OBRAZEM: Takto dnes vypadá luxusní bydlení na Babě. Vila z roku 1939 prošla proměnou
Vila z roku 1939 na pražské Babě prošla citlivou proměnou. Architekti zachovali původní ocelová okna i funkcionalistický charakter domu, zároveň jej otevřeli zahradě a přizpůsobili současnému rodinnému bydlení.
Široká střecha, výrazné kruhové okno a původní ocelové rámy. Architekt Jan Šesták obnovil vilu Antonína Černého na pražské Babě tak, aby neztratila nic ze svého pozdně funkcionalistického charakteru, ale zároveň obstála jako současný rodinný dům.
Vilu v Matějské ulici si pro sebe navrhl architekt a stavebník Antonín Černý. Projekt vznikl v roce 1939, samotný dům byl dokončen po druhé světové válce. Od starších staveb slavné funkcionalistické kolonie se liší zejména široce vysazenou střechou s dřevěným podhledem a velkým kruhovým oknem, které tvoří přirozené centrum uliční fasády.
Rekonstrukce dokončená v roce 2025 pod vedením Jana Šestáka z kanceláře šesták-architekti se nesnaží Černého vilu přepisovat. Vychází z jejího dochovaného charakteru a přizpůsobuje ji současným požadavkům na rodinné bydlení.
Ocelová okna místo efektní proměny
Hlavní pozornost architektů směřovala k původním prvkům domu. Mezi nejvýraznější patří repasovaná ocelová okna, která zásadně ovlivňují vzhled fasády i proporce jednotlivých otvorů. Právě okna bývají při obnově funkcionalistických staveb citlivým místem. Moderní náhrady mohou nabídnout lepší izolační vlastnosti, současně ale snadno změní jemnost rámů a celkový výraz domu. Na Babě proto dostala přednost oprava původních konstrukcí před jejich nahrazením běžnými novodobými profily.
Na běžný byt v Praze dosáhne stále méně lidí. U luxusních vil ale poptávka nemizí. Komárkova KKCG Real Estate Group uzavřela projekt top’rezidence Jenerálka v Praze 6 a zahajuje výstavbu Strnadových Zahrad, další adresy pro klienty, kteří hledají prostor, soukromí a vilovou lokalitu.
Luxusní Praha 6 táhne. Komárkova KKCG rozjíždí další vily za Bořislavkou
Reality
Nejvýraznější novinkou je cihlový anglický dvorek. Ten přivádí světlo k suterénu a zároveň umožňuje přímý výstup do zahrady. Prostor, který byl původně spíše technickým zázemím domu, se tak více zapojuje do každodenního života.
Stejné cihly se objevují na zahradních chodnících a soklech. Vytvářejí kontrast k hladkým světlým plochám funkcionalistické stavby, ale zůstávají dostatečně střídmé, aby nenarušovaly její původní kompozici.
Baba byla laboratoří moderního bydlení
Význam domu nelze oddělit od místa, na kterém stojí. Vilová kolonie Baba vznikala ve třicátých letech jako pražská součást evropského hnutí Werkbund. Podobné experimentální soubory moderního bydlení vznikly také ve Stuttgartu, Brně, Vratislavi, Curychu a Vídni. Pražská Baba se však od ostatních lišila. Nevznikla jako řada typových domů postavených jedním investorem, ale jako soubor individuálních vil objednaných soukromými stavebníky. Šlo často o progresivní osobnosti meziválečné pražské společnosti, které byly ochotné přijmout nový způsob bydlení i tehdy neobvyklý architektonický jazyk.
Urbanistickou koncepci připravil Pavel Janák. Mezi autory jednotlivých domů patřili Josef Gočár, Ladislav Žák, Evžen Linhart nebo Hana Kučerová-Záveská.
Malá vilka z roku 1914 v libereckém Liebigově městečku mohla zůstat jen další „šedou“ stavbou s necitlivou přístavbou z devadesátek. Architektky ze studia atakarchitekti jí ale vrátily původní symetrii, odstranily rušivou garáž a doplnily ji novou nízkou přístavbou. Výsledek se dostal mezi 25 nominovaných staveb České ceny za architekturu.
Zbourali garáž z devadesátek a vilce vrátili noblesu. Po citlivé rekonstrukci bojuje o cenu architektů
Reality
V letech 1932 až 1940 zde vzniklo celkem 33 vil. Domy byly rozmístěny šachovnicově ve svažitém terénu, aby si navzájem co nejméně bránily ve výhledu na Prahu. Typické byly ploché střechy, terasy, velká okna a důraz na propojení obytných místností se zahradou.
Moderní dům nebyl jen bílá kostka
Baba se dnes často vnímá především jako působivý soubor bílých funkcionalistických vil. Původní ambice ale byla širší. Architekti a stavebníci hledali odpověď na otázku, jak má vypadat zdravé, praktické a technicky vyspělé bydlení pro moderní dobu. Experimentovalo se s železobetonovými konstrukcemi, prefabrikovanými prvky, otevřenějšími půdorysy i novým uspořádáním domácnosti. Zahrada, sluneční terasa nebo střecha už nebyly jen dekorací, ale součástí každodenního provozu domu. Přitom nešlo o jednotnou architektonickou šablonu. Každá vila vznikala pro konkrétní rodinu a její způsob života.
Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.
Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život
Reality
Černého dům, dokončený až po válce, do souboru vstoupil později než jeho nejslavnější sousedé. Jeho široká střecha, nepravidelně rozmístěná okna a výrazný kruhový otvor už naznačují posun od přísnějšího meziválečného funkcionalismu k měkčímu a individuálnějšímu pojetí rodinné vily.
Celý soubor je od roku 1993 městskou památkovou zónou a později se dostal také na seznam Evropského dědictví. Praha nyní připravuje koncepční obnovu veřejných prostor a technické infrastruktury kolonie.
Architektura v Česku přestává být debatou o hezkých fasádách. Stává se otázkou bydlení, veřejných peněz, hodnoty nemovitostí, kvality měst i schopnosti obcí dotáhnout dobré projekty do reality. Letošní čísla z České ceny za architekturu ukazují zemi, která umí stavět kvalitně, ale pořád příliš pomalu.
Architektura už není jen pro fajnšmekry. V Česku se z ní stává byznys
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
