavební správy, částečnou integrací dotčených orgánů a posílením apelačního principu. Nový režim u vyhrazených staveb má začít nabíhat od 1. ledna 2027.

Váňová změny hodnotí optimisticky. „Z pohledu odborníka jdou všechna ta opatření správným směrem,“ uvedla.

Za klíčové považuje právě to, že velké stavby pro bydlení nad 10 tisíc metrů čtverečních mají být vyhrazenými stavbami a jejich budování má být ve veřejném zájmu. Podle Central Group by se tím významné rezidenční projekty mohly dostat do režimu, který už funguje u velkých infrastrukturních staveb.

Zdražování, které nemá konce. Ceny u českých bytů letos poskočí o sedm procent

V roce 2026 by byty v České republice mohly zdražit o více než sedm procent. Navzdory růstu nové nabídky bytů na trhu o zhruba tři procenta v ČR i v Praze totiž zůstává poptávka po bydlení v zemi vysoká. Více než polovina developerských společností navíc v současnosti nevnímá, že by se snižoval zájem o nákup bytů ze strany investorů. Vyplývá to ze studie analytické společnosti CEEC Research představené na konferenci Setkání lídrů developmentu v Praze. Studie se zúčastnilo 36 developerských společností zaměřených na výstavbu bytů.

Přečíst článek

video

Domoplan hledá nový motor růstu. Vedle bytů chce vydělávat na resortech

Developer Domoplan se posouvá za hranice klasické rezidenční výstavby. Skupina Tomáše Vavříka rozvíjí fondy, rekreační nemovitosti a vlastní správu resortů. Vedle českých hor sází na Chorvatsko, Bali, Zanzibar nebo Kostariku.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Dušan Kunovský, Central Group

Dušan Kunovský: Výstavba bytů stojí na hraně. Pokud nezlevní materiály nebo se nesníží sazby, firmy budou krachovat

Přečíst článek
Dušan Kunovský, Central Group

Dušan Kunovský: Konec krize s bydlením se blíží. Připravujeme se na další boom

Přečíst článek

Architektura už není jen pro fajnšmekry. V Česku se z ní stává byznys

Realizace doc. Matouše Jebavého představuje komplexní revitalizaci parku Riegrovy sady v Praze – Vinohradech s výhledem na Pražský hrad.
Česká cena za architekturu/MgA. Jan Kolský, užito se svolením
Petra Nehasilová

Architektura v Česku přestává být debatou o hezkých fasádách. Stává se otázkou bydlení, veřejných peněz, hodnoty nemovitostí, kvality měst i schopnosti obcí dotáhnout dobré projekty do reality. Letošní čísla z České ceny za architekturu ukazují zemi, která umí stavět kvalitně, ale pořád příliš pomalu.

Když se mluví o české architektuře, často se řeší hlavně to, jestli je stavba krásná, odvážná nebo dostatečně současná. Letošní ročník České ceny za architekturu ale nabízí ještě jiný pohled. Je to poměrně přesná zpráva o tom, kde se v Česku investuje, jaké typy projektů vznikají a jak moc se kvalita architektury stává součástí ekonomického uvažování.

Do jedenáctého ročníku ceny, kterou pořádá Česká komora architektů, se přihlásilo 301 realizací dokončených v posledních pěti letech. Jde o třetí nejsilnější ročník v historii soutěže. Za tímto číslem se neskrývá jen bohatší přehlídka domů, škol, parků nebo kanceláří. Ukazuje se na něm i širší proměna trhu, kdy architektura přestává být výjimečným bonusem a stále častěji se stává součástí investičního rozhodování.

Jak rekonstruovat staré městské domy? Zašedlý činžák V Nuslích přiblížili těm výstavním na Vinohradech

Býval to takový obyčejný pavlačový dům, jakých v pražských Nuslích najdeme spousty. Dvojice architektek z ateliéru Plus One Architects ho ale přetvořila k obrazu svému a podle jasných pravidel: ctít původní a minulost oživit současností.

Přečíst článek

Stavby za stovky milionů mění města

Silný ekonomický rozměr soutěže potvrzují i investiční náklady. U 164 přihlášených realizací byly nižší než třicet milionů korun. Dalších 59 staveb se pohybovalo mezi třiceti a sto miliony. A hned 78 projektů přesáhlo hranici sta milionů korun. To je podstatná informace. Česká architektura se neodehrává jen v kategorii malých citlivých rekonstrukcí, interiérů nebo rodinných domů pro osvícené klienty. Ve hře jsou velké bytové projekty, školy, sportovní haly, kulturní budovy, nádraží, veřejná prostranství i multifunkční stavby. Tedy přesně ty investice, které formují města a zároveň ukazují, jakou ekonomickou ambici má veřejný i soukromý sektor.

Takto bude vypadat škola v Zelenči.

Nejdřív škola, pak byty. U Prahy vzniká čtvrť velká jako celé dnešní Mstětice

Co když se čtvrť nezačíná byty, ale školou? V Mstěticích u Prahy zkoušejí model, ve kterém veřejná infrastruktura nepřichází jako reakce na development, ale jako jeho základ.

Přečíst článek

Soukromý sektor táhne. Veřejný se učí

Z celkových 301 přihlášených realizací převažují soukromé zakázky. Je jich 181, zatímco veřejný investor stojí za 120 projekty. Na první pohled to není překvapivé, protože soukromý sektor táhne hlavně bydlení. Zároveň to ale připomíná jednu dlouhodobou slabinu. Stát, města a obce sice stále častěji mluví o kvalitě veřejného prostoru a stavební kultuře, ale skutečná síla investic je pořád výrazně rozdělená.

Veřejný sektor přesto začíná být vidět. Mezi přihlášenými projekty jsou školy, knihovny, sportovní stavby, zdravotnická zařízení, nádraží, mosty, parky i náměstí. Právě tyto stavby jsou pro kvalitu života možná důležitější než jednotlivé architektonické ikony. Dobrý dům může potěšit investora a sousedství. Dobrá škola, park nebo náměstí mění celé město.

Současně se stavbou Vltavské filharmonie dojde i na revitalizace veřejného prostranství.

Nejenom nová budova filharmonie. Na Vltavské do dvou let započne stavební revoluce

Čtyři sály, knihovna, kavárny i restaurace. Praha už má jasno, jak bude vypadat Vltavská filharmonie. Dánské studio Bjarke Ingels Group (BIG) představilo architektonickou studii. I ta už si našla svoje kritiky.

Přečíst článek

Soutěží přibývá. Hotových staveb ale pořád pomalu

Zajímavým ukazatelem kvality veřejného zadávání jsou architektonické soutěže. Z veřejně financovaných staveb vzešlo dvanáct realizací ze soutěží s potvrzením regulérnosti České komory architektů. To je pozitivní signál, protože soutěže patří k nejlepším nástrojům, jak veřejné zakázky zadávat kvalitněji.

Jenže mezi soutěží a hotovou stavbou často uplyne i více než deset let. V praxi to znamená, že i když se kvalita podaří dobře nastartovat, systém ji neumí dostatečně rychle dotáhnout do reality.

Právě tady se ukazuje jeden z hlavních paradoxů české architektury. Česko má dobré architekty, rostoucí počet soutěží, silné soukromé investory a čím dál ambicióznější města. Zároveň ale narážíme na pomalé povolování, složitou administrativu, proměnlivou politickou podporu a někdy i nedostatek odvahy dělat věci jinak.

Praha vede, Brno sílí

Zajímavá je také regionální mapa. Nejvíce přihlášených realizací tradičně pochází z Prahy, letos 81. Následuje Jihomoravský kraj se 49 stavbami, z toho 28 je přímo v Brně. Třetí je Středočeský kraj se 47 realizacemi. To potvrzuje koncentraci kapitálu, investorů i architektonických kanceláří ve velkých centrech a jejich zázemí.

Zároveň ale nejde jen o pražský příběh. Do soutěže se přihlásily realizace ze všech krajů. Kvalitní architektura se objevuje i v menších městech, v regionech a v typologiích, které dříve stály mimo hlavní pozornost: sportovní zázemí, komunitní centra, smuteční síně, zdravotnické objekty, parky nebo konverze průmyslových areálů. Právě v tom je možná nejdůležitější posun. Architektura se pomalu dostává tam, kde ji člověk potkává každý den.

Eliptická budova od ateliéru RAW v Brně

Z bývalého mlýna v Brně budou nové byty. Nejlevnější stojí sedm milionů

Na jihu Brna pokračuje přeměna zanedbaných území. V Komárově se začíná prodávat rezidenční projekt s 80 byty, který cílí na vlastní bydlení i investory. Projekt nabídne terasy, parkování i soukromý rezidenční park.

Přečíst článek

Dalším tématem je udržitelnost. Autoři ji letos výslovně uvedli u 128 realizací. To samo o sobě ještě neznamená, že zbytek staveb udržitelný není, ani že všechny deklarace mají stejnou váhu. Ukazuje to ale, že bez energetické úspornosti, práce s vodou, zelenými střechami, recyklovanými materiály nebo rekonstrukcemi místo demolic se dnes o kvalitní architektuře mluví čím dál hůř.

Stavba rodinného domu

Neúsporné budovy? Nové hypotéky s energetickými průkazy letos vzrostly ke 40 procentům

Češi u hypoték stále více dokládají energetickou náročnost budov, jenže 60 procent nemovitostí se stále prodá bez průkazu. Bankéři proto volají po veřejné databázi energetických štítků.

Přečíst článek

Související

Chatku navrhli architekti se studia Byró architekti.

Chatka na 15 metrech čtverečních? Proč ne. Ta v zahrádkářské kolonii má výklopnou zeď

Přečíst článek

Neúsporné budovy? Nové hypotéky s energetickými průkazy letos vzrostly ke 40 procentům

Stavba rodinného domu
iStock
 nst
nst

Češi u hypoték stále více dokládají energetickou náročnost budov, jenže 60 procent nemovitostí se stále prodá bez průkazu. Bankéři proto volají po veřejné databázi energetických štítků.

V prvním čtvrtletí roku 2026 se podíl nových hypotečních úvěrů s doloženým průkazem energetické náročnosti budovy (PENB) přiblížil k hranici dvou pětin. Podle čerstvých údajů z reprezentativního průzkumu České bankovní asociace (ČBA) roste zejména podíl mimořádně a velmi úsporných nemovitostí, přestože více než 60 procent hypoték se stále sjednává bez tohoto průkazu.

Podíl nových spotřebitelských úvěrů zajištěných nemovitostmi, u kterých klienti doložili energetický průkaz, stoupl v prvním čtvrtletí 2026 na 39,7 procenta. Tím navázal na růst z předchozího kvartálu (37,6 procenta) a výrazně odskočil od průměru celého roku 2024, jenž činil 34 procent. V celkovém objemu nově sjednaných úvěrů s doloženým PENB to za první čtvrtletí představuje přibližně 40,2 miliardy korun.

Novostavby a rekonstrukce mají mít průkaz povinně

Přesto nadpoloviční většina hypoték, přesně 60,3 procenta, nemá průkaz doložen.  „Údaje tak nadále dokládají naléhavost potřeby vzniku veřejné databáze PENB, z níž by bylo možné čerpat spolehlivá data, a rovněž potřebu zvýšení vymahatelnosti stávající legislativy, která u nových staveb či rekonstrukcí pořízení PENB ukládá jako povinné,“ apeluje bankovní asociace. Tento krok by podle ní výrazně posílil transparentnost realitního trhu a přímo tak ochránil spotřebitele, u nichž by se snížilo riziko pořízení „energetického zajíce v pytli“.

 Z dodaných údajů vyplývá, že mezi úvěry s doloženým průkazem dominují hospodárné stavby. Společný podíl mimořádně úsporných budov (třída A) a velmi úsporných budov (třída B) v prvním čtvrtletí vzrostl na celkových 66,8 procenta, čímž se zotavil z mírného poklesu na 65,4 procenta v závěru předchozího roku. Samotná třída A dokonce dosáhla nového maxima, zhruba 16,8 procenta, a překonala tak předchozí rekord ze třetího čtvrtletí 2025. Třída B, ačkoli mírně klesla pod padesátiprocentní hranici, nadále představuje největší segment na trhu.

Nové hypotéky, prodeje budov dle energetických štítků Česká bankovní asociace/užito se svolením

Na opačném konci spektra se podíl nejhorších energetických kategorií F a G (velmi a mimořádně nehospodárné budovy) nezvýšil a udržel se na stabilních 6,3 procenta z konce předchozího roku. U méně úsporných budov ve třídě D setrval podíl nad hranicí osmi procent, zatímco u hospodárných staveb kategorie E podíl mírně klesl ke třem procentům. Výkyvy ve vyšších kategoriích mohou podle analytiků souviset jak s vývojem nabídky a dostupnosti nemovitostí na trhu, tak s dřívější legislativní změnou, podle níž mohou klienti při výstavbě dokládat energetický průkaz až ve fázi kolaudace. Vykazovaná energetická náročnost se navíc týká vždy nemovitosti určené k zajištění úvěru, což nemusí být nutně tatáž nemovitost, jejíž pořízení hypotéka přímo financuje.

Nové hypotéky, prodeje budov dle energetických štítků Česká bankovní asociace/užito se svolením

tatistika ČBA vzniká na základě dat od pěti největších tuzemských bank – České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, Raiffeisenbank a UniCredit Bank. Tyto instituce testovaly metodiku sběru dat již od roku 2023 v rámci přípravy agregátního ukazatele ESG. Výsledná data jsou vzhledem k velikosti bilanční sumy těchto bank považována za reprezentativní vzorek celého tuzemského bankovního sektoru a Česká bankovní asociace je nyní publikuje čtvrtletně. Komerční banka a ČSOB přitom poskytují údaje rovnou za celou svou finanční skupinu včetně stavebních spořitelen.

Bydlení v ateliéru nebo vlastní garáž? Jak získat hypotéku na nebytový prostor

Klasická hypotéka je určená především na financování domů a bytů. Pokud ale chcete koupit kancelář, garáž, ateliér nebo třeba starou půdu a přestavět ji na moderní loft, situace je složitější. Neznamená to však, že úvěr získat nelze.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Koruna v těžkých časech obstála, ukazují tvrdá data

Češi si znovu berou hypotéky ve velkém. Průměrný úvěr se blíží pěti milionům

Přečíst článek