Nejenom nová budova filharmonie. Na Vltavské do dvou let započne stavební revoluce
Čtyři sály, knihovna, kavárny i restaurace. Praha už má jasno, jak bude vypadat Vltavská filharmonie. Dánské studio Bjarke Ingels Group (BIG) představilo architektonickou studii. I ta už si našla svoje kritiky.
Dlouho očekávaná budova Vltavské filharmonie by měla být otevřená v roce 2032. Za projekt město zaplatí miliardu, za realizaci o 12 miliard více. Původně předpokládané náklady (9,4 miliard) narostly kvůli plánovaným úpravám v bezprostředním okolí budovy. Město chce do investic zapojit nejenom stát, ale i soukromé investory.
Jak bude vypadat Vltavská filharmonie se můžete podívat do následující galerie:
Po výstavbě hudebního stánku volá Praha již dlouho. Diskuse o stavbě koncertního sálu v Praze s parametry odpovídajícími potřebám hudebníků i publika se vedou desítky let. Jak České filharmonii, která sídlí v historické budově Rudolfina, tak i Symfonickému orchestru totiž chybí sál s kvalitní akustikou. Více než 100 let se v Praze nepostavil koncertní sál.
Už za deset let má na Vltavské stát filharmonie
Vltavská filharmonie navíc díky místu, kde bude stát, má nakopnout výstavbu v jednom z největších brownfieldů v Praze – Bubny Zátory. Kde má vzniknout nová čtvrť pro 25 tisíc lidí.
Na dopracování architektonické studie, kterou studio Praze předá v únoru, pracovali odborníci z celého světa a reagovali na připomínky soutěžní poroty, ale také širší veřejnosti. „Ve srovnání s původním návrhem se ve výsledném projektu objeví řádově více zelených ploch a významně posílí i spojení s řekou,” vyjmenoval jen některé změny náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
V pondělí představená budoucí podoba Hlavního nádraží vyvolává hlasitou kritiku. Vznikla už i petice, která žádá přepracování projektu, a hlavně zachování Nové odbavovací haly.
Tohle není nádraží, to je pergola z Dubaje. Projekt Dánů na nový Hlavák schytává kritiku
Reality
Dále byl upraven hlavní sál tak, aby umožnil lepší výhled a akustiku, změn doznala pro dosažení optimálních akustických podmínek i zkušebna orchestru. Přibyly eskalátory pro lepší přístup veřejnosti na střechu, upravený školní sál s vylepšenou akustikou a denním světlem nebo design budovy umožňující lepší propojení s nábřežím a viaduktem.
Současně se stavbou samotné budovy dojde i na zásadní proměnu celého okolí a tamní dopravy. Například dojde ke srovnání terénu v oblasti dnešní magistrály, tramvaje už nebudou zajíždět dolů k vestibulu metra ale průjezdem pod železniční tratí za filharmonií. Silniční doprava by měla být vedena v tunelu pod filharmonií.
Jak už je ale (nejen) v Praze zvykem, i tento projekt sklízí kritické komentáře na sociálních sítích, kde někteří Vltavskou filharmonii přirovnávají k Paláci kultury, jiní k obchodnímu centru.
Zahraniční ateliéry mají o projekty v Česku velký zájem. I z důvodu velkého množství soutěží. Ty jsou navíc relativně otevřené a za posledních 10 let se vylepšila i jejich kvalita. „Zároveň se v tuzemsku se zatím nikdo nesetkal, že by soutěž byla zmanipulovaná,“ přibližuje spolumajitel architektonického studia re:architekti Ondřej Synek v dalším díle podcastu Realitní Club.
Architekt Synek: Tuzemské architektonické soutěže jsou kvalitní, mají o ně zájem i ateliéry ze zahraničí
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
