Z ulice nenápadná, do lesa se široce otevře. Neobvyklá vila oživila luxusní Jevany
Z ulice téměř mizí, směrem k lesu se ale rozevírá jako výrazná dvoupodlažní vila. Dům v Jevanech od Davida Krause a Miroslava Styka sází na červenou fasádu, parkování na střeše a dramatický sestup mezi kmeny stromů až k výhledu na jezero.
Smrkový les, prudký svah a mezi kmeny probleskující hladina jezera. Architekti při návrhu nové vily v Jevanech nevnímali členitý pozemek jako komplikaci, ale jako hlavní motiv celého domu. Stavbu zasadili do svahu tak, že z příjezdové cesty na horní hraně parcely působí jako nízký jednopodlažní objekt.
Teprve při pohledu ze zahrady se ukáže její skutečná velikost. Dům se směrem k lesu otevírá ve dvou podlažích a velkými prosklenými plochami vtahuje okolní stromy přímo do interiéru.
Vilu navrhli architekti David Kraus a Miroslav Styk ze studia Architektura. Na projektu spolupracovala projektantka Kateřina Ryvolová, interiér navrhl Jan Waltr. Realizace soukromého rodinného domu probíhala v letech 2020 až 2025. Jeho zastavěná plocha činí 217 metrů čtverečních.
Nejdřív zaparkovat, potom sestoupit do lesa
Neobvyklé je už samotné řešení příjezdu. Auta nezajíždějí do klasické garáže v přízemí, ale zůstávají na zpevněné střeše domu. Parkovací plochu překrývá výrazná ocelová konstrukce, pod jejíž další částí se nachází vstup.
Obyvatelé tak do domu nevstupují běžným způsobem z úrovně zahrady. Od automobilů sestupují centrálním schodištěm hlouběji do stavby. První pohled přitom směřuje přes velké okno ke kmenům vzrostlých stromů, které se při chůzi dolů opticky zvětšují.
Vila z roku 1939 na pražské Babě prošla citlivou proměnou. Architekti zachovali původní ocelová okna i funkcionalistický charakter domu, zároveň jej otevřeli zahradě a přizpůsobili současnému rodinnému bydlení.
OBRAZEM: Takto dnes vypadá luxusní bydlení na Babě. Vila z roku 1939 prošla proměnou
Enjoy
Právě průhled a postupný sestup do krajiny se staly jednou z hlavních myšlenek návrhu. Dům nesměruje obyvatele od okolní přírody, ale naopak přímo do ní. Centrální schodišťový prostor tvoří pomyslný trup domu. Na něj navazují západní a východní křídlo, která oddělují denní a noční část bydlení. V jednom se nachází kuchyně, jídelna a obývací prostor, druhé je vyhrazené ložnicím, koupelnám a šatnám.
Červený živočich mezi zelenými kmeny
Sytě červená fasáda může v lesním prostředí působit jako provokace. Autoři se ale nesnažili, aby dům barevně zmizel. Využili naopak kontrastu zelené a červené, tedy komplementárních barev stojících na barevném kruhu proti sobě. Stavba se přesto v krajině nesnaží dominovat.
Malá vilka z roku 1914 v libereckém Liebigově městečku mohla zůstat jen další „šedou“ stavbou s necitlivou přístavbou z devadesátek. Architektky ze studia atakarchitekti jí ale vrátily původní symetrii, odstranily rušivou garáž a doplnily ji novou nízkou přístavbou. Výsledek se dostal mezi 25 nominovaných staveb České ceny za architekturu.
Zbourali garáž z devadesátek a vilce vrátili noblesu. Po citlivé rekonstrukci bojuje o cenu architektů
Reality
Z ulice zůstává nízká a relativně nenápadná, zatímco svou otevřenou a výraznou podobu ukazuje především vlastní zahradě, lesu a jezeru. Architekti dům přirovnávají k živočichovi, který se stal součástí lesa. Jeho tělo kopíruje sklon terénu, centrální schodiště tvoří trup a dvě obytná křídla se rozevírají do okolní krajiny.
Vila byla zařazena také do přehlídky realizací České ceny za architekturu 2026.
Vilová tradice začala před více než stoletím
Výrazný rodinný dům nevznikl v architektonicky prázdné lokalitě. Jevany se začaly měnit ve vyhledávané letovisko pražských obyvatel už na přelomu 19. a 20. století. Výstavbu vlastních letních sídel zde podle obecní historie pomohla odstartovat spisovatelka Gabriela Preissová. Na začátku minulého století si nechala postavit vilu od architekta Josefa Fanty, autora historické budovy pražského hlavního nádraží, který v Jevanech sám vlastnil bývalý hostinec.
Vilová výstavba pokračovala zejména za první republiky. Do Jevan lákaly obyvatele z Prahy velké lesní parcely, soustava rybníků, soukromí i relativně snadná dostupnost metropole.
Specializují se na prémiové nemovitosti jak v Česku, tak i zahraničí. V Praze jich ale podle Filipa Šejvla, zakladatele a spolumajitele realitky Philip & Frank, velký nedostatek. A ten bude podle něj stále narůstat.
Majitel realitky: Praha má málo kvalitních nemovitostí a nádech provinčního města
Reality
Obec leží přibližně 34 kilometrů jihovýchodně od centra Prahy nedaleko Říčan a na okraji národní přírodní rezervace Voděradské bučiny. Právě kombinace lesů, vody a dostupnosti hlavního města dodnes udržuje její pověst vyhledávané rezidenční adresy.
Prémiové domy míří ke 30 milionům
Popsaná červená vila vznikla pro soukromého klienta a její pořizovací ani současná tržní hodnota není veřejná. Aktuální nabídka domů v Jevanech ale ukazuje, v jakých cenových hladinách se zdejší trh pohybuje.
Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.
Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy
Reality
Běžnější rodinné domy se nabízejí přibližně od 11 do 15 milionů korun. Například dům o ploše 127 metrů čtverečních na pozemku přes 1500 metrů má cenovku 11,4 milionu korun. Větší dům o ploše 248 metrů čtverečních je nabízen za necelých 15 milionů.
U novostaveb a prémiových vil se ceny dostávají ke 30 milionům korun. Nová vila s užitnou plochou 265 metrů čtverečních a pozemkem o rozloze 1811 metrů se nabízí za 29,95 milionu korun. Rodinný dům o ploše 274 metrů čtverečních na pozemku přes 1500 metrů má cenovku 31 milionů.
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
