Neúsporné budovy? Nové hypotéky s energetickými průkazy letos vzrostly ke 40 procentům
Češi u hypoték stále více dokládají energetickou náročnost budov, jenže 60 procent nemovitostí se stále prodá bez průkazu. Bankéři proto volají po veřejné databázi energetických štítků.
V prvním čtvrtletí roku 2026 se podíl nových hypotečních úvěrů s doloženým průkazem energetické náročnosti budovy (PENB) přiblížil k hranici dvou pětin. Podle čerstvých údajů z reprezentativního průzkumu České bankovní asociace (ČBA) roste zejména podíl mimořádně a velmi úsporných nemovitostí, přestože více než 60 procent hypoték se stále sjednává bez tohoto průkazu.
Podíl nových spotřebitelských úvěrů zajištěných nemovitostmi, u kterých klienti doložili energetický průkaz, stoupl v prvním čtvrtletí 2026 na 39,7 procenta. Tím navázal na růst z předchozího kvartálu (37,6 procenta) a výrazně odskočil od průměru celého roku 2024, jenž činil 34 procent. V celkovém objemu nově sjednaných úvěrů s doloženým PENB to za první čtvrtletí představuje přibližně 40,2 miliardy korun.
Novostavby a rekonstrukce mají mít průkaz povinně
Přesto nadpoloviční většina hypoték, přesně 60,3 procenta, nemá průkaz doložen. „Údaje tak nadále dokládají naléhavost potřeby vzniku veřejné databáze PENB, z níž by bylo možné čerpat spolehlivá data, a rovněž potřebu zvýšení vymahatelnosti stávající legislativy, která u nových staveb či rekonstrukcí pořízení PENB ukládá jako povinné,“ apeluje bankovní asociace. Tento krok by podle ní výrazně posílil transparentnost realitního trhu a přímo tak ochránil spotřebitele, u nichž by se snížilo riziko pořízení „energetického zajíce v pytli“.
Z dodaných údajů vyplývá, že mezi úvěry s doloženým průkazem dominují hospodárné stavby. Společný podíl mimořádně úsporných budov (třída A) a velmi úsporných budov (třída B) v prvním čtvrtletí vzrostl na celkových 66,8 procenta, čímž se zotavil z mírného poklesu na 65,4 procenta v závěru předchozího roku. Samotná třída A dokonce dosáhla nového maxima, zhruba 16,8 procenta, a překonala tak předchozí rekord ze třetího čtvrtletí 2025. Třída B, ačkoli mírně klesla pod padesátiprocentní hranici, nadále představuje největší segment na trhu.
Na opačném konci spektra se podíl nejhorších energetických kategorií F a G (velmi a mimořádně nehospodárné budovy) nezvýšil a udržel se na stabilních 6,3 procenta z konce předchozího roku. U méně úsporných budov ve třídě D setrval podíl nad hranicí osmi procent, zatímco u hospodárných staveb kategorie E podíl mírně klesl ke třem procentům. Výkyvy ve vyšších kategoriích mohou podle analytiků souviset jak s vývojem nabídky a dostupnosti nemovitostí na trhu, tak s dřívější legislativní změnou, podle níž mohou klienti při výstavbě dokládat energetický průkaz až ve fázi kolaudace. Vykazovaná energetická náročnost se navíc týká vždy nemovitosti určené k zajištění úvěru, což nemusí být nutně tatáž nemovitost, jejíž pořízení hypotéka přímo financuje.
tatistika ČBA vzniká na základě dat od pěti největších tuzemských bank – České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, Raiffeisenbank a UniCredit Bank. Tyto instituce testovaly metodiku sběru dat již od roku 2023 v rámci přípravy agregátního ukazatele ESG. Výsledná data jsou vzhledem k velikosti bilanční sumy těchto bank považována za reprezentativní vzorek celého tuzemského bankovního sektoru a Česká bankovní asociace je nyní publikuje čtvrtletně. Komerční banka a ČSOB přitom poskytují údaje rovnou za celou svou finanční skupinu včetně stavebních spořitelen.
Klasická hypotéka je určená především na financování domů a bytů. Pokud ale chcete koupit kancelář, garáž, ateliér nebo třeba starou půdu a přestavět ji na moderní loft, situace je složitější. Neznamená to však, že úvěr získat nelze.
Bydlení v ateliéru nebo vlastní garáž? Jak získat hypotéku na nebytový prostor
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.


