Červený kolos, na jehož střeše se dá běhat, ovládl českou architekturu. Horácká aréna v Jihlavě od Chybik + Kristof porazila 300 konkurentů a získala nejen hlavní cenu odborné poroty, ale i respekt veřejnosti. Mezi architektonickou elitu se probojovalo také futuristické nádraží v pražských Bubnech, škola připomínající lesní klášter či starý chlívek proměněný v designový skvost.
Strmý svah pod lesem, dřevěná chata a parcela, která rozhodně nepatřila k těm jednoduchým. Přesto právě tady vznikl dům pro dvě spřátelené rodiny. Pozemek, jehož cena podle autorů odpovídala zhruba osmdesátimetrovému bytu v této části Prahy, dokázali architekti z Mimosa proměnit ve dvě samostatná bydlení s terasami, zahradou a výhledem do Břežanského údolí.
Na západním okraji Česka, pár kilometrů od německých hranic, stojí vedle sebe dvě stavby, které přežily velkou část bouřlivého 20. století. Jedna je roubená a patřila babičce dnešního majitele, druhá vznikla v roce 1852 z místního kamene. Místo demolice dostaly nový život.
Zateplit, vyměnit okna a fasádu rozdělit do několika barevných pásů. Tak skončila řada rekonstrukcí českých paneláků. Dům v pražských Strašnicích ukazuje jinou cestu. Architekt Radek Novotný mu místo dekorací přidal větší lodžie, více světla a venkovní prostor, který se dá skutečně používat.
Kruhová střecha, pravoúhlý dům a borovice kolem. V Kersku vzniklo bydlení na pomezí vily a chaty, které záměrně nemá předek ani zadek.
Cihelný domek z roku 1929 stojí na krásném pozemku u Vltavy, dlouho ale nedokázal využít ani zahradu, ani výhled na řeku. Architekti proto místo dalšího lepení přístaveb navrhli radikální zásah: část domu zbourali a doplnili ji novou kamennou hmotou se sklem.
Mladá rodina dlouho hledala vhodný bungalov v katalozích typových domů. Žádný jí ale dispozičně ani ekonomicky nedával smysl. Architekti ze studia Papundekl proto přišli s jiným řešením. Dům rozdělili do tří jednoduchých zděných objemů a mezi nimi vytvořili velký společný prostor připomínající malé náměstí.
Na první pohled obyčejný venkovský dům z roku 1941. Architekti ale jeho původní přístavek proměnili v prosklený vstup, který otevírá dům směrem k brdské krajině. Uvnitř nechali kachlová kamna i klenby, přidali ocelovou lávku, obytné schodiště a ze stodoly udělali místo pro letní život.
Škola nemusí být jen několik tříd, chodba a tělocvična. Čtyři středočeské obce investovaly 600 milionů korun do kampusu, který má sloužit dětem, učitelům i místním.
Jedna dobrá stavba může v malé obci změnit mnohem víc než další developerský projekt ve velkém městě. Současné realizace v Nesvačilce, Psárech, Louňovicích, Fulneku nebo Valašských Příkazech ukazují, že architektura se v Česku stává otázkou lokálního sebevědomí.
Na jižním svahu Kobyliské plošiny stojí dům, který na první pohled působí jako černá krabice zasazená do svahu. Black House od ateliéru Machar Teichman ale není efektní gesto pro efekt. Reaguje na složitý pozemek, výhled na pražskou kotlinu i okolní meziválečnou zástavbu.
