Malá vilka z roku 1914 v libereckém Liebigově městečku mohla zůstat jen další „šedou“ stavbou s necitlivou přístavbou z devadesátek. Architektky ze studia atakarchitekti jí ale vrátily původní symetrii, odstranily rušivou garáž a doplnily ji novou nízkou přístavbou. Výsledek se dostal mezi 25 nominovaných staveb České ceny za architekturu.
Architektura v Česku přestává být debatou o hezkých fasádách. Stává se otázkou bydlení, veřejných peněz, hodnoty nemovitostí, kvality měst i schopnosti obcí dotáhnout dobré projekty do reality. Letošní čísla z České ceny za architekturu ukazují zemi, která umí stavět kvalitně, ale pořád příliš pomalu.
Měla to být malá chatka, jenže úřady, terén a skála pod pozemkem změnily plán. Dům Truhlík od A69 – architekti proměnil sérii komplikací v silný architektonický koncept a patří mezi projekty přihlášené do České ceny za architekturu.
Nenápadný rekreační domek na okraji lesa se proměnil v autentickou připomínku života Bohumila Hrabala. Obnova chaty v Kersku, kterou navrhli architekti Martin Čtverák a Tomáš Tomsa, nesází na muzeální efekt, ale na atmosféru místa, kde spisovatel žil, psal a potkával se s přáteli.
Staré hospodářské stavby už nemusí končit jako ruiny. V Panoším Újezdu vznikl z kamenného chlívku minimalistický byt, který ukazuje, jak může vypadat současný český venkov. Projekt se uchází o Českou cenu za architekturu.
Roubení rozebrali, žulové zdi očistili a tak v drsné krajině osady Jizerka vznikl dům, který spojuje horskou historii s odvážnou současností.
Architektura, která léčí, zpomaluje i šetří místo. Česká architektonická scéna zažívá tichou změnu a výsledky jsou vidět od regionů až po velká města.
Jde o architekturu, která má duši. Brněnský Dům pro Julii, první dětský hospic v České republice, získal hlavní ocenění České ceny za architekturu 2025. Citlivě navržená stavba od ateliéru ČTYŘSTĚN architekti a krajináře Marka Holána ukazuje, že architektura může opravdu léčit.
České chataření a chalupaření prochází proměnou. Chatky i chaloupky se dnes stávají svébytnou architektonickou disciplínou. Útěk z města však zůstává nedílnou součástí české národní identity, říká Petr Kotík, zakladatel platformy Kouzelné Chaloupky.
Revitalizace historických objektů je v současnosti jedním z nejdiskutovanějších témat v architektuře i developmentu. Příběh brněnských vodojemů na Žlutém kopci ukazuje, že i technická infrastruktura má obrovský potenciál.
Letohrádek Bellarie v českokrumlovském zámeckém parku prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Objekt, který byl od roku 1958 spíše kulisou pro otáčivé hlediště, prošel největší obnovou své více než třísetleté historie.
