Protesty proti resortům Jareda Kushnera v Albánii přerostly v odpor proti celé politické třídě. Kauza ukazuje, jak silně na Balkán tlačí zahraniční realitní kapitál.
Albánie nechce být stavební parcelou pro Trumpovu rodinu. Protesty v Tiraně pokračují už druhý týden a odpor proti dvěma luxusním resortům za pět miliard eur, spojeným se zetěm Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, přerostl ve vzpouru proti celé politické třídě, píše server agentury Bloomberg. Začalo to jako boj za plameňáky a chráněné pobřeží. Teď už demonstranti míří na samotný systém, který podle nich prodává zemi investorům s nejlepšími kontakty.
Albánie má být další středomořskou destinací pro bohaté. A Jared Kushner u toho nechce chybět. Jeho investiční firma Affinity Partners je spojována s plány na luxusní resorty v jedněch z nejcitlivějších částí albánského pobřeží, a to na ostrově Sazan a u oblasti Zvërnec poblíž chráněné krajiny Vjosa-Narta.
Zeť Donalda Trumpa chce stavět luxusní hotely v Albánii a Srbsku
Jenže tentokrát se proti velkému realitnímu příběhu nepostavili jen ekologové. Do ulic vyšli studenti, místní obyvatelé, aktivisté i lidé, kteří už mají dost albánské politiky jako celku. Každý večer míří tisíce demonstrantů centrem Tirany k úřadu premiéra Ediho Ramy. Nesou albánské vlajky, transparenty a jednoduchý vzkaz: země není na prodej. Symbolem protestů se stal plameňák. Právě tito ptáci patří k druhům, jejichž prostředí by podle odpůrců mohly nové resorty ohrozit.
Premiér Rama projekt hájí. Tvrdí, že Albánie potřebuje moderní turistiku, pracovní místa a zahraniční kapitál. Podle něj mají podobné investice posunout zemi mezi prémiové středomořské destinace. Resort podle Reuters dál podporuje i přes sílící protesty. Do sporu už vstoupil i Brusel. Evropská komise Albánii varovala, že pokud chce pokračovat v cestě do Evropské unie, musí respektovat evropská pravidla ochrany přírody.
Bloomberg: Vlády si půjčují rekordním tempem. Dluhopisy ženou zbrojení i energetika
Státy letos na trzích získávají peníze nebývalým tempem. Od začátku roku si prostřednictvím syndikovaných emisí půjčily zhruba 504 miliard dolarů, tedy asi 10,5 bilionu korun. Podle agentury Bloomberg za tím stojí rostoucí výdaje na obranu, infrastrukturu i přechod k modernějším zdrojům energie.
Albánská kauza navíc není jediná. Zapadá do širšího vzorce aktivit trumpovského rodinného okruhu na Balkáně. Kushnerova firma už dříve získala možnost rozvíjet mimořádně citlivý projekt v Bělehradě, a to přestavbu bývalého velitelství jugoslávské armády, poškozeného při bombardování NATO v roce 1999. Srbská vláda podle Reuters pronajala areál firmě napojené na Kushnera na 99 let. Plány zahrnovaly hotel, byty, obchody a kanceláře.
Také v Srbsku projekt narazil na odpor. Pro část veřejnosti nejde o prázdný pozemek, ale o místo zatížené pamětí války, bombardování a rozpadu Jugoslávie. Představa, že se z něj stane luxusní realitní komplex spojený se zetěm amerického prezidenta, byla pro mnohé nepřijatelná.
Balkán do EU do roku 2030? Slovinský exprezident Pahor volá po urychleném vstupu
Západní Balkán má podle bývalého slovinského prezidenta Boruta Pahora dostat jasný termín pro vstup do Evropské unie. Navrhuje, aby se ve všech kandidátských zemích nejpozději do roku 2030 konala hlasování o členství v EU. Podle něj je urychlení rozšíření Unie geopolitickou nutností.
Realitní trh na Balkáně navíc rychle roste. Albánie, Černá Hora i další země regionu se pro zahraniční investory staly levnější alternativou k Itálii, Řecku nebo Chorvatsku: mají moře, rostoucí turistiku, nižší ceny pozemků a často i pružnější pravidla. V Albánii dosáhly přímé zahraniční investice v roce 2024 rekordní úrovně a kapitál míří právě do turismu, realit a stavebnictví. Ceny bytů podle údajů odkazovaných na Bank of Albania dál prudce rostou; v první polovině roku 2025 měl celostátní index bydlení meziročně vyskočit o více než 40 procent.
Slabý dolar nahrává koupi nemovitosti v zahraničí. Na co je však třeba si dát pozor
Už dávno neplatí, že by koupě zahraniční nemovitosti byla pro Čechy nedostupná či zcela nemožná. Může to vyjít i levněji než v Česku. Kdo si tak vysnil vlastní nemovitost v cizině, má letos ideální příležitost ke koupi. Americký dolar oslabuje a díky tomu se otevírají českým kupcům nové možnosti. Jaké jsou podle expertů výhody a nevýhody vybraných destinací a jaké investiční rizika se vyplatí před koupí zvážit?
Státy letos na trzích získávají peníze nebývalým tempem. Od začátku roku si prostřednictvím syndikovaných emisí půjčily zhruba 504 miliard dolarů, tedy asi 10,5 bilionu korun. Podle agentury Bloomberg za tím stojí rostoucí výdaje na obranu, infrastrukturu i přechod k modernějším zdrojům energie.
Vlády letos vydávají dluhopisy rekordním tempem. Podle propočtů agentury Bloomberg si od začátku roku vypůjčily zhruba 504 miliard dolarů, tedy přibližně 10,5 bilionu korun. Objem prodaných dluhopisů tak překonal i úroveň z první poloviny roku 2020, kdy si státy ve velkém půjčovaly na podporu ekonomik zasažených lockdowny během pandemie covidu-19.
Za prudkým nárůstem emisí stojí především vyšší veřejné výdaje. Vlády navyšují rozpočty na obranu, modernizují infrastrukturu a investují do energetických projektů. Dalším tlakem na veřejné finance je stárnutí populace i dražší obsluha dluhu v prostředí vyšších úrokových sazeb.
Výdaje rostou od finanční krize
Rozpočtové deficity se v mnoha zemích zvyšují už od globální finanční krize. Během pandemie prudce vzrostly, protože vlády financovaly podpůrné programy a centrální banky držely úrokové sazby na historicky nízkých úrovních. Nyní se deficity znovu prohlubují.
Lukáš Kovanda: Pětiletá sázka na stát? V turbulentní době může bolet
Vyplatí se pořídit Dluhopisy Republiky? K mání jsou výnosnější a zároveň flexibilnější alternativy, přitom srovnatelně bezpečné, komentuje státní emisi ekonom Lukáš Kovanda.
„Hlavním důvodem zvýšeného objemu emisí dluhopisů jsou především rostoucí veřejné výdaje, a tím i vyšší potřeba financování,“ uvedl hlavní analytik Danske Bank Jens Peter Sörensen. Jako příklady zmínil vyšší výdaje na armádu, infrastrukturu a přechod na čistší zdroje energie.
Německo a další evropské země vyčlenily stovky miliard eur na nákup zbraní a munice. Evropská unie zároveň uvolnila fiskální pravidla, aby členským státům umožnila více investovat do obrany a energetických projektů zaměřených na snížení závislosti na fosilních palivech.
Evropa spoléhá na syndikované emise
Objem peněz získaných prostřednictvím syndikovaných emisí je stále výrazně nižší než objem dluhopisů prodaných v běžných státních aukcích. Významný vliv na to má zejména Spojené státy, jejichž ministerstvo financí vydává dluhopisy výhradně prostřednictvím standardních aukcí.
V Evropě je však běžné, že si státy najímají banky, které dluhopisy prodávají investorům formou syndikované emise. Tento postup může být v období zvýšené volatility na trzích méně rizikový. Správcům státního dluhu zároveň dává větší kontrolu nad načasováním prodeje.
Největším emitentem státních dluhopisů na trhu syndikovaných emisí byla v osmi z posledních deseti let Itálie. První místo drží i letos. Za prvních šest měsíců roku si tímto způsobem podle Bloombergu půjčila téměř 70 miliard eur.
Německo, Británie i Srbsko lámou rekordy
Výrazně aktivní je letos také Německo, které změnilo svá fiskální pravidla, aby mohlo navýšit výdaje na obranu a infrastrukturu. Prostřednictvím tří syndikovaných emisí už získalo 14 miliard eur.
Británie, Belgie a Srbsko letos uskutečnily největší syndikované emise dluhopisů ve své historii. Mezi deset největších emitentů se letos zařadily také Austrálie a Mexiko.
Kryštof Míšek: Nové státní dluhopisy jako past. Stát může zopakovat drahou chybu z inflační krize
Protiinflační dluhopisy vypadají jako férový způsob, jak domácnostem ochránit úspory. Pro stát ale mohou být mimořádně drahé. Česká zkušenost z let 2021 až 2023 i varovný příklad Velké Británie ukazují, že při návratu vyšší inflace se z atraktivního produktu pro občany může stát nákladné riziko pro veřejné finance.
Poptávka investorů přitom zůstává silná, zejména po dluhopisech s kratší splatností. Podle portfolio manažera společnosti TwentyFour Asset Management Johna Owena vlády využívají příznivých podmínek na trhu k tomu, aby zvládly náročný harmonogram refinancování starších dluhů a zároveň financovaly vyšší veřejné výdaje.
Vyšší sazby komplikují plánování
Dluhopisové trhy ovlivňuje také nejistý vývoj inflace a úrokových sazeb. Inflační šok spojený s konfliktem na Blízkém východě zvýšil výnosy dluhopisů a zhoršil výhled světové ekonomiky. Pro vlády to znamená dražší financování a složitější plánování budoucích emisí.
Evropská centrální banka má tento týden podle očekávání analytiků poprvé od roku 2023 zvýšit úrokové sazby. Ke zpřísnění měnové politiky by letos podle očekávání trhu mohl přistoupit také americký Fed. Další vývoj však zůstává nejistý.
Lukáš Kovanda: Inflace znovu straší trhy. Češi mohou víc sázet na protiinflační dluhopisy
Svět zachvátila obava z velké inflace. Výnosy státních dluhopisů po světě rostou a stranou nezůstává ani Česko. Investoři se vedle vyšší inflace bojí také drahé ropy a rostoucích vládních dluhů. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to může změnit zájem o nové Dluhopisy Republiky: fixní varianta může ztratit část lesku, zatímco protiinflační může být pro střadatele lákavější.
Napětí na Blízkém východě eskalovalo na konci února, kdy Spojené státy a Izrael společně zaútočily na Írán. V důsledku konfliktu je zablokovaný Hormuzský průliv, klíčová námořní trasa pro vývoz ropy ze zemí Perského zálivu. Před válkou přes něj proudila přibližně pětina světové spotřeby ropy. Následný prudký růst cen ropy přispěl ke zvýšení inflace v řadě zemí.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
ČEZ poprvé vydal zelené dluhopisy. Od investorů získá přes 18 miliard
Praha má Metropolitní plán, ale tím se bytová výstavba automaticky nerozběhne. Klíčový boj se přesouvá k plánovacím smlouvám, kratším lhůtám a schopnosti města fungovat jako jeden celek. Tomáš Portlík chce méně regulací a „jednu Prahu“, developeři varují, že jinak nový plán jen vytvoří další úzké hrdlo a dražší byty.
Praha má Metropolitní plán. Jde o zásadní dokument pro další rozvoj města, ale z debaty developerů, investorů a politiků v rámci Realitního Clubu, který pořádá Newstream, vyplynulo, že samotný plán výstavbu nespasí. Nejdůležitější otázka teď zní, zda Praha dokáže nový plán proměnit v rychlejší rozhodování, jasná pravidla a skutečné projekty.
Hlavní riziko je zřejmé. Město sice získalo rámec pro budoucí rozvoj, zároveň ale může vytvořit další úzké hrdlo v podobě plánovacích a kontribučních smluv. Právě ty budou u větších lokalit rozhodovat o tom, zda se bude stavět, za jakých podmínek a jak rychle.
„Jsme rádi, že Metropolitní plán je, ale je to jen první krok,“ řekl Petr Palička, šéf realitní divize EPH holdingu Daniela Křetínského. Podle něj je u větších území klíčová plánovací nebo kontribuční smlouva. V Praze jich má podle něj být aktuálně zhruba 140 a všechny musejí projít magistrátem. To samo o sobě může znamenat nové zdržení.
Podle Paličky je Metropolitní plán „plný zámečků“ a k jejich odblokování chybějí smlouvy. Problémem je také nedostatek úředníků a přetrvávající potíže s územním plánováním. „Je nutné jednat o plánovacích smlouvách,“ uvedl Palička.
Portlík: Ne 57 městských částí a magistrát. Jedna Praha
Výraznou politickou linku do debaty přinesl Tomáš Portlík z ODS, dlouholetý starosta Prahy 9 a kandidát na pražského primátora. Podle něj Praha nemůže dál fungovat jako soubor oddělených zájmů magistrátu a městských částí. Pokud má řešit bydlení, dopravu a infrastrukturu, musí se podle něj začít řídit jako celek. „Není to 57 městských částí a magistrát, ale má to být jedna Praha,“ řekl Portlík.
Právě to vystihuje jeden z hlavních problémů pražského developmentu. Investor často nejedná s jedním městem, ale s několika úrovněmi rozhodování. Do přípravy vstupuje magistrát, městská část, úřady, odborné komise, politická reprezentace i veřejnost. Každý má jiné priority, jiné tempo a často i jiný politický zájem.
S Hřibem je těžká dohoda. Do pražských voleb chci jít jako Spolu, říká místopředseda ODS Portlík
V polovině ledna se Tomáš Portlík stal prvním místopředsedou ODS. V podzimních komunálních volbách se chce stát primátorem Prahy. Spojenectví s TOP 09 a lidovci nechce rušit, dobře prý fungovalo. Vládnutí s Piráty je podle něj poněkud obtížné. „Když jsme se měli na něčem dohodnout, tak Zdeněk Hřib přišel s tím, že to bude takto, nebo nijak,“ říká Portlík.
Portlík přitom nepopírá, že systém je složitý. „Máme systém, jaký máme, se kterým je potřeba pracovat,“ uvedl. Podstatné podle něj ale je, aby si samospráva po schválení Metropolitního plánu sama nevytvořila další překážky. „Uděláme všechno pro to, abychom ve chvíli, kdy jsme schválili územní plán, jako město a samospráva nevytvořili další regulativy,“ řekl Portlík.
Podle něj se Praha musí soustředit hlavně na zkrácení lhůt a zjednodušení povolování. Varoval také před tím, aby se z městských orgánů nestali „noví vykladači nových pravidel“. Nový systém by podle něj neměl vytvořit další kategorii úředního a politického výkladu, která znovu zpomalí rozhodování.
Smlouvy mají pomoci, ne zdražit byty
Plánovací smlouvy mají logiku. Pokud developer postaví novou čtvrť, přinese to náklady na školy, školky, dopravu, parky nebo veřejný prostor. Město proto chce, aby se investor na těchto nákladech podílel. Otázka ale zní, zda současný systém přinese férovou dohodu, nebo další zdržení.
Eduard Forejt, ředitel rozvoje obchodu společnosti Passerinvest Group, upozornil, že bez plánovací smlouvy dnes v Praze prakticky nejde stavět. Pokud by smlouvy zkrátily povolování, byly by podle něj správným nástrojem. Obává se ale, že současný vývoj tímto směrem nejde. „Bez plánovací smlouvy nebylo možné nic postavit. Pokud nám zkrátí čas povolování, jsou správné. To, co se teď děje, ale nebude o zkrácení výstavby. Pak to zaplatí koncový klient,“ řekl Forejt.
Nové kanceláře budou vzácné zboží, říká Forejt z Passerinvest Group
Jeden z největších developerů v Česku, Radim Passer, který si za hlavní teritorium svého působení vyhlédl pražskou Brumlovku, kde třicet let kraluje, staví tři velké projekty. Nově začal kombinovat kanceláře s nájemními byty. Do výstavby se pustil přesto, že nemá domluveného žádného nájemce. „Budeme sbírat nájemce postupně,“ říká Eduard Forejt, ředitel developmentu společnosti Passerinvest Group.
Právě dopad do cen bytů byl jedním z hlavních témat debaty. Adriana Krnáčová, bývalá primátorka Prahy, byla v hodnocení kontribučních smluv ještě tvrdší. Podle ní se tento nástroj rozrostl nad původní smysl. „Kontribuční smlouvy nikdy neměly vzniknout v takovém rozsahu, v jakém jsou,“ řekla. A stejně jako Forejt upozornila, že náklady se nakonec promítnou do cen. „Zaplatí to koncový klient,“ dodala.
Do debaty o plánovacích smlouvách vstoupila také Michaela Váňová, šéfka Central Group. Připomněla zkušenost z Prahy 3, kde se během vyjednávání kontribuční smlouvy změnila politická reprezentace. Právě to podle ní ukazuje, jak složité je v Praze držet kontinuitu u větších rozvojových projektů.
Podle ní Metropolitní plán některé lokality sice teoreticky otevírá, zároveň ale vytváří další podmínky, bez kterých se projekty nepohnou dál. „Teoreticky místa odblokoval, ale zároveň uzavírá v podobě plánovacích smluv,“ řekla.
Obce nesou náklady, stát inkasuje výnosy
Další problém je fiskální. Z nové výstavby často těží stát, zatímco obec řeší dopady v území. Musí zajistit školy, školky, dopravu i veřejný prostor. Přímá motivace stavět je ale podle účastníků debaty slabá. Roman Pečenka, expert advokátní kanceláře PRK Partners, to shrnul jednoduše: „Když obec staví, nemá z toho nic. Když obec developuje, ještě 21 procent odvádí do státní kasy.“
Architektura už není jen pro fajnšmekry. V Česku se z ní stává byznys
Architektura v Česku přestává být debatou o hezkých fasádách. Stává se otázkou bydlení, veřejných peněz, hodnoty nemovitostí, kvality měst i schopnosti obcí dotáhnout dobré projekty do reality. Letošní čísla z České ceny za architekturu ukazují zemi, která umí stavět kvalitně, ale pořád příliš pomalu.
Původní myšlenku plánovacích smluv přesto hájí. Pokud development zatěžuje obec novými náklady, má být dohoda s investorem nástrojem, jak je vyrovnat. „Plánovací smlouva je dobrý nástroj,“ řekl Pečenka.
Pro investory je ale klíčová předvídatelnost. Nejistota se promítá už do akvizic. Pokud investor neví, jaká bude dohoda s městem, těžko stanovuje cenu pozemku i návratnost projektu. „Dělat teď akvizici, když nevím, jaká bude dohoda, je nejisté,“ uvedl Forejt.
Podobně mluvil šéf developerské společnosti Corwin pro Česko, Jakub Dobrý. Trh podle něj zatím neřeší jen samotný Metropolitní plán, ale hlavně to, jak se kolem něj nastaví prováděcí pravidla. „Zatím čekáme, co se bude dít. Jak se vyřeší metodika,“ uvedl Dobrý.
Skeptický pohled na tempo pražského rozvoje přidal Pavel Dolák z KPMG. Podle něj je lepší mít plán než žádný, ale Praha se musí srovnávat s konkurencí jiných evropských i světových metropolí. „Každý plán je dobrý. Stále ale zaostáváme za světovými metropolemi,“ řekl Dolák. „Velcí hráči se poradí, menší hráči budou mít obtíže. Praha se potřebuje rozvíjet, nárůst probíhá pomalu,“ dodal.
Výšková regulace: Praha má růst nahoru
Jedním z nejvýraznějších témat byla výška a hustota města. Praha chce řešit dostupnost bydlení, zároveň se ale často brání vyšší zástavbě. Podle části účastníků je to rozpor, který město musí překonat. Palička označil výškovou regulaci za příliš omezující. „Výšková regulace je nesmysl,“ řekl. Připustil, že existují lokality, kde vysoké domy stát nemají. Například limit osmi pater v Bubnech podle něj ale nedává smysl. „Stavět by se mělo do výšky,“ dodal.
Portlík šel podobným směrem. Návrat k výškovým stavbám označil za jednu z priorit. „Jednou z priorit bude vrátit se v Praze k výškovým stavbám,“ řekl. Podle něj nejde pouze o kapacitu bytů, ale také o kvalitu a pestrost města.
Co všechno změní Metropolitní plán? Praha ukazuje, kde poroste a kde už stavět nepůjde
Metropolitní plán má změnit podobu Prahy na desítky let dopředu. Otevírá cestu až k 350 tisícům bytů, proměně brownfieldů, metru D, desítkám kilometrů nových tramvajových tratí i jasným limitům pro výškové stavby. Definitivní slovo ale ještě budou mít zastupitelé.
Forejt spojil výšku s hustotou. Podle něj Metropolitní plán otevírá prostor zhruba pro 350 tisíc lidí, ale Praha by měla uvažovat mnohem ambiciózněji. „Metropolitní plán otevírá prostor pro 350 tisíc lidí. Musíme plánovat Prahu pro tři miliony lidí. Je to o hustotě,“ řekl.
Současné parametry jsou podle něj nedostatečné. „Aktuálně povolujeme 100 lidí na hektar, není to možné. Ideálem je 250 lidí na hektar,“ uvedl Forejt.
Tomáš Jelínek, šéf realitní kanceláře Century 21, přidal tržní perspektivu. Vyšší patra podle něj klienti chtějí, ale bude otázkou, kdo si nové byty za současných cenových podmínek koupí. „Jsem zvědavý, kdo to bude kupovat,“ řekl. Zároveň dodal: „Klienti chtějí vyšší patra. Samozřejmě to bude dražší.“
Ani lepší plán a jasnější smlouvy ale nemusejí stačit, pokud se nezmění politická práce s veřejností. Jan Sadil, šéf developerské části skupiny JRD, připomněl přetrvávající odpor sousedů a takzvaný NIMBY efekt. „Stále trvá problém se sousedy a NIMBY efektem,“ uzavřel.
Chatařský sen se prodražuje. Menší chalupy zdražily víc než velké objekty
Menší chaty a chalupy dál zdražují rychleji než větší rekreační nemovitosti. V prvním čtvrtletí se objekty o velikosti 20 až 60 metrů čtverečních nabízely podle analýzy Sreality.cz v průměru za 58 715 korun za metr čtvereční. Meziročně to bylo o 11 procent více.
Proměna jednoho z posledních velkých brownfieldů v centru Prahy vstupuje do rozhodující fáze. Projekt Florenc21 má po roce mezinárodních architektonických soutěží jasné vítěze i investiční rámce. Penta Real Estate plánuje v lokalitě investici kolem 20 miliard korun a výstavbu zahájit po roce 2028.
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Staré zdi, nový byznys. Rekonstrukce mění pravidla českého developmentu
