Nová filharmonie má změnit nejen pražskou Vltavskou, ale celé Bubny. Projekt za zhruba 16,5 miliardy korun počítá s koncertními sály, veřejnými prostory i novým výstupem z metra. „V okolí filharmonie vznikne třetí přirozené centrum Prahy,“ říká Petr Dvořák z Nadačního fondu Vltavské filharmonie.

Přesně jeden rok funguje Nadační fond Vltavské filharmonie. Jeho zakladatelem je hlavní město Praha, a cílem je vybudovat Vltavskou filharmonii, zcela novou architektonickou i kulturní dominantu hlavního města.

„Tento rok ještě není o tom, aby nadační fond vybral nějaké hromady peněz. Chce vytvořit informovanost, co vlastně Vltavská filharmonie je, proč by měla vzniknout, k čemu bude sloužit, a jakým způsobem bude fungovat,“ říká Petr Dvořák, výkonný ředitel nadačního fondu.

Nová dominanta u Vltavské

Vltavská filharmonie vyroste v místě současné stanice metra Vltavská na nábřeží řeky. Projekt vznikne podle návrhu dánského architektonického studia Bjarke Ingels Group (BIG), které zvítězilo v architektonické soutěži. V Holešovicích vznikne nová dominanta hlavního města.

Jedinečná budova bude přístupná ze všech směrů a úrovní, pěšky bude možné vyjít po terasách až na střechu. Doprava v místě bude svedena pod zem, ze stanice metra Vltavská bude postaven nový výstup přímo k budově filharmonie. Uvnitř budou tři koncertní sály, největší s kapacitou 1800 míst, komorní sál pro 550 lidí a multifunkční sál, zkušebny a další veřejné prostory.

Petr Hlaváček: Vltavskou filharmonii jsme vlastně už začali stavět

Reality

Revitalizace okolí Hlavního nádraží nebo Nákladového nádraží Žižkov. Velké plány má Praha a její radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček i v Holešovicích. Stát tam má Vltavská filharmonie i celá nová čtvrť. Kdy a kde ale metropole „kopne“ do země? „S mírnou nadsázkou a eufemismem vlastně mohu říct, že jsme začali stavět Vltavskou filharmonii. Pracujeme tam totiž se Správou železnic na stavbě podchodu,“ říká v rozhovoru Petr Hlaváček.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

První koncert v roce 2033

„V příštím roce začne výstavba, a my začneme hledat donory, velké i malé,“ říká Dvořák. Když vše poběží podle plánu, lidé by mohli přijít do nové filharmonie na první koncert v roce 2033.

V současnosti jsou náklady projektu filharmonie vypočítány na necelých dvanáct miliard korun. Vedle toho se bude muset uzpůsobit okolí. Celkové náklady tak činí asi šestnáct a půl miliardy korun. Hradit je má Praha a zčásti i soukromí donátoři. O pražských penězích bude rozhodovat magistrát v novém, povolebním složení. Dvořák vidí na projektu shodu napříč politickým spektrem. „Chci věřit, že nejenom termínově, ale i z hlediska nákladů projekt proběhne tak, že bude dáván za vzor,“ věří Dvořák.

Inspirace Hamburkem, ambice světové špičky

Ředitel nadace nezastírá inspiraci slavnou hamburskou filharmonií, technologie v Praze by měly být ještě modernější a filharmonie by se měla zařadit mezi světovou špičku. „Uspořádání hlavního koncertního sálu bude podobné jako v Hamburku. Bude to takzvaná vinice, kde lidé sedí okolo orchestru. Měla by tam být geniální akustika, která bude stejná, ať sedíte kdekoliv,“ přibližuje Dvořák.

Projekt Vltavské filharmonie je součástí revitalizace celého území Bubnů v pražských Holešovicích. Mělo by tam vzniknou až třicet tisíc nových bytů, nový park. „V okolí filharmonie vznikne třetí přirozené centrum Prahy,“ říká Dvořák.

Petr Dvořák byl hostem podcastové série Realitní Club. Aktuální epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na své oblíbené podcastové platformě. Jsme na Spotify i Apple Podcasts. Hezký poslech.

Ladislav Lábus: Z architektury se vytrácí to podstatné

Reality

„Obyčejnost je plachá, ale krásná,“ říká architekt Ladislav Lábus. V architektuře podle něj nejde o efekt, ale o lidi, kteří v ní žijí. Když projektuje, je pro něj důležitá pravdivost, jednoduchost a ohleduplnost. Ať už jde o panelová sídliště, nebo vilu, stavby musí smysl, být příjemné a neztrácet svou podstatu. „Tisíce druhů obkladaček nejsou v přímé úměře k tomu, jak se v prostoru žije,“ dodává Lábus v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.

V Brně se dnes sešlo asi 3000 lidí. V průvodu pochodovali centrem města. Počet lidí pro ČTK odhadl tajemník městské části Brno-střed Petr Štika. Lidé se sešli na náměstí Svobody, tam jich bylo do 1000, poté vyšli přes Zámečnickou a Veselou na Joštovu a dál na Beethovenovu, kde má redakci Český rozhlas Brno. Ulici zaplnili celou.

V Českých Budějovicích se v 17.00 účastníci průvodu potkali před budovou Českého rozhlasu, kde je pozdravili zaměstnanci rozhlasu a České televize a na fasádu vyvěsili nápis Děkujeme. Odtud se pak pochod Ruce pryč od médií vydal na náměstí a cestou jako symbol vezl Večerníčka zavřeného v kleci. "Do pochodu se zapojilo přes 1000 účastníků, odhaduji to tak na 1200 či 1300 lidí," řekl ČTK za organizátory Tomáš Kuboušek.

Reforma nebo ničení systému?

Stovky lidí s transparenty, českými vlajkami, píšťalkami a bubny prošly Plzní. Lidé se sešli na náměstí T. G. Masaryka, kde zazněly výzvy politikům: Ruce pryč od veřejnoprávních médií. Poté se vydali po Klatovské třídě zhruba na kilometr vzdálené náměstí Míru, přidávali se k nim další podporovatelé. Došli před plzeňské studio rozhlasu. Na jeho fasádě bylo srdce a nápis Díky!, z oken mávali zaměstnanci. Demonstranti se pak přesunuli do parku, kde několik z nich vyjádřilo obavy zejména z toho, že se Česko vydává cestou východních autoritářských zemí. Návrh zákona o veřejnoprávních médiích označili za paskvil.

"Bez jakékoli diskuse chtějí zničit systém, který tady fungoval desítky let. Cílem je média veřejné služby oslabit a udělat z nich hlásnou troubu politiků a státní propagandu," zaznělo na mítinku. Jan Valdman z Iniciativy Veřejnoprávně řekl, že v současné době se novináři bojí politiků, místo aby se politici báli veřejnoprávních médií. "Koncesionářské poplatky si platíme proto, že v kritické chvíli dostaneme pravdu, a ne propagandu," řekla studentka médií Dita Sládková.

Vláda projedná finanční smyčku kolem veřejnoprávních médií koncem května

Politika

Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.

ČTK

Přečíst článek

V Hradci Králové průvod podle odhadu policie čítal několik stovek lidí. Z Masarykova náměstí demonstranti šli s transparenty a za bubnování a pískání kolem regionálního studia Českého rozhlasu k budově kongresového centra Aldis, kde sídlí regionální redakce ČT. Před Aldisem se konal mítink s projevy. Demonstrující předali pracovníkům redakcí rozhlasu a televize krabičky se vzkazy na jejich podporu. Pracovníci redakce ČT dali do osmi oken Aldisu velký nápis Děkujeme. "Akce se obešla bez narušení veřejného pořádku," řekl ČTK mluvčí policie Martin Stránský.

V Pardubicích vyrazilo na pochod podle odhadu policie přibližně 250 lidí. Pochod začal na třídě Míru u sochy Jana Kašpara a po třídě Míru pokračoval přes Pernštýnské náměstí k sídlu redakce rozhlasu. Akce skončila zhruba v 18:15 státní hymnou u Automatických mlýnů. "Obešla se bez narušení veřejného pořádku," řekla ČTK mluvčí policie Iveta Kopecká.

V Liberci se podle zjištění ČTK v 17.00 sešlo několik stovek lidí s českými vlajkami a transparenty s hesly jako "Ruce pryč" nebo "Neberte nám svobodná média". Za hlasitého bubnování se vydali na pochod městem. Trasa vedla ze Soukenného náměstí kolem obchodního centra Bláha přes ulice Moskevská, Felberova, Gutenbergova a Jablonecká po park Paměti národa.

Klempíř chce rychle prosadit změny ve financování ČT a ČRo. Opozice mluví o paskvilu

Politika

Ministr kultury Oto Klempíř počítá s tím, že vláda rychle prosadí zákon měnící financování médií veřejné služby. Česká televize a Český rozhlas by podle návrhu už neměly být placeny z koncesionářských poplatků, ale pevnou částkou ze státního rozpočtu. Opozice, odborníci i vedení obou médií návrh kritizují.

nst

Přečíst článek

V Ústí nad Labem se kvůli podpoře Českého rozhlasu a České televize sešlo odhadem 100 lidí. ČTK o tom informovala mluvčí policie Veronika Hyšplerová. Lidé se vydali z Mírového náměstí směrem k budově, kde sídlí Český rozhlas Sever.

V Jihlavě se pochodu zúčastnilo několik stovek lidí. U kina Dukla v parku dostali placky a letáky a vydali se na náměstí k budově rozhlasu, kde jim z oken mávali zaměstnanci s cedulemi "Děkujeme". "Bylo to příjemné a milé a lidé byli vstřícní. Zazpívali jsme si Modlitbu od Marty Kubišové a děti kreslily na chodníku," popsala atmosféru za organizátory Marie Bohuňovská.

Bubínky a sirény v akci

Zhruba půlkilometrový pochod vytvořili dnes vpodvečer Olomoučané v centru města. Prošli přitom od Terezské brány přes tržnici, Dolní a Horní náměstí až k budově Českého rozhlasu Olomouc, kde zaplnili polovinu Pavelčákovy ulice. Jejich protest vzbuzoval pozornost po celé trase, lidé byli vybaveni píšťalkami, bubínky, tamburínami i sirénami. Na transparentech nechyběly nápisy jako "Olomouc podporuje kulturu" nebo "Nésu hlópé, poslóchám Český rozhlas". Do protestu, který vyvrcholil před budovou rozhlasu také kulturním doprovodem a společnými písněmi, se zapojili podle zjištění ČTK lidé napříč generacemi, nechyběli senioři, ale i rodiny s malými dětmi. Podle odhadu zpravodaje přišlo více než 300 lidí.

Na Jiráskově náměstí v centru Ostravy se ve vytrvalém dešti sešlo okolo 300 lidí. Účastníci přijeli i z řady jiných měst v kraji. Někteří měli české vlajky. Řečníci kritizovali návrh zákona, podle nějž by mimo jiné měly být ČT a ČRo místo poplatku financovány ze státního rozpočtu, a upozornili na nejasnou budoucnost jejich regionálních studií. "Rozvoj regionů bez médií veřejné služby je téměř nemyslitelný. Nenechme si je vzít, nenechme si vzít rozvoj našich regionů," řekla například Monika Horsáková z Ústavu filmové, televizní a rozhlasové tvorby Slezské univerzity Opava. Na závěr demonstrace se účastníci vydali na pochod k ostravským redakcím ČT a ČRo, kde vyjádřili podporu a poděkování jejich zaměstnancům.