Na západním okraji Česka, pár kilometrů od německých hranic, stojí vedle sebe dvě stavby, které přežily velkou část bouřlivého 20. století. Jedna je roubená a patřila babičce dnešního majitele, druhá vznikla v roce 1852 z místního kamene. Místo demolice dostaly nový život.
Mladá rodina dlouho hledala vhodný bungalov v katalozích typových domů. Žádný jí ale dispozičně ani ekonomicky nedával smysl. Architekti ze studia Papundekl proto přišli s jiným řešením. Dům rozdělili do tří jednoduchých zděných objemů a mezi nimi vytvořili velký společný prostor připomínající malé náměstí.
Na první pohled obyčejný venkovský dům z roku 1941. Architekti ale jeho původní přístavek proměnili v prosklený vstup, který otevírá dům směrem k brdské krajině. Uvnitř nechali kachlová kamna i klenby, přidali ocelovou lávku, obytné schodiště a ze stodoly udělali místo pro letní život.
Škola nemusí být jen několik tříd, chodba a tělocvična. Čtyři středočeské obce investovaly 600 milionů korun do kampusu, který má sloužit dětem, učitelům i místním.
Jedna dobrá stavba může v malé obci změnit mnohem víc než další developerský projekt ve velkém městě. Současné realizace v Nesvačilce, Psárech, Louňovicích, Fulneku nebo Valašských Příkazech ukazují, že architektura se v Česku stává otázkou lokálního sebevědomí.
Na jižním svahu Kobyliské plošiny stojí dům, který na první pohled působí jako černá krabice zasazená do svahu. Black House od ateliéru Machar Teichman ale není efektní gesto pro efekt. Reaguje na složitý pozemek, výhled na pražskou kotlinu i okolní meziválečnou zástavbu.
Z ulice téměř mizí, směrem k lesu se ale rozevírá jako výrazná dvoupodlažní vila. Dům v Jevanech od Davida Krause a Miroslava Styka sází na červenou fasádu, parkování na střeše a dramatický sestup mezi kmeny stromů až k výhledu na jezero.
Vila z roku 1939 na pražské Babě prošla citlivou proměnou. Architekti zachovali původní ocelová okna i funkcionalistický charakter domu, zároveň jej otevřeli zahradě a přizpůsobili současnému rodinnému bydlení.
Malá vilka z roku 1914 v libereckém Liebigově městečku mohla zůstat jen další „šedou“ stavbou s necitlivou přístavbou z devadesátek. Architektky ze studia atakarchitekti jí ale vrátily původní symetrii, odstranily rušivou garáž a doplnily ji novou nízkou přístavbou. Výsledek se dostal mezi 25 nominovaných staveb České ceny za architekturu.
V pražské proluce mezi vilami, bytovými domy a železnicí vznikl dům, který z minima vytěžil maximum. Bílý kvádr od Stempel Tesař architekti má jen 49 metrů čtverečních zastavěné plochy, ale uvnitř nabízí sto metrů bydlení, tři ložnice a žádnou klasickou chodbu.
Dům v brněnských Kohoutovicích stál na složité parcele sevřené silnicí, parkovištěm a stopou starého Masarykova okruhu. Vedlejší objekt zmizel při rozšiřování komunikace a ulice přišla o své nároží. Ateliér Kopecký z těžkého zadání vytěžil nominovanou rekonstrukci.
