OBRAZEM: Takto dnes vypadá luxusní bydlení na Babě. Vila z roku 1939 prošla proměnou
Vila z roku 1939 na pražské Babě prošla citlivou proměnou. Architekti zachovali původní ocelová okna i funkcionalistický charakter domu, zároveň jej otevřeli zahradě a přizpůsobili současnému rodinnému bydlení.
Široká střecha, výrazné kruhové okno a původní ocelové rámy. Architekt Jan Šesták obnovil vilu Antonína Černého na pražské Babě tak, aby neztratila nic ze svého pozdně funkcionalistického charakteru, ale zároveň obstála jako současný rodinný dům.
Vilu v Matějské ulici si pro sebe navrhl architekt a stavebník Antonín Černý. Projekt vznikl v roce 1939, samotný dům byl dokončen po druhé světové válce. Od starších staveb slavné funkcionalistické kolonie se liší zejména široce vysazenou střechou s dřevěným podhledem a velkým kruhovým oknem, které tvoří přirozené centrum uliční fasády.
Rekonstrukce dokončená v roce 2025 pod vedením Jana Šestáka z kanceláře šesták-architekti se nesnaží Černého vilu přepisovat. Vychází z jejího dochovaného charakteru a přizpůsobuje ji současným požadavkům na rodinné bydlení.
Ocelová okna místo efektní proměny
Hlavní pozornost architektů směřovala k původním prvkům domu. Mezi nejvýraznější patří repasovaná ocelová okna, která zásadně ovlivňují vzhled fasády i proporce jednotlivých otvorů. Právě okna bývají při obnově funkcionalistických staveb citlivým místem. Moderní náhrady mohou nabídnout lepší izolační vlastnosti, současně ale snadno změní jemnost rámů a celkový výraz domu. Na Babě proto dostala přednost oprava původních konstrukcí před jejich nahrazením běžnými novodobými profily.
Na běžný byt v Praze dosáhne stále méně lidí. U luxusních vil ale poptávka nemizí. Komárkova KKCG Real Estate Group uzavřela projekt top’rezidence Jenerálka v Praze 6 a zahajuje výstavbu Strnadových Zahrad, další adresy pro klienty, kteří hledají prostor, soukromí a vilovou lokalitu.
Luxusní Praha 6 táhne. Komárkova KKCG rozjíždí další vily za Bořislavkou
Reality
Nejvýraznější novinkou je cihlový anglický dvorek. Ten přivádí světlo k suterénu a zároveň umožňuje přímý výstup do zahrady. Prostor, který byl původně spíše technickým zázemím domu, se tak více zapojuje do každodenního života.
Stejné cihly se objevují na zahradních chodnících a soklech. Vytvářejí kontrast k hladkým světlým plochám funkcionalistické stavby, ale zůstávají dostatečně střídmé, aby nenarušovaly její původní kompozici.
Baba byla laboratoří moderního bydlení
Význam domu nelze oddělit od místa, na kterém stojí. Vilová kolonie Baba vznikala ve třicátých letech jako pražská součást evropského hnutí Werkbund. Podobné experimentální soubory moderního bydlení vznikly také ve Stuttgartu, Brně, Vratislavi, Curychu a Vídni. Pražská Baba se však od ostatních lišila. Nevznikla jako řada typových domů postavených jedním investorem, ale jako soubor individuálních vil objednaných soukromými stavebníky. Šlo často o progresivní osobnosti meziválečné pražské společnosti, které byly ochotné přijmout nový způsob bydlení i tehdy neobvyklý architektonický jazyk.
Urbanistickou koncepci připravil Pavel Janák. Mezi autory jednotlivých domů patřili Josef Gočár, Ladislav Žák, Evžen Linhart nebo Hana Kučerová-Záveská.
Malá vilka z roku 1914 v libereckém Liebigově městečku mohla zůstat jen další „šedou“ stavbou s necitlivou přístavbou z devadesátek. Architektky ze studia atakarchitekti jí ale vrátily původní symetrii, odstranily rušivou garáž a doplnily ji novou nízkou přístavbou. Výsledek se dostal mezi 25 nominovaných staveb České ceny za architekturu.
Zbourali garáž z devadesátek a vilce vrátili noblesu. Po citlivé rekonstrukci bojuje o cenu architektů
Reality
V letech 1932 až 1940 zde vzniklo celkem 33 vil. Domy byly rozmístěny šachovnicově ve svažitém terénu, aby si navzájem co nejméně bránily ve výhledu na Prahu. Typické byly ploché střechy, terasy, velká okna a důraz na propojení obytných místností se zahradou.
Moderní dům nebyl jen bílá kostka
Baba se dnes často vnímá především jako působivý soubor bílých funkcionalistických vil. Původní ambice ale byla širší. Architekti a stavebníci hledali odpověď na otázku, jak má vypadat zdravé, praktické a technicky vyspělé bydlení pro moderní dobu. Experimentovalo se s železobetonovými konstrukcemi, prefabrikovanými prvky, otevřenějšími půdorysy i novým uspořádáním domácnosti. Zahrada, sluneční terasa nebo střecha už nebyly jen dekorací, ale součástí každodenního provozu domu. Přitom nešlo o jednotnou architektonickou šablonu. Každá vila vznikala pro konkrétní rodinu a její způsob života.
Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.
Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život
Reality
Černého dům, dokončený až po válce, do souboru vstoupil později než jeho nejslavnější sousedé. Jeho široká střecha, nepravidelně rozmístěná okna a výrazný kruhový otvor už naznačují posun od přísnějšího meziválečného funkcionalismu k měkčímu a individuálnějšímu pojetí rodinné vily.
Celý soubor je od roku 1993 městskou památkovou zónou a později se dostal také na seznam Evropského dědictví. Praha nyní připravuje koncepční obnovu veřejných prostor a technické infrastruktury kolonie.
Architektura v Česku přestává být debatou o hezkých fasádách. Stává se otázkou bydlení, veřejných peněz, hodnoty nemovitostí, kvality měst i schopnosti obcí dotáhnout dobré projekty do reality. Letošní čísla z České ceny za architekturu ukazují zemi, která umí stavět kvalitně, ale pořád příliš pomalu.
Architektura už není jen pro fajnšmekry. V Česku se z ní stává byznys
Reality
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
